Přehled ověřených výroků

Zde musíme odkázat na předchozí hodnocení "kauzy zakázek" zadaných Miloslavou Pošvářovou. Tj. na jedné straně stojí prohlášení ŘSD Pavla Kočici. Na druhé straně interpretace Miloslavy Pošvářové. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Pro kontext však musíme dodat, že se pravděpodobný nový ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) chystá odvolat generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočicu. "Zároveň plánuje vrátit na ŘSD nedávno odvolanou šéfku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou, jejíž odvolání v polovině ledna bylo podle Prachaře nešťastné a za hranou stávajícího zákoníku práce. Pošvářová také bude pokračovat v započatých soudních sporech, které ŘSD vede s konsorciem firem vedených stavební společností Eurovia CS."

Kauzy související s ŘSD (včetně té poslední) popisuje přehledně web České televize. O své kauze mluvila také Miloslava Pošvářová v pořadu Hyde park ČT24.

Ukrajinská vláda návrh asociační dohody v září 2013 opravdu schválila a už v listopadu přípravu podpisu zastavila. Výrok Štefana Füleho hodnotíme tedy jako pravdivý.

Návrh asociační dohody byl ukrajinskou vládou schválen 18. září 2013. V listopadu pak vláda odmítla propustit expremiérku Julii Tymošenkovou, což je jedna z podmínek kladená Evropskou unií pro podpis dohody. Zároveň byla dohoda ze strany Ukrajiny odložena.

Vláda během dvou měsíců zcela obrátila od plánovaného podpisu asociační dohody k jejímu odmítnutí, s odvoláním na potřebu lepší ekonomické přípravy.

Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.

Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Zuzana Roithová ve svém výroku mluví o tom, že v období mezi vstupem do EU a příchodem krize do ČR vzrostlo DPH dvojnásobně. Podle webu podnikatel.cz a danarionline.cz vypadal vývoj DPH v České republice následovně:

Základní sazba DPH

Snížená sazba DPH

1.1.1993 – 31.12.1994

23

5

1.1.1995 – 31.12.2004

22

5

1.5.2004 – 31.12.2007

19

5

1.1.2008 – 31.12.2009

19

9

Z tabulky jasně vyplývá, že se sice snížená sazba DPH v tomto období téměř dvojnásobně zvýšila, základní sazba však zůstala na stejné výši. Z tohoto důvodu nelze hovořit o "dvojnásobném zvýšení DPH", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící. Dodejme, že v období od vstupu do EU se v rámci snížené a základní sazby přesunovaly některé položky, a to zejména do "horní" sazby.

Je pravdou, že jednou z pravomocí Evropského parlamentu je schvalování rozpočtu EU. Evropský parlament má také svůj vlastní rozpočtový výbor.

To, jestli je členství v rozpočtovém výboru silná zbraň, neověřujeme.

Prezident jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem 25. června 2013 a pověřil jej sestavením „vlády odborníků“. Na tiskové konferenci po jmenování Rusnoka uvedl prezident Miloš Zeman, že právě jmenování vlády odborníků je jedinou cestou pro vyvolání předčasných voleb v České republice.

Prezident tak učinil i navzdory tomu, že Miroslava Němcová z ODS sehnala 101 podpisů (tedy většinu Sněmovny) pro podporu její případné vlády.

Přestože někteří tento krok (jmenování Rusnoka) označili za protiústavní, Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, toto nařčení odmítá. Připouští ale, že ze strany prezidenta republiky šlo nepochybně o krok značně neortodoxní, avšak nevybočující z platného ústavního rámce.

Stejně tak hovoří bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, která říká, že prezident neporušuje ústavní řád, ale spíše ústavní zvyklost, dle které by měl sestavením vlády pověřit relativního vítěze voleb.

Ústava (čl. 68) České republiky dává právo a povinnost prezidentovi jmenovat předsedu vlády a podle premiérova návrhu ostatní členy kabinetu. Může tak učinit dvakrát za sebou. Pokud první takto vytvořená vláda nezíská do třiceti dnů od jmenování důvěru sněmovny, jmenuje podruhé předsedu vlády, a pokud ani druhý pokus nevyjde, prezident musí na třetí pokus jmenovat osobu, kterou navrhne předseda sněmovny.

Vláda Jiřího Rusnoka nicméně nezískala v srpnu důvěru a usnesla se na demisi, kterou následně podal Rusnok do rukou prezidenta Miloše Zemana. Prezident se rozhodl vládu Jiřího Rusnkova nechat vládnout i bez důvěry (v demisi) do té doby, než bude po předčasných volbách vytvořena nová vláda. "Samozřejmě po volbách jmenuji předsedou vlády představitele vítězné strany a budu se těšit na spolupráci s politickou vládou, která bude mít mandát provádět nezbytné reformy,"prohlásil Zeman.

Po volbách, které proběhly v říjnu roku 2013, uvedla mluvčí Jiřího Rusnoka Jana Jabůrková, že premiér plně respektuje výsledky letošních předčasných voleb. Nyní očekává, že lídři vedoucích stran vyjednají složení nové vlády a je připraven svůj úřad předat nové vládě vzniklé z demokratických voleb okamžitě, jakmile bude ustavena.

Ministerstvo financí začalo v rámci Strategie vlády v boji s korupcí zveřejňovat seznamy poradců a poradních orgánů. Ze seznamu (.xls) za první pololetí roku 2013 tak vyplynulo, že na ministerstvu v roli poradců působí od dubna 2007 jak Jan Klak tak Ivan Kočárník.

Podle tohoto přehledu skončila oběma smlouva s ministerstvem k 30. červnu 2013.

Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.

USA

6.7

Řecko

-

Nizozemsko

7

Německo

5.1Španělsko

25.9

Polsko

10

Rakousko

4.9

Francie

10.8

Portugalsko

15.3

Lucembursko

6.2

Chorvatsko

18.7

Rumunsko

7.3

Belgie

8.5

Itálie

12.7

Slovinsko

10.1

Bulharsko

13

Cyprus

17.2

Slovensko

13.8

Česká republika

6.8

Litva

11.5

Velká Británie

-

Dánsko

7.2

Lotyšsko

10.9

Finsko

8.3

Estonsko

-

Maďarsko8.8

Švédsko

8

Irsko

12

Malta

6.7

Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Aplikace Rozklikávací rozpočet sdružení Budování státu.cz ukazuje, že pro rok 2012 bylo na starobní důchody vydáno 299 mld. Kč.

Okamura však explicitně nehovoří o starobních důchodech, ale o důchodech obecně. Rozpočtová kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí pro roky 2012 a 2013 obsahuje výdaje na dávky důchodového pojištění ve výši 373 a 384 mld. pro tyto roky.

Jde tedy sice o částky poměrně vyšší, než jak je popisuje poslanec ve svém výroku, nicméně vztáhneme-li jeho údaj na starobní důchody, bude již výše něco přes 300 mld. odpovídat reálnému stavu.

Údaje o důchodech v České republice popisuje také Česká správa sociálního zabezpečení.

Bývalý ministr Vít Bárta se skutečně během svého působení na ministerstvu dopravy zasadil o reklamaci nekvalitní opravy silničních komunikací.

Zvláštní pozornost v médiích pak byla věnována reklamacím vůči stavební společnosti Skanska. Podle serveru iDnes se bývalý ministr dopravy vyjádřil k reklamacím těmito slovy:

"V pondělí naši právníci s využitím všech nástrojů zvýší tlak na společnost Skanska, která s námi nechce moc kooperovat...." Společnost Skanska ovšem nebyla jedinou firmou vůči které byly zmiňované reklamace namířeny, dále lze uvést například společnost Eurovia CS či Strabag, které pracovaly na úseku dálnice D1 označovaném také jako D47.

Výrok tedy na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.