Štefan Füle
Pro mě je důležité, že ty důležité kroky, které ukrajinský parlament udělal jako návrat k ústavě z roku 2004, že ty byly odsouhlaseny daleko větší než dvoutřetinovou většinou, ten parlament jemu ta legitimita nebyla snížena, on opravdu v současné době představuje zákonnost na Ukrajině a předseda ukrajinského parlamentu na sebe převzal teďka řadu zodpovědností, mimo jiné za formování nové ukrajinské vlády.
Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.
Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.
Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.
Tomio Okamura
Zastupitelská demokracie, zastupitelská demokracie funguje dále, a to referendum je takovým kontrolním mechanismem. A mimochodem vychází to z naší ústavy. Jo, takže my to máme v ústavě přímo zakotveno.
Výrok hodnotíme v daném kontextu jako pravdivý.
Ústava České republiky v druhém odstavci článku 2 explicitně uvádí, že: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". Vyjdeme-li z tohoto článku, lze tvrdit, že institut referenda je v naší ústavě jistým způsobem zakotven.
Tomáš Garrigue Masaryk říkal, a vzpomeňme na ten citát, že chce, abychom byli středoevropské Švýcarsko. A on nemyslel tím středoevropským Švýcarskem prosperitu, ta tady relativně byla. On myslel právě ty prvky přímé demokracie. A Tomáš Garrigue Masaryk už se je snažil za první republiky zavádět.
Tomio Okamura se takto vyjádřil (23:50) v pořadu Hydepark 4. 11. 2013.
Z důvodu nedostatku veřejných elektronických zdrojů a rozsahu tohoto tématu, jež se hodí spíše pro historickou práci, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Státoprávní uspořádání skutečně mělo nést jisté prvky švýcarského modelu, avšak rozsáhlá samospráva a kantonální členění nakonec aplikováno nebylo.
Co se týče přímé demokracie, tak v díle Světová revoluce se o ní Masaryk vyjadřuje (.doc, str. 20) jako o ideálu, v praxi se však dle něj pro celostátní úroveň hodí spíše demokracie nepřímá.
Z hlediska ekonomické vyspělosti dle historiků Z. Kárníka a E. Kubů Československo nepatřilo mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. V jistých odvětvích však dle knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami dosahovalo poměrně solidních výsledků.
O Masarykově podílu na zavádění konkrétních prvků přímé demokracie za první republiky se nám nepodařilo dohledat informace.
Na výroky Tomia Okamury o Masarykovi a přímé demokracii se objevily jak souhlasné, tak nesouhlasné reakce.
Andrej Babiš
My máme dostat 26,8 miliardy korun, euro, to znamená 700 miliard v tom období, které skončí koncem roku 2015.
Výrok hodnotíme celkově jako pravdivý. Ministr Babiš hovoří o období 2007–2013, z něhož je nicméně možné čerpat finanční prostředky až do roku 2015. Částka, kterou uvádí, je celkové množství prostředků určených pro ČR pro celé období. Souhlasí, pokud jde o částku v eurech, nesouhlasí pouze přepočet na Kč.
V tomto výroku referuje ministr Babiš k využívání tzv. eurofondů. Fondy EU jsou rozdělovány na základě vypracovaných a schválených operačních programů v jednotlivých víceletých finančních plánech. Tato období, na kterých ČR participovala, byla 2004–2006, 2007–2013 a 2014–2020.
Když však Andrej Babiš hovoří o konci období v roce 2015, zahrnuje i pravidlo N+2, které z praktických důvodů umožňuje čerpat prostředky ještě dva roky po formálním konci programového období. (V tomto bodě bychom rádi poděkovali za faktickou připomínku našemu čtenáři Miroslavovi, výrok jsme na jejím základě upravili.)
Uplatnění tohoto pravidla můžeme nalézt třeba ve výročních zprávách OP, např. Výroční zpráva Operačního programu Podnikáni a inovace za rok 2012 (.pdf, str. 19, Tabulka 14).
V programovém období 2007–2013 bylo pro Českou republiku alokováno celkem 26,69 mld. EUR, tj. cca 752,70 mld. Kč.
Bohuslav Sobotka
Tam, kde mě to mrzí nejvíce, je to zdanění daní z přidané hodnoty, protože když nastupovala tehdy pravicová vláda před sedmi lety, tak jsme platili, když jsme nakupovali potraviny a léky, daň státu ve výši 5 %, dnes platíme 15 %.
Snížená sazba DPH byla od roku 1993 navýšena poprvé k 1. lednu v roce 2008 z 5 na 9 procent. Poté se průběžně zvyšovala a v současnosti platí 15procentní snížená sazba DPH. To znamená, že ještě v roce 2006 a 2007, kdy nastoupila první, respektive druhá vláda Mirka Topolánka, byla snížená sazba skutečně 5% (. pdf – str. 9).
Zuzana Roithová
(pokr.) Roithová: Bohužel, občas sem přijedou senátoři, ze Sněmovny sem jezdili minimálně. Teď teda strašně kvituju, že pan Benešík se tomu začíná vážně věnovat, jako předseda (výboru pro evropské záležitosti, pozn.) ve Sněmovně.
Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.
2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)
26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)
27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)
26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)
Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.
V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.
Bohumil KLEPETKO: Když mluvíme o té demokracii a přímé demokracii, proč máte nebo chcete mít své jméno přímo v názvu hnutí? To u demokratických stran a hnutí nebývá úplně obvyklé. Tomio OKAMURA: Děkuju, děkuju za tu otázku. Já jsem to nechtěl, ale byl to návrh naší výkonné rady
Nepodařilo se nám najít online dostupné záznamy o tomto rozhodnutí. Je třeba ovšem dodat, že podle stanov (pdf. str.4-7) nic jako "výkonnou radu" mezi svými orgány toto politického hnutí nemá.
Mezi orgány politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury patří:
Jiří Rusnok
To byla běžná pracovní informativní schůzka, které s panem prezidentem čas od času sám. My jsme mluvili o tom, co probíráme na vládě, jestli tam jsou nějaké věci vážnější, méně vážné, jak funguje prostě normálním způsobem vláda.
Výrok je hodnocen na základě vyjádření mluvčí k této schůzce prezidenta republiky jako pravdivý.
Zcela konkrétní obsah této schůzky není znám, nicméně mluvčí prezidenta republiky Hana Burianová novinářům sdělila, že se jednalo o běžnou pracovní schůzku. Tím fakticky potvrzuje Rusnokova slova o "běžné pracovní informativní schůzce" a na základě tohoto vyjádření je výrok hodnocen jako pravdivý.
Na webové stránce Pražského hradu se pak objevila pouze krátká tisková zpráva o tom, že schůzka proběhla.
Včera Mladá fronta napsala, že se bude zdražovat benzín. To je lež, ano. To je normální lež. A to je jeden případ, kde já říkám, my jsme poslední země v Evropské unii, která financuje ropné produkty a pohonné hmoty. A kolik tam máme peněz? Asi 35 až 40 miliard.
MF Dnes, respektive server Idnes, skutečně 26. března uveřejnila článek s názvem "Benzin může podražit. Kvůli novému `Babišovu´ poplatku", který, jak je z názvu patrno, pojednává o možném zdražení paliva až o 50 haléřů na litr. Zda bude mít ministrem navrhovaný "příspěvek na odvětví", tedy spoluúčast řidičů na udržování hmotných rezerv, skutečně na svědomí dopad na zvýšení cen pohonných hmot Demagog ovšem nedokáže zhodnotit.
V současnosti skutečně nákup strategických ropných rezerv zajišťuje stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, hospodaření (.pdf) Správy je totiž součástí kapitoly státního rozpočtu.
Zda je Česko jedinou evropskou krajinou s takovýmto systémem, se nám ověřit nepodařilo. Podobný krok minulý rok chystalo i Slovensko, podle Hospodářské komory (jež se k tomuto již vyjadřovala v souvislosti s podobnou novelizací, kterou připravovala již Nečasova vláda), je "zapojení podnikatelské sféry do financování ropné bezpečnosti je ve světě zcela běžné".
Hnutí ANO pak na svém webu uvádí, že privatizací 3měsíčních zásob by stát mohl získat okolo 35 miliard korun. Tento údaj se nám ale z veřejných zdrojů ověřit nepodařilo, kontaktovali jsme proto SSHR s žádostí o informace.
Radek John
(pokr. předchozího výroku - pozn. Demagog.cz) My jsme na to dávali oznámení na generální inspekci policejních sborů.
Podle veřejně dostupných informací skutečně tehdejší ministr vnitra Radek John dal v prosinci 2010 podnět GIBS k prošetření jednání tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten se měl sejít s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a poskytnout mu informace ke kauze korupce na Státním fondu životního prostředí, ve které měl premiér Nečas vypovídat jako svědek. Informoval o tom například server ihned.cz nebo lidovky.cz.
Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 2011 se závěrem „nezjistili jsme trestnou odpovědnost konkrétní osoby“.
