Přehled ověřených výroků

Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).

Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).

V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).

V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).

Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).

Hospodářskou dynamiku budeme posuzovat podle růstu HDP. Zaměřili jsme se na státy tzv. EU15, které byly součástí Unie před rozšířením v roce 2004. U těchto států jsme porovnali jejich průměrný růst HDP před rozšířením a po rozšíření.

Průměrné HDP států EU15 před rozšířením rostlo v roce 2000 o 3,9 %, 2001 o 2,1 %, 2002 o 1,2 % a 2003 o 1,2 %.

Průměrné HDP států EU15 po rozšíření rostlo v roce 2004 o 2,4 %, 2005 o 1,8 %, 2006 o 3,1 % a 2007 o 3,0 %.

Rok 2008 již posuzovat nebudeme, jelikož v tomto roce propukla hospodářská krize a hospodářská situace tím výrazně utrpěla.

Můžeme tedy sice konstatovat, že po rozšíření EU v roce 2004 došlo k hospodářskému růstu v zemích EU15, ale nedokážeme jasně určit souvislost mezi oběma jevy, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nedokážeme vyloučit, že by k růstu HDP došlo i bez rozšíření.

Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.

Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).

Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Z veřejně dostupných zdrojů jsme nebyli schopni výrok zatím ověřit. Národní centrum kybernetické bezpečnosti vzniklo usnesením vlády 19. října 2011. Pracoviště se nachází v Brně v bývalém objektu Univerzity Obrany. Funkční by mělo být provizorně od ledna 2014 a plně od roku 2015.

S žádostí o informace o aktuálním stavu centra jsme se obrátili na informační oddělení NCKB. Jakmile získáme doplňkové informace k hodnocení výroku se znovu vrátíme.

Poslanci ČSSD hlasovali pro usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku, které nesouhlasí se stanoviskem Sobotkovy vlády, nepodařilo se nám však ověřit, zda se někteří sociálnědemokratičtí zástupci podíleli na podobě finální zprávy.

Usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030 bylo přijato 5. února 2014, přičemž z českých europoslanců a europoslankyň pro něj hlasovali pouze zástupci ČSSD a Zuzana Roithová. Sobotkův kabinet přitom skutečně požaduje mírnější závazky než ty přijaté Evropským parlamentem. Europoslanci však tímto stanoviskem nejsou nijak vázáni, neboť„vykonávají svůj mandát nezávisle“.

Přijatý návrh usnesení vypracoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Členem prvního jmenovaného je i sociální demokrat Pavel Poc, který se účastnil ([2] .pdf, str. 3) společného jednání obou výborů, na němž se projednával Rámec politiky pro klima a energetiku. Neboť však nejsou dostupné záznamy jednání výborů, nemůžeme určit, zda se podílel na konkrétní podobě konečného návrhu. Poc přinejmenším Rámec pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030 jednoznačně podporuje, případné zapojení kteréhokoliv ze zástupců ČSSD na finálním návrhu jsme ale bohužel nedohledali.

Vladimír Putin ve svém výroku zmiňuje v podstatě správná historická fakta a hodnotíme jej proto jako pravdivý.

Na poloostrově Krym se skutečně nachází archeologická lokalita bývalého města Chersonésos (také označované jako Korsun či Chersones), řecké kolonie založené v době antiky. Podle jedné z křesťanských legend se zde svatý Vladimír, velkokníže Kyjevské Rusi, nechal pokřtít po úspěšném dobytí města drženého v té době Byzantskou říší. Požádal zde o ruku princeznu Annu, sestru spolucísařů, jejich podmínkou však bylo přijetí svatého křtu a byzantského pravoslavného křesťanství.

Roku 1783 anektovalo Ruské impérium pod vládou Kateřiny II. Veliké Krymský chanát, muslimský státní útvar a vazala Osmanské říše, jako důsledek ruského vítězství v rusko-osmanských válkách (podrobněji např. článek na Wikipedii nebo kniha Ukraine: A History, str. 176, ang.).

Do roku 1783 se také datuje výstavba Sevastopolu, města rozléhajícího se na jihozápadě Krymu. Na tomto území byla původně vystavěna pevnost a přístav, kde nyní kotví válečné loďstvo Ruska i Ukrajiny (ruská černomořská flotila zde byla umístěna již v roce 1804). Sevastopol byl například obléhán od října 1854 do září 1855 v době Krymské války nebo vojsky nacistického Německa v roce 1942. Sevastopol získal titul "město – hrdina" za zásluhy bezprostředně po druhé světové válce.

Držitelem stejného titulu (od roku 1973) je také město Kerč, nacházející se na východě Krymského poloostrova. Vojenskou slávu si Kerč vysloužil v roce 1942, kdy sovětští vojáci a civilisté vzdorovali 170 dní německým vojskům v důlních tunelech.

Balaklava, město a letovisko na jihozápadě Krymského poloostrova nedaleko Sevastopolu, je z tohoto hlediska důležité kvůli bitvě u Balaklavy, jedné z bitev Krymské války. Odehrála se 25. října 1854 mezi vojsky Ruského impéria na jedné straně a Velké Británie, Francie a Osmanské říše na straně druhé. Bitva skončila nerozhodně, Rusům se nepodařilo Balaklavu (v té době černomořský zásobovací přístav) obsadit, nicméně Britové, Francouzi a Osmané přišli o kontrolu nad zásobovací trasou spojující Balaklavu a vojska obléhající Sevastopol.

S obranou Sevastopolu za druhé světové války a jeho opětovného osvobozování sovětskými vojsky jsou spojeny i monumenty Malachovská mohyla a Sapun-hora, jež se staly místy významných bojů (viz monumenty u Sevastopolu nebo popis bojů z fóra vojna.net). O Malachovské mohyle byl v Sovětském svazu natočen i film.

Statistika justičních omylů v České republice skutečně neexistuje. Justičních omylů přitom v České republice není moc, ale čas od času se nějaký objeví. Od roku 2010 uznalo Ministerstvo spravedlnosti odškodnění za vykonaný trest v 16 případech z celkových 70 žádostí.

Případ, o kterém mluvil David Rath, se stal v 90. letech. Jan Šafránek byl tehdy odsouzen za znásilnění a ve vězení strávil jeden rok. S pověstí násilníka žil 14 let.

Dalším případem bylo nespravedlivé odsouzení dvou mužů ze Znojma, Jaroslava Schindlera a Tomáše Čechury za loupežná přepadení pošťaček. Případ se stal před devíti lety, a i když se později skutečný pachatel přiznal, trest stále platil. Nejvyšší soud v Brně v listopadu tohoto roku přiznal, že okresní i krajský soud porušily zákon v neprospěch obou mužů a případ se vrátil zpět ke znojemskému soudu k novému projednání.

Justičního omylu se soudy dopustily také v případě Vladimíra Konečného. Ten byl v roce 2004 odsouzen za podvod a ve vězení strávil dva roky. Jako ředitel banky měl tehdy podepsat 11 směnek na 1,3 miliardy a vystavit tak banku nebezpečí, že tyto peníze bude muset zaplatit. Po připomínkách Ústavního soudu o nevěrohodnosti svědků nakonec Krajský soud v Brně potvrdil Konečného nevinu.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:

"- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba ".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)."

Pokud budeme pro zjednodušení měřit blahobyt jako HDP na hlavu, tak musíme dát Martinu Schulzovi za pravdu.

Vyplývá to ze statistik Eurostatu (.pdf, ang.), kdy z českých regionů jediná Praha dosahuje HDP vyššího než je průměr EU (v roce 2011 to bylo 171 %), ostatní regiony za průměrem zaostávají na rozmezí 63 až 73 procent.

Nerovnoměrnost ještě více vyniká ve srovnání ČSÚ, z něhož vyplývá, že Praha vytváří téměř čtvrtinu celkového českého HDP, zatímco třeba počtem obyvatel srovnatelný Moravskoslezský kraj tvoří desetinu produkce.

Podle informací v médiích se skutečně v prosinci 2010 sešel tehdejší policejní prezident Martinů s tehdejším premiérem Petrem Nečasem. Na schůzce mělo policejní prezident prozradit premiérovi informaci z probíhajícího vyšetřování případu korupce na Státním fondu životního prostředí. Schůzky se měl zúčastnit i ředitel protikorupčního útvaru Libor Vrba.

Není však přesně známo, jaké informace podal policejní prezident premiéru Nečasovi ani zda ten některé z těchto údajů použil na K9. Vyšetřování této schůzky (viz další výrok) bylo policejní inspekcí uzavřeno bez konstatování pochybení.

Kvůli nedostatku veřejně dostupných informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.