Vladimir Putin
Dne 16. března se na Krymu uskutečnilo referendum, konalo se v plném souladu s demokratickými postupy a mezinárodně-právními normami.
Žádná z možností při hlasování neumožňovala zachování stavu před ruskou intervencí, tj. proukrajinskou volbu. Ani jedna z možností nebyla postavena tak, aby na ni bylo možno odpovědět "ne", konkrétní znění otázek bylo:
1) Jste pro znovusjednocení Krymu jako součásti Ruské federace?2) Jste pro obnovení znění Ústavy z roku 1992 a statusu Krymu jako součásti Ukrajiny?
Vyvstávají také pochybnosti o nestrannosti při organizaci referenda a o možnosti opozice agitovat. Ze strany Ruska se jednalo o porušení Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se Rusko spolu s dalšími zeměmi zavázalo k tomu, že výměnou za ukrajinské vzdání se jaderného arzenálu bude zajišťovat její bezpečnost a územní integritu.
Dále podle informací (ang.) britské vlády byla demokratická povaha a nezávislost referenda porušena, když:
- Referendum bylo svoláno na uzavřeném parlamentním setkání, na které "dohlíželi" zahraniční ozbrojenci a ze kterého byli vyloučeni někteří opoziční poslanci.- Příprava referenda probíhala pouze 10 dní a podle Britů byla provázena řadou netransparentních procesů.- Otázky v referendu nebyly řádně vysvětleny a neprobíhala k nim žádná veřejná debata.- Existují obavy, že docházelo k zastrašování voličů a manipulaci výsledků.
Jednalo se o zřejmé porušení ukrajinské ústavy. Její článek 73 totiž říká, že k územním změnám může dojít pouze po proběhnutí celoukrajinského referenda. Článek 72 pak k vypsání referenda vyžaduje splnění určitých podmínek, konkrétně sesbírání 3 milionů podpisů ze dvou třetin ukrajinských regionů. K tomu v případě referenda vypsaného krymskými orgány nedošlo. Krym má podle článku 134 ukrajinské ústavy speciální postavení s širokými pravomocemi, avšak všechny otázky s ním spojené mají být podle tohoto článku řešeny v rámci ukrajinské ústavy.
Z těchto důvodů nelze považovat krymské referendum za plně v souladu s demokratickými postupy a mezinárodně-právními normami.
Kateřina Konečná
Navíc není pravda, že přijetí eura je naším závazkem.
Česká republika se skutečně zavázala přijmout euro, a to v rámci Aktu o podmínkách přistoupení (součást Smlouvy o přistoupení), kterou jednak ČR podepsala a o které se konalo jediné celostátní referendum v době samostatné České republiky. Toto referendum proběhlo podle speciálního ústavního zákona, který jej umožnil. Občané odpovídali na dotaz " Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" S přijetím vyslovilo souhlas zhruba 77 % lidí.
Konkrétní ustanovení týkající se jednotné měny je v článku 4 Aktu (.doc). Jeho přesná formulace zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ".
Jiří Pospíšil
Jednu větu k té recidivě. Pan doktor Rath v tom nemá pravdu. Fešácký kriminál nevede k nižší recidivě.
Nevíme, co si myslí Jiří pospíšil pojmem „fešácký kriminál", nicméně David Rath v diskuzi poukazuje na procento recidivy na Západě, či konkrétněji v Německu nebo skandinávských zemích. Ze získaných informací je patrné, že míra recidivy v Německu a Skandinávii je skutečně nízká.
Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.
Německé Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že recidiva v Německu dosahoval v letech 2004 až 2007 33,7 % (strana 38), novější údaje nejsou k dispozici. I tato hodnota je tedy výrazně pod uvedeným evropským průměrem.
Je však sporné, zda je skutečně příčinná souvislost mezi kvalitou či nekvalitou vězeňského prostředí a recidivou a také jakou roli zde hrají další společenské faktory. Výrok jsme se proto rozhodli ponechat jako neověřitelný. Pro srovnání uvádíme, že v České republice se dle časopisu Nový prostor míra recidivy pohybuje podle nejnižších odhadů kolem 60 %.
Radek John
...tak je tady je tady jedna strašná demagogie, kterou vy říkáte, a sice, že byl Lessy potrestán, s Lessym bylo vedeno kázeňské řízení a bylo zastaveno, byl zproštěn, protože skutek se nestal, neboli je tam věta - skutek se nepodařilo prokázat.
Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal. 26. října 2013 pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“. V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť: „Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě oběvýše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“
Na základě výše zmíněných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jan Zahradil
Já si pamatuju, když jsme projednávali snad tu nejsložitější směrnici (...) REACH, tak s tím svazem českého chemického průmyslu jsme komunikovali snad všichni velice intenzivně a tam to mělo opravdu vysokou úroveň.
Na základě e-mailové odpovědi Ing. Ladislava Nováka, ředitele Svazu chemického průmyslu České republiky (SCHP), hodnotíme výrok jako pravdivý. K tomuto hodnocení připojujeme odpověď na náš dotaz v plném znění:
Dobrý den
mohu potvrdit, že ke komunikaci Svazu s našimi europoslanci docházelo v průběhu projednávání Nařízení REACH v letech 2004-2006 naprosto pravidelně a často – jednal jsem s nimi převážně já, jak formou zasílání emailů, tak formou osobních schůzek v Bruselu, Štrasburku i v ČR. Osobních schůzek bylo nespočet a vždy byly konstruktivní a věcné.
S pozdravem
Ladislav Novák
Nařízení (.pdf) Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals, tzv. REACH) sjednocuje a přibližuje legislativu týkající se chemických látek a posuzuje jejich vliv na zdraví a životní prostředí.
Látky budou muset být také registrovány v databázi nově zřízené Evropské chemické agentury v Helsinkách. Nařízení bylo podepsáno 18. prosince 2006 a v platnost vstoupilo dne 1. června 2007 (str. 69). Pokud jde o termín "nejsložitější směrnice", toto nařízení nahrazuje (.pdf) 45 současných předpisů. Server EUobserver toto nařízení skutečně označuje jako " nejkomplexnější v evropské historii " (cit. z angl. originálu).
David Rath
Víte, u nás díky, a zhoršilo se to právě v posledních letech díky tady vládám, v které seděl taky pan exministr, to znamená... No, tomu se nesmějte, to je taky prokázaná věc na světě. To znamená, že tam, kde klesá sociální status mnoha lidí, tak stoupá zločinnost a stoupá počet lidí ve věznicích, protože věznice suplují sociální ústavy.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z dostupných dat nedokážeme přesvědčivě určit, zdali sociální status lidí je právě tím faktorem, který by způsoboval nárůst kriminality. Také nedokážeme říci, nakolik se sociální status občanů České republiky snížil a zdali se tak stalo vlivem rozhodování bývalých předsedů vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase.
Z údajů Českého statistického úřadu (.pdf) vyplývá, že počet vězňů v České republice dlouhou dobu rostl, a to od roku 2002 (kromě mírného poklesu o 359 osob mezi lety 2005 a 2006) až do roku 2011.
Je tedy pravdou, že počet uvězněných osob vzrostl za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase, stejně tak však stoupal i za vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grose, Jiřího Paroubka nebo Jana Fišera.
Největší nárůst v počtu vězňů byl zaznamenán mezi lety 2007 a 2008, tedy v období vlády Mirka Topolánka. Počet vězňů se v té době zvedl o 1601 osob. Je však nutno dodat, že v roce 2006, kdy Topolánek nastoupil do funkce premiéra, počet uvězněných osob poklesl o 359 oproti roku 2005.
Druhý největší nárůst se pak udál mezi lety 2010 a 2011 v období vlády Petra Nečase. Počet uvězněných tehdy stoupl o 1270 osob.
Kriminalita v České republice neroste. Je pořád stejná.
Kriminalita v ČR skutečně neroste, s výjimkou roku 2011 se počet zjištěných trestných činů dokonce snižuje. Neplatí tedy, jak tvrdí Jiří Pospíšil, že by byla stále stejná a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Vývoj kriminality za posledních šest let vypadá následovně:
2008
343 799
2009 332 829
2010 313 387
2011 317 177
2012 304 528
2013277 399*
Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.
Vojtěch Filip
Když se podíváme na vedení ropovodu a plynovodu, které vedou jak ze severních oblastí Ruska, tak z jižních oblastí nebo z kaspických oblastí těžby ropy a plynu, tak ty vedou všechny přes Ukrajinu a mimo jiné tedy i přes Slovensko a Českou republiku dál do Ingolstadtu.
Není pravdou, že všechny ropovody a plynovody směřující z oblastí Ruska vedou přes Ukrajinu. Od roku 2011 je spuštěn plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a spojuje Rusko a Německo. Na tento plynovod je pomocí plynovodu Gazela napojena i Česká republika.
Mimo zmíněný Nord Stream vede také infrastruktura přes území Běloruska. Celá mapa včetně dalších informací je dohledatelná v statistickém reportu organizace Eurogas (.pdf - mapa na str. 11) za rok 2013.
Ropovod Družba, který je hlavním ropovodem z Ruska do Evropy, se dělí na dvě hlavní větve sever a jih, kdy severní část ropovodu jde přes Bělorusko dál do Polska a Německa, což zobrazuje i přiložená mapa.
Na základě dohledaných informací o plynovodech i ropovodech z Ruska je výrok hodnocen jako nepravdivý. Je evidentní, že ne všechny součásti této infrastruktury vedou přes území Ukrajiny.
Jiří Rusnok
Já bych chtěl jenom říct, že zatím, to se nestalo de facto objektu palestinské ambasády, protože ten nový objekt, do kterého se postupně měla stěhovat, zastupitelský úřad Palestiny, zatím neměl status ambasády, de facto to tedy nebylo ani území příslušného státu, v tomto případě Palestiny.
Na základě přehledu ambasád v České republice poskytovaného Ministerstvem zahraničních věcí hodnotíme výrok jako pravdivý.
Z adresáře vyplývá, že v současné době sídlí Velvyslanectví Státu Palestina na adrese Na Kazance 634/7, 171 00 Praha 7 – Troja. Zmiňovaná událost se však odehrála v budově v Internacionální ulici v Praze – Suchdole.Tvrzení, že v současné době nešlo formálně o budovu ambasády potvrzují i některé zpravodajské články (např. zde a zde), kde se shodně hovoří o budově budoucí palestinské ambasády.
Ale když vám na druhou stranu neustále ze strany tehdejší vlády sypou na hlavu, že není na to, aby se zvedl počet sprch aspoň o jednu týdně, že to stojí strašné peníze, tak jako... Rozumíte, kdyby pan ministr Pospíšil nezavíral lidi zbytečně a nemuseli jsme vyplácet 200 milionů za náhrady za neoprávněně vězněné lidi...
Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvráti, že by ze strany vlády došlo k nějaké komunikaci ve smyslu, že nejsou finance na to, aby se zvedl počet sprch alespoň o jednu týdně a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Druhou část výroku, kde David Rath uvádí částku 200 milionů neověřujeme, protože je již ověřena v jiném samostatném výroku této diskuze.