Přehled ověřených výroků

Na základě vyjádření v deníku Právo Martin Pecina neuvažoval o obnově Finanční policie a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Pecina v roce 2010 jako ministr vnitra skutečně odmítl obnovení útvaru Finanční policie, která byla za ministra Langera zrušena. Informoval o tom deník Právo 18. ledna 2010. Znovuzavedení tohoto útvaru pak není ani mezi doporučeními, která by měla podle Martina Peciny zvýšit efektivitu zjišťování finančních podvodů.

Z hlediska teorie práva je pravomocné rozhodnutí soudu závazné a má vyšší právní sílu než rozhodnutí správního orgánu. Proto výrok Martina Peciny označujeme jako pravdivý.

Správním orgánem je v tomto případě Ministr vnitra. Zmíněná (Poradní) komise představuje dočtený orgán, který podle § 194 Zákona č. 361/2003 Sb.,o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (.pdf), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o námitkách proti služebnímu hodnocení, dává závazné stanovisko, kterým se musí služební funkcionář (zde ministr) řídit. Pořád je však výsledné stanovisko (ministra po návrhu komise) rozhodnutím správního orgánu, která má nižší právní sílu, než rozhodnutí soudu.

Obecně soudní kontrola slouží k přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti právních aktů (zde individuální správní akt). V tomto případě se pravděpodobně jedná o soudní kontrolu zákonnosti individuálních správních aktů prováděnou obecnými soudy (Večeřa, Miloš. Základy teorie práva: multimediální učební text. 2., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 9788021046832 . str. 90).

Na základě dostupných údajů o jazykovém rozložení obyvatelstva na Ukrajině a analýz zabývajících se volební geografií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přiložené mapy přehledně shrnují oba aspekty výroku, přičemž levá horní mapa zobrazuje procentuální podíl ruského obyvatelstva na základě dat ze sčítání lidu v roce 2001. Na pravé horní mapě je pak patrné rozdělení země podle jazykového klíče na spíše ukrajinsky mluvící západ a spíše rusky mluvící východ.

Dvě spodní mapy následně srovnávají geografické rozložení výsledků druhých kol prezidentských voleb 2004 a 2010. I zde vidíme zřetelné rozdělení podpory jednotlivých kandidátů mezi východ a západ země.

Podobné rozdělení volební podpory bylo zaznamenáno též v parlamentních volbách v roce 2007 (ang). Přetrvávající rozdělení Ukrajiny potvrzují i výsledky parlamentních voleb konaných v roce 2012. I zde při aplikaci smíšeného volebního systému tvořil jádro volební podpory Strany regionů východ země, naproti tomu situace v západní části byla již méně jednoznačná. Slabší podpora Strany regionů v této oblasti přesto zůstává zřetelná.

Zdroj: The Washington Post

Ivan Bartoš se takto vyjádřil v rozhovoru publikovaném 1. února 2014 na webu Lidovky.cz.

Rámcově jsou programová témata zelených a některých dalších stran skutečně podobná. Nelze však spolehlivě doložit, zda se jiné strany inspirovaly programem zelených, nebo tomu bylo naopak, či zda proces tvorby programů probíhal zcela nezávisle. Podrobné programy danných stran se také samozřejmě v pozornosti věnované jednotlivým tématům a v konkrétních řešeních problémů liší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Témata Strany zelených lze rozdělit do 10 okruhů, které jsme porovnali s programy jiných parlamentních stran.

1. ZDRAVÍ (kvalitní potraviny, přísnější kontrola kvality, podpora místních zemědělců)

Ve zkráceném programu ANO nalezneme oddíl týkající se zdravotně nezávadných, kvalitních a cenově dostupných potravin a také snahu o „...přímou podporu do živočišné výroby a intenzivních komodit rostlinné výroby, jako je například ovoce, zelenina a brambory.“

Program KDU-ČSL pak taktéž obsahuje téma kvalitní potraviny a potravinová soběstačnost.

2. DŮSTOJNÝ ŽIVOT (garantované místo ve školkách, dostupné bydlení pro mladé lidi a seniory, konec mzdového znevýhodnění žen)

Program ČSSD (podrobný program, oddíl Podpora seniorů a rodin s dětmi) obsahuje k tomuto tématu následující:

• S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.
• Prosadíme podporu zaměstnavatelů, kteří vytvoří pracovní místa pro matky a otce po rodičovské dovolené, a podporu služeb, které umožní lepší skloubení péče o dítě s pracovní aktivitou.
• Podpoříme výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny.

3. NIŽŠÍ ÚČTY ZA ENERGIE (snížení účtů domácností za energie a pokračování programu Zelená úsporám) ANO ve svém zkráceném programu (odstavec Zlevníme energie) počítá s omezením výdajů na energii snížením vývozu el. energie hlavně té vzniklé spalováním uhlí, která je nejvíce nákladná.

4. ČISTÉ PROSTŘEDÍ (ochrana krajiny, čistší vzduch, lepší využití surovin díky třídění odpadů)

V programu ČSSD je také oddíl (4. krajina) zabývající se ochranou krajiny a odpovědném hospodaření s lesy a půdou.

5. KVALITNÍ DOPRAVA (pohodlná a dostupná veřejná doprava, modernizace železnic)

Podobné téma lze nalézt v programu ČSSD (3. Regiony) věnující se efektivní dopravě.

6. EKONOMICKÉ OŽIVENÍ (nová pracovní místa, investice do šetrných technologií a školství)

Tento bod lze nalézt u všech výše zmíněných politických stran, např. i v programu ODS.
7. OCHRANA PŘED TĚŽAŘI A PLÝTVÁNÍM (ochrana obyvatel obcí před těžbou uhlí a uranu, nulová podpora investicí ČEZu)

V programu ODS (kapitola Energetika) lze vyčíst, že strana podporuje novelu horního zákona, který by nově definoval vztahy mezi občany a těžařskými společnostmi.

V tomto tématu však existuje rozdíl, který druh výroby elektřiny v budoucnu upřednostnit.

ČSSD (Zajištění energetických potřeb země) i ODS například podporují výstavbu dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany a zároveň chtějí omezit dotace na fotovoltaickou výrobu energie. Strana zelených přitom upřednostňuje pravý opak (bod 12).

8. ZKROCENÍ EXEKUTORŮ A HAZARDU (zastavení nespravedlivého navyšování pokut, posílení práv spotřebitelů a maximální omezení hazardu)

Přesně toto stanovisko nalezneme v programu ANO.

9. KULTURU A VZDĚLANOST (1% státního rozpočtu na kulturu a veřejné vysoké školy bez školného, zaměření na předškolní vzdělávání)

V žádném z programů jiných stran nelze nalézt takto specifický výdajový cíl, ale například ČSSD uvádí (oddíl Kultura jako součást veřejné služby) , že chce zajistit zvýšení výdajů na kulturu z výnosu odvodu z provozování loteriií. ČSSD také nepřipouští školné na vysokých školách.

10. DŮVĚRYHODNÝ A SPOLEHLIVÝ STÁT (majetková přiznání politiků, transparentní účty stran, povinné zveřejňování smluv, posílení nezávislosti veřejné správy a justice)

Transparentní vedení stran a elektronické majetkové přiznání politiků má ve svém programu hnutí ANO.

ČSSD zase prosazuje (oddíl Demokratický právní stát ) „...zákon o státní službě v podobě, která zajistí plně transparentní, odpolitizovanou, profesionální, stabilní a efektivní státní správu. Zákonem omezíme dosavadní svévoli při udělování vysokých a neodůvodněných odměn na některých úřadech.“

Na základě provedeného srovnání lze tedy pozorovat podobnost témat Strany zelených a jiných politických stran. Mezi podrobnými verzemi stranických programů však rozdíly samozřejmě existují. V podrobném programu (.pdf) Strany zelených se dá oproti jiným stranám např. vysledovat větší důraz na obnovitelné zdroje (s. 12) nebo ochranu přírody (s. 9).

V rozhovoru z 23. ledna 2014 pro internetový server iDNES.cz Lubomír Zaorálek na otázku přijetí eura v České republice uvedl: " Přál bych si, aby to bylo předmětem koaličních debat a abychom dali co nejpřesnější formulaci do programového prohlášení vlády ". V tištěné podobě Mladé Fronty DNES se tento rozhovor neobjevil, přesto na základě blízkosti těchto dvou médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě volebních programů a mediálních výroků představitelů KSČM a dalších dvou stran, ČSSD a hnutí ANO, které se také přiklánějí k revizi zákona o tzv. církevních restitucích.

V programu KSČM pro předčasné volby 2013 jsme se mohli dočíst, že KSČM bude podporovat „prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví”. Již v srpnu podobný názor vyjádřil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, snížení finančích komenzací pak měla sociální demokracie v i programu.

Postoj hnutí ANO k této otázce není úplně jasný, v programu se o restitucích nehovoří a výroky představitelů strany před volbami nebyly jednoznačné. Místopředsedkyně Věra Jourová řekla serveru Christnet.cz k současné podobně zákona: “Souhlasíme, zákon nezpochybňujeme a nechceme revidovat, ostatně je "posvěcen" i Ústavním soudem.“, zatímco Martin Stropnický se v debatě Radiožurnálu vyjádřil mimojiné tak, že „objem toho majetku a jeho správa ve mě budí určité pochybnosti, proč se s tím tak spěchalo a proč zrovna teď se to muselo udělat“ a že by se snažil dál vyjednávat s církvemi. Sám zakladatel hnutí Andrej Babiš pak v online chatu na blesk.cz řekl, že není dobře, že se církevní restituce řeší právě v této době, ale že zákon platí a je nutné ho respektovat.

V povolební vyjednávání podle Deníku představitelé hnutí ANO stejně jako sociální demokraté „rozsah již schválených církevních restitucí zpochybňují, chtějí je zastavit a výši plnění církvím přehodnotit“. Andrej Babiš se takto vyjádřil v povolební debatě České televize.

Premiér Nečas zmíněná slova skutečně pronesl, prohlášení o křičení Miroslava Kalouska ovšem věrohodně potvrdit nelze.

Při interpelacích dne 14. června 2012 (čas 27:26) poslanec za ČSSD Ivan Ohlídal vyzval Petra Nečase k odpovědím na otázky týkající se kauzy letounů CASA.

Petr Nečas doslova řekl:" Teď mi dovolte říci poměrně tvrdou a jasnou tezi, že o tom, kdo bude ve vládě, nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků, to asi by nebyl ten správný krok. O tom, případně, o tom, zda je někdo vinen, nevinen, bude rozhodovat maximálně nezávislý soud. " (čas 31:08)

O údajném vystoupení Miroslava Kalouska na chodbách České televize se zmiňuje pouze nepřímo František Bublan skrze server parlamentnilisty.cz, žádný jiný zpravodajský server toto prohlášení nemá. Konkrétně tedy:" V souvislosti s tím uvedl navíc pro ParlamentníListy.cz František Bublan (ČSSD), že byl nedávno svědkem okamžiku, kdy po skončení Událostí, komentářů Kalousek v přítomnosti zaměstnanců České televize řval na chodbě, že dostane Mazánka do tepláků.„Původně jsem tomu nepřikládal váhu, protože byl trošku posilněn alkoholem, bylo to z něho cítit. Ale v souvislosti s tím, co říkal ve čtvrek pan policejní prezident, tedy že mu Kalousek třikrát volal a vyvíjel nátlak, tak jsem si to spojil s tím, co říkal mně. A proto to podle mě má určitý reálný základ,“ sdělil ještě Bublan ParlamentnímListům.cz."

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31

24. července 2013 na tiskové konferenci po jednání vlády byl premiér Rusnok dotazován Klárou Brunclíkovou z TV NOVA stran odměňování na Úřadu vlády. Dotaz zněl: " Já mám krátký dotaz, co se týče rozdělení odměn Petrem Nečasem, zajímal by mě názor pana premiéra na to, co si o tom přerozdělování odměn myslíte, jaký na to máte názor? "

Je tedy pravdou, že premiér reagoval na zmíněný Úřad vlády a nikoli celou státní správu, neboť kompetence premiéra nepokrývala udělování odměn v rámci všech resortů, ale pouze na Úřadu vlády.

Pro srovnání odměn jednotlivých vlád uvádíme data Českého rozhlasu, která vychází ze zveřejněných odměn na stránkách Vlády ČR: Vláda Nečase rozdala na odměnách v prvním pololetí roku 2013 přesně 243 812 636 Kč a kabinet Jiřího Rusnoka 179 657 670 Kč.

Vláda zveřejnila odměny a platy za roky 2007 – 2009, 2010 – 2012 a 2013.

Rozhlas.cz shrnuje: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Jeden letoun tedy za přibližně 700 milionů. Nyní dojednávaný prodej se týká 28 bitevníků, jejichž cena (zdroj - Ministerstvo obrany ČR) má být „od 434 do 516 milionů korun podle jejich technického stavu.“ Hodnota jednoho stroje tedy vychází na 15,5 až 18,4 milionů Kč.

NákupProdejPočet letounů

7228Celková cena (v Kč)

> 50 mld.

434–516 mil.

Cena za jeden letoun (v Kč)

cca 700 mil.

15,5–18,4 mil.

Prodejní cena je tudíž zhruba 38 až 45násobně nižší, než byla cena nákupní. Výrok je tedy pravdivý.