My jsme byli, když to budeme rekapitulovat, tak vláda podala demisi v pondělí do rukou prezidenta republiky, v pondělí večer podal předseda vlády demisi. Ve středu večer, 48 hodin poté Občanská demokratická strana vyhlásila, že mě nominuje na premiérku budoucí příští možné koaliční vlády. Všichni koaliční partneři s tím souhlasili a v pátek jsme byli u pana prezidenta, kde si pozval všechny strany k nějakému předběžnému sondování jejich pozic, jejich názorů na ta řešení. A my jsme tam i mluvili o tom, že jsme schopni mu dodat hlasy okamžitě, kdyby je požadoval, těch 101 hlasů. Pan prezident je nepožadoval. Věděl o tom, že tady existuje ta většina, věděl, slyšel stanoviska, která říkala: chceme, chceme pokračovat v tom trojkoaličním konceptu s premiérkou Miroslavou Němcovou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze ověřit, o čem spolu mluvili Miroslava Němcová a Miloš Zeman při jednáních na hradě.
Vláda Petra Nečase podala demisi v pondělí 17. června a byl pověřen vést vládu, než bude jmenována nová vláda. 19. června pak grémium ODS nominovala Miroslavu Němcovou na předsedkyni vlády. Její nominaci postupně přijaly obě koaliční strany, TOP09 i LIDEM.
Prezident ČR si pak pozval ve dnech 21. - 23. června představitele stran ODS, TOP09, ČSSD, KSČM a VV. Jestli už tam byla deklarována koaliční 101 a prezident důkaz odmítl nebo nepožadoval, to nedokážeme ověřit.
Jsme ještě schopni vůbec v tomto parlamentu vyjádřit vlastní vůli, nebo jsme už v tom stavu jak naši dědové a pradědové byli v roce 1938 po Mnichovu? Najednou všichni poslanci obratně se přizpůsobíc nové situaci obratně se vzdali demokracie, začali nadávat na prezidenta Masaryka a zvedli tedy alternativní systém dle vzoru tehdy, který v Evropě vítězil.
Po mnichovském diktátu, v období tzv. druhé republiky, docházelo v okleštěném Československu k oslabování demokratického étosu i institucí. Prvorepubliková demokracie byla napadána a prezentována jako slabá a neživotaschopná. Politická soutěž (.doc) byla limitována (vznikly státostrana Strana národní jednoty a symbolicky opoziční Národní strana práce), byla zaváděna cenzura či profesní omezení pro občany židovského původu.
Na příkladě tzv. zmocňovacího zákona (Ústavní zákon č. 330/1938 Sb.), který vybavoval prezidenta republiky v demokratickém státě nepředstavitelnými pravomocemi, lze vysledovat zásadní odklon od prvorepublikové a demokratické tradice.
S tím bylo spojené také mediální napadání osob, které byly symboly demokratického uspořádání. Vedle např. Edvarda Beneše či Karla Čapka se jednalo právě o (v té době již zesnulého) Tomáše G. Masaryka.
Vzorem, který tehdy v Evropě vítězil, myslí Karel Schwarzenberg nepochybně různé typu autoritářských či totalitních režimů, které Evropě na východ od Rýna na konci třicátých let početně i mocensky dominovaly.
Období druhé republiky trvalo pouhých 167 dní a bylo ukončeno nacistickou okupací v březnu 1939.
Čili jestliže dneska je nějakých 500 korun a je to výsledek jakési trajektorie, že od roku 2002 postupně ten poplatek stoupá na těch 500 korun. (poplatek za skládkování - pozn. Demagog.cz)
Výše poplatku za skládkování je stanovena v příloze č. 6 zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
V současné době výše tohoto poplatku skutečně činí 500 korun, na tuto částku se poplatek postupně zvýšil od roku 2002 z původní hodnoty 200 korun.
Tam je potřeba zvýšit tu platbu za státní pojištěnce, to je klíčová věc, protože to je nepoměr mezi platbou za státní pojištěnce a například za tím, co platí zaměstnanec, je několik set korun. Jestli se nepletu, tak je to možná i víc než tisíc korun.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů e15.cz,eurozpravy.cz a vzp.cz jako pravdivý.
Výše měsíčního pojistného za státní pojištěnce je aktuálně ve výši 723 Kč, vláda v demisi ale rozhodla zákonným opatřením o navýšení této částky na 821 Kč. Navrhované opatření ale ještě musí schválit Senát.
Pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů(OBZP) je dnes ve výši 1 148 Kč. Osobám samostatně výdělečně činným(OSVČ) se v roce 2013 zvýšil poplatek zdravotního pojištění na 1 748 Kč.
Výše pojistného zaměstnance, které si odvádí zaměstnanec sám činí 4,5 % z hrubé mzdy, konkrétní částka tedy závisí na výši příjmu.
Rozdíl mezi pojistným placeným státem a pojistným odvedeným státem tedy určitě může přesáhnout i 1000 Kč.
(TOP 09 má kromě Starostů největšího sponzora nějakou paní Benešovou z Prahy 6, která TOP 09 darovala 2 miliony korun) a přitom má rozvahu výsledku minus 7 tisíc a vlastní jmění 185 tisíc.
Paní Benešovou jsme nalezli v živnostenském rejstříku, v obchodním rejstříku však již zapsaná není (ani ze zákona být nemusí). Není tedy jasné, jak Andrej Babiš přišel na výši jmění a výsledky jejího hospodaření. Výrok proto musíme hodnotit jako neověřitelný.
Necelých 30 lidí, pokud vím, odešlo a něco přes 30 přišlo za stejnou dobu. (myšlen je odchod a příchod lidí do a ze Strany zelených po odchodu Martina Bursíka - pozn. Demagog.cz)
Z online dostupných dokumentů se toto tvrzení ověřit nelze. O potřebné informace jsme ovšem požádali sekretariát Strany zelených a po jejich obdržení tuto analýzu doplníme.
ČPS vznikla zhruba před 4 lety a já jsem byl 3 roky aktivním předsedou, prošel jsem několik voleb.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.
Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.
Výsledkem je schodek, který permanentně přesahoval 100 miliard korun (myšlen je schodek za vlády Petra Nečase - pozn. Demagog.cz).
Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.
Ale stát (myšleno je Švýcarsko - pozn. Demagog.cz) má daně 7 procent.
Federální daňový systém se nedá redukovat na jednu sazbu daně. Například, spolková základní sazba daně z přidané hodnoty je ve Švýcarsku 8 %. Spolková daň z příjmu fyzických osob je progresivní, její maximální sazba činí 11,5 %, a daň z příjmu firem je 8,5%.
Když se dělalo nedávno sčítání pro ČSÚ, tak bylo přes 3 miliony formulářů odevzdáno elektronicky.
Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.
ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.
