My jsme prostřednictvím našeho náměstka, resp. náměstka jmenovaného za SZ, pana Korbela, úspěšně pokračovali v elektronizaci justice, stejně tak já na ministerstvu školství jsem pokračoval v zavádění IT technologií.
Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).
Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.
Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.
To je problém médií, já jsem na to upozorňoval, protože Suverenita už před třemi lety byla, jsem byl předsedou já stále. Paní Bobošíková byla tehdy předsedkyní Politiky 21.
V roce 2010 byl předsedou Suverenity skutečně Petr Hannig, Jana Bobošíková byla tehdy pouze její volební lídryní a zároveň předsedkyní Politiky 21.
Petr Hannig je předsedou Suverenity – Strany zdravého rozumu od roku 2002 (v době založení byl název pouze Strana zdravého rozumu). V roce 2010 do voleb do Poslanecké sněmovny byla lídryní strany Jana Bobošíková, kvůli čemuž strana dočasně změnila jméno na „Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové, stranu zdravého rozumu“.
Jana Bobošíková byla za svou politickou kariéru nejprve v roce 2000 poradkyní Václava Klause. Mezi lety 2004 a 2009 je poslankyní Evropského parlamentu a v roce 2006 zakládá stranu Politika 21, přičemž v roce 2010 kandiduje do Poslanecké sněmovny za Hannigovu Suverenitu.
Bobošíková zůstala předsedkyní Politiky 21 až do roku 2011, kdy založila "Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové". Nyní je zároveň předsedkyní volebního bloku Hlavu vzhůru.
Protože ve vedení zastupitelství je Pavel Zeman a Lenka Bradáčová, které jsem tam protlačil já jako ministr za ODS.
Jiří Pospíšil ve funkci ministra vnitra skutečně jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který tak vystřídal Renátu Veseckou.
Pavel Zeman v červnu 2012 podal Pospíšilovi návrh na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Tehdejší ministr ji byl svými slovy „připraven jmenovat.“ To už však nestihl, neboť byl na návrh premiéra Nečase nečekaně odvolán kvůli "nezvládnutí rozpočtu ministerstva". Lenku Bradáčovou tedy jmenoval až nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek v červenci 2012.
Jmenování Bradáčové ale Pospíšil jasně veřejně podpořil a jeho odvolání interpretovala opozice i část koaličních poslanců jako pokus zabránit jejímu ustavení do funkce. Tyto okolnosti vyvolaly tlak na nového ministra Blažka. Ten její jmenování odůvodnil tak, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říct ne.“ Rovněž byla Lenka Bradáčová navržena nejvyšším státním zástupcem, kterého jmenoval právě Pospíšil.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok o „protlačení“ Zemana a Bradáčové Pospíšilem jako pravdivý.
Je dobré připomenout, že dnes jsou to 3 roky, bez tří dnů, kdy Nečasova vláda požádala o důvěru Poslaneckou sněmovnu.
Vláda Petra Nečase (koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru 10. srpna 2010, tedy “ 3 roky, bez tří dnů ” od dnešního dne. Pro hlasovalo všech 118 koaličních poslanců, proti bylo 82 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Za 7 let jsme, oproti našim předchůdcům, neprohráli jednu jedinou arbitráž, zatímco mí předchůdci je bohužel prohrávali jak na běžícím pásu.
Server Demagog.CZ již jednou hodnotil podobný výrok Miroslava Kalouska ( "Od mého příchodu v roce 2007 na ministerstvo financí jsme neprohráli žádnou arbitráž.") a proto přikládáme již jednou publikovanou analýzu:
Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý. Okolnosti arbitráže (ČT24): Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
Já jsem, já jsem jeden z těch co tu koalici přímo domlouval se Zdeňkem Tůmou, jsme byli ti hlavní vyjednavači...
Reportáž České televize potvrzuje výrok Tomáše Hudečka o tom, že byl hlavním vyjednavačem při tvorbě pražské koalice. Na příslušných záběrech je jedním z lidí, kteří nesou primátorovi Svobodovi návrh koaliční smlouvy. Dále se k tématu vyjadřoval i v Interview ČT24. Jeho rozhodující roli potvrzuje také to, že se stal prvním náměstkemprimátora.
Ale vemte si, že za posledních několik let zmizela strašná spousta místních malých nemocnic, které zajišťovaly zcela běžnou buď ambulantní, anebo i nemocniční lůžkovou péči. To znamená, že lidé musí dojíždět dalekosáhle, ta péče není dostupná a my si myslíme, že diverzifikace i v tomto segmentu našeho hospodářství by byla, by vedla k úspěchu.
Výrok je hodnocen na základě zpráv Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který podobná data přináší.
Zprávy o síti zdravotnických zařízení z let 2008 - 2012 ukazují, kolik přesně nemocnic bylo v ČR v daném roce (popisuje také celkový počet zařízení, v tomto výroku však popisujeme počty nemocnic). V každé zprávě je tato informace dohledatelná v části Zdravotnická síť v roce ...., tyto zprávy jsou ve formátu .pdf a vždy na straně 14 daného dokumentu.
RokPočet nemocnic 2008 192 2009 191 2010 189 2011 189 2012 188
Pokles nemocnic je tedy v řádu jednotek a nelze říct, že jich mizí strašná spousta. Pokud porovnáme také vývoj počtu všech zdravotnických zařízení, které dané zprávy evidují, zjistíme nárůst tohoto počtu. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť celkový počet nemocnic mezi roky 2008 - 2013 sice klesá, ale pouze v řádu jednotek.
Prosím vás, nakonec to stejně dopadne tak, že ty šachty zůstanou na bedrech státu. Tak to dopadlo se všema dosud činnýma šachtama nebo šachtama, ve kterých se, pardon, těžilo někdy do 90. let. Ty se postupně zavíraly a nakonec se přebírá státní podnik DIAMO, uzavírá je, čerpá z nich vodu...
Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.
Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.
To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
Musíme si také říci, že ten největší počet poslanců, kteří odešli do toho, do té zóny těch nezařazených, tak byl hodně třeba například ze strany Věci veřejné.
Podle údajů z webových stránek PSP ČR je k 8. červenci 2013 v dolní komoře evidováno 17 nezařazených poslanců. Tři z nich byli zvoleni původně na kandidátce ODS, další tři na kandidátce ČSSD a zbylých jedenáct bylo zvoleno za VV.
Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.
