(Chtěl bych vás upozornit, že podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %. ) A my, kteří jsme byli v situaci, kdy jsme zvyšovali státní dluh i v době šestiprocentního hospodářského růstu...
Období silného hospodářského růstu bylo v ČR v letech 2005 (6,8%), 2006 (7,0%) a 2007 (5,7%). Český statistický úřad (.xls) uvádí, že hodnota státního dluhu vzrostla v té době z 22,2% HDP (2005) na 24,4% HDP (2007).
Zastupitelská demokracie, zastupitelská demokracie funguje dále, a to referendum je takovým kontrolním mechanismem. A mimochodem vychází to z naší ústavy. Jo, takže my to máme v ústavě přímo zakotveno.
Výrok hodnotíme v daném kontextu jako pravdivý.
Ústava České republiky v druhém odstavci článku 2 explicitně uvádí, že: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". Vyjdeme-li z tohoto článku, lze tvrdit, že institut referenda je v naší ústavě jistým způsobem zakotven.
A když se podíváte opět od těch zemí, které mají právě věznice na úplně jiné úrovni, tak mají úplně jinou recidivu.
Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.
Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.
...to jednání jde velice rychle. My jsme, ani to není dva týdny, my jsme začali před dvěma nedělemi v 18:00.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, veřejné zdroje dokládají jeho časové vymezení vyjednávání o budoucí vládě.
V neděli 10. listopadu začala povolební vyjednávání týmů sociální demokracie a hnutí ANO.
Krátce před začátkem schůze uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Je to vlastně první jednání širších vyjednávacích týmů po volbách. Já jsem se zatím s panem Babišem viděl jenom jednou od voleb do Poslanecké sněmovny, takže předpokládám, že dnes budeme hlavně mluvit o struktuře dalšího jednání“.
O výsledcích svých jednání chtějí vyjednavači ČSSD a hnutí ANO seznámit lidovce. S KDU-ČSL, možným třetím koaličním partnerem, zasednou poprvé, a to ve Sněmovně po skončení zasedání nových poslanců.
Po schůzi sněmovny dnes (25. listopadu) začnou první trojstranná jednání mezi ČSSD, hnutí ANO a lidovci.
Ale samozřejmě my jsme šli do předčasných voleb v pozici, kdy jsme měli podle průzkumů veřejného mínění asi 2 % nebo dokonce míň.
K rozpuštění poslanecké sněmovny došlo 20. srpna, prezident Miloš Zeman toto rozhodnutí poslanců potvrdil 28. srpna a vyhlásil předčasné volby na 25. - 26. října.
Podle průzkumů veřejného mínění prováděné společností MEDIAN na přelomu červen-červenec (pdf.) a červenec-srpen (pdf.) byla strana ANO 2011 řazena spolu s dalšími stranami (např. Úsvit přímé demokracie, Česká pirátská strana) mezi ty, jejichž podpora se pohybovala kolem 2% (resp. méně než 2%).
Následující průzkumy byly již prováděny po vyhlášení předčasných voleb:
Průzkum společnosti MEDIAN z období září-říjen (pdf.) ukazuje již 13% podporu strany ANO.
Jiná společnost (TNS Aisa) zachytila průzkumy, jakým způsobem se vyvíjela podpora jednotlivých stran v období od začátku září do poloviny října. Podpora ANO se dle tohoto průzkumu (v daném období) vyšplhala ze 7% na celkových 16%.
Protože celkový veřejný dluh naší země už je na jiné úrovni, než byl před sedmi lety. Je kolem 48 % hrubého domácího produktu. Proto, abychom si neznemožnili přijetí společné evropské měny, tak si musíme dávat velký pozor, abychom nepřekročili hranici 60 % hrubého domácího produktu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.
Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.
Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.
Ten cashpooling mi vyčítali, že jsem mluvil, že to někde leží ledem, ty peníze, a já jsem dokázal od ledna vlastně investovat 50 miliard korun jako euro za podstatně vyšší výnos, za 0,27 až 0,35 a máme z toho výnos 45 milionů za dva a půl měsíce.
Opakovaná prohlášení Andreje Babiše o 350 miliardách, které leží na účtech ČNB, vyvracela jak sama Národní banka, tak například ekonom David Marek, rozporoval je dříve i Demagog.cz.
Jak informoval v polovině března deník E15 (patří do skupiny MAFRA patřící Andreji Babišovi), ministerstvo od počátku roku investovalo velkou část z přibližně 50 miliard, které byly k dispozici na účtech ČNB. Krátkodobá investice měla podle E15 přinést výnos kolem 0,25 procenta, co je násobně více než běžný úrok ČNB. Podle reakcí ekonomů ale takový výnos nabízejí jen rizikovější investice například do španělských či italských dluhopisů (země s hodnocením v rizikovém pásmu). To však Andrej Babiš popírá a tvrdí: „Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl“.
Z bilance ČNB pak vyplývá, že zatímco k 10. lednu 2014 měl stát u ČNB 50,7 miliardy korun, k 20. březnu už to byly jen 3 miliardy, byla tedy investována skoro celá rezerva.
Jak spočítal ekonom David Marek, při investici 36 miliard by si takto ročně stát přišel na 75,6 milionů. Přesné informace o tom, kolik peněz bylo přesně investováno a jaký výnos tato investice přinesla, nicméně nejsou veřejně dostupné a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Dám konkrétní příklad Rakouska. Rakousko je země, která je nám blízká. Dávají zhruba 2 % hrubého domácího produktu na aktivní politiku zaměstnanosti a trvale mají lepší výsledky z hlediska nezaměstnanosti než Česká republika. My dáváme půl procenta hrubého domácího produktu.
Výrok hodnotíme na základě dostupných dat jako pravdivý. Podle Eurostatu (ang.) vydává Rakousko na aktivní politiku zaměstnanosti skutečně okolo 2 % HDP (v roce 2011 2,043 %) a Česká republika pouze 0,5 % (v roce 2011 0,556 %). Rakousko má také příznivější statistiky nezaměstnanosti: podle nejnovějších údajů (k prosinci 2013) byla míra nezaměstnanosti (ang.) v Rakousku 4,9 %, v České republice potom 6,7 %. Míra nezaměstnanosti v Rakousku byla vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Česká republika se však také nachází v čele této statistiky.
Policejní generál Martinů šel za premiérem Nečasem v prosinci roku 2010 a řekl mu z živého spisu, z výslechu pana Michálka, některé údaje, které pak Nečas použil na K9.
Podle informací v médiích se skutečně v prosinci 2010 sešel tehdejší policejní prezident Martinů s tehdejším premiérem Petrem Nečasem. Na schůzce mělo policejní prezident prozradit premiérovi informaci z probíhajícího vyšetřování případu korupce na Státním fondu životního prostředí. Schůzky se měl zúčastnit i ředitel protikorupčního útvaru Libor Vrba.
Není však přesně známo, jaké informace podal policejní prezident premiéru Nečasovi ani zda ten některé z těchto údajů použil na K9. Vyšetřování této schůzky (viz další výrok) bylo policejní inspekcí uzavřeno bez konstatování pochybení.
Kvůli nedostatku veřejně dostupných informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Já jsem nikdy restituujícím církvím neodpustil daň z převodu nemovitostí, nikdy jsem to do žádného zákonu nenavrhoval, od začátku všechny legislativní návrhy týkající se, týkající se církevního majetku, počítaly s tím, že církve jako všechny ostatní subjekty budou platit daně z převodu nemovitostí.
Dotaz diváka byl založen na tvrzení Andreje Babiše, že exministr Kalousek odpustil v rámci zákona č. 485/2012 církvím daň z převodu nemovitostí. Podobnou myšlenku reflektuje i článek na blogu ANO 2011.
V samotném zákoně (.doc) nic o odpuštění daně z převodu nemovitosti není, Miroslav Kalousek se ani nezapojil do připomínkového řízení. Sám tedy nikomu daň z převodu nemovitostí neodpustil ani ji nenavrhoval. V rámci církevních restitucí je pouze odpuštěna daň z příjmu (§15 odst. 5 zákona,) tak tomu je ovšem u všech bezplatných převodů.
Faktem je, že Miroslav Kalousek je navrhovatelem novely daňového zákona, která předpokládá přechod povinnosti odvést daň z převodu nemovitosti z prodávajícího na kupujícího. Toto by spadalo i na církve v případě, že by znovunabyté nemovitosti dále převáděly. Návrh ale nelze označit za účelový ve vztahu k církevním restitucím. Kromě toho neprošel senátem a prosadilo je až zákonné opatření současné vlády, které vypustilo spornou část se změnou plátce daně, jak komentuje článek Aktuálně.cz
K daňovému osvobození církví se samostatně vyjádřilo Ministerstvo kultury ČR (.doc).
Ve světle těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
