Přehled ověřených výroků

O různých způsobech majetkového vyrovnání s církvemi zpracovalo publikaci (.pdf). Ministerstvo kultury ČR. Církevních restitucí v Maďarsku se týkal zákon č. XXXII/1991 o vypořádání stavu státního vlastnictví bývalých církevních nemovitostí (s. 6). Tento zákon umožnil církvím navrátit budovy, které byly zestátněny bez náhrady po 1. lednu 1948.

Jak tvrdí Kateřina Konečná, z restitučního procesu byly vyloučeny pozemky. Zákon se týká pouze budov, které církve a náboženské společnosti používaly pro účely jako k životu z víry, ke vzdělání a výchově nebo k sociálním službám.

Kateřina Konečná uvedla jen jednu nepřesnost - maďarský zákon kombinuje metody obecného restitučního zákona s prvky výčtového restitučního zákona. Toto však neovlivňuje hlavní sdělení, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen na základě prozkoumaných záznamů pořadů, které moderuje Václav Moravec, a jichž se Andrej Babiš účastnil, jako nepravdivý.

Václav Moravec moderuje pravidelně Otázky Václava Moravce na ČT1 a ČT24, dále Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls a také některé předvolebních pořadů České televize. Tvrzení Víta Bárty by tedy mělo vycházet z některého z těchto pořadů.

Podíváme-li se na vystoupení Andreje Babiše v OVM, byl hostem tohoto pořadu již několikrát.

13. listopadu 2011 byl Babiš hostem OVM poprvé; v tomto pořadu (druhá část) Babiš nemluvil o Borovkovi vůbec, neřekl tedy ani to, že by měl být jeho osobním přítelem.

10. března 2013 diskutoval přímo s Vítem Bártou (video záznam část první a část druhá), kdy skutečně přišla řeč i na společnost Eurovia, resp. Martina Borovku. Babiš zde nicméně neřekl, že by byl Borovka jeho osobním přítelem.

Konkrétně Babiš uvedl k Borovkovi: " Nejdřív Dospiva z Penty, protože ABL nemohla hlídat Aero Vodochody, tak vlastně Dospiva byl nepřítel. Teďka je nepřítel Eurovia, pan Borovka. Víte, ono se povídá, že pan Bárta vlastně chtěl vypalovat ty stavební firmy."

Naposledy byl Babiš přítomen v OVM 17. listopadu 2013, kdy diskutoval s Hanou Marvanovou. V tomto pořadu přátelské spojení s Borovkou Babiš nepopsal.

V Otázkách Václava Moravce tedy Bárta nemluvil o tom, že je generální ředitel společnosti Eurovia jeho osobním kamarádem.

Podíváme-li se také na Impulsy Václava Moravce, Babiš byl hostem pořadu 30. října 2013, 3. října 2013, 20. května 2013 a 8. prosince 2011.

Ani v jednom z těchto pořadů však Babiš nemluví o tom, co tvrdí Bárta.

Posledním pořadem, který moderoval Václav Moravec, a v němž byl přítomen Andrej Babiš, je předvolební superdebata ČT. Ani v ní však lídr hnutí ANO nemluvil o Martinu Borovkovi jako o svém osobním příteli. Na základě těchto dohledaných záznamů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož institut žluté karty byl od jejího zavedení v roce 2009 úspěšně použit pouze dvakrát.

Žlutá (a na něj navazující oranžová) karta je mechanismus, jehož cílem je kontrola dodržování principu subsidiarity, a to prostřednictvím vnitrostátních parlamentů. Ty mohou vyjádřit své stanovisko k legislativním návrhům EU hned na počátku legislativního procesu, a to formou stanoviska vyjadřujícím rozpor návrhu s principem subsidiarity (tj. v případech, kdy jsou parlamenty přesvědčeny, že by se konkrétní otázka efektivněji vyřešila na úrovni národní než na evropské).

Mechanismus žluté karty je pak spuštěn, pokud nejméně třetina vnitrostátních parlamentů předloží odmítavé stanovisko. Návrh je následně přezkoumán Komisí. Tento mechanismus byl do čl. 12 Smlouvy o EU implementován Lisabonskou smlouvou jejím vstupem v platnost 1. prosince 2009 (Změny po Lisabonské smlouvě, Euroskop.cz).

Žlutá karta byla úspěšně uplatněna pouze ve dvou případech, a to zaprvé stran evropské legislativní úpravy práva na stávku a zadruhé stran vytvoření evropského státního zastupitelství (evropské prokuratury). (The EU's 'yellow card' comes of age: Subsidiarity unbound? 12. 11. 2013, CER.org.uk) V obrovském množství legislativy, kterou Evropská unie každoročně přijímá, je použití mechanismu žluté karty tedy velmi vzácné.

Miroslav Kalousek se takto vyjádřil na svém facebookovém profilu 3. října 2013.

Podle studie finanční skupiny Allianz o světovém bohatství za rok 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Česká republika zde obsadila 27. místo a v žebříčku se umístila jako druhá země bývalého východního bloku hned po Slovinsku, které obsadilo 23. místo. Toto umístění znamená pohoršení o jedno místo oproti předchozímu roku.

Nevylučujeme, že mohou existovat i studie s odlišnou metodikou či jinými výsledky, nám se však data vyvracející slova Miroslava Kalouska dohledat nepodařilo.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL počítá s posílením pravomocí NKÚ.

Zdeněk Žák podle všeho mluví o rekonstrukci mostu v Brně-Řečkovicích. Ministerstvo dopravy připravilo mimořádnou kontrolu v brněnském závodě Ředitelství silnic a dálnic z důvodu možných pochybení při zadávání výběrového řízení. Idnes.cz k tématu píše: "Rekonstrukce mostu, která byla ještě v létě rozpočtována na 50 milionů korun, přijde totiž na více než dvojnásobek". Kvůli havarijnímu stavu mostu byla místo veřejného tendru použita metoda jednacím řízení bez uveřejnění.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme také nenašli žádnou zmínku o osobním angažování Pavla Kočici v dané kauze, s výjimkou jeho obhajoby nové, vyšší ceny rekonstrukce kvůli nutnosti oprav ve větším rozsahu, než plánoval původní projekt.

Rovněž ani další údajný podíl Pavla Kočici na "rozmotávání problémů" se nám dohledat nepodařilo, výrok je proto neověřitelný.

V Rusku se skutečně objevují názory, že případné sankce uvalené ze strany Západu by ve skutečnosti měly na Západ negativní dopady.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil (ang.), že jakékoliv sankce, které by Spojené státy uvalily, budou mít "bumerangový efekt". Zdůraznil, že jakékoliv unáhlené a lehkovážné kroky by mohly mít negativnídopad (ang.) na americko-ruské vztahy.

V podobném duchu se v Rusku ozývají názory na případné sankce ze strany Evropské unie. " Západ v současnosti hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ," uvedl ruský server Gazeta.ru.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.

Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.

Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.

Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.

Podle veřejně dostupných informací skutečně tehdejší ministr vnitra Radek John dal v prosinci 2010 podnět GIBS k prošetření jednání tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten se měl sejít s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a poskytnout mu informace ke kauze korupce na Státním fondu životního prostředí, ve které měl premiér Nečas vypovídat jako svědek. Informoval o tom například server ihned.cz nebo lidovky.cz.

Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 2011 se závěrem „nezjistili jsme trestnou odpovědnost konkrétní osoby“.

Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě srovnání návrhů služebních zákonů.

V rámci výroku hodnotíme fakt, zda skutečně na rozdíl od původního (platného) zákona o státní službě v návrhu Nečasovy vlády absentuje pozice generálního ředitele státní služby.

V původním návrhu zákona, který předložila Zemanova vláda - byla jasně definovaná funkce (.doc, str.7) generálního ředitele.

Návrh služebního zákona předložený Nečasovým kabinetem neoperuje (.doc, str.3, hlava II. § 5 ) s pojmem generální ředitel státní služby, ale s pozicí "vedoucího úřadu státní správy".

Fakticky má tedy Pecina pravdu, neboť generální ředitel jako takový skutečně v návrhu Nečasovy vlády není. Pokud srovnáme generálního ředitele s vedoucím úřadu státní správy, mají každý jiné kompetence, resp. jsou jinak vymezeny. V případě "návrhu Nečas" je vymezení pravomocí oproti původnímu návrhu relativně vágní. Výrok tedy hodnotíme na základě tohoto porovnání jako pravdivý.