Přehled ověřených výroků

Na Krymu v březnu došlo k několika střetnutím, v nichž byla nejméně jedna strana konfliktu ozbrojená. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

První člověk byl zastřelen až několik hodin po Putinově projevu, nicméně není pravda, že by nedocházelo k žádným ozbrojeným střetnutím ani před projevem ruského prezidenta.

ČT 24 například informovala: „letadlo ukrajinských pohraničníků začalo hořet poté, co ho nad hranicí s Krymem zasáhla střelba. […] Neznámí ozbrojenci už předtím ostřelovali v krymském Simferopolu automobil kyjevských aktivistů. […] Varovné výstřely použili ozbrojenci podle agentury AP na pozorovatele mise OBSE“.

Ani některá další střetnutí se přitom neobešla bez střelby do vzduchu.

V koaliční smlouvě se v bodě 2.4 dočteme o snížení sazby DPH jak na léky, tak na knihy, v bodě 2.5 pak o obecné vůli snížit sníženou sazbu DPH a v bodě 8.1 o snížení DPH na knihy.

V programovém prohlášení vlády se skutečně dočteme na straně 7 v bodu 3.3 pouze o snížení DPH na léky, jak tvrdí Miloš Zeman.

Koaliční smlouva:

• 2.4: Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. (str. 29)
• 2.5: ...pokles snížené sazby DPH. (str. 30)
• 8.1: Snížíme daň z přidané hodnoty na knihy. (str. 43)

Programové prohlášení vlády:

• 3.3: Vláda prosadí snížení DPH na léky. (str. 7.)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr pro lidská práva skutečně kritizoval návrh Úsvitu především z pozice, kterou sám popisuje, a je také pravdou, že tento návrh zákona počítal s možností konat referendum i o otázkách změny Ústavy ČR.

V rámci výroku nehodnotíme názor Jiřího Dienstbiera, zda je popisovaná legislativa zásadním ohrožením demokracie a ústavního systému, soustředíme se pouze na fakta – tedy jeho údajnou kritiku a možnost měnit Ústavu ČR dle návrhu referenda z dílny Úsvitu.

Ministr Dienstbier mluví o zákonu o obecném referendu z dílny hnutí Úsvit. Tuto předlohu (.pdf – kompletní znění návrhu) představil v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 114 zástupce předkladatelů Tomio Okamura, v 1. čtení (25. března 2014) však sněmovna tento návrh zamítla a zákon tedy spadl pod stůl. Samotný návrh v článku 1 (bod 1b) doslova uvádí " V celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

V rozpravě vystoupil také Jiří Dienstbier a podrobil návrh tvrdé kritice. Je pravdou, že jeho výtky směřovaly také směrem k ohrožení demokracie a ústavního systému. Doslova Dienstbier uvedl: " Tento návrh ústavního zákona je zásadním ohrožením ústavnosti a troufám si říct, že demokracie v České republice, protože klidně v případě, že by byl schválen, je možno okamžitě vyvolat hlasování například o zrušení Poslanecké sněmovny. O zrušení vlády jako ústavní instituce. Tento návrh zákona umožňuje přenést zákonodárnou anebo exekutivní pravomoc na kterýkoliv jiný orgán. Jediný limit je to tzv. ústavní jádro, které je nezrušitelné. Otázka, co to je, to může být velmi volný výklad. To znamená, že stejně jako některé jiné návrhy, které jsou předkládány panem Okamurou a spol., tak tady se jedná o zásadní ohrožení demokratického právního státu v České republice".

Výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý na základě dohledných informací o jednání vlády ve věci nákupu budovy pro ředitelství úřadu práce.

Vláda ČR se zabývala návrhem tzv. „Nákup administrativního objektu Dobrovského č. p. 25, Praha 7 pro Úřad práce ČR“vícekrát.

Poprvé měla vláda projednávat návrh předložený ministrem práce a sociálních věcí (strana 2, pdf.) 9. října 2013, avšak schůze byla neproběhla, jak je patrné z webu vláda.cz. Web totiž v archivu usnesení popisuje pouze program jednání a nikoli přijatá usnesení, jak je obvyklé.

Poté bylo na dalších schůzích jednání přerušeno (16. října, bod č. 23 a 30. října, bod č. 14).

6. listopadu letošního roku vláda návrh nakonec schválila. Podle závěrečné tiskové zprávy MPSV byly vypracovány čtyři znalecké posudky, které měly určit hodnotu budovy a dle nich je nákup za tuto sumu výhodný.

Nepodařilo se nám dohledat speciální jednání ve smyslu samostatného mimořádného jednání vlády. K tomu nicméně dochází pouze zřídka a je pravděpodobné, že premiér Rusnok mínil to, že se vláda pod jeho vedením k tomuto bodu opakovaně vracela na několika po sobě jdoucích jednáních.

Tento výrok hodnotíme na základě dat Světové banky jako pravdivý.

Jak uvádí Martin Schulz, ekonomika Číny či Spojených států je skutečně větší (měřeno ročním HDP) než ekonomika Německa, ta je ale hned po Japonsku čtvrtá největší na světě. Hned v závěsu za ní navíc najdeme další evropské země jako Francii a Velkou Británii.

Pravda ale je, že HDP Německa je proti Spojeným státům asi pětinový a méně než poloviční proti Číně. Nominální HDP zmíněné Indie je pak poloviční proti Německu.

Po přepočtu paritou kupních sil (PPP) se ale Indie stává třetí největší ekonomikou a Německo padá na páté místo. Tento propočet tedy potvrzuje slova Martina Schultze.

HDP (nominální)HPD (PPP)Německo3,428,130,624,8393,377,526,142,453Čína8,227,102,629,83112,268,638,111,208Indie1,841,709,755,6794,715,640,329,360USA16,244,600,000,00016,244,600,000,000

data Světové banky za rok 2012, částky jsou v dolarech

Výrok předsedy TOP 09 je hodnocen na základě veřejně dostupných informací o kauze Juraje Chmiel jako pravdivý.

Bývalý velvyslanec ČR v Austrálii Chmiel byl obviněn z toho, že se v této funkci dopustil při zadávání veřejných zakázek zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Konkrétně jeho kauzu popisuje např. Idnes.

Sám Juraj Chmiel se pro tisk nechal slyšet, že jeden ze svědků byl tím, kdo podal trestní oznámení. Toto potvrdil i Karel Schwarzenberg pro ČTK slovy: „Já ani ministerstvo zahraničí jsme trestní oznámení na pana Chmiela nepodali. Pokud je mi známo, trestní oznámení bylo podáno anonymně."

V souladu s trestním řádem pak policie na vyhodnotila podezření pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele jako důvodné, zahájila trestní stíhání a vzápětí Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo žalobu.

O činnosti inspekce ministerstva zahraničí pak informovaly například servery Idnes.cz či Deník.cz. Vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zahraničních věcí Karla Šrola zaznamenal server Deník.cz. Explicitně zde za MZV říká, že „... v celé kauze vystupujeme pouze v pozici poškozené strany," tedy se nepřipojili k žalobě.

Internetový zpravodaj Vz24.cz pak interpretuje zprávu České tiskové kanceláře o odstoupení MZV z pozice poškozeného, a to ke dni 12. 9. 2013, kdy usoudili, že žádná škoda způsobena nebyla a ani být nemohla.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok, na základě dohledatelných informací, hodnotíme jako pravdivý.

Potřeba nasbírat minimálně 100 000 podpisů je skutečně uvedena v Návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, a to ve čtvrtém odstavci článku 3:

"Petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů nejpozději do 2 let od zahájení sběru podpisů".

Co se týče druhé části výroku, zde je situace poněkud složitější. Nezanedbatelná část evropských zemí například neumožňuje lidovou iniciativu k vyvolání referenda na národní úrovni. Mezi tyto země patří Velká Británie, Dánsko, Finsko, Belgie, Francie, Irsko a Švédsko.

Na druhé straně země jako Itálie (.pdf, str. 17) či Španělsko (.pdf, str. 13) vyžadují pro lidovou iniciativu 500 000 podpisů oprávněných voličů, Švýcarsko (.pdf, str. 24) 100 000, což by danou podmínku 1–2 % splňovalo.

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podleinformacídostupných na webu Ministerstva obrany probíhal projekt modernizace tanků T-72M4 CZ mezi lety 1994–2006 a během této doby došlo k úpravě celkem 30 tanků. Projekt modernizace stál podle údajů armády zhruba 4 miliardy korun. Náklady na vylepšení jednoho tanku se tak pohybují kolem 140 milionů. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Modernizace byla realizována s cílem:

– podstatného zvýšení palebné síly a možnosti pozorování ve dne i v noci, vedení účinné palby z místa i za pohybu a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli
– výrazného zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a zlepšení vybraných provozně-technických vlastností
– zvýšení pasivní a aktivní ochrany tanku v boji

Dojezd modernizovaných tanků na polní cestě by pak měl být až 430 km, což je číslo blízké tomu, které uvádí Martin Stropnický.

Podrobný výčet modernizačních prvků naleznete zde.

Zastupitelský úřad v Lucemburku by se měl skutečně nově opět otevřít nyní v únoru 2014. Velvyslanectví České republiky v Lucemburku fungovalo již dříve do 31. prosince 2012 a jako velvyslanec zde působil Ing. Vít Korselt. V období neexistence českého velvyslanectví v Lucemburku byl akreditován pro výkon záležitostí spojených s Lucemburskem český velvyslanec v Bruselu.