Přehled ověřených výroků

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů při výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) do Fondu developerských projektů ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3).

Doplňme, že kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů postupně odvést 280 milionů korun. Reálně do něj nicméně do konce června vložili jen 40 milionů korun (.pdf, str. 67).

Znění smluv, které investoři s Brnem uzavřeli, lze nalézt v Registru smluv. V něm totiž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. U některých z těchto smluv nicméně není přesná výše investičního příspěvku, který se odvíjí od rozlohy podlahové plochy, uvedena. Pokud bychom sečetli alespoň k 18. září zveřejněné smlouvy, u kterých je výše investičního příspěvku uvedena, dostaneme se na 258 milionů Kč.

Doplňme, že na začátku září 2022 brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv obsahujících závazky investičních příspěvků v souhrnné výši téměř 30 milionů Kč. Podle Registru smluv nicméně ke dni 18. září k jejich podepsání ještě nedošlo.

Vzhledem k chybějící výši investičního příspěvku v některých smlouvách jsme se obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že podle smluv „celková výše příspěvků činí 370 mil. Kč“. Ve Fondu developerských projektů je pak podle něj v současnosti „cca 45 mil. Kč“. Na základě vyjádření investičního odboru proto výrok Markéty Vaňkové hodnotíme jako pravdivý.

Územní plán Brna (ÚPmB) pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu vypracovaného Kanceláří architekta města Brna. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028.

Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a se svými pokyny jej vrátili k přepracování. Jedná o následujících šest pokynů:

1. „Zpřesnění a doplnění regulace zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích a včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách.
2. Rozčlenit typ ploch s rozdílným způsobem využití PLOCHY BYDLENÍ – B, a to na plochy vymezované pro ‚bydlení individuální‘ (v rodinných domech) a plochy pro ‚bydlení hromadné‘ (v bytových domech).
3. Doplnění ‚Vyhodnocení vlivů ÚPmB na udržitelný rozvoj území‘ o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách; případně doplnění dokumentace o řádné odůvodnění, které dostatečně zdůvodní, proč není toto zvýšení v Návrhu ÚPmB posouzeno.
4. Uvedení do souladu (1) způsobu vymezení pozemků bezúplatně převedených z majetku České republiky do majetku města Brna se (2) stanovenými podmínkami těchto převodů, kterými je město Brno smluvně i legislativně vázáno.
5. Prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební.
6. Důkladné opakované posouzení připomínek městských částí z veřejného projednání.“

Jak pokyny uvádí, pořizovatel musí zapracovat do nového návrhu například „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ nebo zpřesnit regulaci zástavby. Právě součást prvního bodu, stavba ve vnitroblocích, je jedním ze zmiňovaných problémů neschváleného návrhu. Například opoziční hnutí ANO nebo starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD) kritizují právě dle nich zbytečnou možnost zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. 

Jak uvádí šestý bod, k upravenému návrhu je třeba opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání, kterého se účastnili jak zástupci městských částí, tak veřejnost. Tato veřejná projednání jsou veřejně dostupná a zpravidla živě vysílaná online.

Brněnské zastupitelstvo tedy schválilo pokyny, podle kterých bude nový návrh územního plánu upraven. Návrh pak musí být projednán s městskými částmi i veřejností. Výrok Marka Lahody proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hladík mluví o brněnské rozvojové lokalitě Západní brána ve Starém Lískovci, kde by měla vzniknout nová bytová zástavba. Skrze rozvojovou lokalitu již vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně.

Petr Hladík uvedl, že se lidé ze Západní brány dostanou na Hlavní nádraží za 8 minut, vzhledem ke kontextu jeho tvrzení, má zjevně na mysli právě cestu tramvají. Aktuálně platí, že trasu mezi zastávkami Osová a Hlavní nádraží ujede tramvaj za 13 minut (první ranní spoj dokonce za 12). Vzhledem k tomu, že Nová Jihlavská se (směrem od Hlavního nádraží) nachází ještě stanici za Osovou, bude čas jízdy ještě o něco delší. Podle magazínu Šalina vydávaného brněnským dopravním podnikem, by měla linka č. 8 urazit trasu z Hlavního nádraží až na konečnou Nemocnice Bohunice za 15 minut, z nové zastávky uprostřed Západní brány tedy bude cesta na Hlavní nádraží trvat mezi 13 a 15 minutami.

Čas jízdy tramvaje ze Západní brány na Hlavní nádraží tedy Petr Hladík neuvedl správně, jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Náklady na výstavbu ostravské koncertní síně architekta Stevena Holla jsou podle projektu odhadovány na 3,2 miliardy korun. Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Některé odhady pak hovoří i o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20).

Doplňme, že prvotní odhadovaná cena koncertní síně činila 1,5 miliardy korun. Později se částka za stavbu vyšplhala na 2,9 miliard korun. 

Vláda v tomto roce rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023, původně ale mělo dojít k ukončení těžby již v prvním pololetí letošního roku.

Uveďme, že společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice, které se těží na Karvinsku. Stoprocentním vlastníkem těžařské firmy je od dubna 2018 stát prostřednictvím Ministerstva financí (konkrétně přes společnost Prisko). Ministrem resortu je právě zmiňovaný Zbyněk Stanjura.

Mezi důvody prodloužení těžby podle ministerstva patří zajištění dostatku uhlí pro následující topné sezóny a snaha vlády pokrýt zvýšenou poptávku po uhlí ze strany českých zákazníků, „kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině”.

Největším odběratelem uhlí OKD je společnost ČEZ, uhlí ale odebírá také společnost Veolia, kterou Jan Dohnal v této souvislosti zmiňuje. Ta zajišťuje dodávky tepla pro více než 325 tisíc domácností v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském a Karlovarském kraji a v Praze.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na svém Twitteru v červnu napsal, že se státu ve spolupráci se skupinou ČEZ podařilo zajistit kapacitu v nizozemském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Bližší podrobnosti tehdy Síkela neuvedl.

Na začátku července pak nizozemský velvyslanec v České republice oznámil, že Česko by mělo získat přibližně 3 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně třetinu naší roční spotřeby. Na tiskové konferenci, která proběhla 19. července 2022 ministr průmyslu a obchodu oznámil detaily uzavřené dohody.

Plovoucí terminál u nizozemského Eemshavenu se otevřel 8. září 2022 a ČEZ v něm má podle Síkely a generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše pronajatou kapacitu na zpětné zplyňování LNG ze 30 tankerů. Kapacita terminálu je zakoupena na 5 let od září 2022 do září 2027. Daniel Beneš také uvedl, že první loď se zkapalněným zemním plynem určeným pro Českou republiku dorazí z USA do Nizozemska v pondělí 19. září. Zároveň doplnil, že do konce roku připluje celkem 8 lodí s plynem a každá má podle něj přivézt 100 milionů metrů krychlových plynu.

Kontrakt pokrývající zhruba třetinu české roční spotřeby podle nizozemského velvyslance v ČR významně sníží naši závislost na ruském plynu. Později pak na Twitteru psal o úzké česko-nizozemské spolupráci při dojednání kapacity v terminálu.

Doplňme, že Jan Dohnal poněkud nepřesně mluví o „plynu v holandských terminálech“, přičemž v současné době má Česko zajištěnou pouze kapacitu, nikoli plyn samotný. Dále však dodává, že plyn máme pouze „vyjednaný“, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tomáš Macura ve svém vyjádření zřejmě odkazuje na období let 2012–2013, kdy se zadluženost Ostravy vyšplhala z 5,8 mld. Kč v prosinci 2012 až na 6,7 mld. Kč o rok později. V současné době se podle údajů Ministerstva financí z prosince 2021 zadluženost města pohybuje kolem 2,7 mld. Kč, což je skutečně méně než polovina dluhu z let 2012–2013.

Na konci roku 2014, kdy se Tomáš Macura (ANO 2011) stal poprvé primátorem Ostravy, činil dluh města 3,8 miliardy korun. Ten k 31. prosinci loňského roku dle dat Monitoru státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, klesl přibližně o miliardu na 2,8 mld. Kč.

Stav financí na běžných účtech města v tomto období naopak rostl, z 2,8 mld. Kč na konci roku 2014 až na 5,2 mld. Kč v roce 2021. Jak dluh, tak stav na účtech zobrazuje následující graf.

Pokud bychom do hospodaření města zahrnuli také městské příspěvkové organizace, vypadal by vývoj sledovaných ukazatelů následovně:

Z porovnání obou grafů vyplývá, že příspěvkové organizace Ostravy mají konstantně nízké zadlužení a ani výše jejich prostředků na běžných účtech se v posledních několika letech příliš neměnila.

Tomáš Macura tedy správně popisuje trend, ke kterému v Ostravě došlo. Od roku 2014 se daří snižovat dluh a zvyšovat objem financí na běžných účtech. Téměř přesně uvádí i některé částky: v roce 2014 činil dluh Ostravy 3,8 mld. Kč, tedy téměř ve výroku zmiňovaných 3,9 mld. Kč. Dle nejnovějších dostupných dat z konce minulého roku měla Ostrava na účtech 5,2 mld. Kč, a i v tomto případě je tak odchylka od Tomášem Macurou uváděných 5,5 mld. Kč minimální.

Od skutečného stavu na účtech v roce 2014 se ale Tomáš Macura odchýlil více. Na konci roku 2014 totiž měla Ostrava 2,8 mld. Kč, nikoliv 2 mld. Zadlužení na konci roku 2021 pak nedosahovalo 3,2 mld. Kč, ale jen 2,8 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že vždy pracujeme s údaji platnými ke konci roku a nikoli s přesnými údaji pro danou část roku a Tomáš Macura zároveň správně popisuje trend, viditelný i v meziročním vývoji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomáš Macura se stal primátorem Ostravy na konci roku 2014, pozici primátora obhájil i v roce 2018. Hodnocení výroku jsme tedy posuzovali na datech z let 2014–2021. Pro úplnost dodejme, že Macura se stal primátorem až v listopadu roku 2014 a na přispívání do fondů v tomto roce měli vliv převážně jeho předchůdci. 

Tomáš Macura mluví o odkládání v „časech dobrých“. To je poměrně neurčité označení, pokud se ale podíváme na ekonomický výkon Česka optikou růstu HDP, tak za „dobré“ roky lze označit celé období od roku 2014 s výjimkou roku 2020.

Abychom zjistili, kolik si město Ostrava odkládá do „fondů a do různých dalších rezerv“, musíme se podívat do výkazů účetní závěrky města za jednotlivé roky, respektive do jejich příloh. Tam můžeme pod písmenem F a označením „Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ nalézt přehled toho, jaký byl stav městských fondů na začátku a na konci roku, a kolik město z fondu vyčerpalo a kolik do něj vložilo. Stejná data pak nabízí také Monitor státní pokladny, aplikace Ministerstva financí.

Následující graf zachycuje nárůsty či poklesy stavu na městských fondech v jednotlivých letech. Můžeme vidět, že kromě roků 2014 a 2015 docházelo každoročně k nárůstu uložených prostředků. Nejvíce se fondy zvětšily v letech 2017 a 2021.

Naopak výrazný pokles proběhl v roce 2014, to bylo způsobené vyplacením peněz z tzv. umořovacího fondu v celkové výši 2,5 mld. Kč, kterými město splatilo dluhopisy vydané v roce 2004. Pokles pokračoval i v roce 2015, tentokrát ale již jen o 27 milionů oproti roku 2014. To bylo způsobeno ukončením příspěvků do umořovacího fondu. V roce 2017, kdy došlo k nejvyššímu nárůstu, pak došlo mj. k navýšení Fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava o 420 mil. Kč. Město si také v posledních letech ukládá peníze do Fondu pro výstavbu nového koncertního sálu.

Město Ostrava si tedy v letech, kdy byl primátorem Tomáš Macura, skutečně ukládalo peníze do různých fondů a zároveň se mu dařilo celkový objem prostředků ve fondech navyšovat, a to včetně ekonomicky „nedobrého“ roku 2020. Doplňme, že městu se ve stejném období také dařilo snižovat celkový dluh – navyšování fondů tedy nebylo na úkor zadlužování Ostravy.

V červenci tohoto roku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že stát prostřednictvím společnosti ČEZ zajistil tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „První loď pro Česko dorazí do Nizozemska 19. září z USA“, řekl při otevření terminálu generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Ten podle ČTK dále doplnil, že „ČEZ má kromě první lodi smluvně zajištěno už také druhé plavidlo, které dodá společnost Shell. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové, tedy okamžité tržní ceny, za každou dodávku tak zaplatí jinou sumu”. Společnost ČEZ údajně zajistila pro případnou přepravu plynu dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky.

Vzhledem k tomu, že ČR má skutečně rezervovanou kapacitu v nizozemských terminálech, kam bude LNG teprve přepraven, a částka za něj se bude odvíjet až podle aktuální tržní ceny, hodnotíme výrok Petera Harvánka jako pravdivý.