Jiří Pospíšil
Myslím si, že to nemalá část klubu podpoří, máme k tomu usnesení naší komise, která doporučuje zohlednit v tom návrhu ještě poznatky Svazu měst a obcí, právě poznatky ze Slovenska.
Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.
Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Tady přece bylo na začátku 118 hlasů a nakonec z toho zbyla s bídou stojednička. (vláda Nečase - pozn. Demagog.cz)
Vláda pod vedením premiéra Petra Nečase vznikla po řádných sněmovních volbách konaných 28. a 29 května 2010, a ačkoliv nejvíce hlasů a mandátů získala strana ČSSD (56), tak ostatní tři úspěšné strany – ODS (53), TOP 09 (41) a VV (24) – získaly dohromady 118 z celkových 200 mandátů, a sestavily tedy vítěznou koalici. Přehled zisků mandátů jednotlivých stran je uveřejněn na stránkách volby.cz.
Co se týče „stojedničky“, tak o té se v době (dne 7. srpna 2013) uvedení výroku jednalo, pravdou ale zůstává, že dle zástupců strany ODS, TOP 09 a LIDEM tato koalice disponovala podporou 101 hlasů – tedy nejmenším možným počtem hlasů, díky kterému by koalice mohla obvykle sestavit vládu s důvěrou parlamentu. O „stojedničce“ informuje například zpravodajské servery českátelevize.cz nebo ihned.cz.
Výrok Bohuslava Sobotky je tedy na základě výše uvedených oficiálních informací hodnocen jako pravdivý
Eliška Wagnerová
Je tam potřeba 17 senátorů (při návrhu na zrušení zákona, pozn.).
Podle znění Zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. může dle paragrafu 64 odst. 1 návrh na zrušení zákona či jeho jednotlivých ustanovení skutečně podat skupina nejméně 17 senátorů či 41 poslanců.
Výrok senátorky Elišky Wagnerové hodnotíme jako pravdivý.
Ludvík Adámek
Transparency International říkal, že... nebo říkali, že zhruba u nás se díky veřejným zakázkám odkloní 100 miliard.
Podle spodních odhadů Transparency International se v ČR „ztratí“ deset až dvacet procent z veřejných zakázek. Neboť zakázky vyjdou ročně na 650 miliard korun, činila by tak odkloněná částka 65 až 130 miliard. Průměrem těchto hodnot je 97,5 miliard, tedy téměř totožná suma, která je uváděna ve výroku.
Miloš Zeman
Pokud vím, a teď se na závěr svého vystoupení vracím k onomu tématu vyšetřování, jeho základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci. Jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování, propojení některých politiků a politických struktur, s tím, co bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem asi tak před třemi týdny, vrchního státního žalobce Ištvána, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru, a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy.
Ištvan pouze řekl, že má podezření, které se vyšetřuje.
Zeman zde odkazuje na rozhovor s Ivo Ištvanem, věnovaný kauze Jany Nagyové a tří zatčených poslanců a publikovaný v HN 12. července. Konkrétně jde o pasáž (zveřejnou také na Ihned.cz), kdy je Ištván tázán: “ Jak si vysvětlujete, že takové vyšetřování tady ještě nikdy nebylo? Co se změnilo“. Státní zástupce následně mj. říká: “ …Vím, proč k těmto věcem nemohlo docházet.”, “ mohla by to být senzace ” a “ Prověřujeme klientelistickou síť a z toho samozřejmě lze odvodit mnohé.”
Nic bližšího se však v rozhovoru od Ištvana nedovíme. Olomoucký státní zástupce podle svých slov pouze doufá, že své podezření bude moci převést do procesních úkonů (“Budu rád, pokud to budeme moci i procesně sdělit”). Není tedy pravdou, jak uvádí prezident Zeman, že Ištvan již v době rozhovoru měl “ dostatečné důkazy ” pro svá podezření. Zároveň, jelikož Ištvan nesdělil podrobnosti, nemůžeme vědět, že hovoří o “ propojení s kmotrovskými mafiemi ”, jak uvádí Zeman.
Tomio Okamura
Já jsem byl zvolen 17 tisíci hlasy a každý senátní obvod má přibližně 100 tisíc voličů.
V říjnu 2012 kandidoval Tomio Okamura jako nezávislý kandidát na senátora v obvodu Zlín, kde porazil Stanislava Mišáka (ČSSD). V prvním kole pro něj hlasovalo 11 772 voličů, a v druhém kole mu dalo hlas 17 401 lidí.
Volby do Senátu probíhají v 81 jednomandátových obvodech každé 2 roky v jedné třetině obvodů (ve 27).
Počet voličů v jednotlivých obvodech v 1. a 2. kole voleb do Senátu Parlamentu ČR se pohybuje zhruba kolem 100 tisíc voličů (viz. "voliči v seznamu"), jak je patrné z tohoto přehledu k senátním volbám 2012.
Okamura korektně popisuje obě faktické části svého výroku, proto jej hodnotíme jako pravdivý.
Leoš Heger
Německo má dneska 11 % do zdravotnictví z hrubého domácího produktu a my děláme téměř to samé a máme 7,5 %.
Dle každoroční zprávy (.pdf; a.j.) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Health at a Glance, vydané v roce 2012, dávalo Německo celkově do zdravotnictví v roce 2010 11,6% svého HDP, Česká republika pak 7,5% (viz. str. 123 citovaného materiálu). Na základě této publikace hodnotíme výrok bývalého ministra Hegera jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
Pan prezident Masaryk (...) sám někdy měl samozřejmě chuť vykonávat silnější prezidentské pravomoci. Když se vracel z Ameriky, tak doufal, že československá ústava bude podobná ústavě Spojených států. Nicméně pražští politici už to tehdy nedovolili. Prezident Masaryk se s tím stavem smířil a jednal v rámci prvorepublikové ústavy a v duchu její ústavy.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda T. G. Masaryk ve svých pravomocech rámec Ústavy překračoval či nikoliv.
T. G. Masarykovi byl skutečně prezidentský model USA blízký. Po návratu z emigrace v r. 1918 se jeho představy o silném prezidentovi dostali do střetu s některými představiteli domácí politiky. Masaryk nesouhlasil mj. s návrhem prozatímní Ústavy, který prezidentovi přiřknul pouze malé reprezentativní pravomoci. Již v r. 1919 tak došlo k jistým modifikacím (.pdf, s. 15-17) prozatímní Ústavy ve prospěch prezidenta. Ústava z r. 1920 byla pak do jisté míry kompromisem mezi stanoviskem T. G. Masaryka a zastánců omezené role prezidenta.
Dle Ústavy tedy prezident nehrál v politickém systému dominantní roli, kdy např. odpovědnost za něj měla vláda, ale zároveň nesla i prvky ústavy USA. Dle politologa Josefa Mlejnka si Masaryk: ,, Také ústavu si často interpretoval dost volně, a nikdo si mu nedovolil příliš oponovat. ”. Avšak autor již nezmiňuje konkrétní projevy.
Petr Mlsna pak tvrdí, že T. G. Masaryk soustavně Ústavu porušoval tím, že si nenechal kontrasignovat své úkony a projevy, avšak toto tvrzení se nám nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.
Marta Semelová
Ten poslední návrh, o kterém se teď bavíme o státních úřednících, tak tam zůstávají další problémy, otázka systematizace, kdy každý rok bude se rozhodovat o tom, jaký bude počet míst.
Vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících stanoví určitá pravidla systematizace (v § 5 - § 8), tj. určuje základní podmínky, které musí splňovat struktura pracovních míst na úřadě.
Semelová a např. i Transparency international (ve své zprávě) kritizují, že tato struktura může být pravidelně měněna a místa úředníků mohou být rušena. Jedinou stabilní pozicí na úřadě má tak dle návrhu být místo státního tajemníka, který je (dle § 6) jmenován na 5 let. Ostatní místa však vedoucí úřadu může (dle § 5, odst. 1) reorganizovat ke konci každého kalendářního roku.
Lubomír Zaorálek
... každý rok této vlády nás stojí dalších 150 miliard na státním dluhu.
Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.
Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):
2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).
Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
