Přehled ověřených výroků

Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.

Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.

Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.

Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.

Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.

Jiří Rusnok v komunálních volbách kandidoval za stranu SPOZ a vedl její kandidátku v městské části Praha - Vinoř. Nebyl ovšem v té době členem zmiňované strany, stejně jako téměř všichni ostatní na kandidátní listině. Jedinou kandidátka na zastupitelský post, která byla členkou Strany práv občanů při této kandidatuře, byla Vlasta Janková. Jiří Rusnok tedy tuto událost popisuje zcela korektně.

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Při hodnocení toho výroku vycházíme ze souhrnných informací o Fondu solidarity na webu Evropské komise, kde se v textu skutečně píše, že „fond byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3.2 miliardy eur.“

Toto potvrzuje i přiložený seznam událostí (.doc, eng), kde například zjistíme, že fond byl využit již ve třech případech v České republice.

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.

TOP 09 byla členem vládní koalice tzv. “vlády rozpočtové odpovědnosti” Petra Nečase, která daně několikrát zvýšila. Zvyšování daní ovšem nepodporovala jen TOP 09, ale i další politické strany - ODS nebo Věci Veřejné.

Pokud se podíváme na DPH, to bylo zvýšeno hned dvakrát. Od 1. ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Od ledna 2013 došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod, a to u obou sazeb - tedy ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %. (Aktualne.cz)

TOP 09 také navrhla a prosazovala tzv. daňový balíček, který obsahuje také zvýšení dalších daní.

Miroslav Kalousek stál rovněž za návrhem na tzv. povodňovou daň, známou také jako “povodňová stokoruna”. V tomto případě nešlo přímo o zvýšení daně, ale o snížení daňové slevy z daně z příjmu, a to o sto korun měsíčně na poplatníka této daně. Tato daň měla platit v letech 2011, 2012 a 2013 a sloužit na pokrytí škod způsobených povodněmi. (Aktualne.cz) Proti této dani se ale postavila ODS v čele s Petrem Nečasem a nakonec platila pouze v roce 2011. (viz. internetové stránky TOP 09 a server iDnes.cz)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zastupitelstvo Hlavního města Prahy prozatím o směnečném programu nehlasovalo a hodnota směnky má být 8,5 mld. Kč.

Dopravní podnik Hlavního města Prahy (DPP) se ve smlouvě z roku 2006 zavázal odebrat od společnosti Škoda Transportation 250 tramvají typu 15T ForCity v celkové hodnotě 19,2 mld. Kč, které průběžně splácí. Toto financování řeší DPP mj. také směnečným programem, který spočívá v tom, že si DPP půjčí peníze od banky (pravděpodobně České spořitelny a Československé obchodní banky) a Hlavní město Praha se za DPP formou směnky zaručí. Projednávaná směnka má být ve výši 8,5 mld. Kč.Projednání tohoto směnečného programu bylo na programu 27. zasedání zastupitelstva Hlavního města Prahy ze dne 23. 5. 2012 (bod 2 - . pdf), nicméně na tomto zasedání nebyl tento bod programu vůbec adresován (srov. stenozápis z 27. zasedání zastupitelstva HMP - .pdf).Směnečný program mezi DPP a Hlavním městem Prahou prozatím schválen nebyl.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť není známo přesné datum, co se týká členství Pavla Bělobrádka v KDU-ČSL.

K dokončení privatizace OKD došlo v polovině září 2004, kdy vláda rozhodla, že státní podíl získá společnost Karbon Invest. Podle veřejně dostupných zdrojů vstoupil Bělobrádek do strany právě v roce 2004. Server Demagog.cz se ho proto pokusil kontaktovat, aby získal přesné údaje. V časové tísni nás odkázal pouze na svůj oficiální web, kde však tento údaj není úplný.

Zpěvák Aleš Brichta figuruje na šestém místě kandidátní listiny politického hnutí Občané 2011 ve volebním obvodu Hlavní město Praha. Brichtovu kandidaturu potvrzují i internetové stránky hnutí v sekci věnované sněmovním volbám 2013.