Tomio Okamura
To jsem vám říkal, že ty modely, které jsou v zahraničí, jsou, že ta odvolatelnost musí být vždy větším počtem hlasů, než byl zvolen a třeba nejčastěji jednou za rok
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný. Států, ve kterých funguje princip odvolatelnosti, je více a v každém z nich existuje specifická varianta. Je to tedy spíše téma na analýzu v rámci komparativní politologie.
Odvolatelnost (.pdf) volených zástupců skutečně existuje např. v kanadské provincii Britská Kolumbie, Spojených státech, ve Švýcarsku na Filipínách, ve Venezuele a několika dalších.
Například ve Švýcarsku je možnost odvolání zavedena v šesti z dvaceti šesti kantonů a na federální úrovni tato možnost chybí. V každém kantonu pak jsou podmínky odvolání nastaveny jinak. Počet podpisů (.pdf; s. 5) na petici pro odstarování odvolávací procedury se pak v každém kantonu různí. V kantonu Schaffhauses činí hranice např. 1000 podpisů, kdežto v Ticinu 15000 tisíc podpisů.
V USA existuje možnost odvolatelnosti v devatenácti státech a podmínky opět variují. Například v r. 2003 došlo v Kalifornii k aplikaci této procedury, v případě pozice guvernéra. Žadatelé museli na petici za „odvolací volby" shromáždit počet podpisů ve výši minimálně 12% z volební účasti v minulých volbách. Po dosažení této hranice pak byly vypsány nové volby, kterých se mohlo účastnit více kandidátů. Kritéria odvolatelnosti tedy v tomto případě nebyla stanovena tak, že by muselo být dosaženo většího počtu hlasů, než kolika dosáhl v minulých volbách odvolaný guvernér.
O tom, zda je omezena možnost odvolat voleného zástupce jednou za rok se nám bohužel nepodařilo dohledat informace.
Ivan Bartoš
Nedávno proběhla na internetu docela zajímavá parodie na supermana pana Haška, který je mistr ve sbírání funkcí a má jich celou řadu.
Srovnání Michala Haška a supermana se ve spojitosti s množstvím Haškem zastávaných funkcí na internetu skutečně objevilo.
Téma zpracoval v srpnu 2013 časopis Reflex, který ve svém článku, vedle karikatury samotného politika, uvádí výčet jednotlivých funkcí. Pro upřesnění dodejme, že seznam již není v současnosti aktuální, jelikož zahrnuje i funkce spojené s poslaneckým mandátem, který v té době Michal Hašek vykonával.
Petr Nečas
Mimochodem i v letošním roce jsme navýšili výdaje na dopravní infrastrukturu oproti loňskému roku o více než 6 miliard korun.
Výrok hodnotíme na základě dat z státního rozpočtu České republiky pro rok 2013 jako pravdivý.Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.
Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000
Jaroslav Zavadil
Ten prodej zbytku akcií (MUS, pozn. Demagog.CZ) za 4,1 mld., myslím, že to bylo, (...) nebyl až tak nízký a bylo to dokonce víc, než tehdy odhadoval FNM.
Podle usnesení vlády z července 1999 byl zbývající 46% podíl státu prodán firmě Investenergy, v zastoupení Appian Group za 650 milionů korun. Odhad FNM se nám bohužel nepodařilo dohledat, kvůli výrazně přemrštěné částce hodnotíme nicméně výrok jako nepravdivý.
Za částku 4,1 mld. korun byl v roce 2004 prodán majetkový podíl státu ve společnosti OKD a to společnosti Karbon Invest, což je však odlišná transakce.
Bohuslav Sobotka
A koneckonců i Miloš Zeman v době, kdy byl premiérem, tak společně s Václavem Klausem prosazovali změnu ústavy, která přímo definovala pro prezidenta povinnost takto postupovat po volbách do Poslanecké sněmovny (pověřit vítěze voleb sestavením vlády, pozn.). Tehdy ta změna ústavy nebyla schválena..
V roce 1999 sice byla předložena novela Ústavy ČR, která měla mj. zavést povinnost (.doc, čl. I, b. 13) pověřit sestavením vlády vítěze voleb: "Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády." Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou, zamítl jej však Senát, který nemůže být při projednávání ústavních zákonů přehlasován.
Předkladatelem byla skupina poslanců - Ivan Langer, Petra Buzková, Eva Dundáčková, Zdeněk Jičínský, Jitka Kupčová a Jan Zahradil, nikoli přímo Miloš Zeman a Václav Klaus. Ani v záznamech z jednání sněmovny, ani v dobových textech médií jsme nenašli vyjádření Miloše Zemana či Václava Klause, které by ilustrovalo jejich pozici k tomuto návrhu. Ani text opoziční smlouvy a jejích dodatků, přestože je zdůrazněno " právo té z těchto stran [ODS či ČSSD] , která zvítězila ve volbách, sestavit vládu", nezmiňují změnu pravomocí prezidenta.
Lze jen těžko předpokládat, že by o návrhu špičky největších stran nevěděly, ale vzhledem k absenci vyjádření, na kterém by se jejich postoj dal doložit, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Jiří Dienstbier
Irsko mělo prostě jedny z nejnižších firemních daní v EU, stále si je drží na velmi nízké úrovni.
Výrok Jiřího Dienstbiera o firemních daních v Irsku hodnotíme jako pravdivý na základě inforamcí z Eurostatu, OECD a Worldwide-tax.
Firemní daně v Irsku (xls.) jsou od roku 2003 až do současnosti na úrovni 12,5 %. V Evropské unii má nižší sazbu pouze Bulharsko a Kypr (10%).
Tomu odpovídají i data ze zprávy Evrospké komise (pdf., anglicky, s. 10) z roku 2007 .
Ondřej Liška
Ten okamžitý (myšlen je recept na problém dětí ve školkách - pozn. Demagog.cz) už jsme vlastně začali prosazovat například v Brně skrze naše zastupitele. Chceme, aby obec, pod kterou školky spadají, těm rodinám, jejichž děti nemůžou být umístěny ve školkách, aby přispíval penězi stejným dílem, jako financuje místa v těch veřejných školkách.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru s Martinem Anderem (místopředsedou Strany zelených a předseda klubu zastupitelů Strany zelených v Zastupitelstvu města Brna), který 30.8.2013 uveřejnil Server centrumnews.
Níže uvádíme výňatek z tohoto rozhovoru: "Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých školách, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně místo," uvedl předseda brněnské SZ Martin Ander . Radnice by podle něj měla další místa přistavět a zároveň finančně podporovat zaměstnavatele ke zřizování školek pro děti zaměstnancům. Příspěvek by měli dostat i rodiče dětí, které se do městské školky nedostaly. Ander argumentuje tím, že magistrát platí na každé dítě ve školce zhruba 9000 korun ročně. "Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí," podotkl."
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ladislav Velebný
Jednotlivá hospodářství států eurozóny jsou diametrálně rozdílná svou strukturou, směřováním, prostředím, způsobem růstu či poklesu, mají svoje specifické výhody a svoje naprosto odlišné nevýhody.
Výrok Ladislava Velebného hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Businessinfo.cz, CIA World Factbook, stránek společnosti ČEZ a Světové jaderné asociace.
Ačkoliv u vyspělých ekonomik eurozóny v případě struktury hospodářství převažuje výrazně sektor služeb nad průmyslovým i zemědělským sektorem, existují i v tomto dělení značné rozdíly. Na příkladu Německa a Francie, jakožto dvou největších ekonomik eurozóny, lze ukázat, že tyto rozdíly mohou být v rozsahu až téměř 10 %.
NěmeckoFrancieZemědělství0,8 %1,9 %Průmysl28,1 %18,3 %Služby71,1 %79,8 %Zdroj: CIA World Factbook, data k r. 2012 (GDP - composition by sector).
Rovněž souvislost s prostředím a specifickými výhodami je evidentní. Zcela patrné rozdíly jsou například v zemědělství Nizozemí, které patří k nejvyspělejším na světě, a v případě finského zemědělství, které je závislé na finanční podpoře EU (Finsko si kvůli specifickým klimatickým podmínkám vyjednalo na své zemědělství výjimku). Z dalších příkladů můžeme uvést odlišný přístup k výrobě elektrické energie a jaderné energetice mezi státy eurozóny (viz mapa a tabulka).
Vzhledem k rozsáhlosti zmíněného tématu lze doporučit pro další a podrobnější porovnávání hospodářství jednotlivých států například český server Businessinfo.cz nebo stránku CIA World Factbook v angličtině.
Vratislav Mynář
Já jsem tam kandidoval z 2. místa, jeden nestraník byl přede mnou, dva za mnou. (Při krajských volbách 2012 ve Zlínském kraji - pozn. Demagog.cz)
Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.
Za poslední dva roky od nástupu mé vlády se začaly tyto částky (investice do protipovodňových opatření, pozn.) zvyšovat.
Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)
Rok
Investovaná částka (v mil. kč)
2009
790
2010
940
2011
530
2012
1390
Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.
Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.
V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.
Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.
Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".
Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.
