Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví původně plánovalo rozšířit seznam nadstandardů až o 70 položek, dle informací uvedených na serveru ČTK z listopadu 2012, a odkazujíce se na Hospodářské noviny, dostalo ministerstvo od lékařů jen tři návrhy, které by mohly být zařazeny do seznamu. K této věci ministr zdravotnictví, dle uvedených serverů, konkrétně uvedl: "Řekli jsme si, že to odložíme, máme jen tři návrhy a kvůli těm se nevyplatí kohokoli provokovat. Od ledna nic zavádět nebudeme."
Rozdělení zdravotní péče na standart a nadstandart bylo kritizováno poslanci ČSSD a právě oni poslali návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení. ČSSD kritizuje nejen samotné pojetí „nadstandardů“, ale argumentuje i tím, že pro 90% občanů bude nadstandard nedostupný. K celé věci se vyjadřuje např. Jiří Běhounek v přímém přenosu České televize z července 2012. K dnešnímu datu, 26. března 2013, se Ústavní soud k dané problematice definitivně nevyjádřil.
Dle informací ze serveru Hospodářských novin však takovéto rozdělení zdravotní péče nepodporují ani lékaři, od kterých měli samotné návrhy na rozdělení péče přicházet. Jaroslava Kunová, šéfka Asociace nemocnice a ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni v listopadu 2012 doslova poznamenala: "Na tom to vlastně celé ztroskotalo. V létě se při ministerstvu ustavila komise, která měla posuzovat, co lékaři navrhnou, jenže oni nic nenavrhovali, takže jsme se sešli jen jednou“. Z rozhovoru s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem, pořízeném v listopadu 2011, také vyplývá, že i tato lékařská profesní organizace shledává zavedení nadstandardů problematické.
Vzhledem ke skutečnosti, že realizace reforem naráží na problém nejen, co se týče rozhodnutí Ústavního soudu, ale také kvůli přístupu lékařů, a že se původně měl seznam nadstandardů rozšiřovat každý rok - a očekávaný počet návrhů na rok 2013 se měl pohybovat okolo 70 položek – je výrok ministra do jisté míry diskutabilní.
Akceptujeme-li však 3 návrhy za „sadu“, lze považovat tvrzení ministra Hegera za pravdivé.
