V loňském roce se dosáhlo rekordní výše exportu.
Dle předběžných údajů přeshraniční statistiky ČSÚ, zveřejněných 6. února 2013, vzrostl vývoz ve srovnání s předchozím rokem o 6,4%. Vývoj vývozu dle dat ČSÚ od roku 1996 zachycuje následující tabulka:
Rok
Vývoz (v mil. Kč; běžné ceny, sezónně očištěná data)
1996601 811
1997
707 796
1998
834 042
1999
900 660
2000
1 125 625
2001
1 270 222
2002
1 255 896
2003
1 369 564
2004
1 717 706
2005
1 865 843
2006
2 149 357
2007
2 485 167
2008
2 471 627
2009
2 145 913
2010
2 528 809
2011
2 873 870
2012
3 069 391
V roce 2012 vývoz skutečně dosáhl rekordní výše, a proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
...neměli jsme deváté nejvyšší daně v Evropě (výrok je myšlen tak, že máme 9. nejvyšší daně v Evropě - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o výši daní v EU jako pravdivý.
Podle statistik OECD pro všechny členské země má Česká republika ze zátěží 42,5% skutečně 9. nejvyšší daně v Evropě.
Já sama jsem podepsala návrh pana poslance Farského na zavedení toho registru smluv. Považuji to skutečně za průlom, kde je přímo tam zaveden i ten vnitřní sankční mechanismus, kde v případě, že smlouva není zveřejněna, je sice platná, ale není účinná, to znamená, nemůže být podle ní plněno.
Vzhledem k informacím získaným na serveru Poslanecké sněmovny ČR a ze samotného návrhu poslance Farského hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skupina poslanců v zastoupení J. Farského předložila dne 28. 6. 2012 sněmovně návrh zákona (.pdf, strana 4) týkající se zavedení registru smluv, přičemž jedním z navrhovatelů byla i Karolína Peake.
Co se týče platnosti a účinnosti smlouvy, návrh zákona (.pdf, strana 13) se vyjadřuje k tomuto tématu následujícím způsobem:
"Zveřejnění smlouvy je podmínkou účinnosti smlouvy." Smlouva tedy nabývá účinnosti až ve chvíli jejího zveřejnění. Tato podmínka zároveň zajišťuje vnitřní sankční mechanismus:
"...nevytváří potřebu vnějšího kontrolního mechanismu, ale kontrolním mechanismem je sám sobě, neboť při nezveřejnění smlouvy vytváří sankci její "neplnitelnosti". ..."
Ale my jsme k tomu ještě přispěli, od roku 2010 se snižuje výrazně ten deficit pojišťoven, který byl, a to přesto, že se zvýšilo DPH ve zdravotnictví a přesto, že se zvýšily nuceným způsobem mzdy.
Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.
Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě.
Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".
Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.
Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.
Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.
Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).
A chci zdůraznit dalších zhruba 800-900 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni v malých firmách do 20 zaměstnanců.
Nejnovější dostupné údaje (.pdf) ve sledované oblasti nabízí Český statistický úřad.
Tzv. údaje o počtu zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle velikosti zpravodajské jednotky za 1.-3. čtvrtletí roku 2012 uvádějí celkový počet 820,3 tis. zaměstnanců v podnicích od 0-19 zaměstnanců (více k metodice viz zde). Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skutečně jediným řešením se ukázal být ten nezávislý úřad (pro dohled nad financováním politických stran, pozn.), případně správní soudnictví. Správní soudnictví - proti tomu se postavil jak Nejvyšší správní soud, tak Legislativní rada vlády.
Legislativní rada vlády (LRV) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, projednala na svém jednání 4. dubna 2013, jehož výsledkem bylo přijetí upraveného znění návrhu a následné doporučení vládě ke schválení. Kompletní znění stanoviska LRV však není v současnosti zveřejněno (viz záložku Přílohy).
Dále se nepodařilo dohledat ani stanovisko Nejvyššího správního soudu (tiskové zprávy jsou k nahlédnutí zde, který nefiguroval ani na seznamu (.doc) připomínkových míst v rámci zmíněného návrhu.
S žádostí o vyjádření jsme kontaktovali NSS, hodnocení výroku případně následně upravíme.
Aktualizace: Na základě vyjádření NSS pro demagog.cz je patrné, že NSS skutečně vznesl závažné argumenty proti jeho nově definovaným pravomocem při dohledu nad financováním politických stran. Podle NSS zmiňovaná agenda institucím zajišťujícím funkci státního soudnictví vůbec nepřísluší. Tuto část výroku je tedy možno hodnotit jako pravdivou. Bohužel stanovisko LRV stále není veřejně dostupné. Výrok proto zůstává neověřitelný.
Demagog.cz touto cestou děkuje NSS za poskytnuté podklady.
(Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností) a ta nezaměstnanost se zvyšuje všude.
Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.
Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1
V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.
Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.
Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Já mám pocit, že jsme tady nedávno ještě měli 29 letého, nebo 30 letého ministra dopravy. Není to tak dlouho, co jsme měli, nevím, jak starého premiéra. 31 letého.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z životopisů daných osob jako zavádějící. Pavel Dobeš, bývalý ministr dopravy, se dostal do funkce už ve věku 29 let. Dále má Karolína Peake na mysli Stanislava Grosse. Ten se stal premiérem ČR až ve věku 34 let, ale i přes tuto odchylku hodnotíme výrok jako pravdivý - Stanislav Gross byl opravdu velmi mladý na pozici premiéra - byť mírně nepřesný.
Je vydáno 270 tisíc sKaret.
Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. V současnosti bylo dle informací klienského centra předáno více než 260 000 sKaret (viz. kopie emailu níže). S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok ministryně Mullerové jako pravdivý.
Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.
