Přehled ověřených výroků

Zadluženost evropských zemí ve většině případů roste, jak dokládají například data Eurostatu. Přesto u několika zemí dochází ke snižování míry zadlužení vůči hrubému domácímu produktu.

Jednou z nich je Petrem Cibulkou zmiňované Švýcarsko, kterému se skutečně daří snižovat zadlužení poměrně rychlým tempem, za méně než dekádu od roku 2004 (kdy dosáhlo zadlužení vrcholu) z 53,4 % HDP na 35,5 %. Zároveň se Švýcarsku dařilo každý rok snižovat míru zadlužení oproti roku předcházejícímu.

Podobně úspěšné je také Švédsko, zde však v roce 2009 došlo k jednorázovému nárůstu zadlužení a nesplňuje tak podmínku snižování zadlužení každý rok. Bulharsko a Rusko výrazně snižovali své zadlužení do roku 2008, pak však vývoj dluhu nabral vzestupnou tendenci. V posledních třech letech snižují zadlužení také Maďarsko a Lotyšsko, tomu však předcházelo období nárustu dluhu.

Zadlužení vybraných evropských států vůči HDP (v %)

200420052006200720082009201020112012Švýcarsko53,452,850,845,441,839,237,736,335,5Švédsko50,350,445,340,238,842,639,438,638,3Rusko28,212,985,96,78,39,58,3

Bulharsko3727,521,617,213,714,616,216,318,5Lotyšsko1512,510,7919,836,944,441,940,7Maďarsko59,561,765,9677379,881,881,479,2

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož podle našich zjištění je Švýcarsko jedinou evropskou zemí, které se daří snižovat míru zadlužení vůči HDP každým rokem.

Strana TOP 09 se snažila zachovat původní vládní koalici tvořenou stranami ODS, LIDEM a TOP 09, jak ale informovaly zpravodajské servery ihned.cz (ze dne 19. června 2013) nebo aktuálně.cz (ze dne 22. června 2013), vedoucí představitel TOP 09 Karel Schwarzenberg připustil, že jeho strana „v případě neúspěchu při jednáních o novém premiérovi návrh na rozpuštění sněmovny podpoří. Je to podle ní lepší řešení než úřednická vláda, která by vedla zemi až do řádných voleb v roce 2014. Po jednání s ČSSD Karel Schwarzenberg také dodal, že " vzhledem k situaci v republice je dobře, že demokratické strany mezi sebou mluví, a tedy nejenom v koalici, ale i s opozicí."

Ačkoliv se nám konkrétní citované prohlášení nepodařilo dohledat, výrok Miloše Zemana je na základě informací ze zpravodajských serverů hodnocen jako pravdivý, neboť vedoucí představitelé TOP 09 se před jmenováním Jiřího Rusnoka hlavou úřednického kabinetu, ke kterému došlo 10. července 2013, a o čemž například informoval server aktuálně.cz, vyjádřili se stejným stanoviskem jako znělo ve výroku.

Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.

ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentilisty.cz, tn.nova.cz a piratskenoviny.cz jako pravdivý.

Podle Pirátskýchnovin je: "iDTAX Česká republika, s. r. o. (...) jediná v České republice "prodává" elektronické účtenky". Článek také označuje osobu Jaromíra Drábka jako společníka firmy, tehdejšího náměstka Vladimíra Šišku jako jednatele společnosti. JaromírDrábek spojitost s firmou nepopírá.

Kauze se obšírněji věnovala TVNOVA.

Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:

- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.

- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.

- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.

- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.

- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).

Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.

Výrok je na základě dohledaných informací o majetkových přiznáních v letech 1992-1994 hodnocen jako pravdivý, byť s mírnou výhradou.

Historii přijímání a realizace majetkových přiznání popisuje ve svém návrhu na zavedení tohoto opatření ČSSD v důvodové zprávě.

Konkrétně uvádí: " V roce 1992 však byla s účinností od 1. ledna 1993 upravena ustanovením § 42 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle tohoto ustanovení měly povinnost podat přiznání k majetku fyzické i právnické osoby, jejichž majetek v souhrnné hodnotě činil více než 1 milion Kč. Přiznání mělo být podáváno správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmu. Na základě novely zákona o správě daní (zákon č. 323/1993 Sb.) a poplatků z roku 1993 se první přiznání k majetku mělo podávat do 31. 5. 1995 s uvedením majetku podle stavu k 1. lednu tohoto kalendářního roku, dále v roce 1997 a pak vždy ve tříletých intervalech. Přiznání mělo být podáno na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a povinnost k jeho podání měl každý, komu by tato povinnost vznikla ze zákona nebo koho by k　tomu finanční úřad vyzval. Tato úprava byla zrušena, aniž by byla realizována, zákonem č. 255/1994 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků." Vojtěch Filip mluví také o tom, že návrh na zrušení prosadila ODS. Na jednání Poslanecké sněmovny 8. prosince 1994 to skutečně navrhla tehdejší vláda Václava Klause, předkladatelem byl ministr financí Kočárník.

Předseda KSČM správně popisuje stav okolo majetkových přiznání v minulosti, tedy fakt, že byly zavedeny a zrušeny, léta jím uvedená se však lehce odchylují. Majetková přiznání byla přijata o rok později, než Filip uvádí a se stejnou odchylkou popisuje předseda komunistů i jejich zrušení. Ovšem pro hodnocení výroku tuto nepatrnou odchylku nebereme v potaz, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Stanislav Gross „vzpomínal“ na svého strýce Františka Vika podle serveru iDNES 17. ledna 2005. Podle výzkumu agentury STEM měla ČSSD v lednu roku 2005 podporu 13,9 % voličů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se v lednu roku 2005 pohybovaly volební preference ČSSD kolem 14,5 %, v únoru téhož roku pak přesně 14 %. V době odstoupení Stanislava Grosse (25. dubna 2005) byly volební preference ČSSD 10,5%.

Privatizace bank v České republice byla mimo jiné doprovázena vysokými transformačními náklady k jejichž uhrazení se zavázal stát (tedy daňoví poplatníci - občané ČR). Tyto záruky na sebe převzala tzv. Česká konsolidační agentura, která na konci roku 2007 ukončila svou činnost. Sanovány byly např. závazky nelikvidních klientů České spořitelny či Komerční banky. Známý je též prodej a sanace IPB.

Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."

V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.

Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.

I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.

Jiří Domlátil hovoří o odposleších Bém-Janoušek, které pořizovala BIS v roce 2007 a zveřejnila je Mladá Fronta v březnu roku 2012. Únik odposlechů po-té vyšetřovala příslušná parlamentní komise pro kontrolu BIS, neboť nahrávky měla získat v roce 2009 bezpečnostní agentura ABL. Ředitel BIS Jiří Lang nebyl schopen doložit původ nahrávky a také zda skutečně unikla od tajné služby či nikoliv.

Šéf tajné služby údajně senátorovi Jaromíru Štětinovi v květnu uvedl, že odposlechy nepořídila BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert však vzápětí toto tvrzení odmítl se slovy: "Není to pravda, ředitel služby se takto nevyjádřil. Senátor Štětina seděl patrně na jednání jiného výboru". Člen výboru pro kontrolu BIS Vladimír Dryml dále prohlásil: "Můj názor a názor většiny senátorů tady je takový, že únik z BIS byl - a je to problém tajné služby“. Odposlechy tedy s velkou pravděpodobností unikly z BIS, avšak jejich přesnou historii a závěry interního vyšetřování BIS však neznáme dodnes.

Povinností BIS je každoročně zveřejňovat výroční zprávu a dále je povinna poskytovat informace o činnosti pouze prezidentovi, premiérovi a vládě, které je také přímo odpovědná (dále viz zákon 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ods. 7 a 8).

Výrok Jiřího Domlátila hodnotíme jako pravdivý.