Přehled ověřených výroků

Informace o nárůstu cen pekárenských výrobků jsou k dispozici na webových stránkách českého statistického úřadu. Ze zde zveřejněných statistik (tab. 8-9.) vyplývá, že k největšímu nárůstu cen v oddělení pekárenských výrobků došlo v roce 2008 a to o 21.3 procentního bodu.

Podotýkáme, že v roce 2008 se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z 5% na 9%.

V roce 2011 (tab. 8-9.) , o kterém hovoří Vít Bárta, došlo k nárůstu cen pekárenských výrobků o 16.7 procentního bodu.

Následující tabulka uvádí indexy spotřebitelských cen pekárenských výrobků v průběhu let 2004 - 2011. (V procentech, 2005=100%)

20042005200620072008200920102011102100107117.9139.2125.1119.3136

Na základě těchto informací hodnotíme výrok Víta Bárty jako nepravdivý.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Vycházíme ze zatím poslední Zprávy o inflaci ČNB (.xls), která byla schválena bankovní radou dne 14. února 2013 a obsahuje informace dostupné k 25. lednu 2013.

Na řádku 10 najdeme Výdaje na konečnou spotřebu domácností. V roce 2012 (údaje za 4. čtvrtletí 2012 ještě nejsou konečné, proto se jedná zatím jen o predikci) činil meziroční pokles vůči roku 2011 2,9% (sloupec L). Až do roku 2011 však tato spotřeba v absolutních číslech meziročně rostla, jak dokazuje i Statistika rodinných účtů ČSÚ (.pdf) za období 2006-2011.

Protože pokles spotřeby domácností činil 2,9%, nikoliv 5%, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.

• Web ministerstva k rekodifikaci soukromého práva.

Ačkoliv není jasné, z jakého faktického podkladu Tomio Okamura vychází, na základě nejnovějších výsledků průzkumu agentury STEM zabývající se dlouhodobým vztahem hrdosti českých občanů k jejich občanství hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle informací ze zpravodajského serveru Lidových novin česká národní hrdost roste. Tato zpráva vychází z výsledku průzkumu agentury STEM z 23. listopadu 2012, na základě které je téměř tři čtvrtina Čechů hrdá na své občanství. Graf, uvedený na stránkách iDnes.cz, který znázorňuje vývoj výsledků od března roku 1998 až do dubna roku 2011, sice končí sestupujícími hodnotami, nejnovější data by ale tento trend zvrátila. Jak je patrné z grafu, mezi lety 1998 a 2011 se podíl lidí pyšných na své občanství pohyboval mezi 66 až 85 %, začátkem roku 2012 podíl dokonce klesl na historické minimum 61 %. Na základě nejnovějších výsledků však nejnovější hodnota činí téměř 71 %. Pro doplnění ještě uvádíme informaci ze serveru Lidových novin, že kladný vztah k českému občanství vyjadřují většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé do věku 29 let, kteří jsou zároveň příznivci pravicových stran.

V Německu funguje tzv. systém církevní daně, kdy mohou církve a náboženské společnosti od svých věřících vybírat na svou činnost od členů jejich církve prostředky formou srážky příjmu (podrobněji o tom např. pojednává tento či tento text). Nejedná se ovšem o systém daňové asignace, o kterém hovoří Okamura (a který funguje např. v sousedním Slovensku), kdy může plátce daně prakticky volně odvést část svého příjmu na libovolnou veřejně prospěšnou službu (německá církevní daň se vztahuje pouze na příslušníky dané církve a navíc je pro ně povinná). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Z celkových 37 senátorů za ODS, hlasovalo dne 31. března 2005 na 4. schůzi Senátu pro daný zákon 18 (tedy necelá polovina) senátorů z této strany. Senátor Moldán poté (v roce 2010) vystoupil z ODS a kandidoval za stranu TOP 09. Při hlasování v Poslanecké sněmovně (konkrétně se jedná o 41. schůzi PSP ČR) č. 513 o daném návrhu nebyl žádný z poslanců ODS pro návrh a 42 jejích poslanců bylo proti (celkový počet ze 166 přítomných proti byl 44).

Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.

Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.

Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).

Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).

Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.