Přehled ověřených výroků

Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Každý zastupitel hl. m. Prahy je povinen podepsat Čestné prohlášení

k Etickému kodexu člena Zastupitelstva hlavního města Prahy (. pdf), čímž se zavazuje řídit se jeho ustanoveními.

Tzn. že je podle Čl. 3 a 5 povinen dodat Oznámení o činnostech, o příjmech a darech a o nemovitém majetku sebe sama jako člena zastupitelstva popř. také za manžela/manželku, nebo registrovaného partnera/registrovanou partnerku.

Na webu bohužel nejsou volně k nahlédnutí. Podle zákona č. 106/1999 Sb. by je však měl magistrát na požádání poskytnout.

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Nejnovější dostupná statistická data eurostatu z let 2008-2010 ukazují, že situace ohledně míry ohrožení chudobou ve státech EU je odlišná. Z tabulky všech 27 zemí Evropské unie vyplývá, že ke zvyšování míry ohrožení chudobou došlo v roce 2010 ve 13 unijních státech a to pouze velmi mírnému, zbylé státy naopak zaznamenaly pokles. Dlouhodobě můžeme pozorovat její ustálení a stabilizaci. Průměrná hodnota ohrožení chudobou všech zemí unie se stabilně pohybuje okolo 16,4%.

Výrok poslance Jaromíra Drábka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

.

Ústava ČR v čl. 50 umožňuje prezidentovi vrátit zákon, který je mu předložen podpisu, zpátky Parlamentu. Pokud prezident zákon vrátí, je třeba aby byl znovu schválen Poslaneckou sněmovnou.

Souhrn projednávání zákona o církevních restitucích pak ukazuje, že prezident sice zákon nepodepsal, ale zároveň jej nevrátil sněmovně. Ve svém stanovisku (.pdf) se Klaus "distancuje se od zpracování tohoto zákona" mj pro "reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy". Protože však zákon nevrátil, sněmovna jej nemusela znovu projednávat a dva týdny po vyjádření prezidenta došlo k vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.

Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento Klausův výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace, které by výrok buďto potvrzovaly, nebo vyvracely. O amnestii jako takové se však vyjadřoval.

Například podle serveru iDNES.cz krátce po svém prvním zvolení Václav Klaus prohlásil, že institut amnestie je důležitý a správný, zároveň ale již před zvolením tvrdil, že amnestiemi bude šetřit.

Při projevu 15. ledna 2003 na Pražském hradě Klaus řekl: "Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." Podle serveru Týden.cz v červnu 2011 tlumočil pro Lidové noviny Klausův názor jeho tajemník Jakl: "Přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii."

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu europe.eu jako pravdivý. Evropská unie se definitivně přihlásila k boji proti klimatickým změnám v roce 2005 dokumentem "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu." (pdf.)

Klíčovým přístupem pro dosažení toho cíle je dlouhodobá strategie"Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050,“ (pdf.) v rámci které se EU podle europe.eu zavázala k:

"- snížení emisí skleníkových plynů, které EU vypouští, na úroveň alespoň o 20 % nižší, než jaká byla v 90. letech 20.století;

- navýšení podílu energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů – mělo by to být 20 % veškeré spotřebované energie;

- snížení spotřeby o 20 % oproti předpokládaným hodnotám, a to prostřednictvím větší energetické účinnosti."
Je tedy pravdou, že EU prosazuje podporu OZE v rámci boje proti klimatickým změnám, zejména globálnímu oteplování.

Leoš Heger je ministrem zdravotnictví od 13. července 2010. Zmiňovaná kontrola (.pdf) NKÚ se týkala období let 2006 až 2011, nicméně s věcnými přesahy před i za toto období. Fakticky byla kontrola ukončena v říjnu 2012 (str. 1). To znamená, že kontrolované období se z větší části nekryje s funkčním obdobím ministra Hegera.

Na druhou stranu, pokud kontrola dochází k závěru, že ministerstvo zdravotnictví "nemá ujasněnou koncepci v otázkách postavení, počtu a vybavení fakultních nemocnic," a že "stávající způsob financování nákupu, obnovy či modernizace zdravotnické techniky z Programu nezaručuje hospodárné, efektivní a účelné vynakládání peněžních prostředků," (str. 9) odkazuje tímto na celé kontrolované období, které zahrnuje i rok 2011.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.

Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.

Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.