Přehled ověřených výroků

V Německu funguje tzv. systém církevní daně, kdy mohou církve a náboženské společnosti od svých věřících vybírat na svou činnost od členů jejich církve prostředky formou srážky příjmu (podrobněji o tom např. pojednává tento či tento text). Nejedná se ovšem o systém daňové asignace, o kterém hovoří Okamura (a který funguje např. v sousedním Slovensku), kdy může plátce daně prakticky volně odvést část svého příjmu na libovolnou veřejně prospěšnou službu (německá církevní daň se vztahuje pouze na příslušníky dané církve a navíc je pro ně povinná). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".

Vláda sice v současné době připravuje návrh novely zákona 110/1997 sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Tato novela zpřesňuje některá ustanovení §12 zmíněného zákona v tom smyslu, že mimo tabáku lze do cigaret přidávat pouze látky explicitně povolené zvláštní vyhláškou (viz přílohu č. 2).

Podle obálky (.doc) byl návrh zákona odeslán vládě 28. února 2013, nicméně od tohoto data nedošlo k jeho projednání (podrobné záznamy z jednání vlády jsou k dispozici zde), a tedy ani k přijetí vládního usnesení, v němž by vláda postoupila návrh do legislativního procesu. Výrok je tedy nepravdivý.

Dle údajů Českého statistického úřadu byly ceny za kilogram rohlíků - v prosinci 2010 - 27,40 Kč (.xls) - v prosinci 2012 - 33,31 Kč (.xls) Trojčlenkou vypočítáme, že došlo k navýšení o 21,57 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

V důvodové zprávě (pdf.) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsané souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (pdf.) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.

Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.

Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.

Dle oficiálních údajů eurostatu aktualizovaných v říjnu 2012 (data jsou ovšem z roku 2010) je Česká republika skutečně státem s nejnižší mírou ohrožení chudobou ze všech zemí Evropské unie a jako jediná unijní země nepřekročila hranici 10%. Celkový průměr v zemích EU činil přibližně 16,4 %.

Výrok poslance Jaromíra Drábka proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako nepravdivý, neboť výdaje na zdravotnictví klesají nejen v České republice, ale i v okolních státech a v celé EU.

Porovnáme-li údaje Světové banky (WB), zjistíme, že v letech 2009-2011 došlo v celé Evropské unii (průměr) k poklesu jak veřejných (státních) výdajů na zdravotnictví, tak veřejných výdajů celkově. Totéž platí pro srovnání se sousedními státy: Slovenskem, Německem, Polskem a Rakouskem.

Celkové výdaje na zdravotnictví (v procentech hrubého domácího produktu):

200920102011EU10,510,310,2CZ87,57,4SR9,298,7D11,711,511,1PL7,27,06,7A11,11110,6

Z toho procentuální podíl veřejného financování:

200920102011EU77,677,477CZ8483,883,5SR65,764,563,8D76,976,875,9PL71,671,771,2A76,476,275,6

23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.

Zákon (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), tedy takzvané církevní restituce se například mimo výše finančních náhrad pro jednotlivé církve zabývá také v §17 příspěvkem na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností, kdy má stát po dobu 17 let vyplácet určitý (výše určena v odst. 2 a 3) příspěvek.

Mimo tento příspěvek se tématem financování církví zabývá v §19 s názvem Zrušovací ustanovení, kde zrušuje mj. také Zákon (.doc) č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem a další zákony, které tento později měnily. Např. Ministerstvo kultury zmiňuje, jak financování na základě tohoto zákona funguje. Není tedy pravda, že by tento zákon vůbec neřešil financování církví.