Přehled ověřených výroků

Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.

Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.

Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.

Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.

rok voleb

pořadové číslo

Z. Horníkové

mandátů pro ODS

v kraji (počet zvolených

poslanců za ODS)

1996 39 1998 19 2002532006 1

5

201063

Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.

Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.

Na svém blogu Tomio vážně odkazuje na myšlenku francouzských komun, které dle jeho slov: “ ...budovali takzvaní komunardi v revoluční Paříži v 19.století”. Dále zde píše, že: “Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. ”

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Českého statistického úřadu za 3. čtvrtletí roku 2012 tvoří 20% nezaměstnaných lidé ve věkové skupině od 15 do 24 let, u kterých nelze předpokládat, že za sebou budou mít již nějakou praxi.

Všichni členové lichtenštejnského Landtagu jsou poslanci "na částečný úvazek", tedy mají politickou funkci, ale dál vykonávají své povolání. Dostávají odměnu CHF 20 000 tedy asi 415 000 korun ročně a v době zasedání denní dávky 300 CHF (6 200 korun). Kromě toho obdrží stejnou částku také za přípravné práce ke každému dni zasedání.

Poslanci tedy vykonávají vedle mandátu i své povolání, není jim však vyplácená pouze náhrada ušlé mzdy.

Vláda Mirka Topolánka, jejímž ministrem byl i Martin Bursík, podala demisi 26. března 2009 poté, co jí 24. března 2009 vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru.

Podle statistik Energetického regulačního úřadu z roku 2009 instalovaný výkon ve fotovoltaice skutečně vzrost z 67,3 MW v březnu na 464,4 MW na konci roku (viz sloupec SLE). Tyto statistiky tedy potvrzují uvedený výrok.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Internetové stránky Evropské komise v části Veřejné zdraví-kouření zcela konkrétně uvádí, že: "(...) Tabák je nejrozšířenějším zdravotním rizikem, kterému lze předejít, a každoročně má na svědomí téměř 700 000 případů předčasného úmrtí. Předčasně umírá přibližně 50 % kuřáků (v průměru o 14 let dříve než zbytek populace)."

Vzhledem k informaci o fenoménu předčasného úmrtí kuřáků v EU je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, ačkoli Nový občanský zákoník (NOZ) skutečně nabývá účinnosti k 1. lednu 2014, jeho platnost je v současné době teprve jeden rok.

Právní předpisy nabývají platnosti v den svého vyhlášení ve Sbírce zákonů, v případě NOZ tomu bylo dne 22. března 2012. NOZ tedy ještě není platný dva roky.