Přehled ověřených výroků

O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.

Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.

Vladimír Franz se rozhodl ve druhém kole volby volit Miloše Zemana, jeho rozhodnutí potvrdil zakladatel iniciativy Vladimír Franz prezidentem Jakub Hussar. Jedná se o Franzovo osobní rozhodnutí, doporučení svým voličům, jak volit ve druhém kole, nedal. Server iDnes.cz píše, že “(...) Svým voličům však nedal ohledně volby žádné doporučení.” Podle stejného zdroje se Franz vyjádřil také na svém facebookovém profilu: “Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. ...Vybral jsem si tedy chřipku prasečí. Jde ovšem o mou ryze osobní volbu, nikoho tím nechci k čemukolivnabádat.Jan Fischer podle serveru iDnes.cz sice ocenil Miloše Zemana (a zároveň kritizoval Karla Schwarzenberga), pokyn koho volit ale svým voličům také nedal. Konkrétně řekl: "Vážím si mých voličů. Věřím, že to jsou nezávislí, svobodní a přemýšliví lidé, kteří volí dle svého názoru a ne podle toho, jak jim kdo zavelí. Nepotřebují tedy ani mé rady. Řeknu jen tolik, že sám volit půjdu, a to z pocitu odpovědnosti za budoucnost země." Podle serveru Lidovky.cz vyjádřil Fischer Zemanovi nepřímou podporu.

Oba jmenovaní tedy vyjádřili svou osobní podporu, respektive sympatie Miloši Zemanovi, ani jeden však své příznivce přímo neinstruoval k volbě jednoho z kandidátů.

S odvoláním na analýzu OECD, která srovnává výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích, a která kromě České republiky zahruje většinu členských států EU hodnotíme výrok jako pravdivý.

OECD srovnává různé ukazatele ve zdravotnictví, výrok ministra Herega potvrzuje tabulka Public expenditure on health (Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů), která ukazuje podíl výdajů z veřejných rozpočtů jako procento celkových výdajů. Tento podíl činil v Česku v roce 2010 (poslední dostupné srovnatelné údaje) 83,8%. Vyšší podíl už je jen v Dánsku (85,1%) a v Norsku (85,5%), to ale není součástí EU. Podobně vysoké hodnoty najdeme také ve Velké Británii a ve Švédsku.

Vysoký podíl veřejných výdajů znamená naopak nízké finanční nároky na pacienty, jak potvrzuje i interpretace těchto dat na idnes.cz.

Otázka amnestie byla skutečně projednávána na zasedání vlády z 9. ledna 2013 jako bod 32, kde – jak prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskovce – "vláda schválila zprávu ministra spravedlnosti o dosavadním průběhu provádění amnestie."

O nutnosti zařazení této otázky na jednání vlády hovořil Karel Schwarzenberg již v úterý 8. ledna po schůzce K9.

Programová východiska KSČM (.pdf) a Suverenity, potažmo Jany Bobošíkové, se shodují v mnoha záležitostech. Na tiskové konferenci při ohlášení kandidatury Jany Bobošíkové na prezidentku v barvách KSČM v roce 2008 Jana Bobošíková zmínila následující programové shody:

"Za prvé – otázka energetické bezpečnosti. Myslím si, že tam najdeme zcela jednotnou společnou řeč . Už dávno se měl začít dostavovat Temelín a je ohrožením energetické bezpečnosti občanů JČR, že ve vládním prohlášení je ona doložka, že se Temelín rozšiřovat nebude. Ten energetický mix, tam bychom určitě našli shodné názory a mělo by se v tomto ohledu pokročit. Druhá otázka – některé aspekty zahraniční politiky, a to zejména otázka důsledného trvání na platnosti Benešových dekretů a na platnosti Postupimské dohody. Třetí věc – myslím si, že se shodneme v tom, že je nutné zavést majetkové přiznání a znovu říkám, majetkové přiznání není bolševická úchylka. Jsou země v EU, ve kterých to normálně existuje. Pokud mohu shrnout, tak minimálně v těchto třech oblastech. Plus v tom, že reforma, tak jak ji připravila Topolánkova vláda, je v některých oblastech necitlivá. Nyní mám konkrétně na mysli poplatky pro děti do 15 let u lékaře. To jsou body, na kterých se s pány bezesporu shodneme."

Mimoto se shodli například v názoru na tehdy plánovanou stavbu radaru v ČR, referendum nebo právě přímou volbu prezidenta.

Na stejné tiskové konferenci na dotaz novináře uvedl k Janě Bobošíkové předseda KSČM Filip následující:

"Ale předkládáme kandidáta, který je uchopitelný svými myšlenkami jak ze strany levice, tak ze strany středu i pravého středu i z nezávislých. V tomto ohledu proto výběr padl na paní Janu Bobošíkovou."

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zeman odkazuje na komentář Petra Morvaye v deníku SME, podle kterého “ poměry v Česku nikdy nebyly tak blízko k poměrům na mečiarovském Slovensku jako za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002”. Morvay poukazuje na pokusy omezit význam parlamentní opozice a kompromitovat politické soupeře a značné množství korupčních afér.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoli vyjádření, ať již Zemana, či jiného z českých politiků v období Mečiarovy vlády, které by slovenského premiéra kritizovalo pro autoritářství. Nemůžeme tak Zemanovo tvrzení plně ověřit.

Tzv. Národní fronta Čechů a Slováků byla seskupením politických stran a společenských organizací v Československu v letech 1945-90. Lidová strana se účastnila Národní fronty už od jejích počátků, kdy se podílela na tzv. Košické vládě Zdeňka Fierlingera (3 lidovečtí ministři Šrámek, Hála a Procházka), která vznikla z exilového jednání mezi E. Benešem a K. Gottwaldem v dubnu 1945 (tato exilová vláda bývá označována jako vláda Národní fronty).

ČSL pak zůstává součástí Národní fronty po celou dobu jejího fungování, tedy 45 let. Pokud ovšem nebudeme brát v potaz období tzv. třetí republiky a zvažovat až období po komunistickém převratu roku 1948, výrok Jany Bobošíkové přibližně odpovídá realitě, označujeme jej proto jako pravdivý.

Kraj skutečně v lednu 2012 schválil notifikace na všechny regionální železniční tratě s vyjímkou tratě domažlické. Plzeňský kraj se podle vedoucího krajského odboru dopravy Jaroslava Vejpravy skutečně chystá vyhlásit první soutěž na regionálního železničního dopravce v úseku Horažďovice (Klatovsko)- Plzeň - Planá (Tachovsko). Zakázka se tedy prozatím ještě na webu veřejných zakázek Plzeňského kraje nevyskytuje.

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.

Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.

Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány

Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.