Přehled ověřených výroků

Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.

Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.

Výroky pronesl prezident Miloš Zeman na Žofínském fóru v Praze 20. května 2013.

První výrok ("o počtu kulturních antropologů") je nutné označit jako neověřitelný, neboť komparativní studii či jednotlivá data o počtu absolventů kulturní antropologie, která by zahrnovala všechny země světa se nám skutečně nalézt nepodařilo. V tomto ohledu je nutné klást si otázku, s jakými údaji prezident Zeman pracuje.

Druhý výrok (vztahující se k uplatnitelnosti absolventů kulturní antropologie) lze hodnotit následovně: V České republice se zmíněná společenská věda vyučuje hned na několika fakultách (či např. zde) různých univerzit. Každá z nich si vede své statistiky uplatnitelnosti na trhu práce. Jako příklad nám poslouží Analýza uplatnitelnosti absolventů magisterského studia Sociální a kulturní antropologie (.pdf), která pracuje s absolventy tohoto oboru z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Časová řada studie zahrnuje období 1999 až 2009. Kdy z celkového počtu 295 absolventů v dotazníkové šetření získána odpověď od 116. Z tohoto počtu se 64 % absolventů vůbec nehlásilo na úřadě práce a pouze 7 % bylo po ukončení studia na úřadu hlášeno 6 a více měsíců.

Není však možné dohledat všechna data ze všech fakult, kde se daný obor vyučuje, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Helena Langšádlová je skutečně spolupředkladatelkou:

Návrhu poslankyň a poslanců Karolíny Peake, Lenky Andrýsové, Petra Gazdíka a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1029) a stejně tak

Návrhuposlanců Jana Farského, Petra Gazdíka, Karolíny Peake, Jaroslava Plachého, Radka Johna, Jeronýma Tejce, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Celkový dluh Hlavního města Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 miliard korun, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Nákup nových tramvají pak bude stát Prahu dalších 19,2 miliard korun. Pokud by se tato částka měla promítnout do zadlužení města, dostane se Praha na částku 50,4 mld. Kč, tedy na číslo nižší, než uvádí Miroslav Poche.

Česká televize krátce po volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 shrnula nově vzniklé koalice v přehledu monitorujícím stranické složení koalic. Přesný počet získaných mandátů je pak k dispozici na serveru volby.cz (postupným zvyšováním poslední číslovky v adresním řádku získáte údaje z jednotlivých krajů.)

Takzvaná rudooranžová koalice vznikla v devíti z nich. Středočeský kraj i přes kauzu Rath pouze vyměnil hejtmana a přidal jedno křeslo KSČM. Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj pokračují se stejným hejtmanem jako dosud. Zatímco v prvních dvou krajích získala více mandátů ČSSD, v Karlovarském a dále i Ústeckém kraji zvítězila KSČM. V posledně zmiňovaném navíc komunisté získali i hejtmanský post. V radě Královéhradeckého kraje obsadila KSČM tři (dříve středopravá) křesla. Olomoucký a Moravskoslezský kraj má rady čistě dvojbarevné, ve Zlínském se k nim přidala i levicová SPOZ. Kromě toho kraj Vysočina disponuje radou ČSSD s podporou KSČM.

Co se týče "testování odolnosti české veřejnosti," proti přítomnosti KSČM ve vedení krajů protestovaly stovky lidí například ve Zlíně, Českých Budějovicích i Ústí nad Labem. Několik českobudějovických studentů dokonce drželo hladovku jako výraz odporu proti člence KSČM Vítězslavě Baborové v čele krajského školství.

Můžeme tedy říci, že KSČM a ČSSD skutečně intenzivně na krajích spolupracují a výrok místopředsedkyně ODS hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací ze stránek ministerstev zahraničí států Evropské unie hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý s výhradou.

Varování týkající se pobytů v Egyptě se nám nepodařilo dohledat u Lotyšska, Portugalska a Řecka. Tyto země tedy buď žádné doporučení nevydaly, nebo se nám ho nepodařilo nalézt.

Nicméně pokud srovnáme námi nalezené informace s výrokem Jana Kohouta, dopouští se drobné nepřesnosti, když říká, že pouze Velká Británie, Portugalsko a jedna další země nevarují před pobytem v turistických letoviscích. U Velké Británie je to pravda, Portugalsko se nám nepodařilo najít, předpokládáme tedy, že je to také pravda. Kromě těchto zemí se nám podařilo najít ještě dvě další země, které mají doporučení podobného znění - Maltu a Kypr. Nejde tedy o Velkou Británii, Portugalsko a jednu další zemi, ale další dvě.

Nicméně ostatní státy vydaly prakticky stejná doporučení jako Česká republika. Všechna doporučení jsou vydaná v souvislosti s událostmi v Egyptě, opravdu tedy pochází zhruba ze stejné doby. I přes drobnou nepřesnost, opomenutí jedné země, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V následující tabulce naleznete přehled stanovisek členských států EU (většinou v jejich úředních jazycích).

Čl. stát Evropské unieDoporučení ohledně cest do Egypta Belgie Necestovat Bulharsko Necestovat Česko Necestovat Dánsko Necestovat Estonsko Necestovat Finsko Necestovat Francie Necestovat Chorvatsko Necestovat Irsko Necestovat Itálie Necestovat Kypr Necestovat jen do některých oblastí Litva Necestovat Lotyšsko Nenalezeno Lucembursko Necestovat Maďarsko Necestovat Malta Necestovat, vyjma letovisek Německo Necestovat Nizozemí Necestovat Polsko Necestovat Portugalsko Nenalezeno Rakousko Necestovat Rumunsko Necestovat Řecko Nenalezeno Slovensko Necestovat Slovinsko Necestovat Velká Británie Různé stupně výstrahy podle oblasti Španělsko Necestovat Švédsko Necestovat

Jeden z výsledků průzkumu think-tanku Open Europe je podpora delegovat pravomoci z EU na členské státy: s náskokem dvou ku jedné (50% pro, 26% proti), němečtí voliči říkají, že další německý kancléř by měl podpořit úsilí o decentralizaci pravomocí z EU na národní, regionální nebo místní samosprávy.

Výrok je hodnocen na základě zpráv Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který podobná data přináší.

Zprávy o síti zdravotnických zařízení z let 2008 - 2012 ukazují, kolik přesně nemocnic bylo v ČR v daném roce (popisuje také celkový počet zařízení, v tomto výroku však popisujeme počty nemocnic). V každé zprávě je tato informace dohledatelná v části Zdravotnická síť v roce ...., tyto zprávy jsou ve formátu .pdf a vždy na straně 14 daného dokumentu.

RokPočet nemocnic 2008 192 2009 191 2010 189 2011 189 2012 188

Pokles nemocnic je tedy v řádu jednotek a nelze říct, že jich mizí strašná spousta. Pokud porovnáme také vývoj počtu všech zdravotnických zařízení, které dané zprávy evidují, zjistíme nárůst tohoto počtu. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť celkový počet nemocnic mezi roky 2008 - 2013 sice klesá, ale pouze v řádu jednotek.

Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.

Server Demagog.CZ již jednou hodnotil podobný výrok Miroslava Kalouska ( "Od mého příchodu v roce 2007 na ministerstvo financí jsme neprohráli žádnou arbitráž.") a proto přikládáme již jednou publikovanou analýzu:

Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Okolnosti arbitráže (ČT24): Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.