Přehled ověřených výroků

Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.

Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.

Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.

Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.

Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynulý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.

Deficiti zdravotního pojištění se pak objevuje kontiunálně od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení platu lékařů.

Bohužel nelze ověřit jak postupně systém DRG (platba za diagnózu) nabíhal. V tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví k úhradové vyhlášce na rok 2012 se dočteme: "V úhradové vyhlášce pro rok 2012 také poprvé dochází k výraznému užití úhradového systému DRG, v němž jdou peníze za pacientem, a to v rozsahu cca 75 % z rozsahu poskytované péče.Postupně se budeme blížit k jednotné úhradě ve všech nemocnicích."

Samotná úhradová výhláška (.pdf) pro rok 2012 tato slova potvrzuje. Nicméně v předešlých úhradových vyhláškách (2010, 2011 - obě .pdf), ani v úhradové vyhlášce na rok 2013 (.pdf) nebo jinde na stránkách Ministerstva zdravotnictví se nám nepodařilo dohledat výši úhrad v rámci DRG, nemůžeme proto zdokumentovat zvyšování váhy, o kterém Leoš Heger mluví. Za případné tipy budeme rádi.

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.

13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.

V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:

„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“

Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)

Rok

Investovaná částka (v mil. kč)

2009

790

2010

940

2011

530

2012

1390

Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.

Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.

V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.

Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.

Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".

Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, kvůli nepřesnosti Hegerova výroku.

Leoš Heger má zřejmě na mysli předpis č. 117/2006 Sb., který iniciovala v r. 2005 ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a který nabyl platnosti od 1. 4. 2006. Dle vyjádření tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra mělo toto opatření přinést zvýšení příspěvku státu na státní pojištěnce o 12 miliard.

David Rath nastoupil do funkce ministra zdravotnictví od listopadu 2005 a nebyl tedy iniciátorem tohoto návrhu zákona. V Senátu návrh zákona prošel Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, jeho tehdejší člen Tomáš Julínek byl jmenován zpravodajem a návrh zákona byl následně s pozměňovacími návrhy vrácen ke schválení Poslanecké sněmovně.

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.