Přehled ověřených výroků

Zpráva Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) k vývoji hospodářství pro první čtvrtletí 2013 je k dispozici v němčině a v angličtině. Píše se v ní, že pomalý růst v prvním kvartále je mimo jiné způsoben extrémně chladnou zimou, ale také o vlivu Velikonoc či přestupného roku (jiný počet pracovních dní při meziročním srovnání vůči prvnímu čtvrtletí 2012).

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.

Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.

" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."

Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.

Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných průzkumů různých agentur z minulých let jako pravdivý.

Nečasovu kabinetu na podzim roku 2012 podle agentury STEM nedůvěřovalo 83 % respondentů (42 % určitě nedůvěřuje, 41 % spíše nedůvěřuje).

Agentura Sanep, která svůj průzkum prováděla ve dnech 18. - 23. června 2013, zveřejnila takové výsledky, podle kterých vrcholné politické reprezentaci nedůvěřovalo 85,4 % respondentů (61,2 % nedůvěřuje, 24,2 % spíše nedůvěřuje).

Podle agentury CVVM (.pdf)v červnu 2013 důvěřovalo vládě 18 % obyvatel (jedná se o součet odpovědí “rozhodně důvěřuje” a “spíše důvěřuje”, 82 % odpovědí jsou součtem “rozhodně nedůvěřuje”, “spíše nedůvěřuje” a “nevím”).

V červnovém šetření agentura CVVM (.pdf) nechala respondenty ohodnotit činnost politických stran a vybraných institucí za použití školní klasifikace. 1 % udělilo vládě známku 1, 10 % známku 2, 26 % známku 3, 33% známku 4 a 28 % známku 5. 2 % dotázaných odpověděla “nevím”.

Je pravdou, že na ostrově Tchaj-wan funguje tzv. účtenková loterie přes 60 let. Jak upozorňuje Deník.cz, "na špičce v losování účtenek je Tchaj-wan, kde loterie probíhá přes 60 let. Stala se z ní celospolečenská událost vysílaná živě televizí. Obchodníci dokonce upozorňují zákazníky, aby si účtenky, které jsou registrovány do slosování automaticky, nezapomínali brát."

Princip je jednoduchý - každá účtenka ve státě je opatřená slosovatelným číslem, na které můžete každý měsíc vyhrát větší finanční obnos. Lidé jsou tak motivování k tomu aby účtenky po obchodnících požadovali - a ti poté nemůžou stát připravovat o peníze z daní.

Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.

Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Projekt sKaret byl skutečně různými institucemi často kritizován. Do procesu výběrového řízení na vydávání sKaret nejprve zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten nejprve 27. září 2011 zakázal smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít. Toto rozhodnutí nicméně 9. prosince 2011 zrušil (.pdf).

Patrně nejrozsáhlejší soubor kritických argumentů přinesl ve svém stanovisku (.pdf) ombudsman Pavel Varvařovský. Poukázal především na problematické aspekty nové právní úpravy, například v souvislosti se zpoplatněním některých úkonů, směšování funkcí výplaty sociálních dávek a identifikačního průkazu ZTP, případně nedostatečného právního ošetření ochrany osobních údajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo též kritizováno Úřadem pro ochranu osobních údajů. Podle něj projekt sKaret nebyl v ucelené podobě předložen k meziresortnímu připomínkovému řízení, a tedy všechna potenciální rizika nemohla být kvalifikovaně posouzena (viz tiskovou zprávu ÚOOÚ z 3. prosince 2012).

Mezi výrazné kritiky patří též Národní rada osob se zdravotním postižením, která ve svém vyjádření projekt sKaret principiálně odmítla. Na základě výše uvedeného přehledu lze tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok označujeme na základě údajů Eurostatu za pravdivý. Zveřejněná data statistického úřadu Evropské unie o nezaměstnanosti jsou pro všechny země sedmadvacítky kompletní od měsíce září 2012, kdy se skutečně Česká republika umísťuje na 7. místě. Nejaktuálnější data z prosince 2012 řadí ČR na 8. místo (scházejí ovšem údaje z Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Velké Británie).

Pro doplnění kontextu je nutné zdůraznit, že Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. " harmonizované nezaměstnanosti ". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (více o tématu viz např. tento dokument (.pdf, ang.)).

Miloš Zeman je čestným předsedou Strany práv občanu Zemanovi. Na základě informací z webu SPOZ tedy hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Pod Plzeňský Prazdroj patří několik značek piv.

Vít Bárta na svých webových stránkách zveřejnil 25. února 2013 text, ve kterém uvádí, že "basa piv z Plzeňského Prazdroje stojí v České republice o 124 Kč více než v Německu."

Podle Chebského deníku" (...) Nejvíce ušetří lidé na Plzeňském Prazdroji. V německých obchodech koupí lahev tohoto piva za 0,70 centů, tedy asi za 17,30 Kč (běžná cena u nás 21,90 Kč)".

Z dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - tedy tu skutečnost, že v Čechách je Plzeňské pivo dražší než v Německu. Je ovšem otázkou, co si Vít Bárta představuje pod pojmem "výrazně dražší".

21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.

Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.