Dneska už vzít někomu život, abych to řekl nejobecněji, už se dostáváme nejenom k doživotí, ale třicet let a podobně.
Od roku 1989 skutečně došlo změnami trestní legislativy k navýšení sazeb.
Ministr popisuje vývoj výše trestů po listopadu 1989. První polistopadová úprava (z. č. 175/1990 Sb., .pdf, str. 13) trestního zákona stanovila za trestný čin vraždy základní sazbu 10-15 let odnětí svobody. V současnosti je tato sazba 10-18 let. Odnětí svobody na "třicet let a podobně" může být uloženo jako výjimečný trest, a to dle okolností vraždy.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ministerstvo průmyslu má ve své Státní energetické koncepci, kterou vzala na vědomí vláda, teď bude procházet další procedurou, tezi, kde říká, že by vlastně ta podpora z obnovitelných zdrojů energie provozní, měla být přenesena do jádra. A že byl existovat, být zaveden takzvaný kompenzační mechanismus...
V nové Státní energetické koncepci (.pdf) je zmíněno zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro nové bezuhlíkaté zdroje (tedy i pro nové jaderné elektrárny), mělo by se jednat o novelu energetického zákona s tím, že by tento kompenzační mechanismus měl být implementován do tendrů pro nové kapacity pořádaných státem. Pouze však v případě, že by evropský či regionální energetický trh byl deformován a tím pádem by byl schopen vysílat korektní signály pro investice. (str. 90)
Ale vzhledem k tomu, že Evropský parlament vlastně poprvé v dějinách, kdy by tu kompetenci měl, neschválil ten základní finanční rámec, s tím se všechny ty procesy schvalování oddálili.
Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).
Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).
Tři čtyři místopředsedové, když to i srovnáte se situací v jiných parlamentech, tak to prostě není žádná nehoráznost.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.
Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.
V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.
Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.
Například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům.
Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."
O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.
V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.
Za další registrační pokladny. Například v italské ekonomice jsou zavedeny masově a přesto ona patří mezi ty, které jsou nejproslulejší obrovským množstvím daňových úniků.
V Itálii jsou registrační pokladny povinné, zároveň se Itálie již několik let potýká s problémem rozsáhlých daňových úniků - z toho důvodu hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
O povinnosti zavedení registračních pokladen v Itálii se zmiňuje např. článek z roku 2004 Registrační pokladny boj se šedou ekonomikou nevyhrají nebo publikace z roku 2008 (.pdf, str. 3, anglicky).
Podle článku z prosince 2012 představovaly daňové úniky v roce 2010 (i v předchozích letech Berlusconiho vlády) každoročně minimálně 130 miliard eur. Podle portálu E15 " vyhýbání se řádnému placení daní patří mezi chronické problémy Itálie. A to již po generace ". Dle stejného zdroje daňové úniky v Itálii stojí ročně 162 miliard dolarů. (Více na serveru E15)
Vždyť přece my jsme strana, a Bohuslav Sobotka byl ve vládě, která dojednala a ještě pod Paroubkem největší sumu peněz pro Českou republiku ze všech zemí.
Vláda Jiřího Paroubka trvala od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006. Jejím prvním místopředsedou a ministrem financí po tuto dobu byl Bohuslav Sobotka.
Pro léta 2007 až 2013 (pdf., s.24-25) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).
V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2006, tedy k období, ve kterém byly částky dojednány.
Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (stav obyvatelstva 2006) (Euro) Česká republika
26692
2599 Estonsko 3456
2572 Madarsko 25307 2513 Slovensko
11588
2149 Malta
855
2103
Slovinsko
4205
2095 Litva
6885
2029 Portugalsko
21511
2032
Lotyšsko
4620
2019 Řecko 20420
1832 Polsko 67284 1764 Rumunsko 19668 912 Bulharsko 6853 890
Kypr 640 828
Španělsko 35217 798
Itálie 28812 488 Finsko 1716
326 Německo
26340
320 Francie 14319 226 Belgie 2258 214 Irsko 901
211 Švédsko 1891
208 Rakousko 1461 177 Spojené království 10613 175 Lucembursko 65 138
Nizozemsko 1907 117 Dánsko 613 112
Na základě relativního srovnání výše přidělených prostředků jednotlivým státům hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.
Zdeňka Horníková je člověk, který, myslím, ve třech volbách, byť byla na nevolitelném místě, tak byla voliči vykroužkována, vykřížkována, dostala se do parlamentu.
Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.
Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.
Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.
Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.
rok voleb
pořadové číslo
Z. Horníkové
mandátů pro ODS
v kraji (počet zvolených
poslanců za ODS)
1996 39 1998 19 2002532006 1
5
201063
Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.
Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.
Od roku 1998, respektive 9 nebyl změněn příslušným způsobem ústavní zákon, který se týká Nejvyššího kontrolního úřadu. A samotný zákon o NKÚ. To se nepodařilo ani nyní. Protože v Senátu neprošel, neprošla ta příslušná změna, tedy není možné ani změnit ten zákon.
Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)
Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.
Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)
Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.
Tak já musím říct, že Ministerstvo zdravotnictví velmi usilovně bojovalo ve vládě, aby dostalo gesci nad touhle evropskou směrnicí (na regulaci tabákového průmyslu - pozn. Demagog.cz). Ale ta tradice asi desetiletá ještě před vstupem do Evropské unie byla, že tabák patří k oblasti potravin. V zákoně o potravinách se o něm mluví a tak tradičně ta gesce je na Ministerstvu zemědělství.
Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.
Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.
Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.
