My jsme zvýšili spoluúčast pacientů za pobyt v nemocnici na stokorunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu České televize ze 6.září 2011: " Sněmovna opět schválila první část zdravotnické reformy, která mimo jiné nově zavádí připlácenou nadstandardní zdravotní péči. Zvyšuje také poplatek za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Koalice dnes podle očekávání hlasy 103 ze 177 přítomných poslanců přehlasovala veto levicového Senátu". Stejně o zvýšení spoluúčasti za ošetřovací den v nemocnici na 100 Kč informuje i stránka ministra Hegera věnovaná zdravotnické reformě.
Tato vláda zatím nezrušila jediný úřad, akorát o tom mluví...
Na konci roku 2011 zanikl např. samostatný Výzkumný ústav pedagogický (VUP, IČO 00022161), když skončilo postupné slučování tří institucí v dnešní Národní ústav pro vzdělávání (NUV). Jak uvádí web NUV, zmíněné instituce jsou přímo řízeny ministerstvem a tudíž je nutno zrušení VUP přisoudit vládě Petra Nečase.
Dodejme, že mimo uvedené tři instituce jsme žádný zrušený úřad nenalezli a že zánik úřadu sloučením mohl zachovat stávající počet zaměstnanců (což jsme neověřovali).
"Pane Moravče, já dobře vím, že například živnostenský zákon byl novelizován 120x za posledních 20 let svobodného režimu."
Živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl pasivně derogován (tj. změněn/novelizován jiným předpisem) do dnešního dne celkem 130krát.
Jde sice o nepřesnost, nicméně Zeman se snaží demonstrovat extrémní případ, který je ve výsledku ještě více specifický.
V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
Byla podána přece ústavní stížnost (na amnestii, pozn.).
Na základě informací z webových stránek Ústavního soudu i médií je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústavní stížnost byla Ústavním soudem přijata 14. ledna 2013. Návrh na zrušení čl. II. rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii podalo 30 senátorů.
"Skupina senátorů se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy napadenou část rozhodnutí prezidenta republiky pro její rozpor s hodnotami demokratického právního státu." (Ústavní soud, aktuálně)
Víme, že tedy státní, nejvyšší státní zástupce a paní Bradáčová až s jistým odstupem hlásila, kolik kauz (na které dopadá amnestie, pozn.) je to na Vrchním státním zastupitelství a tak dále.
Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.
O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.
První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.
Turecko (a jeho případný vstup do EU). Premiér Erdogan teď v Berlíně, je to asi 6 týdnů, 2 měsíce, byl velmi eurostatečný. Dal najevo, že Turecko má zájem.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan při dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo na konci října 2012 opravdu prohlásil, že Turecko se chce stát plnohodnotným členem Evropské unie. Konstatoval však, že Turecko bude čekat jen do roku 2023, kdy země oslaví 100 let své existence. Po tomto termínu již dle jeho slov nebude mít Turecko o vstup do EU zájem.
Tam v tom návrhu vlastně je, že by ministr jmenoval pouze krajské státní zástupce, okresní státní zástupce už by jmenoval nejvyšší státní zástupce na návrh krajských státních zástupců. A do náměstků by ministerstvo vůbec nemluvilo.
Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.
Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.
V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."
"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"
"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."
Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.
Velvyslance navrhuje vládě ministerstvo zahraničí, vláda je navrhuje prezidentovi.
Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.
Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci. Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen. Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky. Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci. Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."
Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
