My jsme na to mnohokrát poukazovali i z Ústavního soudu a mimochodem byla jsem to já jako soudce zpravodaj, který první v této republice navrhl nález, je to 1.ÚS 554/04, čili to už bylo v roce 04, kde jsem řekla, že samozřejmě délka řízení musí mít vliv na délku trestu. Ale na délku trestu, prosím pěkně. A jen ve výjimečných případech jsem připustila, že by bylo možno zastavit.
Wagnerová byla opravdu zpravodajkou pro nález I.ÚS 554/04, spojující délku řízení a trestu.
Je pravda, že Ústavní soud slovy soudkyně Wagnerové mnohokrát upozorňoval na nepřípustnost průtahů i v případech, kdy jsou způsobeny "objektivními" příčinami, např. přetížením daného soudu (I. ÚS 543/03, I. ÚS 660/03 či I. ÚS 296/04).
V citovaném nálezu I.ÚS 554/04 pak mj. uvádí:
"Doba mezi trestným jednáním stěžovatele a vynesením konečného rozhodnutí má bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétního trestu dosaženo." a zpochybňuje účelnost trestu, uloženého s velkým odstupem pro průtahy řízení nezpůsobené obviněným.
Nepodařilo se nám sice ověřit, zda tento nález je první, který říká, že "délka řízení musí mít vliv na délku trestu", obsah výroku soudkyně Wagnerové je však obecně pravdivý.
Vezměme si takové kauzy jako třeba IZIP, kde vytekly dvě miliardy úplně zbytečně z peněz, které měly sloužit zdravotnictví.
Celý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál Českou republiku dvě miliardy korun. Po jeho zastavení tedy můžeme brát tyto peníze jako promarněné. Ministerstvo zdravotnictví také podalo trestní oznámení v této kauze - škoda je prý 450 miliónů Kč.
.. byl jsem členem (hospodářského výboru, pozn.) rok a půl..
Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.
V roku 2013 by Slovensko malo mať pozitívny hospodársky rast, dokonca odhady sú, že jeden z najvyšších v celej Európskej únii.
Podľa odhadov Eurostatu by Slovensko skutočne malo mať v roku 2013 pozitívny hospodársky rast (2%).
Rast ktorý Eurostat predpovedá Slovensku na rok 2013 možno považovať za jeden z najvyšších v celej EÚ, nakoľko by mal byť piatym najvyšším. Vyšší rast Eurostat predpokladá v Estónsku (3,1%), Lotyšku (3,6%), Litve (3,1%) a Rumunsku (2,2%). Inými slovami, by Slovensko podľa odhadov Eurostatu malo v tempe rastu predbehnúť až 22 iných krajín. Výrok predsedu vlády Fica preto hodnotíme ako pravdivý.
Nasledujúci graf porovnáva odhadovaný hospodársky rast 27 krajín EÚ v roku 2013 (zdroj:Eurostat):
Nevýhodou Paktu stability bylo, že neměl účinný sankční mechanismus a nakonec i Francie a Německo ho porušili.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Pakt stability a růstu, dokument přijatý roku 1997, má zajistit dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny. Podle tohoto dokumentu mají země i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3 % HDP a vládního dluhu pod 60 % HDP (tato kritéria jsou také součástí tzv. maastrichtských kritérií). Sankcí je pak myšlena (str.114, ENG) kauce ve prospěch Evropské komise, a to až ve výši 0,5 % HDP. Pokud není nadměrný deficit do dvou let odstraněn, kauce nevratně propadá.
U Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury (tzn. porušení Paktu) v roce 2002 a hrozily také případné sankce. V listopadu 2003 však již bylo zřejmé, že doporučení, která vydala v této souvislosti Rada ministrů financí, nejsou brána v potaz a sankce tedy měly být na oba státy uvaleny. (.pdf, str. 59-60, ENG) Na nátlak francouzské a německé vlády ovšem došlo k “ odkladu uplatnění Paktu ”, v důsledku čehož se obě země sankcím vyhnuly. (.pdf, str. 59, ENG) Následná revize paktu pak proběhla v roce 2005.
Vláda je odpovědná, prezident je neodpovědný (myšleno z Ústavy - pozn. Demagog.cz)
Ústava České republiky doslova uvádí:
...u nás regionální banky zatím nejsou, ale v Německu třeba fungují velmi dobře.
V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.
Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.
Zdeňka Koudelku já znám ze stávkového výboru na právnické fakultě z roku 1989. Z žádného obchodního partnerství. On byl tehdy členem stávkového výboru. Já jsem byl také členem stávkového výboru.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu nepodařilo dohledat žádné relevantní informace.
Podařilo se nám dohledat pouze výčet členů stávkového výboru podle Zdeňka Koudelky, avšak díky zainteresovanosti Koudelky do celé kauzy nelze tento výčet považovat za relevantní. Navíc tento samotný výčet nedokazuje, že se Blažek s Koudelkou museli nutně znát z tohoto stávkového výboru.
Já jsem se v rámci domácího úkolu podíval, jak to bylo v Plzni, tak v Plzni vypsali soutěž, kde se přihlásili i soukromí dopravci a pak je raději zrušili a podepsali dlouhodobou smlouvu s Českýma drahama.
Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.
V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.
Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.
V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
