Miroslav Kalousek
Finančně analytický útvar není orgán činný v trestním řízení. Je to organizace zpravodajského charakteru, která dává informace celní správě, finanční správě a tam, kde detekuje trestnou činnost, nebo činnost, o které se domnívá, že mohl vzniknout závažný trestný čin, předává orgánům činným v trestním řízení.
Finanční analytický útvar (FAÚ) je organizační složkou Ministerstva financí, u které finanční instituce plní svou oznamovací povinnost. Byl zřízen vyhláškou Ministerstva financí č. 183/1996 Sb. na základě zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz), nicméně FAÚ není orgánem činným v trestním řízení, ale může podat trestní oznámení. Charakteristika FAÚ a jeho činností je dostupná na webu MF nebo také ve Výroční zprávě 2011 (.pdf, str.4): " FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce." Zaměřuje se na analytické a kontrolní činnosti a ve spolupráci se složkami státní správy doporučují opatření proti finanční kriminalitě v ČR. Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Miloš Zeman
...Ústavní soud je na pokraji kolapsu. Z toho prostého důvodu, že tam chybějí 3, a v nejbližší době dokonce 4 ústavní soudci, takže by ani potom nemohlo zasedat plénum.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu ústavního soudu a médií jako pravdivý. Ústavní soud již 28. ledna 2013 po vypršení funkčního období Jiřího Muchy zasedal v neúplném složení 12 soudců z Ústavou daných 15 soudců.
Deník aktualne.cz k tomu tehdy uvádí: "Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima."
Českénoviny.cz ještě doplňují: "Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Pavla Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera." Dalšími jsou Miloslav Výborný, Vojen Güttler, Dagmar Lastovecká, Jan Musil a Jiří Nikodým. Všichni výše uvedený byli jmenován do funkce v průběhu roku 2003, tedy v roce 2013 jim končí funkční období
Milan Štěch
My za to nemůžeme, že celý rok Václav Klaus i přes určité výzvy, které byly činěny, žádné návrhy nepředložil.
Vyhledáním v databázi senátních tisků pro funkční období 2010-2012 a 2012-2014 zjistíme, že posledním návrhem na jmenování ústavního soudce byl návrh Zdeňka Koudelky, který by Senátu předložen 7. března 2012, přesně rok před koncem Klausova mandátu. Prezident tedy opravdu žádné návrhy celý rok nepředložil.
"Určité výzvy" k podání návrhů jsme ovšem nenašli ani v médiích, ani v zápisech z jednání Senátu apod. Nemůžeme vyloučit, že v nějaké podobě k výzvě došlo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Karolína Peake
A srovnávat to se skandinávskými zeměmi, které jsou v žebříčku Transparency International vnímání korupce v oněch státech na úplně jiných místech, v první desítce, nikoliv až na 53. místě jako České republika,..
Skandinávské země se v žebříčku (.pdf) Transparency International pohybují v první desítce (Dánsko a Finsko jsou dokonce na 1.místě) a Česká republika se umístila v roce 2012 na 54.místě, což je v úplně jiné části seznamu. Výrok tedy na základě seznamu TI hodnotíme jako pravdivý a Karolíně Peake tolerujeme, že Českou republiku zařadila o jedno místo výše.
Pozn.: Byli jsme upozorněni, že Finsko se sice relativně často, ale neprávem označuje za skandinávskou zemi, nicméně mezi ně nepatří. Patří do skupiny severských, nikoli skandinávských zemí. Na hodnocení výroku to však nic neměni, a proto jen upozorňujeme naše čtenáře, aby se nenechali naším zařazením Finska zmást. Za upozornění děkujeme!
Tomio Okamura
Už několik měsíců od začátku roku – a vy to z médií víte také – jsem říkal, že se o případné kandidatuře na prezidenta rozhodnu na základě výsledků senátních voleb. Pak jsem to upřesnil, že když budu zvolen, tak budu kandidovat na prezidenta.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomio Okamura v průběhu roku pravidelně médiím signalizoval, že o své kandidatuře se bude rozhodovat podle podpory v senátních volbách. Takto se vyjádřil například novinářům ČTK dne 7. června. Svou pozici pak Okamura upřesnil dne 22. srpna pro server Parlamentní Listy, kde se nechal slyšet takto:
„Já jsem samozřejmě rozhodnutý už dávno - a to, že pokud uspěju v senátních volbách a nebude lepší kandidát, který by mi skutečně vyhovoval, tak kandidovat budu".
Bohuslav Sobotka
My budeme postupovat důsledně tak jak jsme hlasovali v minulosti, to znamená ve směru co největšího rozkrytý, co největší transparentnosti společností, které dnes schovávají své vlastníky za anonymní akcie.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť při obou dvou hlasování o novele zákona o zrušení listinných akcií na majitele v roce 2010 hlasovali poslanci ČSSD v drtivé většině souladu se slovy Bohuslava Sobotky.
Pouze poslanec Jan Látka (ČSSD) hlasoval 25. února 2010 pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, čímž sice nemusel být principiálně proti návrhu zákona, ale fakticky přispěl vládní koalici svým hlasem k jeho navrácení a v konečném důsledku k jeho konci.
Česká televize: "První vážný pokus o jejich zrušení si přičítají sociální demokraté spolu se Stranou zelených. Ve stejné době, tedy v roce 2009, je chtěli rušit i lidovci.
Sněmovní tisky: heslo akciová společnost / akcie
Hlasování:
Alena Dernerová
Plošnou korekci by měl zaplatit zřejmě stát, protože vlastně z důvodové zprávy k zákonu číslo 248/2000 sbírky paragrafu 15 Evropská unie vyžaduje zodpovědnost za využití prostředků strukturálních fondů takovou, aby ji nesl stát.
V důvodové zprávě zákona (.doc) o podpoře regionálního rozvoje skutečně na str. 19 najdeme větu "Evropská unie vyžaduje, aby odpovědnost za využívání prostředků z předvstupních fondů i ze strukturálních fondů nesl stát."
Jiří Pospíšil
Většina členů ODS také s amnestií nesouhlasí.
Podle bleskového průzkumu agentury Median, který proběhl téměř bezprostředně po vyhlášení amnestie, tedy 3. - 4. ledna, nesouhlasí s rozsahem amnestie více než 80% občanů. Nepodařilo se nám však dohledat žádný průzkum, který by určoval politickou příslušnost respondentů.
V médiích se však objevilo značné množství prohlášení různých představitelů ODS, například neúspěšného prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky v MF Dnes, místopředsedy strany Jiřího Pospíšila na idnes.cz,předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy v Událostech, komentářích ("Ne všichni i v ODS jsou nadšeni z toho, že amnestie je v tomhle rozsahu a přišla hlavně v tomhle čase, kdy strašně ovlivnila prezidentské volby.“), ministra dopravy Zbyňka Stanjury v Interveiw ČT ("Bezesporu, nás to poškodilo jako politickou stranu. A poškodilo to našeho kandidáta.“) nebo dokonce samotného premiéra a předsedy ODS pro agenturu Mediafax. Svůj nesouhlas s amnestií dalo veřejně najevo také oblastní sdružení ODS Praha-západ.
Jaromír Drábek
(..) ve firmě IDTAX já jsem byl jako společník v době, kdy jsem byl předsedou Mezinárodní obchodní komory...
Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.
Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.
Za těch sedm let nezvýšení minimální mzdy za vlády pravice jsme se dostali pod úroveň všech okolních zemí. Dokonce pod úroveň Turecka.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.
Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).
Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.
I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.
