Vít Bárta
Ale především v momentu, kdy především díky panu prezidentovi Václavu Klausovi se podařilo jaksi nabourat celý koncept jednotné 20 procentní DPH, tak jsme s panem prezidentem Klausem velmi rádi zabránili tomu, aby v České republice bylo 20 procentní DPH.
Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).
Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."
Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Lubomír Zaorálek
Dneska jsme svědky třeba toho, že tady je předkládán zákon o transparentnosti akciových společností a najednou se objeví návrh pana Pavla Suchánka, který de facto ten návrh vytuneluje.
Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.
Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.
Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.
Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."
Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.
Leoš Heger
My jsme zvýšili poplatek za hospitalizaci obecně, to zadání já jsem měl tenkrát z vládního prohlášení, že to bude minimálně sto korun bez výjimek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z webu zdravi.cz. "V rámci tzv. Malé novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění došlo od 1. 12. 2011 k navýšení regulačního poplatku za každý den strávený v nemocnici z 60 Kč na 100 Kč." Jedná se o tzv. regulační poplatek za pobyt v nemocnici.
Změny v poplatcích, jak správně uvedl Leoš Heger, předznamenalo již programové prohlášení (pdf., str. 9) vlády.
Andrej Babiš
Nás když vyhodili z United Bakeries Aholdu, jsme ztratili 200 prodejen, no tak nás nahradili 35 místními pekaři.
Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."
Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."
Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.
České potraviny jsou páté nejlevnější v Evropě po Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, a to se berou jenom oficiální ceny podle Eurostatu Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.
Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pavel Kováčik
(..) co se týká Ryby domácí, už ten prvotní nápad nebyl úplně nejšťastnější. Sami rybníkáři ho kritizovali.
Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.
Petr Bendl
A teprve minulý týden nebo předminulý týden mně vláda uložila, abych připravil sloučení těchto dvou orgánů (Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pozn.) do jednoho kontrolního orgánu Potravinové inspekce, kteří by kontrolovali veškeré potraviny.
Na stránkách vlády ČR je na programu jednání z 2. května 2013 usnesení číslo 306 (.pdf), které v bodě II podbodě 2 ukládá: "provést sjednocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jednoho dozorového orgánu, spadajícího do kompetence Ministerstva zemědělství".
Vzhledem k danému usnesení vlády, které bylo 2. května, a datu vysílání debaty, které bylo 12. května, hodnotíme výrok ministra Bendla jako pravdivý.
Tomio Okamura
Ovšem při podrobném prostudování odůvodnění jsme zjistili, že mi byly vyškrtnuty podpisy skutečných lidí z masa, krve a kůže a se skutečnými podpisy, kteří neuvedli místo trvalého bydliště.
V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
České zákony mi umožňují jako nestraníkovi bez stranické příslušnost se veřejně zapojit pouze ve dvou funkcích – na senátora a na prezidenta – pouze tam si můžu sesbírat podpisy lidí.
Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.
Michal Babák
Celkem si podle znaleckého posudku policie mohly přijít firmy až na 386 milionů, což je prý o 180 milionů víc než by ministerstvo platilo.
Výrok je hodnocen na základě mediálních informací o znaleckém posudku, který policie v této věci má, jako pravdivý.
Michal Babák ve svém výroku mluví o kauze, která se týká pořizování nových systémů pro výplatu sociálních dávek. Jak vyplývá z informací webu České televize, Idnes či Aktuálně.cz, policie skutečně disponuje posudkem, který Babák popisuje. Konkrétně např. Aktuálně.cz uvádí: "Kvůli korupci při rozdělování zakázky už policie stíhá dvanáct lidí, včetně Šišky a zástupců firem (Fujitsu Technology, Vítkovice IT Solutions, Digi Trade, Skill a Techniserv), které systémy ministerstvu dodaly. Celkem si podle znaleckého posudku policie mohly firmy přijít na 386,12 milionu korun. Což je podle posudku o 180 milionů korun více, než by ministerstvo platilo, kdyby nechalo běžet vše při starém a do dávek vůbec nesahalo."
