Přehled ověřených výroků

Na základě profilu poslance Kováčika na webu Poslanecké sněmovny ČR hodotíme výrok jako pravdivý. Jak se zde můžeme dočíst, Pavel Kováčik je poslanec od 1.6.1996 a byl znovu zvolen již čtyřikrát.

Na základě dohledaných informací ze stenoprotokolů PSP ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Bursík mluví o zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů energií, konkrétně pak o jeho projednávání za vlády Jana Fischera.

Na 75. schůzi PSP ČR 17. března 2010 při třetím čtení návrhu zákona se poslanec Vojíř při projednávání pozměňovacích návrhů k danému zákonu vyjádřil následovně: " Proto jsem přišel já a hospodářský výbor odsouhlasil mou ideu, že mnohem lepší je zůstat u původního návrhu zákona, nevymýšlet novou formu deregulace, těch jedenáct let, ale dát prostor Energetickému regulačnímu úřadu, aby měl širší pásmo úpravy cen směrem dolů, a to je až 25 %".

Po vyzvání předsedy PS k vyřčení stanoviska k návrhu se ministr Tošovský vyjádřil následujícími slovy: "Já ho mám sice rozdělený na dva body, ale nicméně pokud se budeme bavit o hospodářském výboru, tak neutrální stanovisko".
Tošovský měl neutrální stanovisko k hlasování o návrhu hospodářského výboru, i k hlasování ohledně bodů B a C u pozměňovacích návrhů.

Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.

Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.

O záměru prosadit nezávislý úřad vykonávající dohled nad financováním politických stran se Karolína Peak opravdu několikrát pokoušela, vždy ale neúspěšně. Jak uvádí webové stránky Vlády České republiky, jako předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí zařadila Karolína Peake zprůhlednění financování politických stran a jejich kontrolu do Strategie vlády pro boj s korupcí, a to již v říjnu roku 2011. Na základě informací ze zpravodajského serveru idnes.cz, dne 4. října 2012 ale vícepremiérka Peake neuspěla se svým záměrem zřídit nový úřad, neboť se proti návrhu postavili poslanci napříč politickými stranami. Dne 25. října 2012 zpravodajský server E15.cz znovu uvedl informaci o snaze vytvořit kontrolní úřad, dle uvedených slov Karolíny Peake ale jen LIDEM, TOP 09 a VV souhlasily s touto kontrolou, naopak tři nejsilnější strany, ODS, ČSSD a KSČM, vznik nezávislého úřadu nepodpořily. O vzniku kontrolního úřadu se také diskutovalo 9. ledna 2013, kdy vláda projednávala nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí. Dle informací ze serveru aktuálně.cz, odkazující se na ČTK, proti zřízení úřadu byly opět strany ODS, ČSSD a KSČM. Jak dále informační server uvádí, z důvodu dlouhotrvající neschopnosti politických stran se na vzniku kontrolního úřadu dohodnout, Karolína Peake navrhuje, aby se místo zřízení nového úřadu raději rozšířily povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.

O svých krocích v rámci snahy zřídit dohledový orgán Karolína Peake také blíže píše na svých oficiálních webových stránkách.

Na základě výše uvedených dohledaných informací tak hodnotíme výrok Karolíny Peake jako pravdivý.

Výkonná rada ODS dne 28. února 2013 na zasedání v Jihlavě skutečně zrušila dvě oblastní sdružení, která byla součástí regionálního sdružení Praha. Konkrétně se jednalo o oblastní sdružení v Praze 4 a oblastní sdružení v Praze 12. Na stejném jednání bylo také zrušeno oblastní sdružení v Praze-západ, oblastní organizace spadající do regionálního sdružení Středočeského kraje. S odvoláním se na ČTK o rozhodnutí rady ODS informaly zpravodajské servery Lidových novin i Hospodářských novin. Jak oba zdroje uvádí, důvodem ke zrušení těchto buněk spolu s jejich místními sdruženími byla netransparentnost náboru nových členů. Dle informací z České televize bylo také jedním z důvodů zrušení sdružení skutečnost, že v řadách daných buněk byli nedůvěryhodné osobnosti.

Pro doplnění uvádíme, že zrušená oblastní i místní sdružení s rozhodnutím rady nesouhlasí. Oblastní sdružení z Prahy 4 tak například vydalo k této věci tiskové prohlášení, ve kterém vysvětluje své stanovisko.K dnešnímu dni, 18. března 2013, členové některých zrušených sdružení své buňky obnovují nebo jednají o jejich obnově.

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.

Nejaktuálnější dohledatelné informace o počtu akciových společností v České republice nabízí analýza agentury ČEKIA , která se zabývá poskytováním ekonomických informací (překvapivě tyto údaje nejsou k dispozici ze statistik veřejných institucí typu ministerstva spravedlnosti - spravuje obchodní rejstřík, Ministerstva průmyslu a obchodu či ČSÚ).

Podle údajů ČEKIA, vztažených k prosinci roku 2012, je v České republice celkem 25 081 akciových společností, z nichž 24 151 má své akcie v listinné podobě (zahrnuty jsou firmy, které mají své akcie jak na jméno, tak na majitele - popř. doručitele, tak i ty, které mají akcie obojího druhu). Z těchto společností s akciemi v listinné podobě pak celkem 13 411 subjektů má akcie na doručitele (tzv. anonymní akcie).

I přes mírné odlišnosti (je nutné říci, že Pavel Bém hovoří v termínech "zhruba" či "téměř") a v kontextu debaty (zjištěnými čísly by síle svého argumentu spíše přidal), výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).

Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.

Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".

Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).

Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:

Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.

Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).

Sobotkovým slovům odpovídají statistiky OECD i mediální zdroje.

Na základě statistik OECD (data pracují se změnou k předchozímu čtvrtletí) jsme skutečně v nejdelší recesi od 4 čtvrtletí trvající krize roku 1997 (počítáme-li i poslední čtvrtletí roku 1997, kdy ekonomika vykazovala nulový růst). Současná ekonomika je v poklesu rovněž 4. čtvrtletí za sebou, ovšem podle řady mediálních zdrojů (např. Idnes, ČT nebo Novinky) se ve skutečnosti jedná už o pokles 5 kvartálů v řadě, tj. nejdéle v historii ČR. Česko bylo v jeho novodobé historii v recesi podle OECD ještě během 3. kvartálů roku 2008/2009.

Podle jiné metodiky, se kterou pracuje např. ČSÚ (.xls, sezónně očištěná data), která počítá se změnou ke stejnému období předchozího roku, byla ovšem nejdelší historickou recesí právě ta roku 1997, kdy se hospodářství propadalo 5 čtvrtletí v řadě (od 2. kvartálu roku 1997 do 2. kvartálu 1998).

Krize roku 2012 prozatím trvá i s odhadem OECD ohledně posledního kvartálu (ČSÚ ještě data za toto období nezveřejnil) prozatím 4 čtvrtletí. Stejně dlouhá pak byla i recese v roce 2009 (která dokonce při započtení nulového růstu v posledním kvartálu roku 2008 trvala 5 čtvrtletí).

Výrok předsedy Sobotky tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeden ze zdrojů potvrzuje jeho slova. Je ovšem třeba mít na paměti, že na základě jiné metodiky se můžeme dobrat k jiným závěrům.