Vláda nejdříve mluvila, ale teď už o tom nemluví, že ke stabilizaci důchodového účtu použije výnos ze zvýšení DPH.
O tom, že vláda chce peníze z vyššího výnosu DPH přesměrovat na stabilizaci důchodového účtu se hovořilo například v únoru 2012. V poslední době se takovéto informace v médiích nereflektovaly a také členové vládní koalice v poslední době spojují růst DPH s rozpočtovou politikou a ne přímo se stabilizací důchodového účtu.
Při projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2012 vystoupil jako předkladatel ministr financí Kalousek a návrh odůvodnil (celé vyjádření): "Dámy a pánové, se souborem těchto daňových změn, které jsou součástí fiskální strategie vlády a strategie snižování deficitu ve střednědobém výhledu, předstupuji před vás již poosmé. Dosavadní skóre je 6:1 ve prospěch tohoto návrhu, a já si vás dovolím požádat, abyste skóre zvýšili na 7:1. Děkuji."
Já jsem nikdy neskrývala, že jsem proti zavedení druhého pilíře.
Mezi odpůrce důchodové reformy, která zavádí druhý pilíř, tedy spoření do individuálních kapitálových fondů, patří i Tána Fischerová. Negativní postoj Táni Fischerové k této formě důchodové reformy lze nalézt již v roce 2010 v přepisu rozhovoru z pořadu Českého rozhlasu 2 s názvem Jak to vidí Táňa Fischerová z 30. listopadu: "...z nova opakuji, já jsem odpůrce této podoby důchodové reformy, protože si myslím, že se přesměrují peníze z veřejných fondů do soukromých a samozřejmě, že ty soukromé na tom budou vydělat, to přece každý ví, protože ty jsou založeny na zisku. Takže já to nepovažuju vůbec za dobrý nápad a pokud by se opravdu zdražilo to DPH, aby se to naplnilo, tak já bych se ani nezlobila, kdyby ministr Kalousek teda splnil svůj slib a odešel."
Negativní postoj vyjádřila např. i v průběhu 2011 (16. března a 16. září) a v roce 2012 (13. prosince).
Nicméně jsme vlastníkem zase vykonáváme vlastnická práva u dominantního dopravce.
Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.
Konkrétně tento zákon (o odškodnění obětí trestných činů, pozn.) byl ze druhého čtení několikrát odkládán, protože se objevilo několik diskusí o tom a zase, tady zaznívá bankovní asociace, ale ono se vede spousta diskusí ještě s občanskými sdruženími typu Člověk v tísni,..
Zákon o obětech treských činů vzinkal ve spolupráci Ministerstva spravedlonosti ČR ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí, o.s. a několika dalšími neziskovými organizacemi.
Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny k druhému čtení původně zařazen na 4.12.2012, poté byl odložen na 11.12.2012 a ještě jednou na 14.12.2012, kdy konečně proběhla rozprava k tomuto návrhu. Byly zde projednány i pozměňující návrhy, které přímo den projednávání předložil poslanec Babák a poslanec Benda.
Jak píše Hana Marvanová ve svém komentáři pro deník Právo ze 17.12.2012, pozměňovací návhry pana Bendy prosazovaly zájmy České bankovní asociace a šly proti zájmům obětí. Nepodařilo se dohledat další oficiální zdroje, které by toto potvrdily, výrok ale hodnotíme jako pravdivý.
"Mnohokrát jsem řekl, že jako neprávník bych se raději o složení Ústavního soudu poradil s Pavlem Rychetským."
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.
Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
(pokr.)...a zoufale jsme hledali spojence proti bombardování.
Na základě veřejně dostupných zdrojů nelze ověřit, zda vláda Miloše Zemana hledala spojence v rámci NATO, kteří by se spolu s ní postavili proti bombardování Jugoslávie.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
Závěrem opoziční smlouvy bylo, a tudíž se domluvili na čistém rozdělení republiky na dva pašalíky...
Naplnění tzv. opoziční smlouvy (Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR) by rozdělilo centrální politickou moc v ČR mezi ODS a ČSSD. Smlouva přiznávala právo největší opoziční strany zastávat pozice předsedů obou komor parlamentu (čl. III) i předsedů klíčových kontrolních orgánů sněmovny (čl. V). Smlouva zakazovala oběma stranám vstoupit do koalice s třetím subjektem (čl. IX), ať by šlo o koalici vládní, či pouze parlamentní dohodu o společném hlasování. Menší strany tak byly vyloučeny z vlády a vedoucích pozic Parlamentu a čl. VIII, zavazující ODS a ČSSD předjednávat politické otázky před zasedáními Parlamentu, měl vést k omezení významu třetích stran i jak hlasovacích bloků.
Změna volebního zákona (dle pozdější dohody, .pdf, str. 3-4) pak mohla menší strany oslabit již ve volební soutěži: body 4b a 4c dohody, tedy rozšíření počtu volebních obvodů a užití vyrovnávací d’Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty by významně zvýšilo hranici pro zisk poslaneckého mandátu. Volební geograf Tomáš Kostelecký již v roce 2000 na základě výsledků předchozích voleb odhadl (.pdf, str. 4), že ani strana se ziskem okolo 12 % hlasů (více než VV a KSČM v r. 2010) by v novém systému nemusela získat parlamentní zastoupení. 12 % přitom ve volbách do ČNR a PSPČR s výjimkou ODS (OF), ČSSD a KSČM do roku 2002 (1990, 1992, 1996, 1998) žádná strana nedosáhla. V roce 1996 a 1998 jej dosáhly pouze dvě nejsilnější strany. “Rozdělení republiky na dva pašalíky” tedy považujeme za v zásadě pravdivý popis důsledků aplikace opoziční smlouvy..
Už dnes je na důchodovém účtu deficit přes 40 miliard korun.
Podle informací, které poskytla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení (serveru Týden.cz), byl deficit důchodového účtu už ve třetím čtvrtletí letošního roku celkem 33,4 miliard korun - tedy o 1,7 více než tou dobu v minulém roce.
V prezidentské debatě na České televizi (čas 48:31-33) uvadí Václav Moravec, že v roce 2012 byl schodek důchodového účtu 53 miliard korun - ovšem k tomuto tvrzení chybí dohledatelná data.
"Když se podíváte na stoupání procent exportu do Ruska, do Číny, jiných zemí, tak je to utěšený vývoj." (za ministrování Karla Schwarzenberga - pozn. Demagog.cz)
Karel Schwarzenberg působí v současné vládě Petra Nečase jako ministr zahraničí od 13. července 2010. Funkci ministra zahraničních věcí ovšem zastával také ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.
Je otázkou, co je myšleno pod termínem „utěšený vývoj“, ale pozitivní nárůst exportu do Ruska i do Číny lze v současné době skutečně pozorovat. Od roku 2010 roste bilance s oběma zmíněnými státy (také s jinými, které nejsou ve výroku blíže specifikovány).
Stránky Českého statistického úřadu uvádí tabulky s těmito údaji do listopadu roku 2012 (dále roky 2011 a 2010; .pdf; sloupec Index).
Ačkoliv je třeba dodat, že Karel Schwarzenberg nebyl ministrem zahraničních věcí celý rok 2010, je bilance v tomto roce rovněž pozitivní. Podobně je na tom i rok 2007 (.pdf).
Negativní vývoj v exportu pak můžeme zaznamenat v letech 2009 a 2008 (.pdf).
Pokud porovnáme rok nástupu Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí, tedy rok 2007, a poslední dostupná data loňského roku, můžeme v období leden - listopad 2007 (.pdf) u Číny nalézt výši exportu 12 825 mil. Kč, u Ruské federace 52 936 mil. Kč. V období leden - listopad 2012 (.pdf) je hodnota exportu u Číny ve výši 30 007 mil. Kč, u Ruské federace 111 569 mil. Kč. Při porovnání těchto údajů můžeme konstatovat, že vývoj exportu je v případě těchto dvou zemí opravdu pozitivní, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
