Lubomír Zaorálek
Z dění kolem ÚSTR tak nakonec nejvíc politizací zavání prohlášení ředitele Hermana 26. 3. v Českém rozhlase, že zvažuje nabídku dvou stran a jednoho hnutí, aby vstoupil do politiky.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.
Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.
Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.
Milan Štěch
Já nemohu mluvit za všechny senátory, nevím, jak jednotliví senátoři hlasovali, pan Sváček neprošel o dva hlasy, ale prostě neprošel.
O žádosti prezidenta republiky vyslovit souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu hlasoval Senát v tajném hlasování dne 8. února 2012. Ze stenozáznamu (viz. projednávání tisku č. 253) vyplývá, že ze 79 hlasovacích lístků bylo odevzdáno 38 platných hlasů ve prospěch kandidáta. Níže uvádíme citaci předsedy volební komise, Jiřího Pospíšila:
"Počet vydaných hlasovacích lístků byl 79, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků byl 79, pro JUDr. Jana Sváčka bylo odevzdáno 38 platných hlasů.V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu. Děkuji. "
Pro zvolení Jana Sváčka ústavním soudcem bylo potřeba 40 platných hlasů.
Na základě stenozáznamu na stránkách Senátu hodnotíme výrok Milana štěcha jako pravdivý.
Karolína Peake
Lubomír Voleník, který byl dlouholetým prezidentem NKÚ byl velmi respektovaný a byl to člen ODS.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Lubomír Voleník skutečně zastával funkci prezidenta NKÚ a to v letech 1993 - 2003. Současně lze také potvrdit fakt, že Lubomír Voleník byl členem ODS, do které vstoupil po rozpadu Občanského fóra, v němž se angažoval.
Jiří Paroubek
My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.
Stát
Růst HDP za rok 2012
Česká republika
- 1,3%
Polsko
+ 1,9%
Slovensko
+ 2,0%
Rakousko
+ 0,8%
Zdroj: eurostat
Jan Kubice
Ale jako ušetřilo se skutečně ve všech směrech. K té největší úspoře asi došlo na rušení škol, protože těch škol bylo prostě hodně a ušetřilo se zhruba 145 milionů ročně jenom na školách.
Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).
Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.
Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Miroslav Kalousek
ČEZ je firma s majetkovou účastí státu s akciemi kótovanými na burze.
Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.
Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.
Zuzana Roithová
Já musím říct, že jak jsem nesouhlasila s politikou ministra Julínka, tak on alespoň tedy navrhl, a chvilku platil, zákon, který měl každoročně lehce navyšovat, tak jak rostou příjmy v zemi za ty státní pojištěnce. A zase to bylo zrušeno.
Zuzana Roithová má na mysli zákon č. 261/2007 Sb., ve kterém je jako navrhovatel uvedená vláda a tedy v podstatě i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který byl jejím členem. Dle čl. LXVI § 3c tohoto zákona je výše poplatků za státní pojištěnce upravena takto: „Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát37), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru." Tímto byla tedy částka placená za státní pojištěnce navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který dle § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. nesmí být nižší než v předcházejícím roce. Z toho vyplývá, že by tedy skutečně odvody za státní pojištěnce v případě platnosti tohoto zákona stoupaly, jak tvrdí Zuzana Roithová. Tento zákon nahrazoval úpravu z r. 2006, která navazovala výši částky placenou za státní pojištěnce přímo na výši průměrné měsíční mzdy. Jednalo se o zákon
č. 117/2006 Sb..
Zákon však byl dále změněn předpisem č. 362/2009 Sb., kde je již systém navázání na všeobecný vyměřovací základ důchodového pojištění byl tímto zrušen a nahrazen fixní částkou.
Vít Bárta
Vážení, v roce 2011 cena rohlíku v Čechách vzrostla mezi březnem a květnem o 22 %.
Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Andrej Babiš
My totiž v rámci našich dodávek do řetězců zapájáme 40 místních pekařů, který pro nás dodávají.
Na základě e-mailové odpovědi tiskového mluvčího skupiny Agrofert Holding na náš dotaz týkající se tohoto výroku měníme výrok z hodnocení Neověřitelné na Nepravda.
V pekařském sektoru pod skupinu Agrofert spadají celkem 4 společnosti. Jako dodavatel pečiva pro nadnárodní potravinové řetězce funguje společnost Penam, a. s. Ta má ke dni 28. března 2013 celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva, nikoliv tedy 40 jak uvádí Andrej Babiš. Přesný seznam jednotlivých dodavatelů je obchodním tajemstvím.
Odpověď v přesném znění uvádíme zde:
" k Vašemu dotazu uvádím následující: Z interních materiálů společnosti Penam je patrné, že k dnešnímu dni má tato společnost celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva. Seznam mám k dispozici, avšak omluvte mě, nechci jej v elektronické podobě dávat z ruky, protože jde o obchodní tajemství. Pokud je to téma pro Vás ještě aktuální, můžeme se osobně setkat a mohu Vám vytištěný seznam ukázat. "
Nám půjčují na desetileté dluhopisy pod dvě procenta, což je údaj z ledna 2013, a Polsko a Slovensko mají dvakrát větší úroky. My máme 1,9, jsme srovnatelní (z našich sousedů, pozn.) s Rakouskem, které má také 1,9. A lépe už jsou na tom jenom Němci, ti mají 1,5.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51
Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.
