Bol som začínajúci politik na slovenskej politickej scéne, ktorí aktívne hlasovali či už za slovenskú ústavu alebo Deklaráciu zvrchovanosti slovenského národa.
Robert Fico bol v roku 1992, kedy sa schvaľovala Deklarácia zvrchovanosti slovenského národa a Ústava SR, poslancom Slovenskej národnej rady (SNR) za stranu SDĽ. SDĽ hlasovala za obidva dokumenty, Robert Fico bol prítomný na rokovaniach. Demagog.sk nemá prístup k oficiálny výstupom hlasovaní, či k nahrávke z hlasovania. Na základe dostupných informácií však R. Fico hlasoval za oba dokumenty.
Deklarácia zvrchovanosti sa schvaľovala na 3. schôdzi (. pdf) SNR 17. júla 1992 a o Ústave sa hlasovalo 1. septembra 1992 na 5. schôdzi (. pdf). Podľa prezenčných listín bol Robert Fico na oboch schôdzach prítomný.
Portál Aktuality.sk uvádza, že R. Fico ako poslanec, prvýkrát zvolený do SNR za SDĽ hlasoval za deklaráciu. P. Paška daroval R. Ficovi pri príležitosti 20. výročia samostatnosti videonahrávku z hlasovania, na ktorej hlasoval za deklaráciu. Demagog.sk nemá prístup k tejto nahrávke.
Denník SME k pripravovaným oslavám 20. výročia samostatnosti uvádza, že R. Fico a I. Gašparavič sú v súčasnosti jediní politici aktívny vo vysokej politike, ktorí hlasovali za zvrchovanosť SR a ústavu SR. Túto informáciu potvrdzujú aj rozhovore s premiérom R. Ficom v Hospodárske noviny.
Podľa denníka Pravda sa " ústava 1. septembra 1992 neprijímala pomocou hlasovacieho zariadenia, ale slovne: Hlasujem za Ústavu SR. Takto sa vyjadrilo zo 134 poslancov 114, proti bolo 16 a zdržali sa 4 poslanci. " Poslanci strán KDH hlasovali proti, a poslanci za MKDH a Spolužitie (predchodca SMK) pred hlasovaním opustili rokovaciu sálu. Za ústavu hlasovali poslanci strán HZDS, SNS a SDĽ. Deklarácia zvrchovanosti sa tiež podľa zápisnice príslušnej schôdze prijímala slovným hlasovaním. Podľa denníka SME hlasovalo za 25 z 29 poslancov za SDĽ.
Já jsem byla naplno ve sněmovně a byla jsem nejpilnější poslankyní...
Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
(Miroslav Kalousek: Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.) Ano, ztrojnásobit DPH.
Vývoj DPH za poslední tři roky
(základní a snížená sazba) :
01. 01. 2010 – 31. 12. 2011
20 % 10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 2012
20 % 14 %
01. 01. 2013 - X 21 % 15 %
Vláda Petr Nečase tedy DPH tedy dvakrát zvyšovala, ale rozhodně celkově neztrojnásobila.
(zdroje tabulky - minulé léta, současný stav)
"Za mé vlády byl průměrný roční růst HDP 2,8 %, za této vlády je průměrný roční růst HDP 0,8 %."
Z internetových stránek Eurostatu lze získat následující údaje:
Z jednoduchého průměrného růstu lze vysledovat, že Zeman pro Nečasovu vládu počítá s roky 2010, 2011 a 2012 (odhad), stejnou techniku tedy využijeme i pro jeho vládu - tedy roky 1998-2002.
Průměrný růst za vlády Miloše Zemana byl tedy 2,18 % HDP, za vlády Petra Nečase pak dosáhl výše 1,03 % HDP.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle dat Eurostatu lze dopočítat, že údaje u své vlády Miloš Zeman nadsazuje, v případě vlády Petra Nečase je naopak lehce snižuje.
Systém zdravotnictví od roku 2000 do roku 2010 vzrostl téměř o sto procent, pokud jde o jeho náklady a také to, co je vybráno z pojistného. V některých letech ten růst byl až desetiprocentní, ale potom v roce 2009 vtrhla hospodářská krize a najednou tady byl propad téměř sedm miliard a nám se těch sedm miliard podařilo snížit alespoň na pět miliard. (..) A k tomu všemu tím, že to bude na nule, tak ještě jsme zvládli náraz DPH, který pro nás znamenal tak asi čtyři až čtyři a půl miliardy a náraz výrazného zvýšení mezd téměř šest miliard.
V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.
Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.
Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.
Já myslím, že to bylo už za vaší vlády (myšleno ČSSD, pozn.), ta smlouva (s KAPSCHem, pozn.) byla podepsaná.
Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Máme nejnižší inflaci dlouhodobě z celé Visegrádské čtyřky.
Podle informací Eurostatu z listopadu 2012 mělo Polsko inflaci 2,7% tedy nižší než Česká republika, která měla 2,8%, Maďarsko mělo míru inflace 5,3 % , Slovensko pak 3,5 %. Data Eurostatu z května 2012 taky nehovoří pro tvrzení Petra Nečase tehdy bylo zemí s nejnižší inflací z Visegrádské čtyřky Slovensko s hodnotou 3,4 %. Česká republika měla nejnižší inflaci ze čtyř jmenovaných zemí v roce 2011 - tehdy dopadla v obou nalezených zprávách Eurostatu nejlépe.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byť v roce 2011 měla Česká republika nejnižší míru inflace ze zemí Visegrádské čtyřky, v roce 2012 už to není pravda a Česká republika už nemá nejnižší míru inflace v porovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
Eurostatduben 2011listopad 2011květen 2012listopad 2012Polsko4,1%4.4%3.6% 2.7% Česká republika 1,6%2.9% 3.5%2.8%Maďarsko4,4%4.3%5.4%5,3%Slovensko3,9%4.8% 3,4% 3.5%
...dnešní vlastně garnitura nebo dnešní koalice nemá podporu podle průzkumu veřejného mínění...
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě průzkumů veřejného mínění agentur CVVM a STEM. Tyto průzkumy pocházejí z měsíce září, října a listopadu roku 2012.
Podle agentury STEM v průzkumu zveřejněného dne 5. října 2012 důvěra ve vládu stále klesá. Na otázku „důvěřujete následujícím institucím?“ v případě vlády zvolilo možnost „určitě ano“ a „spíše ano“ 17 % dotázaných. 83 % pak zvolilo „určitě ne“ a „spíše ne“.
Ve druhém dokumentu (.pdf, str. 2) „Důvěra ústavním institucím v říjnu 2012“ společnosti CVVM z 24. října 2012 můžeme vidět nízkou důvěru ve vládu ČR. Důvěřuje ji 12 % respondentů. Nespokojeno se současnou politickou situací je pak 81 % dotázaných.
Pro doplnění: Posledním průzkumem z 20. listopadu 2012 od agentury STEM je spokojenost s politickou situací. Zde je spokojeno (možnosti „spíše ano“ a „určitě ano“) 8 % respondentů, zbylých 92 % je nespokojeno. Zde však průzkum není rozdělen na jednotlivé instituce. Z následujících informací tedy můžeme hodnotit výrok Zuzany Roithové za pravdivý.
Ale já jsem se dostala do druhého kola, což jsem považovala za úspěch, protože nás původně bylo asi 10. (při své kandidatuře do Senátu - pozn. Demagog.cz)
Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.
Každá česká vláda uznala tuto stranu (KSČM, pozn.) za demokratickou, neboť žádná nenavrhla její rozpuštění k Nejvyššímu správnímu soudu.
Výrok je na základě informací ze stránek Nejvyššího správního soudu, ministerstva vnitra a médií hodnocen jako pravdivý.
Žádná česká vláda doposud nenavrhla rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS na svých stránkách takový návrh týkající se KSČM neeviduje a ačkoliv se o této možnosti již dříve v roce 2009 jednalo na základě podnětu ze Senátu, kdy speciální komise nalezla 76 důvodů pro zrušení KSČM. Tento návrh nakonec odmítlo ministerstvo vnitra.
O možném návrhu na zrušení KSČM se pak hovořilo také v roce 2011, kdy mělo ministerstvo vnitra na žádost vlády návrh vypracovat a ministerstvo zveřejnilo k této problematice vyžádané odborné analýzy. Z tohoto roku (2012) je pak zpráva, která uvádí, že ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem spravedlnosti nevidí prostor pro právní kroky vůči KSČM. Tato zpráva také měla předložit seznam dalších možných opatření.
