Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.

Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.

Ústava ČR ve svém čl. 65 jasně stanovuje, že "prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu." Pro úplnost dodáváme, že s účinností od 8. března se toto ústavní ustanovení mění (.pdf), Senát bude nově potřebovat k podání ústavní žaloby souhlas Poslanecké sněmovny.

Politický rozměr výroku o "smysluplnosti" takového práva podle zásad naší metodologie nehodnotíme, zbytek výroku označujeme jako pravdivý.

Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.

Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.

Na webu DPP (Dopravního podniku hlavního města Prahy) je uveřejněné, že předsedou dozorčí rady je Ing.Jiří Pařízek, jehož jméno nalezneme uvedené také na webu TOP 09 mezi zastupiteli hl.m.Prahy.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace. V rámci skupiny Agrofert Holding, a.s. působí v pekařském segmentu na Slovensku firma Penam Slovakia, a.s., o jejímž finančním působení a investicích Agrofert Holding ve svých výročních zprávách neinformuje.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

Vládní návrh občanského zákoníku prošel sněmovnou ve třetím čtení 9. 11. 2011.

Proti jeho přijetí hlasovalo všech 23 přítomných poslanců KSČM.

Dva poslanci ČSSD hlasovali pro (většina ostatních sociálních demokratů se zdržela hlasování), ovšem Miroslav Svoboda podal vůči svému hlasování námitku (steno - zcela dole).

Námitka Miroslava Svobody zněla takto: "Děkuji, paní předsedající. Jenom pro steno. Nezpochybňuji hlasování - jenom jsem měl vůli hlasovat proti a teď jsem se dozvěděl, že mám na sjetině pozitivní hlasování. Jen pro steno. Díky."

Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Vojtěch Filip svým výrokem odkazuje na návrh na změnu Ústavy, předložený skupinou poslanců KSČM dne 21. března 2012. V tomto dokumentu (.pdf) je navrženo doplnění článku 25 a 87. Díky změnám by mandát poslance nebo senátora mohl zaniknout také " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně ". Druhým způsobem zániku mandátu, jež návrh uvádí, je " rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu ". To má být údajně určitou ochranou proti tzv. přeběhlictví, tedy situaci, kdy poslanec přejde do jiného poslaneckého klubu či politické strany.

Návrh byl zamítnut v prvním čtení dne 22. března 2013 (resp. byl přijat návrh na zamítnutí předloženého návrhu na změnu Ústavy v prvém čtení).

Je třeba dodat, že s podobným návrhem přišla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová dne 17. května 2012. V jejím návrhu (.pdf) se ovšem jedná pouze o první zmíněnou možnost zániku mandátu - " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. " V současné době má tento návrh za sebou první čtení a bude projednáván v příslušném Ústavně právním výboru 18. dubna 2013.

V čele tzv. "Gauckova úřadu" stanuli (něm.) zatím tři osoby - Joachim Gauck, Marianne Birthler a v současné době Roland Jahn.

Joachim Gauck byl zvolen (něm.) téměř jednomyslně 2. října 1990. Marianne Birthler byla zvolena (něm.) 27. ledna 2006, také velkou většinou hlasů. Jak vyplývá z informací Českého rozhlasu, oba jsou bývalými členy východoněmeckého disentu. Joachim Gauck je v současnosti německým spolkovým prezidentem.

V současnosti stojí v čele úřadu Roland Jahn, který byl taktéž zvolen naprostou většinou hlasů, podle analýzy Vladimíra Handla (k dispozici je i podrobnější audiozáznam) pro něj hlasovali i poslanci za radikálně levicovou stranu Die Linke.

Není sice jasné, koho z výše uvedených má Lubomír Zaorálek na mysli, ale všechny tři osobnosti se těší všeobecnému uznání a byly bezpochyby zvoleny hlasy napříč politickým spektrem.