Přečtěte si program TOP 09, pane předsedo. Tam je řečeno, že v souvislosti s penzijní reformou, bude-li to nutné, jsme připraveni zvyšovat DPH, nikoliv zdaňovat výkon a tvořivost.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě Volebního programu 2010 pro volby do Poslanecké sněmovny (.pdf). V něm se v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." DPH mezi nepřímé daně patří, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
To Švýcarsko je specifický případ technickým vysokým stupněm federalizace ty malé kantony, velmi samostatné obce. A tudíž tam tento nástroj přímého referenda, přímého rozhodování je od středověku zvykem a je tam součástí jejich tradice.
Švýcarská konfederace je specifickým státním útvarem. Podle stránek CIA World Factbook (anglicky) je to formálně konfederace, ovšem podobná struktuře federálního státu. Dělí se na 26 kantonů (anglicky, 6 z nich jinak také nazývány tzv. polokantony), nejmenší Basel-Stadt měří rozlohou pouze 37 km2. Největší – Graubünden - 7 105 km2. 15 z nich nedosahuje ani rozlohy 1000 km2 (např. Liberecký kraj, který je po hlavním městě druhým nejmenším krajem zabírá rozlohu 3 163 km2).
Co se týče samostatnosti obcí, tyto například vybírají daně z příjmu, starosta je volen přímo a v menších obcích hraje hlavní roli shromáždění občanů.
Systém přímé demokracie má pak ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.
Oba dva prezidenti to nedělali úplně dobře, protože dostatečně nelobovali a lobbing je v tom pozitivním smyslu strašně důležitý, aby šlo do Senátu a představili. Zatím se nám to v historii a jsem v Senátu od začátku, ani jednou nestalo. (výrok je pronesen v kontextu diskuze o ústavních soudcích - pozn. Demagog.cz)
Po prohledání webu Senátu ČR můžeme potvrdit slova Přemysla Sobotky, neexistuje záznam o tom, že by Václav Havel nebo Václav Klaus chodili konzultovat své návrhy na posty ústavních soudců, nicméně nelze zcela vyloučit, že jistý lobbing prováděli neformálně. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
O nedůvěře se za poslední rok, tuším, hlasovalo asi pětkrát z iniciativy opozice a ten postoj Poslanecké sněmovny je celkem stálý a neměnný.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v období od března 2012 do ledna 2013 se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě pouze třikrát z iniciativy opozice. Co se týče počtu hlasů, ty však skutečně zůstávají víceméně stejné a vyvážené.
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 86, proti: 93)
Já jsem teď měl televizní diskuzi s panem Karlem Schwarzenbergem, který mě ujišťoval, když jsem ho kritizoval za omezování našich obchodních oddělení na ambasádách, že každý velvyslanec dostává ekonomické školení. Když jsem se ho zeptal, jak dlouho toto školení trvá, dozvěděl jsem se, že několik týdnů.
Zmíněná debata se uskutečnila při příležitosti Dne podnikatelů ČR, kterou uspořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Bohužel se nám nepodařilo dohledat její záznam, avšak fakta uvedená ve výroku potvrzují, jak stránky samotné Asociace, tak i mediální výstupy zpravodajských serverů Deník.cz a Parlamentní listy.cz. V těchto textech ovšem není přímo uvedeno, jak dlouho mají jednotlivá školení probíhat, i když o jejich existenci zmínka existuje. Výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.
Protože jak obecně známo, ve Švýcarsku existuje rozsáhlý systém referend, včetně referend kantonálních.
Rozsáhlost systému referend a jejich tradice zakotvení ve švýcarském právním systému představuje následující Zdroj (.pdf - tabulka 4.1.), která uvádí druhy institutů přímé demokracie a jejich významné vlastnosti.
Já si umím představit a máme to i v programu, že bychom zanechali takzvaný ten hotelový poplatek v nemocnici, ale musí tam být sociální klauzule.
V programu (manifestu pro volby 2012 na sedmé straně) ČSSD doslova stojí: "Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." Tento návrh ČSSD deklaruje už od roku 2011, tehdy ještě prostřednictvím stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha.
Mým heslem před volbami do Evropského parlamentu bylo: "Co slíbím, to splním."
Na stránkách Zuzany Roithové se nám podařilo najít pouze heslo z kampaně v roce 2009, které znělo " Splnili jsme, co jsme slíbili!". Volební materiály z roku 2004 se nám v elektronické podobě najít nepodařilo.
Samozřejmě 30% všech voličů pro Zemana není málo. Ale je tady 41% voličů, kteří k volbám vůbec nešli.
Výrok Miroslava Kalouska označujeme na základě údajů z volebního serveru Českého statistického úřadu volby.cz za pravdivý.
Podle výsledků prezidentských voleb dostal Miloš Zeman ve druhém kole prezidentských voleb 2 717 405 hlasů. ČSÚ pak evidovalo celkově 8 434 941 oprávněných voličů. Výpočtem pak můžeme zjistit, že Miloš Zeman ve druhém kole získal hlasy 32,22% všech voličů.
Co se týče volební účasti, ta byla ve druhém kole 59,11%, tedy 40,89% oprávněných voličů se k volbám nedostavilo. S mírným zaokrouhlením se jedná opravdu o 41%.
No, já nevím, co se ukazuje, ale vím, že je to v přístupové smlouvě pevně daná povinnost. (přijmout EURO - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý, neboť závazek ČR přijmout euro je skutečně platný, byť pro zavedení eura není žádná nejzazší hranice.
Internetový portál zavedenieura.cz k tomuto problému uvádí: " Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést."
Zmíněný článek 4 Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."
