Přehled ověřených výroků

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Vývoj výdajů na léky zachycuje níže uvedená tabulka č. 5.3 ve Zdravotnické ročence z roku 2011 (.pdf):

Ačkoliv v tabulce jsou uváděny ceny výrobce bez DPH a obchodní přirážky, dlouhodobý trend je růst nákladů. Co se týká konkrétně periody od roku 2007, o které mluví Zuzana Roithová, každý rok se náklady zvyšují. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dle předběžných údajů přeshraniční statistiky ČSÚ, zveřejněných 6. února 2013, vzrostl vývoz ve srovnání s předchozím rokem o 6,4%. Vývoj vývozu dle dat ČSÚ od roku 1996 zachycuje následující tabulka:

Rok

Vývoz (v mil. Kč; běžné ceny, sezónně očištěná data)

1996601 811

1997

707 796

1998

834 042

1999

900 660

2000

1 125 625

2001

1 270 222

2002

1 255 896

2003

1 369 564

2004

1 717 706

2005

1 865 843

2006

2 149 357

2007

2 485 167

2008

2 471 627

2009

2 145 913

2010

2 528 809

2011

2 873 870

2012

3 069 391

V roce 2012 vývoz skutečně dosáhl rekordní výše, a proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

V různých zdrojích, počínaje přímo osobními stránkami exministra Drábka, přes rozhovory s ním i jeho náměstkem (Vladimír Šiška) či zprávy na známých zpravodajských portálech, jmenovitě iDNES.cz a aktuálně.cz, je vždy uvedeno, zmíněno či řečeno, že ministr Drábek počítá s úsporou díky sKartě především v administrativě. Tzn. ušetřené náklady na vyplácení dávek (ono ušetřené poštovné) a menší personální náklady díky větší automatizaci systému.

Výrok s ohledem na výše zmíněná fakta hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jiřího Paroubka se vztahuje k působení Miroslava Kalouska na postu ministra financí v rámci současné vlády, tedy ok 13. července 2010. Pro lepší možnost sledování trendů všech zmiňovaných makroekonomických ukazatelů uvádíme delší časové období. Pro upřesnění ještě uveďme, že Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí i ve vládě Mirka Topolánka od ledna 2007 do května 2009.

Deficit státního rozpočtu se skutečně během celého sledovaného období pohybuje nad úrovní 100 milionů korun, dokonce v řádu desítek až stovek miliard. Z dostupných dat (všechna data jsou dostupná z odkazu uvedeného pod tabulkou) vyplývá, že takovéto úrovně deficitu státního rozpočtu nebylo dosaženo nikdy od počátku deficitního hospodaření státu v roce 1996.

Při pohledu na index reálné mzdy nezaznamenáváme jasný klesající trend. Mezi lety 2008 a 2011 zaznamenáváme spíše slabý růst, případně stagnaci. K poklesu indexu dochází pouze v roce 2012. Stejně tak standardní ukazatel měřící reálné starobní důchody nevykazuje tendenci k poklesu.

Spíše jako pravdivé lze označit části výroku o produktivitě práce a poklesu stavební produkce a poklesu průmyslu. Tyto trendy lze na základě dat považovat za potvrzené. Pokles průmyslu měřený jako procentuální meziroční pokles tržeb dosáhl hodnoty -15,9 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož se Jiří Paroubek dopustil hned několika nepřesností, a to zejména v odkazu na výši deficitu státního rozpočtu, kde výrazně podhodnotil měřítko jeho obvyklé výše a v tvrzení že klesá průměrná mzda. Další nepřesnosti pak byly spíše terminologické, kdy nejsou uváděny přesnější názvy makroekonomických ukazatelů, ze kterých jsou závěry vyvozovány, což může vést k nepřesnostem při snaze o zpětné ověření jejich platnosti.

RokDeficit státního rozpočtu (mld. Kč)Index reálné mzdy (%, meziroční změna)Průměrný starobní důchod/průměrná mzda (%)Souhrnná produktivita práce (%, meziroční změna)Stavební produkce (%, meziroční změna)2005-56,33,041,15,05,22006-97,64,040,86,66,02007-66,44,340,63,77,12008-20,01,440,20,60,02009-192,42,341,6-2,2-0,92010-156,40,741,22,6-7,42011-142,80,542,00,7-3,62012-101,0-0,6data chybí-1,3-7,6(Data: ČSÚ, .xls)

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.

"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."

Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.

Na stránkách vlády ČR je na programu jednání z 2. května 2013 usnesení číslo 306 (.pdf), které v bodě II podbodě 2 ukládá: "provést sjednocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jednoho dozorového orgánu, spadajícího do kompetence Ministerstva zemědělství".

Vzhledem k danému usnesení vlády, které bylo 2. května, a datu vysílání debaty, které bylo 12. května, hodnotíme výrok ministra Bendla jako pravdivý.

Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.

Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).

Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.