Za posledních 6 let pravicových vlád, tak tady bylo několik (dopravních, pozn.) koncepcí a superkoncepcí, z nichž ty koncepce přicházely, odcházely. S nimi přicházeli, odcházeli ministři.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek vlády ČR, ministerstva dopravy a zpravodajských článků. Hodnocení však doplňujeme i o další koncepční dokumenty, které zůstaly v platnosti i ve zmiňovaném období.
Za posledních 6 let, které uvádí Milan Chovanec, měla Česká republika tři pravicové vlády - první a druhá vláda Mirka Topolánka a po úřednické vládě Jana Fischera následovala současná vláda Petra Nečase. Za období těchto tří vlád se vystřídalo šest ministrů dopravy v pořadí: Aleš Řebíček, Petr Bendl, (zde následoval ministr úřednické vlády Gustáv Slamečka), Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a současný ministr Zbyněk Stanjura.
Superkoncepcí, o níž hovoří Milan Chovanec, je myšlen dokument s názvem Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 vydaná v lednu 2011 za ministra Víta Bárty. Původně měl být před ní projednáván vládou nový harmonogram výstavby dopravní infrastruktury pro léta 2011 - 2013, byl však kvůli této nové strategii stažen. Nástupce Radek Šmerda tuto " superkoncepci " následně odložil a přehodnotil význam některých staveb. Další ministr v pořadí Pavel Dobeš pak na společném mítinku s Petrem Nečasem uvedl, že nechce prosazovat Bártovu nebo Šmerdovu koncepci.
Během let 2005 - 2013 však existoval také například koncepční dokument s názvem Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013 přijatý již za vlády Jiřího Paroubka. V prezentaci (.pdf) Pavla Dobeše z roku 2012 se uvádí, že tento dokument byl průběžně aktualizován, nicméně zůstal v platnosti. V současné době již existuje návrh (.pdf) na dopravní politiku pro roky 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050. Dále uvádí i Národní programy reforem. Ačkoliv je tedy fakticky výrok Milana Chovance pravdivý, netýká se všech koncepčních dokumentů.
(Ale jednu z chyb, kterou dělala Nečasova vláda, ona ji vlastně dělala i Topolánkova vláda, byla, že její takzvané reformy se chystaly jenom v úzkém kruhu expertů vládní koalice a nehledala se širší shoda.) A už vůbec nebyla nalezena shoda u většiny opatření na půdě tripartity se zaměstnavateli i zástupci zaměstnanců.
Topolánek neuspěl např. při jednání o reformě veřejných financí (kdy byli proti ale především hlavně zástupci zaměstnanců), při jednání o změnách v zákonu o zaměstnanosti nebo během projednávání reformy zdravotnictví.
Rovněž Petrovi Nečasovi se dialog s odbory a zaměstnavateli příliš nedařil, zkrachovaly opět debaty ohledně zdravotnictví nebo o úsporných opatřeních. Na některých bodech se ale naopak tripartita s vládou shodla.
Ilustrativní výčet jednání vlády s tripartitou ukazuje na to, že shoda mezi vládou a tripartitou byla skutečně nalezena spíše výjimečně, hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
My ty informace nemáme úplně přesně, ale spíše ty první náznaky ukazují, že ta spoluúčast se mírně snížila.
Výrok nejsme schopni ověřit, jelikož se nám nepodařilo vyhledat oficiální informaci, která by potvrzovala, že se spoluúčast od nástupu ministra Hegera snížila.
"... Máme (míněno ČR - pozn. Demagog.cz) vynikající rating."
Jak je uvedeno na stránkách ČNB, Česká republika má v současnosti podle hodnocení hlavních ratingových agentur rating AA- (Standard&Poors), případně A1 (Moody’s) / A+ (Fitch).
Společně s Estonskem je ČR nejlépe hodnocenou zemí mezi státy východní Evropy.
...u nás regionální banky zatím nejsou, ale v Německu třeba fungují velmi dobře.
V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.
Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.
V roce 1997 nebo 1996 byl naposledy vyrovnaný rozpočet.
Na základě dohledaných informací o vývoji státních rozpočtů České republiky hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako pravdivý.
Souhrn jednotlivých státních rozpočtů ukazuje, že výrok Přemysla Sobotky je pravdivý, neboť v roce 1996 byl fakticky naposled rozpočet vyrovnaný. Tedy plánovaně vyrovnaný byl i v dalších letech, nicméně reálně posledním byl ten z roku 1996. V dalším souhrnu lze dohledat graf, který toto tvrzení dokládá. Zákon o státním rozpočtu na rok 1996 uvádí vyrovnané příjmy i výdaje ve výši 497 641 000 000 Kč.
Já si umím představit a máme to i v programu, že bychom zanechali takzvaný ten hotelový poplatek v nemocnici, ale musí tam být sociální klauzule.
V programu (manifestu pro volby 2012 na sedmé straně) ČSSD doslova stojí: "Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." Tento návrh ČSSD deklaruje už od roku 2011, tehdy ještě prostřednictvím stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha.
Ale to podstatné, co chci říci, je to, že on v roce, a teď prosím, ať mě nechytá za slovo, jestli se budu mýlit v nějakých datech, mně to říkal dnes po telefonu. V roce 2008 dostal na Nejvyšším státním zastupitelství úkol připravit text amnestie jako tehdejší náměstek.
Bohužel se nám nepodařilo zjistit žádné informace, které by tuto věc potvrzovaly či vyvracely. Hodnotíme proto výrok jako neověřitelný.
Podali jsme žádost o tuto informaci na Nejvyšší státní zastupitelství. Jejich odpověď citujeme níže, výrok však zůstává neověřitelný.
Vážený pane, na základě Vaší žádosti byl prozkoumán spisový přehled Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, ze kterého nevyplývá, že by takový spis byl na NSZ veden. Tím však nelze vyloučit, zda v této záležitosti nevyvíjel JUDr. Koudelka mimopracovní aktivitu. S pozdravem PhDr. Helena Markusová tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství
Dal této straně, respektive mé prezidentské kampani, z osobních prostředků dar 300 tisíc. Sponzorský dar. (Martin Nejedlý)
Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”.
Na transparentním účtu M. Zemana bychom tedy měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu.
Nelze tedy fakt, že Nejedlý dal zmíněnou částku na kampaň Miloše Zemana, potvdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
"Druhá je u pana Čunka, byl to opravdu problém, že se nepodařilo objasnit situaci. Přiznávám, že tu bitvu jsem prohrál, to řeknu otevřeně, já jsem investoval spoustu peněz do nejrenomovanější firmy, aby prošetřila kauzu Čunek a ona nepřišla s jednoznačným výsledkem. S tím výsledkem jsem byl velice nespokojený, ale nedal mi k tomu oprávnění, abych mohl odstoupit, jenom kvůli neurčitému výsledku. Já jsem řekl buď to bude jednoznačný výsledek, tak odstoupím, když pan Čunek neodstoupí."
Po návratu Jiřího Čunka do vlády v roce 2008 dal ministr Karel Schwarzenberg pořídit audit Čunkových rodinných financí u americké konzultační společnosti Kroll, dle jehož výsledku se plánoval rozhodnout o svém setrvání ve vládě (více Aktuálně.cz, HN). Po dokončení auditu skutečně vyjádřil pochybnosti (Deník.cz) a zmínil “otázky, které audit nechal nezodpovězené”. Přesto však z jeho výsledku v rozhovoru pro Týden vyvodil zcela jednoznačné závěry: “Z věci korupce, na kterou byl audit vypracován, ho (J. Čunka - pozn. Demagog.cz) považuji za očištěného.”
Že Čunek jako vsetínský starosta v roce 2002 nevzal úplatek (500 tis. korun), označil za “naprosto jasné.” (rozhovor pro MF Dnes) Podezření z převzetí tohoto úplatku přitom bylo hlavním důvodem pro Čunkův odchod z vlády v listopadu 2007, kdy nejvyšší státní zástupkyně Vesecká obnovila jeho vyšetřování. (shrnuje Aktuálně.cz)
Výrok hodnotíme jako zavádějící - v době vyhodnocení auditu přijal Karel Schwarzenberg zcela jednoznačný postoj, když prohlásil Jiřího Čunka za očištěného. Audit tedy přišel s jednoznačným výsledkem.
