Bývalá úprava té dolní hranice byla 25 let, nyní je 30. (na jmenování soudcem - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jana Fischera je na základě legislativní úpravy současné i minulé ve věci nutného minimálního věku soudců hodnocen jako pravdivý.
Bývalá právní úprava věku soudců byla opravdu 25 let. Konkrétní ustanovení vyplývá ze zákona o soudech a soudcích z roku 1991, konkrétně § 34 (1): "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."
Současná právní úprava (účinnost od 1. dubna 2002) pak vyplývá taktéž ze zákona o soudech a soudcích (.pdf) Hlava II, § 60 (1) doslova uvádí: "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."
Tak dáváte mi za příklad pozměňující návrh, který mi vadil, a proti kterému jsem velmi důrazně hlasoval. (Mluví o zákonu o platech soudců, kdy koaliční poslanec dá pozměňovací návrh, kterým odmítne zdanění náhrad., pozn.)
Výrok ministra Kalouska hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečně hlasoval proti návrhu poslance ODS Čechlovského a opakovaně veřejně odmítal rušení zdanění poslaneckých náhrad i v době před samotným hlasováním o tomto návrhu.
Zmíněný návrh (Novela zákona o platu představitelů státní moci) byl v Poslanecké sněmovně schválen 18. prosince ve stavu tzv. Legislativní nouze.
Pozměňující návrh (.doc), o kterém ministr Kalousek mluví, se týkal zdanění poslaneckých náhrad a podal jej poslanec ODS Jan Čechlovský. V odůvodnění jeho návrhu stojí: " Vzhledem k charakteru náhrad výdajů (vynakládaných na reprezentaci a na dopravu vlastním vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla komor Parlamentu) a účelu jejich použití je jejich zdanění a s tím související odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění ne zcela systémové a v určitém rozporu s koncepcí zdaňování příjmů. Institut náhrad totiž slouží k pokrytí předem definovaných výdajů. S ohledem na závazek obsažený v Koaliční smlouvě uzavřené dne 10. dubna 2012, jehož obsahem bylo, že poslanecké náhrady budou podléhat zdanění, se navrhuje, aby byly zrušeny pouze odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění z uvedených náhrad. Touto změnou se rovněž snižují výdaje kapitol, jichž se odvod pojistného z náhrad týká."Hlasování o tomto pozměňujícím návrhu pak vypadalo tak, že ministr financí byl skutečně proti. Nicméně již před samotným hlasováním veřejně opakovaně deklaroval, že je proti zrušení zdanění poslaneckých náhrad a to např. pro Týden.cz, Novinky.cz a také na svém webu z doby před samotným hlasováním.
Měl jsem kdysi ještě jako předseda Sněmovny námitky proti zrušení naší ambasády v Montevideu, tedy v Uruguayi, naštěstí jsem se pak stal premiérem a to velvyslanectví se zachovalo, neboť Montevideo je centrem tzv. Mercosuru, což je ekonomické společenství zemí Latinské Ameriky.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.
Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)
32. Informace o rušení zastupitelských úřadů č.j. 0126/97 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).
Obchodní společnost (České dráhy, pozn.) si napůjčovala, má napůjčováno 18 miliard korun.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle výroční zprávy (pdf. str.132) ČD a.s za rok 2011 představovaly úvěry a půjčky zaokrouhleně až 21 miliard Kč. Výroční zpráva za rok 2012 bude k dispozici až 20. dubna 2013. Podle idnes.cz z 28. dubna 2012 však : " Státní dopravce počítá s tím, že si letos půjčí v součtu až jedenáct miliard korun".
Výši úvěrů a půjček ČD a.s. jsme zpřesnili na základě podnětu kanceláře Milana Chovance.
Dneska VZP má velmi rozsáhlé pravomoci v zákoně, organizovat metodiky a metodika společné revizní činnosti by se do toho klidně vešla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na oficiálních stránkách VZP se můžeme dočíst: "Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě je povinností zdravotních pojišťoven, vyplývající ze zákona. Kontrolní činnost provádí VZP ČR prostřednictvím revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti."
VZP je tedy ze zákona odpovědná za veškerou revizní činnost a dá se tedy souhlasit s Leošem Hegerem, že i společná metodika by mohla být v její kompetenci.
...první opoziční smlouva v této zemi byla uzavřena v roce 1996 pod patronací Václava Havla. A v roce 1998 se pouze vyměnily na základě výsledků svobodných voleb jednající strany.
Tzv. opoziční smlouva vznikla po volbách v roce 1998, kdy se vítězná ČSSD pod vedením Miloše Zemana rozhodla vládnout menšinově s podporou ODS pod vedením Václava Klause.
Pro tyto účely sepsali dokument Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice. Tento dokument zavazuje smluvní strany například
○ k neúčasti poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě ○ respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, stejně jako v jiných kontrolních orgánech sněmovny, např. předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny nebo Komise pro kontrolu BIS ○ vypracovat návrhu zákona o změně volebního systému ○ nestoupit do koalice s jinou stranou ○ nevyvolat hlasování o nedůvěře vládě, nevyužití dalších ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, případně nepodpořit takový návrh vzešlý od jiné strany
● Smlouva vedla ke značnému omezení funkce opozice a měla značné důsledky pro politický systém.
● Situace v roce 1996 byla jiná. Výsledek voleb přinesl velké vítězství sociální demokracie (oproti předchozím volbám až markantní). Vítězem se sice stala ODS, která vstoupila po volbách do menšinové vlády spolu s KDU-ČSL a ODA. Koalice nicméně měla ve sněmovně pouze 99 hlasů, velkou část křesel totiž blokovali antisystémoví republikáni a komunisté (celkově pětinu Sněmovny). Důvěru získala díky vlivu Václava Havla, kdy se podařilo zprostředkovat toleranci ze strany ČSSD vůči vládě výměnou za křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana. Nebyla však podepsána žádná smlouva a nedošlo ani k podobné restrikci role opozice jako o dva roky. Opoziční smlouva jako terminus technicus byla také prakticky zavedena v roce 1998 a nelze na ni tedy vztáhnout podporu jakékoli menšinové vlády stranou opoziční.
Vy jste tvrdili před volbami, že vůbec nebudete zvyšovat daně. Říkali jste to s panem Nečasem opakovaně ve všech debatách. A nakonec jste, na konec jste udělali přesně pravý opak.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nalezených informací jako zavádějící. ODS i TOP 09 se před volbami vyslovily proti zvyšování daní, nicméně jej zcela neodmítly (vyjádřily podporu nízkým daním, či nechuť daně zvyšovat, TOP09 dokonce připustila možnost zvýšení nepřímých daní).
Na blogu Viktora Vereše naleznete dvě videa, která tento výrok podporují. V případě prvního videa se jedná o premiéra Petra Nečase, který na obrazovce ČT1 prohlašuje: " Vědomě, vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně. " Ve druhém videu pak Miroslav Kalousek na obrazovce ČT24 prohlašuje: " V době krize pokládáme zvyšování daní za škodlivé pro ekonomiku. " Ve volebním programu TOP 09 pro volby 2010 v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."Volební program ODS (.pdf) pro stejné volby pak na straně 16 obsahuje toto prohlášení: " ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní. Lidem tak zůstane více peněz pro využití podle vlastního uvážení, pro investice, o jejichž správnosti jsou sami přesvědčeni. Nízké daně umožňují podnikům vytvářet vlastní kapitál a rozvíjet se. Nízké daně jsou trvalou ekonomickou pobídkou pro zahraniční firmy, aby zde umístily svoje výrobní kapacity."
Poslední zvýšení daní proběhlo 1. ledna 2013, kdy se DPH zvedla o 1 %, jak se můžete dočíst na zpravodajských portálech idnes.cz a ihned.cz.
Česká republika patří k největším tzv. nabalovačům byrokracie na evropské směrnice, říká se tomu gold-plating.
Tzv. gold-plating je výraz pro nežádoucí rozšiřování evropských směrnic, při jejich transpozici do národního práva. Projevuje se například přidáváním nejrůznějších podrobnějších specifikací nebo dokonce "přílepků".
Podle serveru euractiv.cz je podíl nových požadavků, které jsou při implementaci směrnic EU národními orgány „přidány“, v České republice až 25-33 %. Toto číslo se nám však nepodařilo doložit jakoukoli publikovanou statistikou. Nemůžeme tak ani ověřit hodnotu těchto čísel, ani je dát do souvislosti s hodnotami jiných členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Knihy tam nejsou, mýlíte se. (myšleno v základní sazbě DPH)
Jak tvrdí Miloš Zeman, knihy skutečně nepodléhají základní sazbě daně z přidané hodnoty a od 1. ledna 2013 se na tom nic nemění. Podrobněji o DPH a jejích změnách níže.
Aktuálně.cz: "Co patří do snížené sazby DPH?Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení."
Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:
Pokud jde o rozsah zboží a služeb, jejich zařazení do snížené nebo základní sazby daně se nemění, s výjimkou přeřazení dětských plen a některých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH. (viz vyjádření ministerstva financí) Podrobnosti jsou uvedeny v části druhé zákona č. 500/2012Sb. (.pdf) ., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů."
To je sedmý ministr (dopravy, pozn.) za 6,5 roku.
Níže uvádíme tabulku posledních sedmi ministrů dopravy ČR s časem jejich působení. Aleš Řebíček4. 9. 2006 - 23. 1. 2009Petr Bendl23. 1. 2009 - 8. 5. 2009Gustav Slamečka8. 5. 2009 - 13. 7. 2010Vít Bárta13. 7. 2010 - 21. 4. 2011Radek Šmerda21. 4. 2011 - 1. 4. 2011Pavel Dobeš1. 7. 2011 - 3. 12. 2012Zbyněk Stanjura12. 12. 2012 - současnost
