Přehled ověřených výroků

Vyjádření v duchu výroku Zuzany Roithové z jara 2012 se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".

Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako pravdivý, neboť o záměru jmenovat do bankovní rady z jedné poloviny keynesiánce a z druhé monetaristy (nebo jak uvádí “friedmanovce”), hovoří např. v anketě Hospodářských novin, v debatě na pražské právnické fakultě, nebo na svých webových stránkách.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - neexistuje totiž žádná relevantní metoda na měření samotné korupce. Předkládáme ovšem údaje o tom, jak se v době vlády Miloše Zemana měnilo vnímaní korupce mezi občany České republiky.

V roce 1998, tedy v době začátku vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana se Česká republika na celosvětovém žebříčku CPI - Indexu vnímaní korupce pohybovala na 37. místě s hodnotou 4,8 . V roce 1999 to bylo 39. místo s hodnotou 4.6. V roce 2000 jsme skončili na 42. místě s hodnotou 4. 3. Dále v roce 2001 to už bylo 47. místo a hodnota 3.9. V roce 2002 tedy na konci vlády premiéra Miloše Zemana skončila Česká republika na své historicky nejnižší příčce v dosavadní historii tohoto měření a to 52. s hodnotou 3.7 .

Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.

Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.

Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.

Článek 41 Ústavy, bod 2, přesně zní: " Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku."

Na základě znění zákona 428/2012 Sb (.pdf). hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přemysl Sobotka správně uvádí, že církve musí prokázat, že jim příslušný majetek patřil. Konkrétně to upravuje § 9 a §1 0, oba v odstavci 1a) - " [oprávněná osoba]připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností".

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme vzhledem k nedohledatelnosti některých informací jako neověřitelný. Na stránkách Nejvyššího státního zastupitelství se můžeme dočíst, že Zdeněk Koudelka je členem analytického a legislativního odboru. Podle životopisu na stránkách právnické fakulty MU je od roku 2011 náměstkem ředitele Justiční akademie. Zda-li zůstává Zdeněk Koudelka zástupcem pouze formálně a zda jeho plat odpovídá činnostem, které vykonává, však již ověřit nedokážeme.

Na půdě Evropské unie je velmi široký pojem a není tak možné určit, co přesně Přemysl Sobotka myslí, respektive komu by se platy měly zvyšovat o 7 %. Nejsou to však evropští poslanci ani úředníci.

Například základní platy poslanců (.pdf, článek 10) Evropského parlamentu jsou od roku 2005 fixně stanoveny jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora a na jejich výši se aktuálně nic moc nemění. Mění se výše nejrůznějších příspěvků a náhrad (viz například web Edvarda Kožušníka).Úředníkům EU se bude jako každoročně korigovat výše platu, pro příští rok si ti, kteří pracují v Bruselu polepší o 1,7 %, což je pod úrovní inflace. Fakticky dojde podle stránek Zastoupení EK v ČR ke snížení jejich kupní síly o 1,1 %.