Zákon o zdravotních pojišťovnách nebyl předložen, změna systémová, změna zákona o zdravotním pojištění nebyla předložena, pojišťovny se měly sloučit. Přeci Vojenská pojišťovna a pojišťovna vnitra měla být sloučena s VZP. Neexistuje. Aukce na léky neexistují, takže se tam nešetří peníze.
Novela zákona o zdravotních pojišťovnách skutečně nebyla ještě předložena, na vládě však leží návrh věcného záměru zákonu od Ministerstva zdravotnictví. (Knihovna připravované legislativy) Změny zákona o veřejném zdravotním pojištění v této chvíli nejsou na stole vlády. Sloučení pojišťoven ohlásil ministr Leoš Heger v letošním roce a zatím probíhá příprava legislativy. Aukce na léky, které by měly být jedním z nástrojů konsolidace financí ve zdravotnictví, stále nefungují a jejich odstartování se teprve chystá.
Výčtový zákon, myslím z roku 1993, toto právo změnil (dispoziční právo - pozn. Demagog.cz) a udělal z toho soukromý majetek, takže církve mohly začít se vším nakládat, prodávat to.
Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.
Tam je i v těch kontrolních vzorcích poměrně hodně lidí, kteří byli ministerstvem tzv. ztotožněni, to znamená, že existují – jejich jméno, jejich datum narození. Vylučme ty, kteří se podepsali dvakrát, ale třeba udělali nějakou chybu v adrese nebo uvedli špatně přechodné/trvalé bydliště.
Ministerstvo vnitra skutečně vyřazovalo i podpisy reálně existujících občanů. V rozhodnutí (.pdf) o odmítnutí kandidatury Vladimíra Dlouhého Ministerstvem vnitra se uvádí, že “v případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá. Takto nebylo možné v souladu s citovaným ustanovením započítat celkem 870 občanů.” Podrobný výčet v daném dokumentu pak uvádí konkrétní důvody pro vyškrtnutí daného podpisu, často se objevuje jako důvod chybějící adresa či podpis. Václav Henych pak také na tiskové konferenci uvedl, že v řadě případů byli nalezeni lidé, kteří měli své udaje vyplněny vzorně, ale např. ulice, ve které bydleli, vůbec neexistovala. Na základě tohoto lze předpokládat, že řada signatářů skutečně existovala a byli vyřazeni pouze na základě uvedení nesprávných či neúplných údajů. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Tehdy v roce jsem 2003 kandidoval na základě přání jak členů tak příznivců soc. dem, a toto přání bylo vyjádřeno hned 2 referendy, kde jsem zvítězil.
V roce 2002 uspořádala sociální demokracie referendum o prezidentském kandidátovi, ve kterém mohla hlasovat jak veřejnost tak členové strany. V něm skutečně zvítězil se ziskem 12 836 hlasů Zeman. V lednu 2003 pak kandidaturu Zemana stvrdil ústřední výbor strany, nelze ovšem říci, že toto zasedání by se dalo považovat za referendum. V roce 2002 tak sice mohli hlasovat jak příznivci tak členové strany, nicméně fyzicky dvě referenda neprobíhala. Zmiňme ještě také, že např. server iDnes.cz upozornil, že v referendu se mohly objevit zfalšované hlasy. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako zavádějící.
Průlom, který udělal kandidát Jiří Dolejš v Praze. Ve druhém kole byl nárůst 100 % hlasů pro Jiřího Dolejše.
Jiří Dolejš dostal podle stránek volby.cz ve druhém kole 11 606 hlasů, to znamená nárůst o 76,7% oproti prvnímu kolu senátních voleb, kdy pro něj hlasovalo 6 568 voličů.
Takže ten úvěr, tuším, že podepsal Tonda Podzimek, bývalý radní, kterýho zplnomocnil kdysi hejtman, hejtman Bendl.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen jako zavádějící, neboť úvěr sice podepsal Antonín Podzimek, jeho zmocnění k podpisu však schválilo zastupitelstvo, nikoli pouze hejtman Bendl.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl. Z uvedené zprávy Komerční banky vyplývá, že smlouvu skutečně podepsal radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek. Antonína Podzimka zmocnilo k podpisu příslušného úvěru zastupitelstvo, nikoli hejtman a to na jednání (.zip; .doc - str. 4; bod 4a) 13. srpna 2007.
V různých místech, taky v Jihočeským kraji, v Budějovicích, se prosadily takový místní sdružení.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.
V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.
KrajSdruženíVolební zisk (%)
Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ
...město Příbram, kde je dluhová služba 1,8 % a v Mladé Boleslavi 7,22 %.
Podle návrhu závěrečného účtu města Mladá Boleslav (.doc - str. 11) byla dluhová služba města 7,22 % za rok 2010 a v roce 2011 dokonce 21,63 %. Dluhová služba města Příbram byla pro srovnání za rok 2010 1,9 % (.pdf - str. 1). Za rok 2011 sice není údaj k dispozici, ale to nemá na hodnocení vliv.
Pro informaci: Co je ukazatel dluhové služby ?
otázka: To vám nevadilo, za co jste se pral, že vlastně se nevysvětlilo sponzorství tehdy neprůhledné - švýcarská konta? Sobotka: A ona nějaká existují, já o nich nevím. Já vím jediné, že byl jakýsi Lájos Bács a ve skutečnosti to byl jeden tenista, který se k tomu přiznal. (výrok je v kontextu Sarajeva 1997 - pozn. Demagog.cz)
Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.
144 miliard korun stojí státní správa, veřejné ústřední orgány a jim podřízené organizace.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu v zákoně o státním rozpočtu ČR pro r. 2012 (.pdf), nepodařilo dohledat relevantní informace. Na webu ČSÚ jsou pak k dispozici pouze statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007.
