Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.
Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.
Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.
Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.
Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.
Nejvyšší správní soud napadl kumulativní, špatné posouzení kumulativních a synergických vlivů, koridorů ovšem. (v rámci zásad územního rozvoje)
Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.
"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Když máte stejný výběr daní a o něco vám poklesne hrubý domácí produkt, tak vám automaticky ta složená daňová kvóta naroste.
Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.
Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.
Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.
Pan Lukša a ten tam byl z dvaceti pěti zastupitelstev asi šestkrát, jo.
Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.
Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.
Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.
Soustavně se snižují příjmy do zdravotního pojištění díky zastropování.
Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.
A máme v plánu výstavbu ještě dvou zón na Karvinsku a na Ostravsku. (průmyslových zón)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.
Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).
Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.
Co se týče třeba Opavy, tak tam dvě třetiny hlavních cest prochází právě skrz centrum města.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.
V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".
Letiště je jediný kdo má letiště je v programu volebním, tak jsme my...
Podle aktualit z Jihočeského kraje se má o vedení ucházet celkem 18 stran. Strana Jihočeši 2012 do které patří i Luboš Průša ale nejsou jedinou stranou, která se o letišti ve svém volebním programu (.pdf; str. 7) zmiňuje.
Dále jsou to také strany TOP 09, Koalice (.pdf) SNK-ED a Soukromníků ČR, SPOZ a také Strana Zelených. U ostatních stran, které se o vedení Jihočeského kraje ucházejí se téma letiště výslovně ve volebních programech nevyskytuje.
Školy nedostávají peníze jen podle toho, kolik mají studentů, ale podle kvalitativních parametrů, z nichž mimochodem jeden z těch kvalitativních parametrů je třeba množství nebo to jak jsou dobře zaměstnáni, ti kteří vysokou školu absolvovali. Také je jedním z kvalitativních parametrů mobilita studentů, úspěšnost ve výzkumu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“
Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.
Máme šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.
