V porovnání s jinými státy Evropy i mimo Evropskou unii zjišťujeme, že ty státy se pohybují mezi 40, 50 a některé jsou schopné i 100 % vracet do dopravní infrastruktury. (ze spotřebních daní na pohonné hmoty)
Co se týče zahraničních statistik, podařilo se nám dohledat údaje např. ze Švýcarska, kde podle stránek Švýcarské spolkové celní správy (eng) činila v r. 2011 návratnost spotřební daně z paliv do dopravy a aviatiky skutečně celých 50 %. Nicméně kvůli absenci dalších dohledaných zemí hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Já se teda musím pana Crhy zeptat, pane kolego, vy jste členem dvou komisí rady Jihomoravského kraje, investiční a proevropské fondy. Jedné té komise jste se zúčastnil dvakrát ze 7 zasedání a druhé třikrát ze 7 zasedání.
Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.
Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.
Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.
To, co chci navrhnout a obnovit, co zrušili sociální demokraté. A to je podpora obecních škol v malých obcích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistiky MŠMT Základní vzdělávání, vývoj základních škol (tabulka č. 7) se počet základních škol v Plzeňském kraji pohyboval od r. 2008 do r. 2012 zhruba na stejné úrovni.
Podle kapitoly Výdaje oblasti ŠKOLSTVÍ a TĚLOVÝCHOVAkrajského rozpočtu pro r. 2012 již od r. 2010, kdy vládla ČSSD, Plzeňský kraj nepřispíval školám na stavební investice a taktéž příspěvky obcím na obecní školy byly od tohoto roku nulové.
Stejně tak opozice je rovněž nesourodá. První dva roky s panem Gazdíkem jsme spolupracovali, pak další dva roky už tolik ne. Stal se poslancem.
V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.
Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.
Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.
Ta příprava PPP teď ještě zdaleka není realizovaná. Realizuje se pouze projekční příprava, realizuje se příprava toho úseku Bošilec - Borek.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.
Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.
Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.
Kdo se podívá na stránky Poslanecké sněmovny zjistí, že moje účast zhruba odpovídá účasti Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 v Poslanecké sněmovně.
Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.
Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.
Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).
Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.
RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.
Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.
Jestliže máme nějakých 14 tisíc míst skoro ve středních školách...
Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.
Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.
Já mám příklad Broumov, kde je dneska jedno gymnázium, které má problémy se získáváním studentů do prvního ročníku, a je to jedna jediná střední škola v této oblasti .
Výrok Otakara Rumla hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Tento výrok je totiž obtížně hodnotitelný. Ruml v jednu chvíli jmenuje město Broumov, ale vzápětí mluví o „oblasti“. Bohužel tuto „oblast“ už dále nespecifikuje a proto jsme se rozhodli držet se vymezení v rámci města Broumov.
Podle mapy středních škol okresu Náchod pak v Broumově skutečně působí jen jedno gymnázium. Pokud bychom však vycházeli z mapy CHKO Broumovsko, tak bychom kromě zmíněného gymnázia v Broumově v oblasti našli ještě např. Střední školu hotelnictví a společného stravování v Teplicích nad Metují. V celém okrese Náchod je pak ještě několik dalších středních škol.
Co se týče problému s nedostatkem studentů na broumovském gymnáziu, tak zde má Ruml pravdu, potvrzuje to např. článek v Učitelských novinách. O celkové situaci v kraji se lze více dočíst na webu Královéhradeckého kraje.
Jeden z důvodů, proč ústecký balíček nebyl podpořen opakovaně v Poslanecké sněmovně je, že stávající návrhy například, co se týče hazardu, prostě jsou řešeny již přijatými právními úpravami v Poslanecké sněmovně.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.
Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.
Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).
Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.
