My jako KDU-ČSL jsme před 4 roky přinesli stipendia pro učně. Je to projekt, který tři roky v Olomouckém kraji běží a který vlastně motivuje studenty, aby studovali na oborech, které opravdu poptává pracovní trh v Olomouckém kraji.
Projekt "Učňovské stipendium" byl deklarován koalicí rady Olomouckého kraje v jejich programovém prohlášení na straně 5 pro volební obodobí 2008 - 2012. Koalice je tvořena třemi politickými stranami ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
Podpora učňovského školství byla radou kraje schválena v září 2009, což je uvedeno v Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010 na straně 21.
Program byl realizován od školního roku 2010/2011, což je uvedeno na straně 22 v sekci Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010.
Navzdory výše uvedenému však hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož není možné dohledat, kdo byl v rámci koalice rady Olomouckého kraje iniciátorem tohoto projektu.
Jsme součástí Olomouckého kraje jako KDU-ČSL, Pavel Horák není v bezpečnostní radě a já nejsem zastupitel Olomouckého kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.
Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.
Zásady územního rozvoje, celá jejich příprava mezi lety 2007-11 stála přesně 6 milionů 453 tisíc 375 korun, čili řádově 6,5 milionu korunu.
Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Kraj nějak může vstoupit do procesu, vlastně toho povolovacího procesu, procesu, který se týká té případné dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Výrok je pravdivý.
V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.
Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.
Já jsem byl první, kdo v únoru tohoto roku požádal pana prezidenta o milost.
Marian Jurečka skutečně požádal o milost pro Romana Smetanu již 16. února.
Hovoří o tom např. deník Referendum. Dle stejného zdroje byl Roman Smetana odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sto dnů 13. února. Dle dostupných informací byl Marian Jurečka skutečně první, kdo v této věci požádal prezidenta republiky o milost. Jeho výrok tedy na základě uvedených údajů hodnotíme jako pravdivý.
Za prvé, za čtyři roky se stav silnic zhoršil...
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.
Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).
V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.
Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.
My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Máme tady 26 mrtvých.
Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
A do tohoto projektu se nám podařilo získat již 420 milionů korun z evropských zdrojů. (navazuje na předchozí výrok)
Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.
V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "
Škoda, že v té poslední 28. výzvě se našemu kraji více nedařilo, když pardubická nemocnice dostala 260 tisíc, svitavská 140, 260 milionů, svitavská 140 milionů. A my jsme dostali bohužel jen těch 125.
Dle rozhodnutí na zasedání Výboru Regionální rady Severovýchod ze dne 27. června 2012 bylo rozděleno následujícím subjektům:
Pardubická krajská nemocnice - 258,8 milionů korun
Svitavská nemocnice - 140,9 milionů korun
Oblastní nemocnice Náchod - 125 milionů korun
Panochova nemocnice Turnov - 24,9 milionů korun
