Přehled ověřených výroků

Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože výsledná celková částka je shodná s tvrzením ministra Kuby.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (ke stažení ve formátu .pdf zde) přiznává dotacím na obnovitelné zdroje energie částku 9,7 mld. Kč (str. 25 a 56).

Například na serveru E15 se dočteme, že vláda přidá k této částce ještě 2 miliardy, aby zabránila přílišnému zdražení energie. Konkrétní rozhodnutí vlády schvalující tuto rozpočtovu úpravu najdeme na dokumentovém serveru vlády (.pdf).

Podle údajů uvedených ve statistických ročenkách Středočeského kraje, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu, poskytl Středočeský kraj následující finanční prostředky na sociální služby (.xls - Vybrané ukazatele sociálních služeb; součet výdajů na sociální služby):

2009: 360 894 000 Kč

2010: 360 130 000 Kč

V roce 2011 pak bylo Středočeským krajem poskytnuto 147 350 000 Kč, jak uvádí server České noviny.cz. Výdaje kraje na sociální služby tak byly sníženy o více než polovinu.

Zdravotnické poplatky kraj proplácí (iDnes) od roku 2008, tedy od nástupu ČSSD do vedení kraje a činí tak doposud.

Vzhledem k výše uvedeným informacím hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož skutečně došlo ke snížení výdajů Středočeského kraje do sociální oblasti.

Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."

Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.

§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”

“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.

V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.

Z dostupných zdrojů se nám nepodařilo ověřit, jak a zda vůbec vedl tým Zuzany Roithové konzultace s Ministerstvem vnitra ČR. Na svých stránkách KDU-ČSL ovšem připravila podrobné instrukce pro potenciální sběrače, takže prováděcím zákonem byla dobře obeznámena.

Jiří Dienstbier se již před volbami vymezoval proti uzavření koalice s ODS, jako například v tomto rozhovoru z 6. října 2010, kde mimo jiné prohlásil: "Je pro mě nepředstavitelné, abychom uzavřeli jakoukoli koalici s lidmi, kteří dnes v Praze vládnou a kteří mají podíl na vytvoření korupčního, řekl bych až mafiánského prostředí v Praze."

Po volbách pak své odhodlání nepodílet se na koalici s ODS, která byla vytvořena na pražském magistrátu, znovu potvrdil například Ihned.cz nebo v online chatu na serveru Novinky.cz.

Sám se pak stal řadovým zastupitelem a září 2012 rezignoval i na tuto funkci.

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.

Financování stran přes anonymní sponzory bylo možné až do roku 2000. “Anonymní” financování politických stran bylo zrušeno až novelou zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích 340/2000 Sb. (.pdf). Ta nově uložila politickým stranám povinnost zveřejnit veškeré dary a uvádět ve výroční zprávě výdaje ve stanoveném členění (změny v paragrafech 17 až 20, současné znění zákona můžete nalézt např. zde). V období let 1995 až 1997 byl tedy způsob financování popisovaný Vladimírem Dlouhým možný, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.