To, že ta záchytka tady v kraji je, je pravdě, že v koncepci bylo, aby byla uprostřed toho kraje, v centru v Baťově nemocnici.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ve Zlínském kraji funguje záchytná stanice při nemocnici v Kroměříži.
Vedení kraje v koncepci (PDF 1.77 MB) na období 2010 - 2014 vyhodnotilo absenci záchytné stanice přímo ve Zlíně jako jednu ze slabých stránek protidrogové prevence (str. 58).
Následující cíle a východiska pak popisují nutnost "provázané a navazující síti jednotlivých zařízení poskytujících péči a léčbu osobám závislým na alkoholových i nealkoholových návykových látkách" (str. 62).
Pan Lukša a ten tam byl z dvaceti pěti zastupitelstev asi šestkrát, jo.
Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.
Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.
Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.
Já tady opravdu nemohu zásadně souhlasit s konstatováním pana poslance Braného, že za poslední 4 roky se do sociální oblasti a nebo do škol neinvestovaly žádné peníze, opak je pravdou, opak je pravdou a byly to stamiliony peněz a tyto investice, kapitálové výdaje já pokládám za ty základní stěžejní, které by měly být.
Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.
Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).
Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.
Společně s ostatními hejtmany jsme se připojili k vládě a řešili jsme sami prostřednictvím krajských krizových štábů příslušná opatření.
Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.
Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).
Navíc centrální vlády v posledních dvou letech snížily rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který také pomáhal regionům o téměř 50 %.
Výrok hejtmana Haška je nepravdivý, neboť reálné snížení prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je značně odlišné od údaje, který Hašek uvedl.
Údaje pro roky 2010 a 2011 jsou dostupné v rozpočtu (.pdf - str. 23; příloha č. 1) SFDI pro rok 2011.
V roce 2010 byly celkové příjmy SFDI 96 miliard. O rok později pak byly sníženy na 61,3 miliardy. Pro letošní rok jsou naplánovány celkové příjmy tohoto fondu na 66 miliard, což vyplývá z informací iHNed a ČTK.
Co se týká procentuálního rozdílu/poklesu za poslední 2 roky, tak snížení rozpočtu z 96 na 66 miliard znamená pokles 31,25%. Tento údaj se velmi odlišuje od výroku hejtmana Haška, proto jej označujeme za nepravdivý.
Kdyby jsme počítali meziroční snížení mezi roky 2010 a 2011, které bylo ještě větší, vyšel by rozdíl mezi 96 a 61,3 mld. na 36,15%.
Kdo se podívá na stránky Poslanecké sněmovny zjistí, že moje účast zhruba odpovídá účasti Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 v Poslanecké sněmovně.
Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.
Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.
Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).
Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.
RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.
Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.
Podívejte se, my jsme seděli na bezpečnostní radě kraje a samozřejmě tam jsme nebyli jenom my dva (s hejtmanem kraje), ale tam bylo dalších asi 20 lidí včetně šéfky hygienické stanice. (v souvislosti s methanolovou kauzou)
Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.
Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.
Jestliže máme nějakých 14 tisíc míst skoro ve středních školách...
Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.
Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.
Máme nejnižší míru chudoby v Evropské unii.
Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
