Jsme podle srovnání v rámci Evropské unie zemí s pátou nejnižší nezaměstnaností.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Eurostatu, zveřejněných v tiskové zprávě (.pdf) z 2. dubna 2012, byla míra nezaměstnanosti zpracovaná pro mezinárodní srovnání v únoru v ČR 6,8 %, v celé EU27 pak 10,2 %. Nižší než v ČR byla pouze v Rakousku (4,2 %), Nizozemsko (4,9 %), Lucembursku (5,2 %) a Německu (5,7 %), což z ČR opravdu činí zemi s pátou nejnižší nezaměstnaností v rámci Evropské unie pro daný měsíc.
Příslušného vedoucího státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý. V zákoně o státním zastupitelství je totiž vysloveně uvedeno, že vedoucího státního zástupce (v tomto případě vrchního státního zástupce pro Prahu) jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Dle zákona o státním zastupitelství se pojmem vedoucí státní zástupce rozumí celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.
Postup jmenování je obsažen v ustanovení § 10, 1-3 odstavec, daného zákona.
"Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."
...v současné době v Ostrově za podpory Karlovarského kraje vzniká nebo je tam průmyslová zóna, kterou v současné době naplňujeme právě velkým investorem, který by postupně tam měl přinést až 1500 pracovních míst, tak to je jedna věc.
Na základě informací z portálu Karlovarského kraje i médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Ostrově existuje průmyslová zóna, která je v současné době využívána pouze firmami KVtisk a Lindner. Velkým investorem myslí Josef Novotný německou společnost Behr, která postaví v Ostrovské průmyslové zóně svůj největší podnik Česku.
Na stránkách kraje nebo ve zprávě ČTK, převzaté jinými médii, se hovoří dokonce o 1 700 pracovních místech, vytvořených postupně do roku 2018.
Ze zprávy zveřejněné v krajských listech, je také jasná podpora kraje, který slibuje urychlené vyřízení všech potřebných povolení. Projekt má podporu i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které schválilo výjimku nutnou k rozšíření rozlohy areálu průmyslové zóny - podrobnější informace zde.
12. září 2012 informoval server Idnes o záměru firmy Behr o odstoupení z tohoto zamýšleného projektu. Jelikož však v době Otázek Václava Moravce (28. srpna 2012) byl stále projekt aktuální, hodnocení výroku hejtmana Novotného zůstává jako pravdivé.
A představte si, že když se dělalo výběrové řízení na rekonstrukci nebo budování pavilonu urgentní medicíny, tak tam žádná taková podmínka o vedení provozu nebyla.
Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.
Komise pro kontrolu BIS nemůže do živého svazku, (tak jestliže je svazek uzavřen, budiž tak se, tak v úterý může pan Lang jako něco tam říkat, jestli je svazek otevřen nebo zůstane otevřený záměrně, tak se nedozví komise nic.)
Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
My tady máme síť, tuším asi 4,5 tisíce kilometrů silnic.
Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.
Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.
Z našich ministerstev odešlo a bylo odejito asi 30 odborníků, hned. (Čili nebyla to noc dlouhých nožů. Dobře, byla to rychlá poprava krátkými zbraněmi.)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze na základě veřejně dostupných zdrojů zjistit, zda skutečně přestalo na ministerstvech pracovat právě 30 lidí, prokázat spojení s Věcmi Veřejnými a následně i to, že za tuto spojitost obdrželi výpověď.
Určité zprávy sice naznačují to, co Radek John tvrdí. Jedná se však o veřejně zachycené jednotlivé případy. Např. týdeník Euro přinesl zprávu o odvolání šéfa Správy železniční dopravní cesty Pavla Habarty. Deník iHned přinesl zprávu o možném odvolání šéfa Ředitelství silnic a dálnic René Poruby. Na druhou stranu ten samý deník také napsal, že mnozí další spojovaní s VV na svých místech zůstávají.
V roce 2004 až 2006, kdy bylo to tříleté období,tak tady byl jeden operační program, společný regionální operační program pro všechny regiony soudržnosti.
Z dostupných informací vyplývá, že v uvedeném období měla ČR v tzv. Rámci podpory Společenství (jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj) připravené čtyři sektorové operační programy a jeden regionální - Společný regionální operační program. Tento program zahrnuje priority sedmi regionů soudržnosti (čili celé ČR mimo region hl. m. Prahy). Program se zaměřoval zejména na priority, které jsou z hlediska české legislativy v působnosti obcí a krajů, nikoliv státu.
Pro zajímavost pouze dodáváme, že v současnosti (období 2007-2013) existuje sedm regionálních operačních programů, které se věnují jednotlivým regionům samostatně.
Výrok Pavla Dobeše tedy hodnotíme jako pravdivý.
Sociální demokracie má také nejsilnější poslanecký klub ve sněmovně.
Výrok Bohuslava Sobotky je označen jako pravdivý, neboť aktuální stav poslaneckého klubu ČSSD ke dni 30. dubna 2012 je dle webu dolní komory opravdu nejvyšší ze všech stran, má 55 členů (jejich konkrétní přehled lze najít zde).
Druhý je poslanecký klub ODS s 51 členy, třetí TOP09 a Starostové se 41 členy.
Všechny ty operace (výběrového řízení na S-kartu, pozn.) jsou na webu ministerstva práce, to znamená, každý si může přečíst, podívat se, jak probíhala ta jednotlivá jednání, zadávací dokumentace, diskuse, otázky a odpovědi jednotlivých účastníků.
Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.
