My jsme jasně řekli, že pokud se vláda nebude opírat o jasnou důvěryhodnou většinu v Poslanecké sněmovně, takže TOP 09 podpoří konání předčasných voleb v co nejkratším termínu.
Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.
Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."
Na Slovensku byla zelená nafta zrušena již před řadou let.
Přestože část výroku týkající se samotného zrušení "zelené nafty" je pravdivá, její doplnění odkazující na časový úsek "řady let" (tuto skutečnost definujeme jako dobu delší než dva roky) je v tomto ohledu nepřesné, neboť k faktickému zrušení zelené nafty došlo k 1. lednu loňského roku. V žádném případě tedy nemůžeme hovořit o časovém horizontu "řady let", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů uvádí následující informace: "Podle sdělení MZe SR byla podpora tzv. "zelené nafty" ze strany státu zrušena zákonem č. 492/2010 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. ledna 2011. Do této doby platila na SK pro minerální oleje spotřebované v zemědělské výrobě snížená daň ve výši 225,71 EUR /1 000 l, což představuje míru podpory 53 % (původně podpora notifikována EK s platností do 2012)."
Obdobné informace uvádí též deník SME.sk, odkaz na konkrétní podobu vládního návrhu zákona naleznete zde (pdf.) (pozn.na Slovensku je zelená nafta pro její umělé zabarvení nazývána "červená nafta").Vzhledem k tomu, že se tedy nejedná o řadu (2 a více) let, hodnotíme výrok jako závádějící.
Mimochodem ta dálnice měří jinak v kraji Vysočina 93 kilometrů a pěkně ho protíná od západu na východ.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu Kraje Vysočina je úsek dálnice D1 nacházející se na jeho území dlouhý skutečně 93 km. O orientaci D1 asi netřeba dlouze spekulovat, viz. mapa silniční sítě kraje Vysočina.
Já jsem vám chtěl dát jenom jednoduchý příklad, protože v tom Novém Boru a v Kamenickém Šenově ty obory jsou podobné.
Na základě informací ze stránek zmíněných škol hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Kamenickém Šenově jsou následující obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře.
V Novém Boru se na středoškolské úrovni dají studovat tyto obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Design interiéru a Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla.
Obě školy jsou tedy střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.
„(...) bylo po roce 1989 naším klíčovým cílem návrat na Západ, res. do Evropy, což je cíl, který se naším vstupem do NATO (1999) a EU (2004) naplnil a od té doby se nepodařilo formulovat nové cíle, na kterých by byla mezi naší politickou reprezentací dostatečná shoda.“
Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.
Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podíváme-li se na podíl celkových výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu, tak i zde vidíme, že tento údaj není pro Českou republiku nijak vynikající. Ve Francii je to přes 30 %, v České republice v roce 2008 /podle údajů, které dělají evropské statistické agentury/ je to 18,7 %, přičemž evropská sedmadvacítka má průměr 26,4 %.
Eurostat uvádí právě tyto hodnoty.
Předesíláme, že nemůžeme hodnotit, zda podíl výdajů na sociální ochranu je "vynikající", neboť jde pouze o názor pana poslance. Co se týče faktických základů výroku, Opálka zřejmě cituje nedávnou studi Eurostatu (.pdf), která srovnává výdaje na sociální zabezpečení v evropských zemích. Všechny citované hodnoty najdeme hned na její první straně. Srovnatelná data uvádí i statistika OECD (.xls), byť se v konkrétních číslech liší.
Jenom když se podíváme třeba do oblasti úhrad za pacienta, za jeho hospitalizaci v průměru republiková úhrada za jednoho pacienta činí někde kolem 11 korun, 11 tisíc korun, v Pardubickém kraji, jestli se nepletu, když tak mě pan radní opraví, je někde kolem 7 tisíc korun.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodráží skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na úhradu léčby pacientů.
Republikový průměr plateb všech pojišťoven na jednoho pacienta (bez Královéhradeckého kraje) činil na začátku roku 2012 19 883 Kč, přičemž v Pardubickém kraji se jednalo o nadprůměrnou částku 20 194 Kč.
Míra zadlužení České republiky před pěti lety se pohybovala pod 30 % vůči hrubému domácímu produktu.
Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2007 v poměru k HDP jako 27,9% HDP. Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když hovoří o hodnotě pod 30% vůči HDP.
No, myslím, že jaderné úložiště ne. Řada těch referend v obcích zazněla přesně v tomto duchu. (referenda odmítající průzkum pro úložiště jaderného odpadu)
Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů a mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Mezi 8 zvažovaných lokalit pro jaderné úložiště se na území kraje Vysočina nachází tři - lokalita Horka a Hrádek a dodatečně přidaná Kraví hora. Ostatní jsou v Jihočeském a Plzeňském kraji.
Není zcela jasné, jaká přesně místní referenda má Ladislav Jirků na mysli. Server rozhlas.cz v článku z února 2012 cituje starostku obce Hojkov, která prohlásila: "V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme."
Informace o aktuálních referendech se nám ale nepodařio najít, spíše informace naznačují, že se žádná zatím nekonala. Jediné referendum, které se bude konat 8. září, se plánuje ve Věžné. Naproti tomu například ve Střítěži, podle slov starosty zatím žádné iniciativy požadující referendum nejsou.
Jako zajímavý doplněk nabízíme výsledky průzkumu veřejného mínění v jednotlivých regionech vytipovaných jako možná budoucí úložiště, z něhož vyplývá, že nejvstřícněji se k myšlence úložiště staví právě na Vysočině.
Krajská koalice, bohužel i za podpory komunistů, prosadila takový jednací řád, že do té doby než je schválen program jednání zastupitelstva, jsou ty materiály krom košilek, tedy toho úvodního textu, neveřejné.
Na základě informací z portálu Libereckého kraje hodnotíme výrok jako zavádějící.
Současné znění jednacího řádu bylo schváleno v hlasování 25. 1. 2011. Krajskou koalici tvoří ČSSD a SOS (Strana pro otevřenou společnost).
ProProtiZdržel seNehlasovalČSSD15001SOS1000KSČM8000ODS5151SLK0611
Z tabulky je zřejmé, že návrh prosadila nejen krajská koalice s podporou komunistů, ale i s podporou ODS.
Co se týče povahy jednacího řádu, potvrzují zjištěné skutečnosti slova Martina Půty. Aktuální jednací řád v článku VI. bodu 6 říká: "...Materiály pro jednání zastupitelstva, určené zastupitelům, budou krajským úřadem umístěny na webových stránkách kraje v sekci se zabezpečeným přístupem nejméně 9 dnů před jednáním zastupitelstva. Informace o umístění materiálů bude všem členům zastupitelstva oznámena na jejich e-mailové adresy. Návrh usnesení a důvodová zpráva ve verzi odpovídající zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, budou ve stejné lhůtě umístěny ve veřejně přístupné sekci webových stránek kraje." Z tohoto znění tedy lze odvodit, že materiály jsou před jednáním neveřejné. Nepodařilo se nám dohledat znění předchozí verze jednacího řádu, ale ve verzi schválené 21. ledna 2003 se v sekci o přípravě jednání zastupitelstva nikde nehovoří o umisťování materiálů do prostoru se zabezpečeným přístupem.
