Přehled ověřených výroků

Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.

V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.

Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.

Výrok Zdeňka Dvořáka považujeme za pravdivý, neboť rozdíl v jím uvedených rozlohách je vzhledem k realitě marginální.

Dle oficiálních stránek NP Šumava činí rozloha tohoto parku 68 064 ha.

Dle oficiálních stránek NP Bavorský les činí rozloha tohoto 24 250 ha.

Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.

Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)

V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "

Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.

Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.

Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.

Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d),
f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)

O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.

Ve snaze ověřit pravdivost výroku Stanislava Mišáka jsme oslovili laboratoře Labtech, dosud ale bohužel nemáme žádnou odpověď a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný. Vycházíme přitom z návrhu příjmů a výdajů státního rozpočtu pro roky 2013-2015 ze stránek Ministerstva financí ČR.

Ministerstvo financí ČR na svých stránkách zveřejňuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013-2015, který byl schválen 26. června 2012. Z uvedeného dokumentu (.pdf - str. 4) je patrné, že průměrný měsíční plat v rozpočtové kapitole pro MŠMT poklesne z 22 406 Kč v roce 2012 na 21 984 Kč v roce 2013. V daném dokumentu však není zmíněno, jak se změní platy pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tvrzení Petra Braného jako nepravdivé.

Například z textu "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011" (strana 64 - 65) vyplývá, že do školských zařízení zřizovaných krajem Jihočeský kraj investoval v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 pak 24 366 000 Kč.

Podle "Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010" ( strana 61) byly krajské investiční výdaje do škol zřizovaných krajem v roce 2008 celkem 66 082 000 Kč.

V roce 2011 kraj na investice poskytl z Fondu rozvoje škol 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti 34 829 590,58 Kč (dle "Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011").

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.