Přehled ověřených výroků

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón, jejichž průměrná obsazenost se pohybuje kolem 74 %. Osm z nich je kompletně naplněno, 10 obsazeno částečně a 2 jsou zatím prázdné. Není tedy pravda, že by kraj měl celkem 20 nenaplněných průmyslových zón.

Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:

Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.

Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.

Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".

Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.

Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.

Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.

Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.

Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "

Připomínek bylo mnoho, nedohledali jsme však, kolik přesně.

Připomínky při schvalování ROP Severozápad přicházely zejména ze strany firmy Regio Partners v rámci tzv. hodnocení ex-ante, kde v dohledatelných materiálech (zejm. dodatečné ex-ante hodnocení, .pdf, str. 12-34) můžeme napočítat nejméně 158 připomínek (další jsou v textu, obtížně počitatelné), některé dokumenty jsme však nedohledali.

Kromě zmíněného byl připomínkován rovněž vliv koncepce ROP Severozápad na životní prostředí (tzv. SEA, .pdf, zejm. str. 91-93), kde najdeme několik desítek připomínek a komentářů, a hlavní dokument ROP (.pdf, str. 13-15), kde je uvedeno 14 vybraných připomínek (byť se v textu na str. 13 zdůrazňuje, že pouze malá část oslovených organizací připomínky zaslala).

Byť jsme tedy nalezli stovky připomínek, nemůžeme ověřit tvrzení hejtmanky, že jich bylo 600.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "