(Jinak by nebylo možné v době krize, kdy říkáte, že se všichni musíme uskromnit,) že za poslední dva roky nám přibylo dolarových milionářů v České republice - shodou okolností mezi růstovým rokem 2010 a 2011, kdy se zmrazily platy a klesaly životní náklady - o 29 % více dolarových milionářů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.
Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
České průměrné platy a české průměrné důchody jsou na úrovni zhruba třetiny těch německých.
David Rath nehovoří v případě penzí pravdu, jejich hodnota byla v ČR v minulém roce ve srovnání s Německem mnohem vyšší než třetinová.
Statistiky Eurostatu uvádí za rok 2010 (poslední dostupná souhrnná data) míru průměrného hrubého ročního výdělku v ČR 11 312 EUR (943 EUR měsíčně), v případě Německa pak 42 400 EUR (3 533 EUR měsíčně, tj. 1/3 se rovná 1 177 EUR).
Podle ČTK pak byla průměrná měsíční penze za rok 2011 v ČR 10 557 Kč, němečtí důchodci pak za stejné období pobírali v průměru 742 EUR měsíčně, což podle tehdejšího kurzu odpovídá 18 550 Kč (1/3 = 6 183 Kč). Zatímco tedy míra české průměrné mzdy přibližně odpovídá jedné třetině té německé (jedná se o cca. 33 %), míra českých důchodů byla v minulém roce na úrovni cca. 57 % těch německých.
Tato čísla sice nemusí zcela odpovídat současné výši průměrných platů a důchodů v obou zemích, jediná vzájemně porovnatelná data se ovšem bohužel vztahují pouze k letům 2010, resp. 2011. Na základě veřejně přístupných informací tak nemluví David Rath v druhém případě pravdu a jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Já bych uvedl ještě jeden příklad, abychom věděli, jak to s těmi dotacemi fungovalo. Jedná se o Isšte Sokolov a školu, kde v rámci výběrového řízení bylo, jako kritérium byla dána otázka nebo požadavek, jak bude ovlivněn provoz školy v rámci rekonstrukce, a tomuto kritériu byla dána váha 30 %.
Podle stránek Věstníku veřejných zakázek označujeme výrok za pravdivý. V rámci „Projektu revitalizace centra vzdělávání ISŠTE Sokolov – provádění stavby“ bylo součástí kritérií skutečně ovlivnění provozu školy v rámci rekonstrukce s váhou 30 %.
Celkově byla dána 3 kritéria pro zadání zakázky: 1. Nabídková cena včetně DPH s váhou 60 %. 2. Návrh postupu s cílem zamezení kolizí při průběhu výstavby s provozem školy s váhou 30 %. 3. Poskytnuté záruky na jakost díla s váhou 10 %.
Na straně druhé já jsem si nevšiml, alespoň tedy v té poslední verzi, že by tam existoval ředitel úřadu a to byla věc, kterou jsme kritizovali.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.
„Vláda se tím (pozn. výhradami Evropské komise ve věci personální politiky v oblasti administrace evropských fondů.) zabývá velmi pravidelně na každém svém zasedání.“
Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.
Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.
Náš důchodový systém by vyrovnaný, dokonce přebytkový, když vládla sociální demokracie. Na rozdíl od současné vlády zodpovědnosti, která má důchodový systém v deficitu desítek miliard korun.
Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.
„(…) těsně před tím, než vláda tu žádost podala k evropským institucím, tak Senát českou vládu v říjnu 2011 upozornil na to, že je jakási obava nebo je otázka, zda vůbec ten postup (pozn. schvalování Lisabonské smlouvy a žádání o tzv. výjimku) byl ústavní.“
Na základě Návrhu zprávy o návrhu protokolu uplatňování Listiny základních práv Evropské unie a tiskové zprávy Senátu České republiky hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako nepravdivý.
Vláda České republiky podala 5. září 2011 Radě návrh na změnu Smluv (pdf.; str. 6/odst. B,C) týkajících se připojení protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie. Tento návrh byl následně 11. října 2011 předložen ke schválení Evropské radě. Za těchto okolností Senát PČR vyzval 6. října 2011, konkrétně jeho sociálně demokratická většina, vládu, aby ustoupila od snahy projednat na nadcházející Evropské radě tzv. výjimku České republiky z Listiny základních práv EU. Senátoři dali zasedáním vládě jasně najevo, že v případě vyjednání tzv. výjimky, ji Senát odmítne, a vláda nebude schopná prosadit její ratifikaci v domácím prostředí a stane se tak terčem posměchu před členy EU. Senát vládě vytýkal zejména neústavnost, což dokazuje tisková zpráva:
Senát:Ve smyslu § 119a odst. 1 písm. d) jednacího řádu Senátu- se zřetelem k ústavně sporným okolnostem, za nichž vznikl příslib možnosti České republiky připojit se k Protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království- vzhledem k souhlasu s ratifikací Lisabonské smlouvy včetně Listiny základních práv Evropské unie schválenému třípětinovou většinou oběma komorami Parlamentu České republiky, a to bez jakýchkoliv výjimek z uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,- vzhledem k obavě ze snížení standardu ochrany základních práv a svobod občanů České republiky a- s ohledem na zájem České republiky na přistoupení Chorvatska k EUI. považuje za nepřijatelné spojování projednávání protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice se smlouvou o přistoupení Chorvatska k Evropské unii,II. vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie V České republice znamenající výjimku pro občany ČR při uplatňování Hlavy IV Solidarita Listiny základních práv Evropské unie,III. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády a členům vlády.
Senát skutečně vytýkal vládě neústavnost při postupu žádosti o výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Ovšem tato kritika ze strany Senátu nevzešla těsně před podáním žádosti vládou, ale až měsíc po něm. Upozornění horní komory bylo podáno pouze těsně před projednáváním žádosti v Evropské radě. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
(OK System, pozn.) Nefunguje podpůrně (k novému systému vyplácení sociálních dávek, pozn.), funguje tam, kde dávky byly rozhodnuty do konce roku 2011, a to tak bylo jasné od začátku.
Výrok ministra Drábka musíme ohodnotit jako neověřitelný. Důvodem je absence konkrétního zdroje, jenž by podpořil nebo vyvrátil jeho tvrzení.
OKsystem, s.r.o., se mj. dlouhodobě zabývá tvorbou informačních systémů pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV od začátku letošního roku změnilo systém výplat sociálních dávek (a tím i dodavatale - bez otevřeného výběrového řízení) a na začátku roku se dostalo do problémů, neboť se řada míst, která měla zmíněnou činnost zajišťovat, dostala do skluzu, byla zahlcena a tudíž byl celý systém velmi zpomalen, někde dokonce i paralyzován.
Ministerstvo samo na tiskovém brífinku 2. a 3. února letošního roku uvádělo, že problémy byly způsobeny také předchozím dodavatelem a provozovatelem systému (tedy OKsystem), což tato firma striktně popřela.
Ředitel společnosti OKsystem Martin Procházka 16. února v rozhovoru pro tyden.cz mj. uvedl, že tato firma disponuje systémy, které jsou již nastaveny na změny přijaté k 1. lednu 2012. V rozhovoru pro MF DNES z 9. února 2012 tvrdí (.jpg) ředitel Procházka, že 90% všech výplat dávek bylo zpracováno prostřednictvím starého systému jeho firmy, které proběhly bez problémů.
Nejsme nicméně schopni (kvůli absenci nezávislého zdroje) rozhodnout, nakolik fungoval starý a nový systém vedle sebe, nakolik se vzájemně podporovaly, a musíme tudíž označit výrok ministra Drábka za neověřitelný.
Ve Spojeném království platíme tarif za elektřinu a část z ní je vyrobena spalováním plynu.
Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu. Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.
„(pozn.Jedna z vážných a zásadních výhrad Evropské komise se týká špatné personální politiky a permanentního střídání lidí zodpovědných za administraci evropských fondů. Tady ve sněmovně jsme o tom mluvili tisíckrát.) Jsou tady ministři, kteří dokonce pětkrát šestkrát mění lidi na úrovni ředitelů odborů a náměstků.“
Tento výrok je pravdivý, na základě informací z tiskových zpráv Ministerstva školství.
Příkladem častého střídaní lidí zodpovědných za administraci fondů je ministerství školství na čele s Josefem Dobešem, který v době svého působení jmenoval čtyři vrchní ředitele Sekce pro řízení operačních programů EU a dva náměstky ministra zabývající se čerpáním fondů. Tyto personální změny jsou potvrzené tiskovými zprávami na stránkách ministerstva školství.
Na postu vrchního ředitele sekce pro řízení operačních programů EU byl Jan Vitula vystřídán Jaroslavem Kubou, ten pak 15.6. 2011 Michalem Zaorálkem. Po M. Zaorálkovi nasledoval Robert Plaga, který byl odvolán k 28.12. 2011. Zároveň došlo k organizační změně, kdy byla Sekce pro řízení operačních programů EU přejmenovaná na Skupinu pro řízení operačních programů EU. V čele této skupiny v současnosti stojí Michal Zaorálek. Na úrovni náměstků ministra školství byl 29.3. 2011 jmenován prvním náměstkem Jakub Hodinař, který měl být podle tiskové zprávy expertem, který posílí celkový proces čerpání prostředků z Evropských fondů. I ten však byl k 1.12. 2011 nahrazen Ladislavem Němcem.
Celkem tedy na ministerstvu školství došlo k šesti změnám na postech zodpovědných za administraci evropských fondů. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tématice se věnuje i server Česká pozice.
