Ale když se vrátím k tomu, tak v tý době nemocnice měly zadluženost, která republikově byla skoro v rovině 5 miliard korun. Nás se to týkalo asi půl miliardy.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.
Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.
(...) že jsme odtud (z Evorpské unie, pozn.) dostali 180 miliard korun v posledních letech (...)
Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.
Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.
Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.
A představte si, že když se dělalo výběrové řízení na rekonstrukci nebo budování pavilonu urgentní medicíny, tak tam žádná taková podmínka o vedení provozu nebyla.
Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.
Podle platného zákona a podle statutu naší komise (pro kontrolu BIS, pozn.) zase těch pravomocí tak moc nemáme. My samozřejmě nemůžeme vstupovat do živých věcí, ale můžeme žádat ředitele BIS, aby nám podal vysvětlení v určité kauze
Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
Například Lukáš Martin, náměstek primátorky v Liberci, je zároveň jednatelem společnosti Korid.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.
Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.
Poslanecká sněmovna zatím nebyla schopna dospět ani k tomu základnímu omezení poslanecké imunity, že se týká pouze tohoto mandátu.
Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.
Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.
Bylo to (rozhodnutí o stavbě justičního paláce v Brně, formulace zakázky a výběr dodavatele, pozn.) za ministra spravedlnosti Pavla Němce a bylo to za vlády tří sociálních demokratů, teď nevím, který zrovna z nich byl v čele, v čele té vlády za té doby, co se to stalo.
Výrok ministra Kalouska je pravdivý, neboť jej dokladuje jak Ministerstvo spravedlnosti ČR, tak sám zmíněný Pavel Němec.
Česká televize dne 14. července 2009 informovala o této kauze. V této informaci je obsaženo, že exministr spravedlnosti Pavel Němec sám říká, že: " ...já jsem ministr, který prosadil tuto krásnou stavbu ".
Základy tohoto projektu byly položeny za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003. Konkrétně šlo o usnesení přijaté 31. března 2003. Celou podobu a realizaci projektu mapuje také NKÚ (.pdf).
My jsme od ledna velmi výrazně zpřesnili ty podmínky, za kterých může agentura zaměstnávat, například ty rizikové kategorie, jako zdravotně postižené nebo cizince ze třetích zemí už v letošním roce nemůže agentura zapůjčovat pro zaměstnání dalším subjektům.
Výrok označujeme za pravdivý na základě následujících informací.
Jak uvedla ve své tiskové zprávě Asociace Pracovních Agentur, o.s. :
Z §66 novely Zákona o zaměstnanosti vyplývá zákaz agenturám práce od 1. ledna 2012 zaměstnávat zdravotně postižené. Slovy zákona jde o zákaz dočasně přidělovat osoby se zdravotním omezením, tedy zdravotně postižené a invalidy. Nyní se tedy budou moci při hledání práce obracet pouze přímo na firmy a podniky, a služeb agentur práce nesmí nadále využívat. A agentury práce jim je nesmí pod pokutou poskytovat.
Viz §66 novely Zákona o zaměstnanosti:
„Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu. 42) Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postižením.“
Další podmínky upravující zprostředkování zaměstnání agenturami práce týkajících se i zaměstnávání cizinců pak řeší HLAVA IV novelizovaného zákona 435/2004 Sb..(pdf.), která zpřísňuje podmínky jež musí agentura splnit pro zaměstnávání osob, i podmínky které musí splnit zaměstnávané osoby, a to včetně cizinců.
Portál sociální reforma, který je oficiální platformou Ministerstva práce a sociálních věcí pak v této souvislosti uvedl, že:
"Novela zákona o zaměstnanosti - od ledna 2012 mimo jiné zakazuje agenturám práce dočasně přidělovat takzvaným uživatelům osoby s povolením k práci. V praxi to znamená zákaz zaměstnávání cizinců agenturami."
Na základě výše zmíněných informací proto výrok označujeme za pravdivý.
Jistě víte, že pokud tento zákon (Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, pozn.) projde, pokud bude schválen, tak velká část státního majetku, velká část financí ze státního rozpočtu bude převedena církvím a náboženským společnostem. Předpokládá se, že za dobu celého toho transferu, který bude proveden po schválení tohoto zákona, bude ze státního rozpočtu celkově odčerpáno až 130 miliard korun.
Výrok Ivana Ohlídala je pravdivý, neboť jej potvrzují vládní dokumenty k této problematice.
Vláda na svém jednání dne 11. ledna letošního roku schválila (.pdf) majetkové vyrovnání s církvemi. Pokud tento návrh projde legislativním procesem a bude realizován, je v plánu, že jeho výdaje dosáhnou výše 134 mld. Kč. Konkrétně jde o 75 miliard jako naturální restituce a 59 miliard jako finanční náhrada. Výrok poslance Ohlídala je tudíž pravdivý.
Pokud se podíváme na fluktuaci, která dneska existuje mezi těmi úředníky, kteří spravují evropské fondy, zejména pro ministerstva, tak ta se pohybuje na úrovni 30 %.
Výrok Bohuslava Sobotky je i přes důkladné hledání relevantních zdrojů nemožné reálně ověřit, tudíž je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.
Křiklavým případem personálních změn v oblasti správy evropských fondů může být situace na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR v době ministra Josefa Dobeše z Věcí veřejných, který vyměnil za dobu výkonu této funkce na pozici vedoucího pro oblast správy evropských fondů 5 osob (během roku a půl - zdroj. Týden.cz, Česká televize). Nicméně nelze nikde dohledat celkovou fluktuaci úředníků (vykonávajících Bohuslavem Sobotkou zmíněnou činnost) na úrovni ministerstev .
