Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.

Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.

Úsek dálnice, procházející městem Ostrava, nepatří mezi zpoplatněné.

Mapa zpoplatněných úseků Ředitelství silnic a dálnic ČR (.png), jejich seznam Státního fondu dopravní infrastruktury, či seznam Ministerstva dopravy jednoznačně uvádějí, že (ode dne 1.ledna 2012) úsek dálnice, procházející městem Ostrava (od exitu 354 dál) není zpoplatněn.

Je to sice výsledkem relativně nedávné změny (loni se o ní zmínilo např. Idnes.cz), výrok Lukáše Černohorského je nicméně nepravdivý. Dodejme, že i kdyby "si Ostrava platila", byla by v podobné situaci, jako např. Brno, kde zpoplatněný úsek také vede "v podstatě skoro skrz město".

Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Na základě dohledaných výší celkových příjmů Moravskoslezského kraje a také informací o stavu rozpočtových příjmů jednotlivých krajů je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku jsou použity závěrečné účty Moravskoslezského kraje za roky 2008, 2009, 2010 a 2011 a také návrh rozpočtu pro rok 2012.

RokCelkové příjmy kraje 200816,36 mld.200917,29 mld.201016,07 mld.201116,79 mld.201215,99 mld.

Jak vyplývá z těchto informací, celkové finanční prostředky, se kterými kraj hospodaří, se skutečně meziročně mění. Není však pravdou, že by klesaly neustále, např. mezi roky 2008 a 2009 a pak také 2010 a 2011 došlo k nárůstu celkových příjmů Moravskoslezského kraje.

18. září 2012 vydal server První zprávy informaci, která popisuje finanční situaci krajů. Konkrétně uvádí: "I přestože daňové příjmy klesly, celkové příjmy nominálně vzrostly mezi lety 2008 a 2011 o 3,4 % (cca 4,492 mld. Kč). Příjmy vzrostly u všech krajů s výjimkou Ústeckého, kde došlo k poklesu příjmů o 3,7 %. Pro rok 2012 očekávají krajští rozpočtářiv porovnání s rokem 2011 výrazný pokles příjmů (o 8,561 mld. Kč). Oproti roku 2008 tak očekávají pokles celkových příjmů o více než 4 mld. Kč. Růst celkových příjmů v porovnání 2008 a 2011 je dán růstem transferů. V roce 2008 tvořily transfery po konsolidaci 77,423 mld. Kč. V roce 2011 to bylo už 85,884 mld. Kč. Tento ukazatel fakticky naznačuje závislost krajských rozpočtů na dalších veřejných rozpočtech (především státních prostředcích a prostředcích EU)."

Jelikož neklesají příjmy Moravskoslezského kraje kontinuálně a také kraje obecně v posledních letech neměly pouze propad příjmů, se kterými následně mohly disponovat, je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože krizový štáb vznikl v momentě, kdy na následky otravy methylalkoholem zemřelo 11 osob, jak uvádí zpráva na webových stránkách Vlády.

Při pročtení on-line zpravodajství např. na webu idnes.cz nebo ct24.cz se ve zprávách ze dne 12.9. (tehdy byl zřízen krizový štáb) dozvíte, že 16 lidí zemřelo na otravu methylalkoholem až k 17:33 hod. V době zřízení krizového štábu (cca 11:30) nebyl počet obětí zcela jasný (vzhledem k nutnosti potvrzení příčiny úmrtí), ale z on-line zpravodajství obou serverů jasně vyplývá, že se pohyboval kolem 10.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.

Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.

Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.

Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.

Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.

Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.

§ 26

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí
je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo silnice a místní komunikace
a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů
státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních
hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární
službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva
myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
s bližšími podmínkami

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti
je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-
li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou
oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné
oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území
obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou
způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti,
struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, používat biocidy,
měnit vodní režim či provádět terénní úpravy
značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory,
farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice,
místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem
orgánu ochrany přírody.

Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Dle grafů na str. 12 materiálu Hodnocení vlivu na veřejné zdraví podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020 (.pdf) , standardizovaná úmrtnost mužů na nádory v okrese Bruntál byla nejvyšší v celém kraji pouze v určitých letech, u žen pak byla v r. 2010 úmrtnost dokonce nejmenší v celém kraji. V r. 2010 tedy na tom byla u mužů hůře Opava, Ostrava, Nový Jičín i Karviná, u žen pak Opava, Ostrava, Nový Jičín, Karviná i Frýdek-Místek.

Novější materiály se nám bohužel nepodařilo dohledat.