Protože, když si uvědomíme, že v roce 2009, a teď budu mluvit v řádech, abych se netrefil, jsme za regulační poplatky jako kraj zaplatili nemocnicím 60 milionů, o rok později jsme zaplatili cca polovičku 30 milionů.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.
V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.
Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.
V posledních letech přesáhla částka roční, kterou platí ministerstvo za běh toho systému (sociálních dávek, pozn.) půl miliardy korun ročně.
Rozpočet (.pdf) (rok 2011) ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje pouze rámcové informace, které výrok ministra Drábka nepodpoří ani nevyvrátí. Je však možné podotknout, že Národní ekonomická rada vlády (jmenovitě Aleš Michl) ve svém materiálu (.pdf) Boj proti korupci v kapitole 8 nabízí vládě jako základní reformní přístup tzv. rozklikávací rozpočet, kde by byly zveřejněny konkrétní položky, které jsou financovány z peněz daňových poplatníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně tento přístup doposud neaplikovalo a data jím zveřejňovaná jsou velmi kusá, a nejen pro tento konkrétní výrok ministra Drábka, nicneříkající.
My jsme se před chvílí bavili o Lesích České republiky, ty mají na účtech přes 12 miliard korun.
Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.
Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
Už jsme se definitivně dohodli na tom, jako celá koalice, že budou rozšířeny pravomoci NKÚ na kontroly obcí a krajů, to už dohodnuto je.
Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
On (zákon o státním zastupitelství, pozn.) vlastně už prošel připomínkami legislativní rady vlády, tuším v dubnu.
Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.
Zadlužení za letošní rok se zvýšilo v podstatě o 100 % ve většině krajů České republiky a Liberecký kraj není výjimkou.
Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.
Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.
Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.
Když byla připravována smlouva nebo vlastně evropská ústava, Francouzi řekli ne, Holanďané řekli ne.
Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.
V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.
Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.
V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.
Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.
Nový zákon o veřejných zakázkách zrušil losovačky.
Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.
Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.
