Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle webu Českého statistického úřadu se průměrná cena nafty a benzínu skutečně pohybovala kolem třiceti korun za litr. Litr Naturalu 95 stál v celoročním průměru 30,32 Kč a litr motorové nafty 31,74 Kč.

Co se týče částky čtyřiceti korun, tak záleží na tom, zda měl pan Netolický na mysli průměrnou cenu v časovém ohraničení aktuálního týdne(k 7.9. 2012) nebo hodnotu od začátku roku.

Průměrná cena za aktuální týden (k 7.9. 2012) činí u Naturalu 95 38,12 Kč a u motorové nafty 37,25 Kč, kdežto průměrná cena od začátku roku za všechny měsíce do července 2012 činí u Naturalu 95 36,56 Kč a u motorové nafty 36,39 Kč. Každopádně po přičtení průměrných cen ze srpna a z počátku září se celková průměrná cena pohonných hmot blíží čtyřiceti korunám ještě o něco více.

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Komunitární (nebo také nadnárodní) metoda rozhodování představuje institucionální operační postup Evropské unie, u něhož jsou kompetence převedeny na společné orgány EU. Tento způsob rozhodování je používán u otázek týkajících se bývalého prvního pilíře EU- tedy u společných a komunitárních politik.

Tendence členských států jednat stále častěji na mezivládní úrovni však vede k opomíjení této, sice pomalejší, leč pro EU zásadní, metody, což již dříve kritizoval i samotný předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Co se týče samotné Fiskální smlouvy, tak ta výše uvedená slova potvrzuje. Smlouva měla původně vzniknout změnou základních unijních smluv, a tedy v rámci komunitární metody rozhodování. Kvůli odporu Velké Británie na prosincovém summitu EU (2011), však čelní představitelé Eurozóny od této možnosti upustili a namísto ní se vydali cestou mezivládní dohody. Fiskální pakt tak formálně vznikl mimo legislativní rámec EU, což může být skutečně interpretováno jako oslabení komunitární metody.

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý. Lisabonskou smlouvu projednával dvakrát Ústavní soud, byla schválena oběma komorami parlamentu a následně se objevil požadavek prezidenta Klause na výjimku.

Lisabonská smlouva (jako Sněmovní tisk 407) byla 29. ledna 2008 předložena vládou Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací. Senát následně podal Ústavnímu soudu ČR návrh na přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR a ten konstatoval, že Senátem označená ustanovení nejsou v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna návrh schválila 18. Února 2009 (pro bylo 125 poslanců). Senát dal souhlas s ratifikací smlouvy 6. května 2009 (pro bylo 54 senátorů). V září 2009 ale skupina senátorů podala druhý návrh Ústavnímu soudu na přezkum Lisabonské smlouvy. Prezident se rozhodl vyčkat s podpisem smlouvy, dokud senátoři návrh k Ústavnímu soudu nepodají. V říjnu 2009 také prohlásil, že bude požadovat výjimku z Listiny základních práv a svobod, jako si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Ústavní soud 3. listopadu 2009 konstatoval, že Lisabonská smlouva jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Ještě ten den ji pak podepsal jak prezident, tak předseda vlády.

Na základě informací z portálu EUR-Lex hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.

Výrok předsedy vlády je neověřitelný, neboť není zveřejněn aktuální žebříček největších českých exportérů, včetně objemu jejich vývozu.

Za rok 2011 nejsou doposud k dispozici aktuální data o jednotlivých českých firmách v oblasti jejich exportu. Výrok předsedy vlády tedy nelze objektivně hodnotit.

V roce 2008 byla skutečně podepsána rámcová smlouva (.zip) mezi Ministerstvem vnitra ČR a firmou Fujitsu Siemens Computers, s. r. o., na poskytování licencí a služeb pro subjekty veřejné správy. Za Ministerstvo vnitra podepisoval tuto smlouvu tehdejší ministr Ivan Langer.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Povodně v Libereckém kraji v roce 2010 způsobily celkovou škodu za více než 8,2 miliardy korun. Podle hejtmana Stanislava Eichlera samotný kraj potřeboval "přes dvě miliardy" jen na opravu zničených silnic a mostů v majetku kraje, přičemž první hrubé odhady hovořily přibližně o 1,5 miliardě korun. Náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp hovoří také o škodách, které přesahují celkovou částku 2 miliardy korun. Detailní informace poskytuje oficiální dokument MŽP ČR (.pdf - str. 119) o povodních ze srpna 2010.

Jaroslav Borka má pravdu, když tvrdí, že kraj zveřejňuje výběrová řízení nad hodnotu půl milionu korun. Karlovarský kraj dokonce zveřejňuje zakázky i pod tímto limitem.

Výsledky výběrových řízení zveřejňuje Karlovarský kraj na svém Informačním portálu, a to za období posledních dvou let.