Vladimír Dryml
A náchodská nemocnice moc si ekonomicky nestojí dobře. A má určitý deficit ekonomický.
Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.
O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".
Ivan Mařák
Stejně tak opozice je rovněž nesourodá. První dva roky s panem Gazdíkem jsme spolupracovali, pak další dva roky už tolik ne. Stal se poslancem.
V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.
Bohuslav Sobotka
Když jsem tehdy předkládal kolkování lihovin, proti kterému tehdy byl velký odpor zejména ze strany poslanců a senátorů Občanské demokratické strany (..)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zmíněný zákon prošel Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU, proti skutečně byli téměř všichni přítomní poslanci ODS (jeden se zdržel) a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík (zvolený za US-DEU).
Proti návrhu hlasovali i senátoři ODS, pouze senátor Alexandr Novák se zdržel (hlasovalo se za sníženého kvóra v situaci, kdy ještě nebyli jmenováni senátoři právě zvolení do funkcí).
Marian Jurečka
Jsme součástí Olomouckého kraje jako KDU-ČSL, Pavel Horák není v bezpečnostní radě a já nejsem zastupitel Olomouckého kraje.
Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.
Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.
Programu obnovy venkova, kde letos bylo alokováno 60 milionů korun...
Přestože Program obnovy venkova Olomouckého kraje na svém webu neuvádí celkovou sumu rozdělených prostředků, ke konečnému výsledku je možné se dobrat prostým součtem všech podpořených projektů, které jsou vypsány ve třech .pdf souborech, které jsou dostupné zde. Celková rozdělená částka pak po sečtení všech položek činí 59 022 000 Kč.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Michal Hašek
Kdo se podívá na stránky Poslanecké sněmovny zjistí, že moje účast zhruba odpovídá účasti Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 v Poslanecké sněmovně.
Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.
Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.
Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).
Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.
RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.
Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.
Petr Nečas
Od vzniku samostatné České republiky pouze v jednom případě premiér za ODS dovládnul až do konce mandátu. To bylo v letech 92 až 96. Pak premiér Klaus v roce 97 byl svržen zradou, nikoliv rebelií, ale zradou svých spolustraníků. Zrovna tak v roce 2009 premiér Topolánek opět zradou svých spolustračníků.
Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.
Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.
Co se týká železniční dopravy, nemáte pravdu že bychom v roce 2009 prodloužili Českým drahám smlouvu o 10 let. Oni totiž měly s Českými drahami Jihomoravský kraj až do roku 2014.
Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "
Ale pane redaktore, já bych vám chtěl připomenout, že to byl David Rath se mnou, který uvalil nucenou správu na VZP.
Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.
Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.
Kraj je zadlužen s tím 600 milionovým úvěrem částkou 1,8 miliardy. To je obrovská částka. Na jednoho, na jednoho člověka včetně nemluvňat je to pro občana kraje, je to 3 372 korun.
Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.
Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.
Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
