Přehled ověřených výroků

Výhřevnost odpadů je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, ale do značné míry závisí na vlastním složení odpadů - zvyšuje ji přítomnost dřeva či plastů. Emisní limity pro spalovny jsou regulovány směrnicí 76/2000 (.pdf)(str. 372-374) a jsou nastaveny přísněji než v případě hnědouhlených a černouhelných elektráren.

Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."

Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.

Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.

Údaje zastupitelstva i MŽP potvrzují, že projekty jsou takto dotovány.

Nedávné (21. září 2012) zasedání olomouckého krajského zastupitelstva projednalo podkladové materiály (.doc) s detailním seznamem a stručnými popisy jednotlivých probíhajících a proběhlých opatření vč. výše dotačních nákladů pro jednotlivé projekty.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pak realizuje Program rozvoje venkova (nikoli tedy operační program), skrze nějž jsou postupně s podporou evropských prostředků realizována "přirodně blízká, strukturální a protierozní protipovodňová opatření" v povodí řeky Bečvy.

Zastupitel Rozbořil tedy, byť ne zcela přesnými pojmy, pravdivě popisuje financování protipovodňových opatření v kraji.

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).

Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.

Zmiňovaná "bílá kniha cest" je dokument s názvem "Program investiční a neinvestiční výstavby oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje", který byl schválen 5. března 2002 zastupitelstvem Jihočeského kraje a který je od té doby pravidelně každý rok aktualizován. Aktuální verze bílé knihy je dostupná zde.

Již z úvodního obsahu dokumentu je patrné, že je bílá kniha členěna do tří částí a dalších kapitol na základě prioritních projektů pro danou oblast. Určení těchto priorit vychází z jiného koncepčního dokumentu, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, dostupného zde. Lze tedy konstatovat, že bílá kniha stanovuje prioritní investiční opatření.

Výtěžnost komunikací (dopravní zatížení) dokument uvažuje a pro některé projekty je zpracovaná.

Na základě těchto zjištění hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.