Bohužel současně stagnuje nebo klesá hospodářství v situaci, kdy v sousedním Německu, Polsku, Rakousku roste.
Podle statistiky Eurostatu zaznamenala Česká republika v předchozím roce z uvedených zemí nejmenší růst, a to 1,7 %. Tahounem v této čtveřice je jednoznačně Polsko, které ekonomicky rostlo o 4,3 % HDP.
Co se týče prognóz pro letošní rok, Česká republika má podle Eurostatu stagnovat na 0 % HDP růstu.
Ostatní země si povedou lépe než ČR - Německo bude růst o 0,6 %, Rakousko o 0,7 %, nejlépe si povede Polsko s růstem 2,7 %.
Každé zasedání vlády mimochodem začíná tématem evropské integrace.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.
Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.
My dnes máme, abych to pro diváky řekl velmi jednoduše, 4 druhy věznic. Od takové té nejlehčí až po nejtěžší.
Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.
Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:
- s dohledem
- s dozorem
- s ostrahou
- se zvýšenou ostrahou
Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.
Svět se rozkládá do menších, lépe řiditelných vládních jednotek. (...) A my jsme vlastně jediná nebo kontinent v rámci Evropské unie představuje jedinou jednotku, která vlastně postupuje proti tomuto scénáři.
Na základě vývoje integračních uskupení především v Jižní Americe a Africe hodnotíme tento výrok jako zavádějící.
S jistotou lze prohlásit, že Evropská unie představuje v globálním měřítku specifickou mezinárodní organizaci, která dospěla do velmi pokročilé míry integrace. Tato integrace se začala rozvíjet již v padesátých letech minulého století. Existují však minimálně dvě další organizace, které se silně inspirují v některých krocích EU nebo ji dokonce samy označují za svůj vzor, přestože míra jejich integrace zatím nedosáhla takového stupně jako v EU. Máme na mysli Africkou unii a především Unii jihoamerických národů (UNASUR).
Africká unie se snaží prostřednictví integračních snah v ekonomické oblasti dosáhnout rozvoje a vymýcení chudoby na africkém kontinentu.
V rámci prostoru Jižní Ameriky jsou integrační snahy v současnosti na pokročilé úrovni, přestože mezi jednotlivými státy panuje značné množství nedořešených sporů (jako například rivalita mezi Brazílií a Argentinou o postavení vůdčí země regionu nebo konfliktní sousedské vztahy mezi Kolumbií a Venezuelou). Jihoameričtí lídři se nijak netají svou inspirací v projektu EU a dokonce lze vysledovat paralely v organizační struktuře EU a UNASURu. Po vzoru EU se uvažuje (nebo alespoň do nedávna uvažovalo) o zavedení společné jihoamerické měny, parlamentu a zóny volného pohybu osob. Součástí jeho organizační struktury jsou Rada hlav států a vlád UNASURu, Rada ministrů zahraničních věcí UNASURu, Rada delegátů UNASURu a Generální sekretariát UNASURu, tedy orgány, které zakládají politickou spolupráci.
Samozřejmě existuje daleko více regionálních integračních struktur, které spojují národy regionů v rámci různých zájmových sektorů. Mezi další významné mezinárodní integrační iniciativy patří např. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), Eurasijská unie (EAU) nebo Dominikánsko-středoamerická smlouva o volném obchodu (CAFTA). Pozadí, funkce, účel a motivace pro existenci těchto uskupení jsou pochopitelně různá.
Přestože není míra integrace v jiných částech světa srovnatelná s příkladem EU, rozhodně není jedinou „protiproudu jdoucí“ organizací svého druhu, ba naopak, je pro značnou část z nich inspiračním zdrojem.
Já jsem pokládal otázky Van Rompuyovi a Barrosovi dva roky a ptal jsem se: "Existuje plán B? Prostě ani byste neřídili společnost, firmu bez plánu B." A oni mi řekli, říkali mi dva roky, že neexistuje plán B, protože žádný nepotřebujeme, protože eurozóna je úspěch.
Výrok Nigela Farage je potvrzen videem z Evropského parlamentu umístěného na webových stránkách youtube. Tvrzení je tedy hodnoceno jako pravdivé.
Projev z 22. června 2011 byl směřován hlavně předsedovi Evropské komise Manuelu Barossovi, ale i Hermanu Van Rompuyovi. Nigel Farage v něm hovoří o chybné predikci při předpokládaném vývoji krize společné evropské měny a rovněž kritizuje i chybějící alternativu k řešení krize. Video je ke shlédnutí na stránkách zde (eng.).
Financování politických stran bylo nastaveno někdy na začátku roku 2001, nebo tak nějak za našich vlád.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon, jež určuje základní pravidla pro financování politických stran a hnutí, pochází již z roku 1991, nikoliv z roku 2001, jak se vyjádřil poslanec Bublan. Zákon byl několikrát novelizován, k úpravám sa vyjadril i ústavný soud, když předpisem zrušil navýšení příspevku na mandrát poslance nebo senátora. První novelizace (.pdf) po vzniku samostatné ČR pochází z dílny vládního kabinetu V. Klause z roku 1994.
Tohle je deficit důchodového účtu v loňském roce, minus 40 miliard korun. (Bohuslav Sobotka ukazuje graf, pozn.)
Deficit důchodového účtu byl podle informací, které posktyla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení, 39,5 miliardy korun. Celkový stav důchodového účtu pak 36,4 miliardy korun. Informaci přinesla např. Česká televize nebo Český rozhlas. Výrok hodnotíme jako pravdivý, zaokrouhlení 39,5 na celé jednotky (40) je v rámci matematických pravidel.
Finové pěstují cukrovku.
Na základě dohledaných informací posuzujeme výrok jako pravdivý.
Finsko je skutečně pěstitelem cukrovky, i když se celkový objem produkce snižuje. Cukrovka se pěstuje v oblasti poblíž továrny Säkylä. V roce 1996 dosahovalo pěstování cukrovky v poměru na rozsah orné půdy asi 1% (.pdf), po roce 2005 tento objem ještě klesl, a to z důvodu reformy EU v této oblasti.
Současný objem produkce této komodity dosahuje výše zhruba 81 tisíc tun.
Systém auditu (čerpání dotací z EU, pozn.) byl nastaven za Topolánkovy a Fischerovy vlády.
Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.
Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.
„Lisabonská smlouva její ratifikace, budila četné otázky, byla dvakrát u Ústavního soudu, a obě komory českého parlamentu tuto Lisabonskou smlouvu ratifikovaly dokonce ústavní většinou. A po tomto, když se čekalo, že prezident pouze připojí podpis, došlo k tomu, že prezident přišel s požadavkem výjimky.“
Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý. Lisabonskou smlouvu projednával dvakrát Ústavní soud, byla schválena oběma komorami parlamentu a následně se objevil požadavek prezidenta Klause na výjimku.
Lisabonská smlouva (jako Sněmovní tisk 407) byla 29. ledna 2008 předložena vládou Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací. Senát následně podal Ústavnímu soudu ČR návrh na přezkum souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR a ten konstatoval, že Senátem označená ustanovení nejsou v rozporu s Ústavou. Poslanecká sněmovna návrh schválila 18. Února 2009 (pro bylo 125 poslanců). Senát dal souhlas s ratifikací smlouvy 6. května 2009 (pro bylo 54 senátorů). V září 2009 ale skupina senátorů podala druhý návrh Ústavnímu soudu na přezkum Lisabonské smlouvy. Prezident se rozhodl vyčkat s podpisem smlouvy, dokud senátoři návrh k Ústavnímu soudu nepodají. V říjnu 2009 také prohlásil, že bude požadovat výjimku z Listiny základních práv a svobod, jako si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Ústavní soud 3. listopadu 2009 konstatoval, že Lisabonská smlouva jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Ještě ten den ji pak podepsal jak prezident, tak předseda vlády.
