Martin Kuba
Cena za přenos energie nějak zásadně nenarůstá. Cena silové elektrické energie na trhu také ne. Co u nás velmi významně narůstá, je to, co všichni platíme za fotovoltaiky, za ty obnovitelné zdroje. V téhle té chvíli je třeba říct, že je to nějakých 752 korun na megawatthodinu, což je při průměrné spotřebě jednoho rodinného domu nebo bytu kolem 4 Megawatt za rok, někde ke 2 tisícům korun, které všichni ze svých zdrojů dáváme, je to 32 nebo 37 miliard korun už v tomhle tom roce.
Výrok ministra Kuby je neověřitelný, neboť nejsou dohledatelná všechna fakta, které ministr popisuje.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 27. června letošního roku Energetický regulační věstník (.pdf), kde na straně 2 informuje, že " očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh." Je třeba dodat, že nejde podle ERÚ pouze o cenu za obnovitelné zdroje energie (či dokonce pouze za fotovoltaiky), protože, jak ERÚ píše, jsou zde "zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím elektřiny."
Mimo toto ministrem popsané číslo však nebylo možné dohledat ostatní statistická data, na která se ministr odvolává, a z nichž tvoří celkový výsledek 32-37 mld. Kč, tudíž je jeho výrok neověřitelný.
Petr Bendl
„To je důvod, kterým já jsem se zabýval, podle mě docházelo k zneužívání postavení na trhu, ale to je jenom můj pocit, proto jsem se obrátil na antimonopolní úřad, aby posoudil, do jaké míry tady, jestli jsou to řetězce, jestli jsou to producenti, kdo vlastně je tím, kdo té situace využil a možná nefér zvedl cenu vajec.“
Do doby než obdržíme vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Agentura Mediafax.cz zveřejnila vyjádření mluvčího Ministerstva zemědělství Jana Žáčka, v němž uvádí, že „v úterý 27. března adresoval ministr Bendl dopis předsedovi ÚOHS, v němž ho požádal o prošetření výše cen vajec v obchodních řetězcích v souvislosti se strmým nárůstem jejich spotřebitelských cen.“
Tiskový mluvčí MZe ČR Jan Žáček nám 5. dubna 2012 osobně telefonicky potvrdil odeslání dopisu ministra Petra Bendla na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, v kterém žádá ÚOHS o prošetření vzniklé situace. Konkrétně vyzval ÚOHS, aby prověřil možné nezákonné jednání ze strany obchodních řetězců, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž v souvislosti s tímto zemědělským produktem na českém trhu. Tiskový mluvčí nám však odmítl kopii žádosti zaslat.
5. dubna 2012 nám ePodatelna ÚOHS zaslala potvrzení o přijetí našeho dotazu o existenci a obsahu žádosti ministra Petra Bendla. Doposud však odpověď nedorazila. Jakmile se tak stane, hodnocení upravíme.
Jaromír Drábek
Důchodová reforma je dokonce v Bílé knize Evropské unie vyhodnocena jako přesně ty kroky, které jsou systémově správné.
Výrok ministra práce je vzhledem k dohledaným dokumentům o české důchodové reformě a tzv. Bílé knize EU o důchodech pravdivý.
Bílá kniha EU o důchodech (ENG) nabízí jednotlivým členským státům zhruba 5 systémových doporučení pro změnu nastavení penzijního systému v dané zemi. Tato doporučení popisuje také Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) Jedná se o svázání věku odchodu do důchodu s očekávanou střední délkou života; omezení předčasných důchodů; podporu prodloužení pracovní kariéry; sjednocení věku odchodu mužů a žen do důchodu a podporu rozvoje doplňkového důchodového spoření.
Vláda ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňují základní změny, které má důchodová reforma přinést. Z těchto materiálů vyplývá, že jsou v souladu s tím, co je obsaženo v Bílé knize EU o důchodech.Výrok Jaromíra Drábka je tak pravdivý.
Jiří Dolejš
(Jinak by nebylo možné v době krize, kdy říkáte, že se všichni musíme uskromnit,) že za poslední dva roky nám přibylo dolarových milionářů v České republice - shodou okolností mezi růstovým rokem 2010 a 2011, kdy se zmrazily platy a klesaly životní náklady - o 29 % více dolarových milionářů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.
Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jaroslav Zedník
Protože, když si uvědomíme, že v roce 2009, a teď budu mluvit v řádech, abych se netrefil, jsme za regulační poplatky jako kraj zaplatili nemocnicím 60 milionů, o rok později jsme zaplatili cca polovičku 30 milionů.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.
V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.
Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.
Jeroným Tejc
V kauze Davida Ratha bylo podáno trestní oznámení, na to trestní oznámení se reagovalo masivním nasazením odposlechů, to konkrétně prostorových v domech, reagovalo se masivním sledováním a dokumentaci té situace, což je jistě v pořádku, nechali dokonce pokračovat ty konkrétní osoby v páchání trestné činnosti, aniž by tomu zabránili.
Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.
Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.
Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.
Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.
Petr Nečas
V loňském roce náš export dosáhl téměř 3 bilionů korun.
S ohledem na údaje Českého statistického úřadu dáváme premiérovi za pravdu.
Celkový objem exportu za rok 2011 byl na základě databáze zahraničního obchodu ČSÚ 2 869 miliard CZK, což skutečně tvoří “téměř 3 biliony korun”. Výrok tedy považujeme za pravdivý.
80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii).
Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.
Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.
Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.
David Rath
Poslanci ČSSD už několikrát navrhovali odstoupení VZP od projektu IZIP?
Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.
3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.
Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.
V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.
Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.
Lenka Kadlecová
Ve chvíli, kdy to vzbudilo negativní ohlas, radní skončilo vyplácení odměn, veškeré odměny vrátili. (Jde o vyplácení odměn pro radní kraje za sezení v dozorčí radě nemocnice)
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nebylo zastaveno vyplácení odměn a k jejich vracení docházelo postupně později.
Vyplácení odměn (a jejich zvýšení) v řádu desetitisíců pro radní kraje, kteří byli členy dozorčích rad některých krajských firem (např. Krajská nemocnice Liberec), vzbudilo negativní ohlas i reakci opozice. 24. listopadu 2011 bylo přislíbeno navrácení odměn, přesto ještě 12. prosince 2011 Pavel Petráček svou odměnu nevrátil. 11. června 2012 do situace zasáhla také Policie ČR a mj. obvinila i primátorku Liberce Martinu Rosenbergovou.
Čeká se tedy na to, zda obvinění porušili povinnosti při správě cizího majetku.
Pro doplnění: Ne všichni radní pobírali odměny.
