Přehled ověřených výroků

Výrok ministra Kalouska je vzhledem k dohledaným faktům pravdivý.

V zákonu o spotřebních daních (353/2003 Sb.,) se v paragrafu 57, bod 1 uvádí, že "nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu, které nakoupily minerální oleje...za cenu obsahující daň nebo tyto výrobky samy vyrobily a prokazatelně je použily pro zemědělskou prvovýrobu." Jak je dále ze zákona patrné, zemědělcům se vrací část spotřební daně, a to po prokázání nákupu těchto minerálních olejů využitých v zemědělství.

Dále o problému tzv. zelené nafty píše (.doc) samotné ministerstvo financí, kdy překládá vládě argumenty, že: " zrušením zelené nafty je sledováno odstranění distorzní daňové úlevy, kdy jedné skupině podnikatelů (myšleni zemědělci) je poskytováno zvýhodnění oproti ostatním skupinám podnikatelů".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:

25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.

10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.

S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.

Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.

Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.

Tento výrok je pravdivý, neboť je skutečně v dokumentu Strategie kraje Vysočina 2020 (.doc) v kapitole věnované dopravě (str. 26) uvedeno následující: "...Zastupitelstvo kraje vyjádřilo vůli řešit silniční síť kraje koncepčně schválením tzv. Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Cílem identifikace nejdůležitějších silnic v kraji je kvalitní dostupnost všech obcí v kraji nad 3 tis. obyvatel. Síť má zajistit kvalitní propojení mezi okresy kraje a řeší i důležitá silniční spojení se sousedními kraji." Specifika, analýza a návrhu vztahující se k páteřní silniční síti jsou dále popsány na str. 41 až 43 dokumentu.

Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."

V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že dotyčné osoby, jmenovitě libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou, krajského radního pro ekonomiku Zdeňka Bursu a gen. ředitele nemocnice v Liberci Jiřího Veselku, policie obvinila v souvislosti se schválením odměn pro krajské radní ve funkcích dozorčí rady nemocnice. K zahájení soudního řízení však zatím nedošlo, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.