A Nejvyšší kontrolní úřad sám uvádí ve své zprávě (týkající se nákupu armádních letounů CASA, pozn.), že s tímto postupem Ministerstva obrany, to znamená nevypracování, ocenění konkrétním metodickým řešením tady této, celého toho nákupu vyslovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže souhlas.
Výrok Stanislava Polčáka hodnotíme na základě zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jako pravdivý.
NKÚ ve zprávě (.pdf, str. 5) týkající se nákupu armádních letounů CASA opravdu uvádí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevznesl proti postupu ministerstva obrany námitky.
Konkrétně je zde uvedeno:
"Ministerstvo obrany při zadání veřejné zakázky na pořízení taktických transportních letounů využilo výjimky uvedené v ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s odůvodněním, že předmětem veřejné zakázky je vojenský materiál nutný k zajištění obrany a bezpečnosti státu, a zaslalo dne 7. listopadu 2008 zprostředkovateli nákupu výzvu k jednání ve věci veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neměl proti postupu MO ve svém stanovisku námitky."
„Ano, v současné době Česká republika obdržela takzvaný warning letter, kde na základě analýzy Evropské komise a Evropského účetního dvora tím hlavním důvodem, proč jsou pozastaveny platby v rámci celého systému operačních programů, je samozřejmě otázka fungování celého auditního systému.“
Výrok premiéra Nečase považujeme za neověřitelný vzhledem ke skutečnosti, že nemáme plné znění zmiňovaného varovného listu.
Fakt, že Komise odeslala tento list v týdnu od 12. do 18. března 2012, zmiňuje ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich autenticitu potvrdilo, ministerstvo financí se nevyjádřilo.
21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "včera odpoledne dorazil z Evropské komise do České republiky dlouho avizovaný dopis, který uzavírá sérii jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí." Tato zpráva zároveň potvrzuje, že "bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky."
Otázka fungování celého auditního systému je podle tiskové zprávy jenom jedním ze slabých míst. Bez plného znění "warning letteru" nejsme schopni identifikovat, jestli jde zároveň o primární důvod sporu. Dopis nebyl doposud uveřejněn, proto Demagog.cz požádal Úřad vlády České republiky o zaslání jeho plného znění. Čekáme na odpověď. Na základě dostupných zdrojů však výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Já jsem ve funkci třičtvrtě roku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. M. Netolický byl zvolen členem Rady Pardubického kraje 15.prosince 2011. Tedy třičtvrtě roku ve funkci bude tedy přesně 15. září 2012. Výrok sice není absolutně přesný, ale hodnotíme ho jako pravdivý.
Otázka moderátora: víte, Jane Horníku, jak velká je nezaměstnanost v Karlovarském kraji? Odpověď: Bude kolem 17 %, je to možný?
Na základě údajů Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle údajů krajské správy Českého statistického úřadu v Karlových Varech dosahuje nezaměstnanost v kraji 10 % (ke dni 8.8.2012).
Je to, je to slib, jestli můžu doplnit, to máme i v programu, zákon neprošel. (zákon o prokázání původu příjmů a majetku)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Strana SPOZ má ve svém volebním programu doslova uvedeno: „... Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven.”
Obdobný návrh zákona z dílny ČSSD v tomto volebním období již dvakrát neprošel,návrh první, návrh druhý.
V této chvíli jsme schválili změnu ústavy, co se týče přímé volby prezidenta. Do Senátu jsme poslali změnu ústavy, co se týče imunity zákonodárců a soudců. Projednáváme změnu ústavy, co se týče NKÚ. Možná budeme projednávat změnu ústavy, co se týče přímé volby starostů a teď bych mohl pokračovat.
Všechny Stanjurou zmíněné návrhy jsou skutečně v projednávání nebo schváleny.
V současnosti je projednáváno, resp. před vyhlášením, 5 návrhů, které mění ústavní pořádek ČR:
Návrh změny ústavy, týkající se přímé volby a postavení prezidenta, byl schválen i podepsán prezidentem.
Senát bude projednávat návrh na omezení imunity: Nově, pokud příslušná komora odepře souhlas ke stíhání senátora, ústavního soudce, nebo poslance, bude stíhání vyloučeno pouze po dobu trvání mandátu/funkce (dnes platí, že trestní stíhání, je-li odepřeno, je vyloučeno navždy).
Ve sněmovně ve druhém čtení, je návrh změny ústavou dané působnosti NKÚ, který by nově měl kontrolovat i hospodaření krajů, obcí a zákonem určených právnických osob.
Doplňme, že je zde návrh ústavního zákona o celostátním referendu (oživený po loňském zamítnutí) a úst. zákona o změnách hranic s Rakouskem.
V roce 2008 byla průměrná cena nafty a benzínu kolem 30 korun, dneska jsme téměř na 40.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle webu Českého statistického úřadu se průměrná cena nafty a benzínu skutečně pohybovala kolem třiceti korun za litr. Litr Naturalu 95 stál v celoročním průměru 30,32 Kč a litr motorové nafty 31,74 Kč.
Co se týče částky čtyřiceti korun, tak záleží na tom, zda měl pan Netolický na mysli průměrnou cenu v časovém ohraničení aktuálního týdne(k 7.9. 2012) nebo hodnotu od začátku roku.
Průměrná cena za aktuální týden (k 7.9. 2012) činí u Naturalu 95 38,12 Kč a u motorové nafty 37,25 Kč, kdežto průměrná cena od začátku roku za všechny měsíce do července 2012 činí u Naturalu 95 36,56 Kč a u motorové nafty 36,39 Kč. Každopádně po přičtení průměrných cen ze srpna a z počátku září se celková průměrná cena pohonných hmot blíží čtyřiceti korunám ještě o něco více.
(Václav Moravec: Pane ministře, před 2 měsíci jste nám v Otázkách sliboval přípravu novely zákona o potravinách, jak jste daleko? Petr Bendl: Pracujeme na ní. [...] ) K 1. lednu 2014 by měla začít platit řada nových legislativ, týkající se mimo jiné i těchto, řeknu, záležitostí, kdy máme opravdu špatnou orientaci v tom, co ten výrobek obsahuje, kdo ho vyrobil.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat informaci, která by potvrzovala vstup v platnost nových legislativ, týkající se velikosti textu a informací uváděných na štítcích potravin v ČR. Činíme tak i přesto, že se prokázalo vydání nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, z toho důvodu že jeho zavedení je povinné až od 13. prosince 2014, u většiny jeho ustanovení, kromě požadavků na mleté maso, jejichž zavedení je povinné od 1. ledna 2014
Podle informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které je součástí odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, bylo 22. listopadu 2011 zveřejněno Nařízení 1169/2011/EU (.pdf), o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, přičemž jeho zavedení je povinné od 13. prosince 2014 (u většiny ustanovení, kromě požadavků na mleté maso a požadavků nutričního značení). Účinnost většiny ustanovení se však odkládá o 3 roky. Stránky ICBP pak poskytují poměrně přehledné informace o hlavních bodech tohoto nařízení a o datech jejich povinného zavedení.
Internetový portál agronavigator.cz pak přináší poměrně podrobný výčet požadavků nového nařízení k informacím na obalech potravin, mezi kterými jsou jak jasné požadavky na velikost a tedy i čitelnost textu, tak i povinná nutriční deklarace či nutnost uvedení země původu (country of origin labelling = COOL), zákaz uvádění zavádějících informací, nebo nutnost uvádění přítomných alergenů.
Kočandrle: Samozřejmě, tam jsou, jednak jsou tam škody po povodních. Moderátor: Ve výši? Kočandrle: Přes 2 miliardy korun. (jde o povodňové škody na pozemních komunikacích)
Tento výrok lze označit za pravdivý.
Povodně v Libereckém kraji v roce 2010 způsobily celkovou škodu za více než 8,2 miliardy korun. Podle hejtmana Stanislava Eichlera samotný kraj potřeboval "přes dvě miliardy" jen na opravu zničených silnic a mostů v majetku kraje, přičemž první hrubé odhady hovořily přibližně o 1,5 miliardě korun. Náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp hovoří také o škodách, které přesahují celkovou částku 2 miliardy korun. Detailní informace poskytuje oficiální dokument MŽP ČR (.pdf - str. 119) o povodních ze srpna 2010.
Protože není pravda, není pravda, že by ten, že bysme šli degresivním způsobem ve státním rozpočtu. My jdem progresivním způsobem.
Není úplně jasné, k čemu degresivitu či progresivitu Vojtěch Filip vztahuje. V ekonomické teorii se hovoří o progresivním, resp. degresivním státním rozpočtu, pokud struktura státního rozpočtu (tedy nastavení příjmů a výdajů) příspívá k redistribuci prostředků od nižších příjmových kategorií k těm vyšším, resp. od vyšších k nižším. V případě progresivního státního rozpočtu se tedy míra nerovností ve společnosti snižuje, v případě degresivního je tomu naopak (viz. první dva odstavce úvodu dostupné odborné publikace Klazara a Slintákové (.pdf)).
Informaci, zda je současný státní rozpočet progresivní a degresivní nelze ve veřejném prostoru dohledat. Pro zajímavost lze pouze odkázat na část výborně hodnocené kvalifikační práce Jany Látalové z VŠE z roku 2012, která obdržela druhé místo ve finále soutěže děkana Národohospodářské fakulty VŠE o nejlepší magisterskou práci roku 2011 a analyzovala dopady zdanění a veřejných výdajů (obou stran státního rozpočtu, každé zvlášť) na rozdělení příjmů jedinců (domácností). V závěru Látalová konstatovala, že současné nastavení daňových úlev je degresivní, tzn., že vysokopříjmové skupiny mají větší možnost více snížit základ daně nežli středněpříjmové skupiny a nastavení sociálního systému je spíše progresivní, jelikož sociální transfery jsou zaměřeny zejména na 20 % nejchudších domácností.
Otázkou je však dopad celkové struktury státního rozpočtu na rozdělení příjmů ve společnosti. Nelze dohledat aktuální analýzu na toto téma, proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.
