Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v dodatku koaliční smlouvy je výslovně uvedeno, že fungování vlády nesmí být postaveno na podpoře "přeběhlíků".

V dodatkukoaliční smlouvy z 30.6.2011 je výslovně řečeno následující: "Koaliční strany se zavazují, že nebudou v případě hlasování o nedůvěře (důvěře) vládě hledat podporu mimo poslanecké kluby koaličních stran, ani separátně mezi jednotlivými poslanci koaličních stran, a nepostaví fungování vlády na „přeběhlících“.

Výrok Bohuslava Sobotky je tedy pravdivý neboť dodatek koaliční smlouvy skutečně vylučuje spolupráci vlády s "přeběhlíky".

Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.

Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.

Petr Fiala

Pravda

Dle stanovisek Rady Vysokých škol (RVŠ), jež je orgánem reprezentace vysokých škol a České konference rektorů (ČKR), která je orgánem reprezentace vysokých škol složeným z jejích rektorů, je financování vysokých škol v dlouhodobém deficitu.

ČKR např. upozorňuje na zmiňovaný deficit již pro rok 2007 (.pdf), a to ve výši 2,28 miliardy Kč. Tiskové prohlášení (.doc) RVŠ sleduje a predikuje deficit rozpočtu vysokých škol od roku 2009 (pro rok 2009 1,4 miliardy Kč, 2010 3,1 miliardy Kč a 2011 4,1 miliardy Kč).

Nepravda

Rozsudek "dražbu poslanců" nepotvrzuje a věnuje se této verzi událostí jen okrajově.

Opakujeme část hodnocení jiného Bártova výroku o tom, že rozsudek ukazuje na "dražbu poslanců":

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Pokud jde o to, jaká část rozsudku se těmto spekulacím věnuje, jde o část tří stran (13-15) z celkových 28 stran rozsudku. Možný mocenský puč v řadách VV je pak zmiňován na str. 12, 17-18 a 22. Rozsudek se ve většině svého obsahu "dražbě poslanců" nevěnuje a tento Bártův výrok je tedy zcela nepravdivý.

Neověřitelné

Jednací řád Poslanecké sněmovny ani konkrétní část webových stránek PS PČR určená výboru pro obranu a bezpečnost pravomoci vůči státnímu zastupitelství neuvádí.

Na stránkách PS lze nalézt pouze funkce výborů v legislativním procesu.

Unie státních zástupců se ohradila proti úmyslům výboru pro obranu a bezpečnost svolat mimořádné zasedání bezpečnostního výboru k tématu prověrky mimořádného dohledu vrchního státního zastupitelství na Městském státním zastupitelství v Praze dne 6. února 2012. V jejím prohlášení (.doc) ze dne 16. 02. 2012 uvádí, že " žádný státní zástupce není nejen povinen, ale ani oprávněn, zodpovídat se z výkonu svých zákonných oprávnění Parlamentu ČR, jeho výborům nebo jednotlivým poslancům či senátorům. Pravomoci státních zástupců, vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství a kontrolní oprávnění jsou definovány v příslušných právních předpisech, zejména v trestním řádu, zákonu o státním zastupitelství a vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství, přičemž z žádného právního předpisu nevyplývá, že by kterýkoliv představitel moci zákonodárné či výkonné mohl do činnosti státního zastupitelství jakkoliv zasahovat. Výjimkou jsou zákonem jasně definovaná oprávnění ministra spravedlnosti."

Dále je také uvedeno, že pokud je "na tomto jednání žádána přítomnost pověřeného vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby. "

Také ministr spravedlnosti se měl skrze svou mluvčí vůči zamýšlenému postupu výboru pro obranu a bezpečnost ohradit. Uvedl, že "naším cílem je posilovat nezávislost státního zastupitelství, a nikoli ji oklešťovat tím, že si budou politici předvolávat na koberec státního zástupce ve chvíli, kdy on učiní něco, co se jim nelíbí."

Na to reagoval předseda daného výboru Radek John . Uvedl: " Odmítám prohlášení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, že projednání věci poslaneckým výborem je zásahem do nezávislosti české justice. Důvodem mimořádného jednání výboru totiž není řešení konkrétních kontrolovaných případů, nýbrž posouzení zda by podobný postup státního zastupitelství, ke kterému došlo minulý týden, nemohl být v rozporu se zákonem.
Jelikož státní zastupitelství je coby orgán činný v trestním řízení součástí moci výkonné, nepovažuji postup při svolání schůze za jakkoli nestandardní. Ministr spravedlnosti nese za činnost státních zastupitelství politickou odpovědnost, podobně jako ministr vnitra nese politickou odpovědnost za činnost Policie ČR."
Ve svém druhém vyjádření ještě doplnil: "Tématika státního zastupitelství, které je součástí moci výkonné, patří na parlamentní půdu, kdy Parlament ČR má jako zákonodárná síla, svou neoddiskutovatelnou kontrolní roli. a že "předseda výboru je ze Zákona o jednacím řádu povinen svolat zasedání výboru, požádá-li o to dvě pětiny členů bezpečnostního výboru. V tomto případě jich bylo osm ze tří politických stran, tedy dokonce celé tři pětiny členů bezpečnostního výboru. " Také ústavní právník Zdeněk Koudelka potvrzuje slova Radka Johna :
"Parlamentní demokracie je založena na odpovědnosti vládní složky výkonné moci parlamentu, u nás Poslanecké sněmovně. Naše ústava do vládní složky výkonné moci řadí státní zastupitelství. Z ústavy plyne, že vláda je i za činnost státního zastupitelství odpovědna Poslanecké sněmovně. Nástroje kontroly Poslanecké sněmovny nad činností vládní složky výkonné moci jsou různé. Poslanci mohou podávat na členy vlády interpelace, ale mohou tyto věci projednávat i na plénu Poslanecké sněmovny nebo ve svých výborech. Poslanecká sněmovna nemůže uložit závazně orgánu výkonné moci, jak má určitou věc řešit, ale může přijmout nezávazné usnesení, kterým něco doporučí či vyjádří názor na věc. Všechny státní orgány musí v demokracii unést veřejnou kritiku a kontrolu jako součást demokratického státního režimu. K veřejné kontrole patří i projednávání věcí veřejného zájmu v parlamentu. To platí i vůči státnímu zastupitelství.
Nejde o nic nového. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny již dříve projednával kauzu katarského prince i situaci, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odňalo trestní stíhání Jiřího Čunka nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a přikázalo ji Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. Ústavně právní výbor si vyslechl i vyjádření tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která se nebála před poslanci hájit rozhodnutí svého úřadu. Dříve na jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny byl opakovaně Jaroslav Fenyk, náměstek nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Státní zástupce si musí být vědom, že disponuje veřejnou mocí a že nakládání s mocí podléhá kontrole. Státní zastupitelství není v používání jemu svěřené části výkonné moci neodpovědné. Ani zákon nemůže zrušit ústavní odpovědnost vládní části výkonné moci Poslanecké sněmovně.
Jestliže se výbor Poslanecké sněmovny zajímá o nakládání se svěřenou mocí státním zastupitelstvím, je takový zájem v souladu se základy parlamentní demokracie. Pokud orgán výkonné moci není schopen či ochoten legitimně zdůvodnit svá mocenská rozhodnutí, včetně dotazů poslanců, vystavuje se podezření, že nemůže svou činnost důvěryhodně obhájit. V takovém případě v parlamentní demokracii nastupuje otázka, zda může vláda unést odpovědnost za orgány vládní složky výkonné moci, které neunesou veřejnou kontrolu.
"

Dané texty tedy naznačují, že problematika kompetencí výboru pro bezpečnost není úplně jasná.

Pravda

Výrok ministra Kubiceho je pravdivý, neboť jej lze doložit na základě různých informačních zdrojů.

Tento systém je skutečně již v provozu. Jde o projekt, který má zrychlit trestní řízení a odbyrokratizovat celý proces. Jedná se o spolupráci Policie s justičními orgány - tento projekt popisuje např. eJustice.cz. O projektu se zmiňuje také specializovaný web Ministerstva spravedlnosti ČR.

Zavádějící

Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.

Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.

Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.

Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.

Pravda

Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.

Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.

Nepravda

Sněmovna měla tři místopředsedy už v letech 1998 až 2002.

Počet místopředsedů byl skutečně v minulosti vyšší: v r. 2006 se na ustavující schůzi odhlasovalo místopředsedů pět, v r. 2002 dokonce šest. V roce 1998 se ovšem sněmovna rovněž usnesla na počtu tří, který pak zůstal do r. 2002. Miroslava Němcová pro tento návrh sama hlasovala.

Když se však v r. 2010 diskutoval počet místopředsedů, Němcová sama počet tří nenavrhla, to udělal Petr Tluchoř. Němcová sice v tom okamžiku sněmovně předsedala, návrh ale podat mohla: ve všech zmíněných letech byl počet místopředsedů vždy stanoven dle návrhu předsedajícího (V. Klaus v r. 1998 podal hned tři návrhy). Výraz "prosadila" ovšem nemusí odkazovat na podání návrhu, nepodařilo se nám ale nalézt zdroj, který by potvrzoval, že Němcová počet tří prosazovala.

Nemůžeme posuzovat, co si poslankyně Němcová pamatuje, na druhou stranu se ani jedno z jejích tvrzení neshoduje s faktickým základem ve veřejných záznamech o sněmovně. Proto je posuzujeme jako nepravdivá.

Neověřitelné

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.