Přehled ověřených výroků

26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.

Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.

Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního znění Koncepce zahraniční politiky ČR (.pdf), které bylo schváleno vládou ČR 20. července 2011.

Kapitola 2.2. Česká republika a mezinárodní prostředí hovoří, že "Česká republika vystupuje v mezinárodních vztazích z pozice demokratickéhoa politicky, hospodářsky a sociálně stabilního státu ve střední Evropě, kterýsleduje nejen své vlastní zájmy, ale přebírá také spoluodpovědnost za vývojEvropy, euroatlantického prostoru a celého mezinárodního společenství." Část 4.8. O veřejné diplomacii si staví za cíl "prezentovat Českou republiku jako vyspěloudemokratickou zemi s bohatou kulturou, zajímavou historií a vlastníidentitou. Zemi s lidským kapitálem, založeným na vědomostníma inovativním potenciálu, která je důvěryhodným partnerem v politických,bezpečnostních i ekonomických vztazích, místem pro zhodnocení investic;respektovaného člena mezinárodních organizací a bezpečnostnícha ekonomických struktur, partnera ve světovém společenství." Úvodní kapitola mimo jiné analyzuje postavení České republiky v roce 2011, kde tvrdí, že "hlavním českým i evropským zájmem je zachovat vliv Evropy a celé euroatlantické civilizace na utváření mezinárodního řádu a posílit jejich ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost." Kapitola 4.1.2. s názvem ČR v Evropské unii potvrzuje, že "ČR projekt evropské integrace plně podporuje, nevidí pro nějalternativu, ale bude se zasazovat o optimalizaci jeho politickýcha ekonomických nákladů."

Vězeňská služba na svých stránkách uvádí výčet deseti vazebních věznic.

Ve statistické ročence (.pdf) Vězeňské služby ČR za rok 2011 můžeme na stránkách 34-72 nalézt tabulky, zachycující kapacitu a stav v jednotlivých věznicích k 31. 12. 2011. Pokud vyhodnotíme údaje za vazební věznice, které jsou uvedeny na stránkách Vězeňské služby, zjistíme, že k 31. 12. 2011 bylo v uvedených věznicích s kapacitou 4 742 míst 4 695 osob. To znamená, že vazební věznice byly k 31. 12. 2011 naplněné z 99 %.

Z tabulek na stranách 34 a 35 uvedeného materiálu však lze vyčíst, že ve vazebních věznicích se vyskytují jak obvinění, tak odsouzení vězni. Pokud spočítáme míru naplnění průměrných kapacit, které jsou vyčleněny pro výkon vazby, průměrnými počty obviněných osob, vyjde nám, že v 15 věznicích, ve kterých byly v roce 2011 vězněny také obviněné osoby, byly části vyčleněné pro výkon vazby naplněny průměrně ze 105 %.

Pro doplnění se můžeme podívat také na statistiku (.pdf) za měsíc březen 2012, konkrétně na tabulku XIII - Stav využití ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby ČR k 31.3. 2012. K 31. 3. 2012 bylo uvězněno 2 556 obviněných osob a kapacita vyčleněná pro výkon vazby činila 2 430 míst. Z toho vyplývá, že tato kapacita byla využita ze 105 %.

Pokud bychom zjišťovali stav naplnění kapacit ve vazebních věznicích, uvedených Vězeňskou službou ČR, k 31. 3. 2012 bez ohledu na to, zda se jedná o obviněné nebo odsouzené osoby, ze statistiky za měsíc březen vyplývá, že v těchto vazebních věznicích, s kapacitou 4 925 osob, jich bylo umístěno celkem 5 185, což odpovídá naplnění kapacity ze 105 %.

Nejnovější údaj o počtu obviněných ve výkonu vazby a kapacitě výkonu vazby je z 8.6. 2012. K tomuto datu činila naplněnost 98,75%.

Ani jeden z námi zjištěných údajů tedy neodpovídá údaji, který uvádí ministr Pospíšil. S ohledem na výše uvedené dostupné informace tedy hodnotíme výrok ministra Pospíšila jako nepravdivý.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Deník.cz takřka doslova potvrzuje slova Lenky Kadlecové. Informuje, že podle Krajské správy silnic Libereckého kraje (na jejichž stránkách se nám ale tyto informace nepodařilo dohledat), bylo povodněmi zásadně poškozeno 15 úseků silnic, z nichž osm se silničářům podařilo opravit už loni. Letos na podzim mají začít práce na dalších čtyřech úsecích. Stejné informace lze nalézt i na serveru Aktuálně.cz, oba servery se shodují i v celkové částce nákladů na opravy, a to 660 milionech korun.

Analýza stavu dopravy v Libereckém kraji zveřejněná na serveru Libereckého kraje ale informuje, že povodněmi bylo v roce 2010 poškozeno celkem 38 úseků silnic II. a III. třídy, tedy krajských silnic.

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý.

Ministr Bendl ve svém výroku užívá slovní spojení "jsme dneska". Lze se tedy domnívat, že operuje s "nejnovějšími" statistickými údaji. Ty lze dohledat na stránkách jeho rezortu pod názvem "Komoditní karta Vepřové maso březen 2012" (.docx). Nejaktuálnější data se vztahují k měsíci lednu. Můžeme je však porovnat i s celým předešlým rokem 2011. Je také nutné zdůraznit, že všechna tato čísla jsou pouze odhady Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, orgánů celní správy atd.

Pro měsíc leden platí, že se celkový podíl domácí výroby vepřového masa v České republice k jeho celkové spotřebě rovná 60,68 % (údaje o celkové spotřebě vycházejí ze vzorce: výroba 18 200 tun masa mínus vývoz 2 720 tun masa plus dovoz 14 510 tun masa, následně je vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).

Pro rok 2011 je v ČR celkový podíl domácí výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě 59,15 % (vychází ze stejné metodiky: výroba 251 000 tun masa mínus vývoz 39 446 tun masa plus dovoz 212 817 tun masa, následně je opět vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).

Na závěr je nutné zdůraznit, že tento výrok do jisté míry diváka mate, neboť vyvolává dojem, že se vepřové maso vyrobené v ČR se na jejím území skutečně spotřebuje. Pokud však u údajů odečteme vývoz zjistíme, že skutečný podíl vepřového masa vyrobeného v Česku vzhledem k celkové spotřebě tohoto produktu na našem trhu v lednu je 51,61 % a v roce 2011 činil 50,87 %.

Dle dostupných informacích na portálu EurActiv a na stránkách Českého rozhlasu bylo skutečně čerpání prostředků z evropských fondů na jaře (konkrétně počátkem března) částečně pozastaveno v důsledku nespokojenosti Evropské komise s podmínkami čerpání, mj. s auditním systémem. Dle interního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem, bude za podmínky zavedení nápravných opatření do konce června 2012 Evropská komise znovu refundovat výdaje. Do té doby budou výdaje financovány ze státního rozpočtu (viz zpráva Českého rozhlasu).

Informace o délce trvání varovných signálů z Evropské unie bohužel nejde z dostupných zdrojů dohledat, nějaký čas už ale jistě trvá. Kromě neověřitelného "roku" jsou však ostatní části výroku pravdivé. Celkově tedy hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou provozovány dle povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro první blok je toto povolení platné do roku 2015, pro druhý blok do roku 2016 a pro bloky třetí a čtvrtý do roku 2017, vždy do 31.prosince.

Jaderné elektrárny získávají povolení pro své jednotlivé bloky. Ty totiž mohou být v některých případech i technologicky odlišné (např. při dodatečné dostavbě bloků) a jsou proto testovány a povolovány zvlášť.

Údaje, ze kterých ministr Drábek vychází, jsou pravděpodobně uvedeny v dokumentu číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.

Nemáme k dispozici soudní dokumentaci, která by to dokazovala.

Bárta dodává, že součástí soudního spisu je odkládací dokument policie, který podle Bárty zmiňuje, že "jakékoli tyto věci" byly policejně odloženy. Tento dokument je neveřejný a nemůžeme tak podle něj výrok posoudit. Z dostupné dokumentace, zejména z protokolu o hl. líčení z 5.března a z 9.března, nelze určit, zda byl "vstup ABL do politických her" u soudu vyloučen.

Kromě obžalovaných se k věci vyjadřuje svědek Pavel Pertlíček, podle kterého (9. března, str. 42) " Sledování samozřejmě na Praze 1 probíhalo." Pertlíček ale netvrdí, že šlo o sledování politků. Svědek Tomáš Jánský, který o spolupráci s ABL hovořit nechtěl (za což byl soudem pokutován), řekl u soudu Škárkovi: " Psal jste nějaký článek do Pražanu a sbírali jsme na to materiály. Byli jsme tam u nějakého domu a pak jsme byli u starosty. " (str. 34).

V protokolu z 5.března čteme (str. 63), že podle Škárky soudní dokumentace obsahuje korespondenci a zápisy z porad, týkající se nátlaku na zastupitele Prahy 1 Jiřího Vladyku. Předseda soudního senátu na to odpověděl, že spisy procházel a takovýchto materiálů si nepovšiml.

Není tedy k dispozici dokument, který by hovořil o absenci důkazního materiálu o sledování politků na Praze 1 ze strany ABL, ale ani o existenci takových důkazů. Nemůžeme tedy výrok ověřit.

Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.

Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.

Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.

(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)