Přehled ověřených výroků

Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.

Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.

Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.

Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.

Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.

I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.

S ohledem na údaje Českého statistického úřadu dáváme premiérovi za pravdu.

Celkový objem exportu za rok 2011 byl na základě databáze zahraničního obchodu ČSÚ 2 869 miliard CZK, což skutečně tvoří “téměř 3 biliony korun”. Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Výrok označujeme za pravdivý na základě následujících informací.

Z původního znění Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který je ve své původní podobě z roku 2004 dostupný například na stránkách business.center.cz, je patrná jasná úprava vzájemných vztahů mezi Úřady práce a agenturami práce, a je tedy zjevné, že spolupráce, i když v mnohem volnější formě, než jak je tomu po 1. lednu 2012, mezi nimi byla možná i v minulých letech. Konkrétně byla totiž v původní verzi zákona ošetřena pouze možnost, aby práce byla kromě Úřadu práce zprostředkovávána také agenturami. Toto je uvedeno v druhé části Zákona o zaměstnání HLAVA I: § 14, v odstavci 3b:

"Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce")."

Novelizovaná verze tuto spolupráci od 1. ledna 2012 výrazně prohlubuje, dává agenturám práce nesrovnatelně větší možnosti a zásadně zvyšuje jejich význam, s čímž se pojí mimo jiné například také vznik nového institutu sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi Úřadem práce a agenturami práce) nebo institucionalizované poskytování peněžních příspěvků agenturám práce za zprostředkování zaměstnání, jejichž výše je v tomto zákoně také přesně specifikována.

Přesné částky těchto příspěvků, upravuje konkrétně HLAVA V, § 119a, zákona 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti:

“Úřad práce má uzavírat s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Tento paragraf pak dále upravuje také další práva a povinnosti agentur práce vůči Úřadům práce.

Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.

Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.

Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.

Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).

Výrok ministra Kuby je nepravdivý, neboť podle dat z ERÚ je jím uváděná výše platby rozdílná.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 27. června letošního roku Energetický regulační věstník (.pdf), kde na straně 2 informuje, že " očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh." Je třeba dodat, že nejde podle ERÚ pouze o cenu za obnovitelné zdroje energie (či dokonce pouze za fotovoltaiky), protože, jak ERÚ píše, jsou zde "zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím elektřiny."

Ministrem Kubou uváděná výše platby se tak odlišuje od popisované reality ze strany ERÚ, tudíž je tento jeho výrok nepravdivý.

Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.

Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, kroky jím popsané jsou skutečně realizovány.

Jedním z projektů podpory potravin je např. projekt Ministerstva zemědělství Regionální potravina. Na tomto projektu spolupracuje také Kraj Vysočina. Tato podpora v rámci kraje funguje již řadu let - Rada kraje ji projednávala již v roce 2007. V rámci kraje se také konají farmářské trhy.

Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.