Za poslední 4 roky z 5 %, za vlády sociální demokracie, se zvedlo DPH na 14 % na potraviny, z 5 na 14 % během pouhých čtyřech let.
Tento výrok lze označit za pravdivý.
Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).
Podle platného zákona a podle statutu naší komise (pro kontrolu BIS, pozn.) zase těch pravomocí tak moc nemáme. My samozřejmě nemůžeme vstupovat do živých věcí, ale můžeme žádat ředitele BIS, aby nám podal vysvětlení v určité kauze
Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
Celková škoda na povodních přesahovala osm miliard, z čehož tedy nějak přes dvě miliardy korun bylo jenom na té silniční infrastruktuře, jo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jak uvádí souhrnná zpráva (pdf.) Ministerstva životního prostředí na straně 119, celkové škody na povodních v Libereckém kraji skutečně činily 8,2 mld. Kč. Škody na silniční infrastruktuře činily až 2,2 mld. Kč.
Jeden okruh (systémových problémů, na které upozorňovala Evropská komise, pozn.) byl nedostatečná úprava zákona o veřejných zakázkách. Tento problém se vyřešil, protože novela z našeho ministerstva vstoupila v platnost 1.dubna.
Výrok ministra Jankovského je neověřitelný, neboť novela sice vstoupila v platnost k jím uváděnému datu, nelze však zcela konkrétně posoudit, řeší-li kritiku EU v této oblasti.
Novela zákona o veřejných zakázkách skutečně vstoupila v platnost k 1. dubnu 2012. Jak ukazuje historie tohoto návrhu v legislativním procesu, tento návrh byl vládní, do vlády jej předkládalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Novela zákona přinesla celou řadu opatření v problematice veřejných zakázek. Zrušily se např. tzv. losovačky, byl snížen limit, kdy je nutné zadat veřejnou zakázku nebo bylo zavedeno také to, že zadavatel musí zakázku zrušit, nepřihlásí-li se alespoň 2 zájemci atd.
Nelze však dohledat konkrétní výtky ze strany EU na systémové problémy v této legislativě, nelze tudíž relevantně posoudit, nakolik novela zákona tyto problémy řeší.
Ale když se vrátím k tomu, tak v tý době nemocnice měly zadluženost, která republikově byla skoro v rovině 5 miliard korun. Nás se to týkalo asi půl miliardy.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.
Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.
„Evropská komise minulý týden (pozn. 23.-29. dubna 2012) přišla se dvěma iniciativami. Je to zaprvé návrh rozpočtu EU na rok 2013 (…), ve kterém požaduje razantní navýšení rozpočtu, údajně aby mohla zaplatit, to co slíbila.(Zadruhé je to avizovaná příprava tzv. druhého Marshallova plánu pro Evropu, který má Komise předložit na summitu koncem června.)“
Na základě informací dostupných na oficiálních stránkách Evropské komise hodnotíme výrok Hynka Fajmona jako pravdivý.
Evropská komise dne 25. dubna 2012 skutečně předložila návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2013. V návrhu samotném se na straně devět lze dočíst, že návrh rozpočtu předpokládá pro platby výrazné navýšení vyplývající z předchozích závazků. Celkově by se mělo jednat o 134,3 miliard eur vyčleněných na platby, což je o 6,8% více než v roce 2012.
Slovy „zaplatit, to co slíbila“ je pravděpodobně Hynkem Fajmonem myšleno splatit své smluvní závazky z minulých a současných let. Toto je opravdu jeden z důvodů navýšení - v roce 2013 by měla být dokončena řada projektů odsouhlasených v minulých rozpočtech. Komise plánuje také navýšení investic do hospodářského růstu, výzkumu a nových pracovních míst.
Počet lidí se základním vzděláním v Moravskoslezském kraji je, pravda, o 1,9 % vyšší než v kraji Královéhradeckém.
Lubomír Zaorálek v tomto výroku uvádí rozdíl 1,9 %. Předpokládáme, že zde operuje s rozdílem 1,9 procentního bodu a na základě tohoto tvrzení hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu z roku 2011 je v Královéhradeckém kraji z celkového počtu 473,5 tisíc obyvatel starších patnácti let klasifikováno v kategorii "základní vzdělání" 72,9 tisíc lidí. Podíl těchto osob na celkovém počtu je tedy 15,4 %. V Moravskoslezském kraji se do této kategorie řadí 200,3 tisíc lidí z celkového počtu 1 062,0 tisíc, což je 18,9 %. Rozdíl mezi kraji je tedy 3,5 procentního bodu.
Ten poslední mandát vlády na jednání Evropské rady 1. a 2. března byl dokonce schválen jednomyslně všemi přítomnými ministry za všechny 3 koaliční strany.
Na základě výstupů z jednání Vlády České republiky ze dne 29. února 2012 a také informací z médií je třeba označit výrok premiéra Petra Nečase za pravdivý.
Petr Nečas se ve svém výroku odvolává na vládní mandát, který získal na jednání Vlády ČR dne 29. února 2012. Premiér uvádí, že tento mandát byl schválen vládou jednomyslně. Petr Nečas k tomu uvádí, že : "Vláda mi dnes udělila mandát s pozicemi k těm základním otázkám, které se budou probírat." Konkrétní okruhy, které jsou v této pozici označeny dále, popisuje jako: " aktuální hospodářská situace, agenda inovací, aktuální situace v eurozóně." V relaci Otázky Václava Moravce se probírala problematika tzv. fiskální smlouvy EU. Na ni se však tento mandát přímo nevztahuje. K této věci již existuje v rámci vlády tzv. rámcová dohoda, kterou premiér Nečas prezentoval již např. na schůzi Poslanecké sněmovny PČR 9. února 2012. Konkrétně uvádí, že "bez jasné politické shody na této věci (touto shodou je myšlena dohoda stran vládních koalice na otázce ratifikace - zda použít referenda) nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat." Co se týče konkrétně výroku premiéra z dané diskuze, tak jeho výrok podporují i zdroje z českých sdělovacích prostředků. Konkrétně např. iHNed, Novinky nebo agentura Mediafax.
Bezpečnost věznic je trošku něco jiného. Tam se snažíme veškeré investice, které máme, jsou kolem 150 milionů korun ročně, dávat právě do bezpečnosti českých věznic.
Výrok hodnotíme na základě nedostatku veřejně dostupných informačních zdrojů jako neověřitelný.
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
