Zuzana Brzobohatá
„(…) těsně před tím, než vláda tu žádost podala k evropským institucím, tak Senát českou vládu v říjnu 2011 upozornil na to, že je jakási obava nebo je otázka, zda vůbec ten postup (pozn. schvalování Lisabonské smlouvy a žádání o tzv. výjimku) byl ústavní.“
Na základě Návrhu zprávy o návrhu protokolu uplatňování Listiny základních práv Evropské unie a tiskové zprávy Senátu České republiky hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako nepravdivý.
Vláda České republiky podala 5. září 2011 Radě návrh na změnu Smluv (pdf.; str. 6/odst. B,C) týkajících se připojení protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie. Tento návrh byl následně 11. října 2011 předložen ke schválení Evropské radě. Za těchto okolností Senát PČR vyzval 6. října 2011, konkrétně jeho sociálně demokratická většina, vládu, aby ustoupila od snahy projednat na nadcházející Evropské radě tzv. výjimku České republiky z Listiny základních práv EU. Senátoři dali zasedáním vládě jasně najevo, že v případě vyjednání tzv. výjimky, ji Senát odmítne, a vláda nebude schopná prosadit její ratifikaci v domácím prostředí a stane se tak terčem posměchu před členy EU. Senát vládě vytýkal zejména neústavnost, což dokazuje tisková zpráva:
Senát:Ve smyslu § 119a odst. 1 písm. d) jednacího řádu Senátu- se zřetelem k ústavně sporným okolnostem, za nichž vznikl příslib možnosti České republiky připojit se k Protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království- vzhledem k souhlasu s ratifikací Lisabonské smlouvy včetně Listiny základních práv Evropské unie schválenému třípětinovou většinou oběma komorami Parlamentu České republiky, a to bez jakýchkoliv výjimek z uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,- vzhledem k obavě ze snížení standardu ochrany základních práv a svobod občanů České republiky a- s ohledem na zájem České republiky na přistoupení Chorvatska k EUI. považuje za nepřijatelné spojování projednávání protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice se smlouvou o přistoupení Chorvatska k Evropské unii,II. vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie V České republice znamenající výjimku pro občany ČR při uplatňování Hlavy IV Solidarita Listiny základních práv Evropské unie,III. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády a členům vlády.
Senát skutečně vytýkal vládě neústavnost při postupu žádosti o výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Ovšem tato kritika ze strany Senátu nevzešla těsně před podáním žádosti vládou, ale až měsíc po něm. Upozornění horní komory bylo podáno pouze těsně před projednáváním žádosti v Evropské radě. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
František Bublan
Financování politických stran bylo nastaveno někdy na začátku roku 2001, nebo tak nějak za našich vlád.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon, jež určuje základní pravidla pro financování politických stran a hnutí, pochází již z roku 1991, nikoliv z roku 2001, jak se vyjádřil poslanec Bublan. Zákon byl několikrát novelizován, k úpravám sa vyjadril i ústavný soud, když předpisem zrušil navýšení příspevku na mandrát poslance nebo senátora. První novelizace (.pdf) po vzniku samostatné ČR pochází z dílny vládního kabinetu V. Klause z roku 1994.
Bohuslav Sobotka
Vláda nezvládá aplikaci toho nového zákona (o veřejných zakázkách, pozn.), nebyly včas a nejsou včas připraveny prováděcí vyhlášky.
Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.
Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku
"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8." Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.
K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.
Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.
Za poslední 4 roky z 5 %, za vlády sociální demokracie, se zvedlo DPH na 14 % na potraviny, z 5 na 14 % během pouhých čtyřech let.
Tento výrok lze označit za pravdivý.
Od 1. ledna 1993 do 31. prosince 2007 (tedy i za vlády ČSSD 1998 - 2006) byla snížená sazba DPH 5 % (Zdroj: zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a jeho novelizace). Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009 se snížená sazba DPH pohybovala na čísle 9 %. Od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011 na 10 %. Poslední novelizací, zákonem č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (pdf.), s účinností k 1. lednu 2012, se snížená sazba daně zvýšila na 14 % (Seznam všech zmíněných novel DPH je uveden v aktuálním znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).
Zbyněk Stanjura
Lubomír Zaorálek byl v té době předsedou Poslanecké sněmovny (v době, kdy měla vláda ČSSD těsnou většinu a veřejnost jí, podle slov Zbyňka Stanjury, projevovala velmi malou podporu, jak se, podle pana poslance, ukázalo ve volbách do EP, pozn.). (...) Bohuslav Sobotka byl ministrem financí a mám dojem, že i místopředsedou ČSSD, v těch stranických funkcích se možná pletu, ale jistě byl místopředsedou vlády a ministrem financí. Jiří Paroubek byl posléze o rok později premiérem České republiky. V té době byl ještě sociálním demokratem.
Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.
Vojtěch Filip
To, že se uchýlil (předseda vlády, pozn.) ke kroku (předstoupení se žádostí o důvěru v průběhu mandátu, pozn.), který nemá obdoby v České republice, mě velmi smutně překvapilo.
Tento výrok je nepravdivý.
Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).
K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.
Jaromír Drábek
OK System, dosavadní monopolní dodavatel, 17 let monopolní dodavatel, spravuje státní sociální podporu, ostatní systémy spravují firmy, které jsou subdodavateli firmy Fujitsu.
Výrok ministra Drábka hodnotíme na základě dohledaných informací o OKsystem a rámcové smlouvě s firmou Fujitsu jako pravdivý.
Co se týče firmy Fujitsu, ta již v roce 2008 podepsala s ministerstvem vnitra rámcovou smlouvu, díky níž mělo být možné "uzavřít konkrétní prováděcí smlouvy na nákup jednotlivých licencí a služeb pro subjekty veřejné správy".
MPSV podepsalo s firmou Fujitsu v roce 2011 konkrétní smlouvu (s 6 dodatky), a tak firma získala na starost zprovoznění a správu systémů v oblasti agend ministerstva a jemu podřízených subjektů od ledna 2012.Samotná smlouva je i přes zmíněné nejasnosti platná a jednotlivé složky státní správy získávají potřebné licence na software právě prostřednictvím firmy Fujitsu, což (jak samo ministerstvo tvrdí) je rozhodnutím vlády krok, který mají podstoupit jednotlivé státní orgány z důvodu, " aby systémy státní správy byly vzájemně kompatibilní".
OKsystem, s.r.o., pak skutečně zpracovává systém (.pdf) vyplácení dávek státní sociální podpory a to v systému OKdávky. Funguje od října 1995, tedy necelých 17 let. Mimo tento systém pro vyplácení dávek státní sociální podpory vytvořil OKsystem informační systém OKpráce a také informační systém OKnouze/OKslužby, které jsou také nastaveny na podporu správy systému sociální pomoci v České republice.
Je tedy pravda, že OKsystem spravuje státní sociální podporu. S firmou Fujitsu je podepsaná platná smlouva na zajištění potřebných systémů v oblasti agend, které MPSV využívá.
Karel Schwarzenberg
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
Jiří Kočandrle
Korid, která má zadávat veřejné zakázky, stejně to dává v podstatě i třetím firmám to zadávání. (Firma Korid)
Daný výrok nelze jednoznačně ověřit, neboť webové stránky společnosti KORID LK neuvádějí, zda firma při zadávaní veřejných zakázek využívá, či nevyužívá odborné služby jiné specializované společnosti.
Tyto informace se nám nepodařilo získat ani jinou cestou.
Společnost KORID LK, spol.s.r.o., jejíž vlastníkem je Liberecký kraj, byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel.
Leoš Heger
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
