OK System, dosavadní monopolní dodavatel, 17 let monopolní dodavatel, spravuje státní sociální podporu, ostatní systémy spravují firmy, které jsou subdodavateli firmy Fujitsu.
Výrok ministra Drábka hodnotíme na základě dohledaných informací o OKsystem a rámcové smlouvě s firmou Fujitsu jako pravdivý.
Co se týče firmy Fujitsu, ta již v roce 2008 podepsala s ministerstvem vnitra rámcovou smlouvu, díky níž mělo být možné "uzavřít konkrétní prováděcí smlouvy na nákup jednotlivých licencí a služeb pro subjekty veřejné správy".
MPSV podepsalo s firmou Fujitsu v roce 2011 konkrétní smlouvu (s 6 dodatky), a tak firma získala na starost zprovoznění a správu systémů v oblasti agend ministerstva a jemu podřízených subjektů od ledna 2012.Samotná smlouva je i přes zmíněné nejasnosti platná a jednotlivé složky státní správy získávají potřebné licence na software právě prostřednictvím firmy Fujitsu, což (jak samo ministerstvo tvrdí) je rozhodnutím vlády krok, který mají podstoupit jednotlivé státní orgány z důvodu, " aby systémy státní správy byly vzájemně kompatibilní".
OKsystem, s.r.o., pak skutečně zpracovává systém (.pdf) vyplácení dávek státní sociální podpory a to v systému OKdávky. Funguje od října 1995, tedy necelých 17 let. Mimo tento systém pro vyplácení dávek státní sociální podpory vytvořil OKsystem informační systém OKpráce a také informační systém OKnouze/OKslužby, které jsou také nastaveny na podporu správy systému sociální pomoci v České republice.
Je tedy pravda, že OKsystem spravuje státní sociální podporu. S firmou Fujitsu je podepsaná platná smlouva na zajištění potřebných systémů v oblasti agend, které MPSV využívá.
(Že pokud zastabilizujeme tuto vládu a ta se bude chovat normálně a čitelně, bude prezentovat nejenom to, co za ty poslední dva roky udělala,) a nebyly to jenom škrty, zdaleka to nejsou jenom škrty, jsou to obrovské změny v legislativě, od zákona o veřejných zakázkách, přes trestní odpovědnost právnických osob, řada protikorupčních právních předpisů, (...)
Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.
Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.
K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).
Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.
My jsme prosazovali tuto protidluhovou brzdu již dávno. Kdo si vzpomene na konec 90. let zákon o trvale vyrovnaném státním rozpočtu, návrh finanční ústavy v paragrafovém znění máme připravený od jara roku 2010 a připravili jsme ho k prezentaci před volbama v roce 2010.
Tento výrok premiéra Petra Nečase je pravdivý a to na základě dohledaných dokumentů a návrhů ODS z minulosti.
Volební program ODS pro volby do Poslanecké sněmovny PČR 1998 (Hlavu vzhůru) v části 4. 3. Nezadlužená budoucnost obsahuje mimojiné tezi, že "ODS bude prosazovat legislativní brzdy vůči možnosti přijetí deficitního státního rozpočtu (zákon o vyrovnaném státním rozpočtu...)" 11. listopadu 2002 pak skupina poslanců (Klaus, Kocourek, Tlustý) předložila do poslanecké sněmovny návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni ČR, který na základě v něm popsaných mechanismů měl za cíl dlouhodobě nezadlužovat Českou republiku. Tento návrh byl však již v 1. čtení zamítnut (za tuto změnu se postavili pouze poslanci ODS).
Co se týče premiérem zmiňované finanční ústavy, tak tento návrh měla skutečně ODS ve svém volebním programuŘešení, která pomáhají pro volby do poslanecké sněmovny 2010. Konkrétně je zde ona finanční ústava popisována jako mechanismus, který " bude vládám a Parlamentu nařizovat, že se musí chovat v souladu s rozpočtovou kázní a odpovědností."
Kromě toho své návrhy na zavedení tzv. finanční ústavy ODS v předvolebním období publikovala do médií - za všechny např. Idnes.
Během tří let chce vláda uspořit zhruba 300 miliard Kč.
Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť výše úspor navržená vládou je vcelku přesně popsána. Dokumentovat to lze na výstupech vlády a ministerstva financí.
Vláda České republiky na svém jednání dne 11. dubna 2012 schválila úsporná opatření na roky 2013 - 2015. Co se týká samotných úspor, ty popisuje jak dokument vlády, tak dokument ministerstva financí. To uvádí, že úspory ve výdajích (včetně vázání) pro roky 2013, 2014 a 2015 mají být ve výši cca 100, 96,5 a 115 mld. Kč, což znamená, že během tří let mají úspory dosáhnout výše 311, 5 mld. Kč.
Výrok poslankyně Semelové hodnotíme jako pravdivý, neboť vládou navržená úsporná opatření jsou ještě o něco vyšší, než poslankyně uvádí.
„Z Polska dovážíme velkou část vajec, které jsou z dovozu.“
Na základě zpráv o trhu vajec vydaných Tržním informačním systémem České republiky ve spolupráci se Státním zemědělským investičním fondem hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.
Dle jednotlivých zpráv o trhu vajec (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce) bylo v roce 2011 do České republiky dovezeno 26637 t vajec. Z toho bylo 24083 t konzumních a zbylé 2554 t byly určeny jako násadové. Z toho v průměru bylo 72,4% konzumních vajec dovezeno právě z Polska. Mezi další dovozní země pak patří Španělsko, Německo a Slovensko, ale tento počet není tak markantní jako v případě Polska. V tomto případě hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ta smlouva (fiskální pakt, pozn.) vstoupí v platnost, i když ji Česká republika nepodepíše a nebude ji ratifikovat. Ono to na České republice nezáleží. Tam je stanoven určitý minimální počet členských zemí eurozóny, které se k ní musí připojit, aby vstoupila v platnost.
Role České republiky při podpisu smlouvy EU o fiskální unii opravdu není pro platnost paktu klíčová. Primárním cílem je ratifikace smlouvy minimálně dvanácti státy, kteří jsou členy eurozóny. Tvrzení je tedy jednoznačně pravdivé.
Nepřipojení se České republiky a Velké Británie ke smlouvě EU o fiskální unii nelze považovat za důvod, který by vedl k možnosti nevstoupení aktu v platnost. Článek 14 fiskální smlouvy (.pdf) doslova říká, že: "Tato smlouva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013 za předpokladu, že své ratifikační listinyuložilo dvanáct smluvních stran, jejichž měnou je euro, nebo prvním dnem měsíce následujícího po uložení dvanácté ratifikační listiny smluvní stranou, jejíž měnou je euro, podle toho, co nastane dříve." Z výše uvedeného úryvku je patrné, že prvotní je nutnost schválení a ratifikace aspoň dvanácti státy eurozony, k nimž se mohou přidat členské státy Evropské unie, které stojí mimo eurozónu.
Například Lukáš Martin, náměstek primátorky v Liberci, je zároveň jednatelem společnosti Korid.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.
Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.
Stropy (na sociální pojištění, pozn.) jako první v této zemi navrhl nějaký Bohuslav Sobotka, jako ministr financí a později jako poslanec již v roce 2006.
Na základě informacích z internetových stránek Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR a dalších zdrojů byl výrok označen za pravdivý.
Bohuslav Sobotka opravdu v minulosti navrhl zavedení stropů na sociální pojištění (tzv. maximálního vyměřovacího základu). Konkrétně v rámci vládního zákona o nemocenském pojištění, který byl schvalován mezi lety 2005/2006.
O daných stropech se zmiňuje například článek ze serveru lidovky.cz z roku 2005. Odkazuje se na něj také v roce 2006 Petr Nečas.
Opět, v té době již jako opoziční poslanec, se o prosazení dané problematiky pokusil v roce 2007. Návrh poslanců Milana Urbana, Zdeňka Škromacha, Bohuslava Sobotky a Hany Šedivé na vydání zákona o zavedení maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, jehož obsahem bylo zavedení výše zmíněných stropů, byl předložen jako sněmovní tisk 166.
Podle platného zákona a podle statutu naší komise (pro kontrolu BIS, pozn.) zase těch pravomocí tak moc nemáme. My samozřejmě nemůžeme vstupovat do živých věcí, ale můžeme žádat ředitele BIS, aby nám podal vysvětlení v určité kauze
Sněmovna skutečně do živých kauz nemůže vstupovat.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Poslanci tak zjevně nemají možnost vstupovat přímo do konkrétních kauz, je-li v nich BIS činná. Zda je to moc nebo málo pravomocí, nehodnotíme. Z hlediska faktické správnosti Bublanův výrok posuzujeme jako pravdivý.
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
„(…) respektive česká vláda to (pozn. tzv. výjimku) dostala přislíbeno v roce 2009 od Evropské rady, tedy od všech představitelů vlád, respektive prezidentů a premiérů členských zemí Evropské unie.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě závěrů předsednictví (.pdf) ze zasedání Evropské rady konané v Bruselu ve dnech 29. a 30. října 2009. Tyto závěry potvrzují slova Jana Zahradila, že Česká republika dostala záruku ohledně možnosti připojení se k Protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, a to formou pozměňujícího protokolu v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy.
Prohlášení v českém znění těchto závěrů zní takto:
"Vzhledem k této skutečnosti(pozn. odhodlání, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost do konce roku 2009) a s přihlédnutím ke stanovisku České republiky se hlavy států a předsedové vlád dohodli, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jednotlivých členských států ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol (v příloze I)."
