Jako Česká republika máme řadu měsíců signály z Evropské unie, že by se ten systém auditů měl změnit.
Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.
Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.
Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.
Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.
V říjnu sociální demokracie a jmenovitě pan místopředseda Škromach říkal: 1. ledna se ten systém (vyplácení sociálních dávek, pozn.) zhroutí, bude v kolapsu, dávky se nevyplatí.
Ministr Drábek zde nejspíše odkazuje na projev místopředsedy Škromacha na půdě senátu z 13. října 2011, kdy místopředeseda Škromach prohlásil: " A já se s vámi vsadím o týden těch vašich veřejných služeb v oranžové vestě, které odpracuje jeden z nás, že po novém roce tento systém nebude schopen včas a důsledně vyplácet dávky pro lidi, kteří je budou potřebovat."
Škromach přitom hovořil o dávkách životního minima a o pomoci v hmotné nouzi. Krátce předtím řekl, že dávky pro rodiny s dětmi již v té chvíli nejsou vypláceny včas. Když tedy říká " ten systém nebude schopen na začátku roku dávky vůbec vyplácet ", nezmiňuje zhroucení systému, nýbrž opoždění některých dávek.
Přestože tedy Škromach skutečně tvrdil, že dávky se nevyplatí, před kolapsem systému nevaroval.
Když jsme projednávali kontrolní zprávu NKÚ k Lesům České republiky na vládě, tak jsme to projednávání na místě neukončili, protože řada věcí, které vysvětlovalo ministerstvo zemědělství, řada těch argumentů mi připadala jako naprosto nedostatečná, přerušili jsme to projednávání, přizveme i zástupce vedení Lesů České republiky i dozorčí rady na jednání vlády České republiky a budeme se i bavit i možná o personálních změnách.
Vláda projednávala stanovisko Ministerstva zemědělství a státního podniku Lesy České republiky ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 10/26 “Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Lesy České republiky” dne 4. července 2012. Jak vyplývá ze zápisu z vládního jednání, projednávání materiálu bylo přerušeno do 31. srpna 2012. Na tiskové konferenci, která následovala po jednání vlády v tentýž den, se premier Nečas nechal slyšet, že pokračování v projednávání proběhne za přítomnosti generálního ředitele Lesů České republiky a předsedy dozorčí rady.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý.
Jestliže míra českého dluhu vůči HDP je kolem 40 %, tak průměr EU je kolem 90 %.
Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.
Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.
„Opět jste to byli vy, kdo vytvořil 24 operačních programů. A opět jste to byli vy, pane místopředsedo Zaorálku, přestože programovací období začínalo 1. lednem roku 2007, tak jste ke 4. září roku 2006 neměli připraven a schválen jeden jediný z těchto 24 operačních programů.“
Celý proces od vytvoření až po schválení operačních programů se skutečně týkal několika vlád.
Vláda Jiřího Paroubka se dne 22. února 2006 usnesla na návrhu (.pdf) Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až 2013. "Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní." (Převzato z www.strukturalni-fondy.cz). O tomto dokumentu tedy rozhodně nemůžeme říct, že by se hlouběji věnoval jednotlivým operačním programům, zmiňuje pouze jejich zaměření s tím, že bude dále upraveno a zpřesněno podle návrhů příslušných řídicích orgánů. Je v něm však již definován jejich počet, a to číslo 24.
Přípravou operačních programů se zabývá Národní strategický referenční rámec. "Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise. Až po vyjednání NSRR může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Národní strategický referenční rámec 2007—2013 pro ČR vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007—2013." (Z www.strukturalni-fondy.cz). NSRR ČR 2007-2013 byl schválen v červenci 2007, kdy už v čele státu stála druhá Topolánkova vláda.
Z těchto informací je tedy zřejmé, že vláda ČSSD vytvořila obecný rámec programovacího období 2007-2013, ve kterém se počítá s 24 operačními programy. Jejich příprava a schválení však již byly v rukou vlády ODS, která byla ve výkonu funkce od 4. září 2006.
(...) Já jsem vlastně na podzim roku 95 poprvé navrhoval vznik specializovaného státního zastupitelství pro organizovaný zločin.
Nejstarší záznam, který jsme nalezli a který potvrzuje Kubiceho slova, je jeho vlastní citace ve zprávě Parlamentních listů z června 2012. Dodejme, že právě v roce 1995 Kubice nastoupil do čela ÚOOZ.
Poslední zjištění, kdy některé typy polských okurek a kyselého zelí byly zachyceny s tím, že jsou tam některé prvky, které nepatří lidem na stůl. To jsme zastavili a je to stahováno z trhu.
Na základě informací zveřejněných 13. dubna 2012 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí označujeme tento výrok jako pravdivý.
SZIP skutečně nařídila společnosti MAKRO Cash & Carry ČR, s.r.o., stažení balených kvašených okurek a kysaného zelí, které pocházejí od polského výrobce. Důvodem byl obsah kyseliny mravenčí, která není pro konzervaci potravin určených k lidské spotřebě povolena. Kyselina mravenčí je například užívána pro konzervaci krmiv pro hospodářská zvířata.
75 procent našich zákonů vlastně vzniká v Evropské unii.
Kvůli neexistenci statistik sledujících poměr mezi přijatou národní a evropskou legislativou hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Nigel Farage tímto výrokem reaguje na prohlášení bývalého předsedy EP Hanse-Gerta Pötteringa z roku 2009, který prohlásil, že pro běžného občana jsou v 75 % přijatých zákonů zákonodárcem právě poslanci EP, což znamená, že až 75 % legislativy, která se na občana EU vztahuje, je podle jeho slov iniciovaná evropskými orgány.
Vzhledem k tomu, že se bývalý předseda EP neopírá o žádné statistiky, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný. Poměr mezi přijímanou evropskou a národní legislativou se s největší pravděpodobností liší jak podle jednotlivých zemí, tak je proměnlivý i v čase.
Až v roce 2012 řada věcí, které se za této vlády přijaly, vešla v účinnost, ať už je to zákon o veřejných zakázkách, ať už je to zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob a dalších, které už se teďka využívají.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vešel v účinnost 1. ledna 2012, zákon o veřejných zakázkách pak 1. dubna 2012. Dále v roce 2012 došlo ke zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku, v účinnosti také od 1. dubna 2012, ke schválení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo k novelizaci zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur). V roce 2011 byl například novelizován trestní zákoník, který zpřísňuje tresty za korupční jednání.
Kompletní přehled splněných i nesplněných vládních opatření v boji proti korupci lze nalézt zde.
Tam (ve Finsku, pozn.) to (potravinovou soběstačnost, pozn.) mají ve vládním usnesení, tam to nevymyslí. Ale v zákonech prostě ve volebním programu všech stran, který tam sleduju, to prostě je vládní nařízení.
Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.
Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.
Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.
Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.
