Když se podíváme třeba na hodnocení, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce.
„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .
Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.
V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.
Jedna z těch věcí, které měla vláda a má ve svém programovém prohlášení, je samozřejmě úspora mzdových objemů ve veřejné správě, ve státní správě, v případě, v případě státu a během jejího funkčního období skutečně o 20 % oproti autonomnímu vývoji.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v programovém prohlášení vlády se počítalo se snížením objemu mezd státní správy pouze o 10 %.
Citujme programové prohlášení vlády: ..."...Vláda sníží objem mezd v organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích příští rok nejméně o desetinu s výjimkou pedagogických pracovníků. To neznamená automatický pokles platů. Vláda přenechá v kompetenci jednotlivých ministrů, zda půjde o úsporu vzniklou snížením mezd, propouštěním nebo kombinací. Další tři roky se objem mzdovýchprostředků nezvýší, což bude představovat tlak na růst efektivity státní správy.Důsledné šetření v rámci zbylých provozních výdajů organizačních složek státu a příspěvkových organizací povede příští rok k jejich snížení minimálně o 10 %. " Data mzdových úspor jednotlivých ministerstev jsou pak k dispozici v dokumentu " Dva roky vlády ".
V roce 2006 byl schodek 98 miliard, čili téměř 100 miliard, v době ale, kdy byl šestiprocentní ekonomický růst.
Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.
Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.
Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.
V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.
Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.
Prostě pro nás vepřové, s vepřovým padáme, jako myšleno s objemem výroby v České republice, řeknu, téměř následujeme Slováky, my jsme dneska nad 60 % (objemu výroby v ČR v poměru k celkovému objemu vepřového masa na trhu, pozn.).
Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý.
Ministr Bendl ve svém výroku užívá slovní spojení "jsme dneska". Lze se tedy domnívat, že operuje s "nejnovějšími" statistickými údaji. Ty lze dohledat na stránkách jeho rezortu pod názvem "Komoditní karta Vepřové maso březen 2012" (.docx). Nejaktuálnější data se vztahují k měsíci lednu. Můžeme je však porovnat i s celým předešlým rokem 2011. Je také nutné zdůraznit, že všechna tato čísla jsou pouze odhady Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, orgánů celní správy atd.
Pro měsíc leden platí, že se celkový podíl domácí výroby vepřového masa v České republice k jeho celkové spotřebě rovná 60,68 % (údaje o celkové spotřebě vycházejí ze vzorce: výroba 18 200 tun masa mínus vývoz 2 720 tun masa plus dovoz 14 510 tun masa, následně je vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).
Pro rok 2011 je v ČR celkový podíl domácí výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě 59,15 % (vychází ze stejné metodiky: výroba 251 000 tun masa mínus vývoz 39 446 tun masa plus dovoz 212 817 tun masa, následně je opět vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).
Na závěr je nutné zdůraznit, že tento výrok do jisté míry diváka mate, neboť vyvolává dojem, že se vepřové maso vyrobené v ČR se na jejím území skutečně spotřebuje. Pokud však u údajů odečteme vývoz zjistíme, že skutečný podíl vepřového masa vyrobeného v Česku vzhledem k celkové spotřebě tohoto produktu na našem trhu v lednu je 51,61 % a v roce 2011 činil 50,87 %.
Tehdy (za paní Musílkové, pozn.) byla správní rada VZP právě složená ne z politiků. To se změnilo až za mě jako za ministra (a byla to reakce právě na to, že tam takzvaně byli odborníci, kteří byli totálně koupeni paní Musílkovou a všechno jí odsouhlasili včetně IZIP.)
Výrok poslance Ratha hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dohledaného složení správní rady VZP v roce 2004.
David Rath ve svém výroku vymezuje období (jeho nástup do pozice ministra zdravotnictví), před níž podle něj nebyli ve správní radě VZP přítomni politici. Rath byl ministrem jmenován 4. listopadu 2005, před tímto datem by podle výroku poslance neměli být ve správní radě VZP politici. Jak je však zřejmé ze zdrojů z výroční zprávy VZP (.pdf) z roku 2004, tak v této době byli členy správní rady politikové také. Za všechny lze jmenovat tehdejší poslance Milana Cabrnocha (ODS), Miloše Pateru (ODS), Lucii Talmanovou (ODS), Antonína Seďu (ČSSD), Jarmilu Boháčkovou (ČSSD), Svatomíra Recmana (KSČM) nebo tehdejší senátorku Ludmilu Müllerovou (v té době KDU-ČSL).
Výrok Davida Ratha tak není pravdivý, neboť již před jeho nástupem na Ministerstvo zdravotnictví byli ve správní radě VZP zastoupeni politici.
68 % toho úsilí o konsolidaci rozpočtů se odehrává na výdajové straně.
Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.
Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.
Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Nový zákon o veřejných zakázkách zrušil losovačky.
Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.
Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.
Tak ty nástroje určitě Karlovarský kraj má. Mohu jmenovat dvě agentury - Karlovarská agentura rozvoje a podnikání a Agentura projektového a dotačního managementu. To jsou příspěvkové organizace, které byly zřízeny krajem, ta první dává práci šesti úředníkům, ta druhá dokonce dvaadvaceti úředníkům.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Karlovarská agentura rozvoje a podnikání byla založena r. 2009. Co se týče počtu zaměstnanců, je v kontaktech skutečně uvedeno 6 úředníků. Podle jejího webu se agentura zaměřuje „...Na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji. Je hlavním nositelem realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji.“
Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje vznikla r. 2006, pakliže je počet zaměstnanců shodný s počtem osob v kontaktech na stránkách agentury, má Petr Šindelář pravdu a je zde zaměstnáno skutečně 22 úředníků. Hlavním úkolem agentury je „...Příprava, realizace a monitorování projektů Karlovarského kraje financovaných ze zdrojů EU v plánovacím období 2007–2013.“
Poslanci ČSSD už několikrát navrhovali odstoupení VZP od projektu IZIP?
Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.
3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.
Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.
V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.
Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.
No, myslím, že jaderné úložiště ne. Řada těch referend v obcích zazněla přesně v tomto duchu. (referenda odmítající průzkum pro úložiště jaderného odpadu)
Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů a mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Mezi 8 zvažovaných lokalit pro jaderné úložiště se na území kraje Vysočina nachází tři - lokalita Horka a Hrádek a dodatečně přidaná Kraví hora. Ostatní jsou v Jihočeském a Plzeňském kraji.
Není zcela jasné, jaká přesně místní referenda má Ladislav Jirků na mysli. Server rozhlas.cz v článku z února 2012 cituje starostku obce Hojkov, která prohlásila: "V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme."
Informace o aktuálních referendech se nám ale nepodařio najít, spíše informace naznačují, že se žádná zatím nekonala. Jediné referendum, které se bude konat 8. září, se plánuje ve Věžné. Naproti tomu například ve Střítěži, podle slov starosty zatím žádné iniciativy požadující referendum nejsou.
Jako zajímavý doplněk nabízíme výsledky průzkumu veřejného mínění v jednotlivých regionech vytipovaných jako možná budoucí úložiště, z něhož vyplývá, že nejvstřícněji se k myšlence úložiště staví právě na Vysočině.
