Přehled ověřených výroků

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.

Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.

Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).

Podle dostupných informací byla v roce 2011 na silničním mostě provedena sanace kamenné klenby mostu a také položení nové vozovky. Další rekonstrukční práce na mostě proběhly i letos (pfd.).

Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.

ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.

Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.

Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč

Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být".

Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý na základě čísel dostupných na oficiálních stránkách regionálních operačních fondů.

Stránka pro období 2007-2013 (tedy současné) hovoří o částce 657,39 milionů euro určených pro region Střední Morava (kam spadá Olomoucký a Zlínský kraj). To při dnešním (26.9.) kurzu (24,985) činí 16 424 889 150 Kč.

V den schválení ROP 2007-2013 Evropskou komisí, tedy 3.12. 2007, se jednalo podle tehdejšího kurzu o částku 17 249 913 600 Kč.

Pro představu, o 18 miliard korun by se jednalo při kurzu 27,381 Kč za 1 Euro.

Nepodařilo se nám dohledat statistiky na letošní školní rok 2012/2013. Je totiž pravděpodobné, že tyto statistiky ještě nejsou zpracované.

Pokud bychom měli srovnat počty přijatých studentů dle statistiky MŠMT Střední školy vyučující obory odborného vzdělávání včetně nástavbového studia (tabulka č.10) ve školním roce 2010/2011, kdy bylo přijato 5 723 studentů, a 2011/2012, kdy bylo přijato 5 633 studentů, tak rozdíl skutečně není příliš velký.

Z dohledaných informací vyplývá, že Miloslav Plass měl pravdu ce se týče úvěru ve výši 600 milionů korun, ohledně dotace z Evropské unie však mluvil o 124 milionech, ve skutečnosti se jednalo o 125 milionů korun.

Podle informací ze serveru Královéhradeckého kraje jsou celkové náklady na dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě vyčísleny na 1,169 miliardy korun.

Podle zpravodajského portálu České televize si na opravu náchodské nemocnice vzal kraj na 6 let úvěr ve výši 600 milionů koru, získal také evropskou dotaci ve výši 125 milionů korun. Podle serveru iDnes se bude kraj snažit o získání dalších 275 milionů korun z evropských fondů.

Výbor Regionální rady Severovýchod na svém zasedání v červnu 2012 schválil pro náchodskou nemocnici z fondů Evropské unie 125 milionů korun, nemocnice žádala celkem o 414 milionů.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.