Vít Bárta
Stejně tak koaliční smlouva jasně říká: Přidáme učitelům. Jasně říká, jak přidáme učitelům. Přesto realita je taková, že se učitelům spíše platy budou snižovat.
Slova Víta Bárty skutečně potvrzuje koaliční smlouva a vláda opravdu snížení platů pedagogů nedávno avizovala.
Koaliční smlouva (.pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV (tedy ona nedávno vypovězená) v části "Politika mládeže a regionálního školství" (str. 25) uvádí: "V roce 2012 vláda posílí objem platových prostředků o další 4 mld. Kč a poté toto navýšení zachová a zmrazí až do roku 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na 3 roky." Přitom to skutečně vypadá, že ke snížení platů učitelů dojde, informovala o tom např. Česká televize nebo Finanční noviny.
Jaroslav Borka
Uvedu příklady, například jedná se o celnice v Aši a v Kraslicích, za které musel Karlovarský kraj, když je dostal do svého majetku platit měsíčně cirka 300 tisíc korun. Později jsme pronajali tento majetek. V současné době je upraven, udržován a Karlovarský kraj ročně dostává z tohoto nájmu peníze.
Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.
Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.
Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.
Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.
Petr Nečas
Jsme silně orientováni na Evropskou unii, 83 % exportu směřuje tam.
Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Jak uvádí Český statistický úřad, konkrétně databáze zahraničního obchodu, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu. Petru Nečasovi tedy dáváme za pravdu.
Petr Fiala
Když se podíváme třeba na hodnocení, které českému školství vystavují zahraniční pozorovatelé, tak zjistíme, že za jeden z velkých problémů považují něco, co bych označil nedostatek kariérního řádu pro učitele. Učitelé nemají jakousi perspektivu postupu. Není jasné, co se po nich chce.
„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .
Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.
V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.
Hana Horská
Až 80 % v některých zemích právě jsou neziskovky veřejné, zdravotnická a veřejná zdravotnická zařízení a 20 % tvoří soukromá zdravotnická zařízení, která jsou specializována na nějaký obor.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.
Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.
Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.
Zuzana Brzobohatá
„(Tak samozřejmě Evropský parlament v tomto směru má pouze konzultační roli, a může Evropské radě doporučit nebo nedoporučit, aby tuto žádost projednávala či neprojednávala.) V té původní zprávě byl návrh nedoporučit a ve výboru pro ústavní záležitosti hlasování dopadlo patem 11:11.“
Na základě Návrhu zprávy (.pdf) o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 a zápisu ze schůze (.pdf) Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako pravdivý.
V Návrhu zprávy o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 je skutečně Evropská rada vyzývána, aby neprojednávala změnu Smluv (pozn. Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie). Zpráva to odůvodňuje několika body, například vytvářením právní nejistoty a zmatku nebo komplikací ratifikace přístupové smlouvy s Chorvatskem, ke které má být český protokol připojen.
V zápise ze schůze Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 v Bruselu se lze dočíst, že hlasování o Návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice skončilo nerozhodně 11 pro a 11 proti. Zpráva tak byla prozatím zamítnuta a vzhledem k tomuto výsledku se Výbor rozhodl hlasování odložit.
Miroslav Kalousek
(...) zase jiné zákony říkají, že stát je povinen zajistit soudu dostatek rozpočtových prostředků, aby mohl soudit a soudit nezávisle.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.
Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.
Jan Kubice
Tehdy vlastně ty stěžejní případy útvaru dozoroval všechny, postupně byly odebrány státním zástupcům a dozoroval je jeden státní zástupce a sice státní zástupce Omelka, dnes je soudce, dozoroval nám vraždu Mrázka a všechny další případy. (Kubice reaguje na poznámku Václava Moravce o nedotažených případech za Kubiceho éry, pozn.)
Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.
V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.
Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.
Lubomír Zaorálek
Regionální operační programy představují 17 % těch celkových evropských peněz, které se čerpají.
Výrok potvrzují informace MMR.
Nejaktuálnější měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů (.pdf, str. 17) uvádí celkovou alokaci podpory na všechny OP ve výši 798,7 mld. Kč.
Z toho je pak na 7 regionálních operačních programů (ROP) alokováno celkově 143 mld. Kč, což představuje 17,9% všech prostředků (dopočítáno, údaje zaokrouhleny). Výrok Lubomíra Zaorálka je tedy pravdivý (odchylka od jím udávané hodnoty může být způsobena hodnotou kurzu koruny vůči euru).
Pavel Blažek
My dnes máme, abych to pro diváky řekl velmi jednoduše, 4 druhy věznic. Od takové té nejlehčí až po nejtěžší.
Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.
Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:
- s dohledem
- s dozorem
- s ostrahou
- se zvýšenou ostrahou
Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.
