Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Filipa je na základě dohledaných statistik pravdivý.

Podle statistik Eurostatu (.pdf) je opravdu cena práce na 9 nejnižším místě v rámci EU.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jeden z hlavních bodů volebního programu VV týkající se přímé demokracie, obecné referendum, do legislativy prosazen nebyl. Níže se můžete podívat na podrobnější analýzu jednotlivých bodů volebního programu VV.

Volební programVV týkající se přímé demokracie obsahuje následující body:

1. Budeme prosazovat ústavní zákon o referendu.
2. Zjednodušíme možnost iniciovat referendum občany.
3. Jsme pro přímo voleného prezidenta i pro přímou volbu hejtmanů a starostů.
4. Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů. Budeme požadovat změnu směrem k větší osobní odpovědnosti politiků.
5. Na základě změny současného systému se zasadíme o možnost odvolatelnosti politiků.

Ad 1. a 2. Vláda 28.3.2012 schválila Návrh ústavního zákona o celostátním referendu, který byl postoupen k projednání v rámci Ústavně právního výboru a čeká na další jednání v Poslanecké sněmovně. Mezi nejvíce diskutované body tohoto zákona patří např. nutnost schválení konání referenda Parlamentem a také minimální 50% voličská účast. Co se týče samotné iniciace referenda občany je v čl.2 tohoto Návrhu uvedeno: "Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let."

V tomto ohledu tedy jistě nemůžeme říci, že by byl zákon o obecném referendu prosazen do legislativy..

Ad 3. 4. Ústavní zákon zavádějící přímou volnu prezidenta byl vyhlášen 12. 3. 2012 ve Sbírce zákonů v částce 28 pod číslem 71/2012 Sb. Přímá volba starostů a hejtmanů a případná úprava volebního zákona je potom reflektovánav programovém prohlášení vlády (pdf.), které říká, že: "Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků. Zároveň vláda připraví návrh volebního kodexu, který komplexně upraví organizaci všech druhů voleb konaných v České republice s možností elektronického hlasování ve volbách."

Vláda 14.3 2012 schválila Návrh věcného záměru volebního zákoníku (volebního kodexu), který si klade za cíl sjednotit všechny volební zákony do jednoho právního předpisu. V tomto kodexu je potom mimo jiné řešena otázka elektronických voleb či úprava přímé volby starostů v obcích s méně než 1500 obyvateli. Otázkou zůstává, jak si vyložit tento výňatek z programu VV "Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů". Nutno podotknout, že volební kodex nijak neupravuje stávající volební systém do Poslanecké sněmovny a tedy ani žádným způsobem neovlivňuje přepočet jednotlivých hlasů. Přímá volba hejtmanů pak také není součástí tohoto kodexu.

Ad 5. Tento bod je formulován velmi obecně a není příliš jasné, jakou cestou a na základě jakých principů by měli být politici odvolatelní. Ani v samotném programovém prohlášení vlády není tato idea nijak reflektována. Vzhledem ke slovnímu spojení "zasadíme se", které VV užívají ve svém programu však není ověřitelné do jaké míry se snaží o realizaci této ideje.

Jediný bod, který je skutečně prosazen do legislativy, je tedy přímá volba prezidenta. VV ale měly prvků přímé demokracie v programu více a výrok Karolíny Peake tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože irská vláda sice skutečně vyhlásila v souvislosti s přijetím tzv. fiskální smlouvy referendum, nikdy však nedeklarovala, že se k němu neuchýlí, ale že konečné rozhodnutí padne až po zveřejnění celého textu.

28. února 2012 irský premiér Enda Kenny v parlamentu skutečně oznámil rozhodnutí o konání referenda v souvislosti s ratifikací tzv. fiskální smlouvy EU, i když se v minulosti o jeho uskutečnění pochybovalo. Po prosincovém summitu se irský premiér vyjádřil, že rozhodnutí o konání veřejného hlasování nebude vydáno až do zveřejnění finální podoby textu, který měl být následně postoupen k právnímu posouzení. Na konci prosince 2011 pak Kenny potvrdil, že vláda by se ráda vyhnula pořádání všelidového hlasování o přijetí smlouvy, avšak jen do momentu, kdy to bude skutečně nevyhnutelné, tj. v případě nutné změny irské ústavy. Z ústavního hlediska tedy irská vláda nemohla konání referenda vyvrátit, proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“

Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.

Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".

Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.

Výrok Jeronýma Tejce je pravdivý - jak vyplývá z dokumentace Poslanecké sněmovny, krajské reprezentace v tomto volebním období již dvakrát zmíněný návrh podaly, ale byl v obou případech zamítnut poslanci vládní koalice.

1. novela zákona o pojišťovnictví ze strany krajských reprezentací byla předložena Poslanecké sněmovně 27. září 2010. Šlo o návrh Pardubického kraje (za kraj byl navrhovatelem hejtman Martínek a jeho náměstek Línek). Tato novela byla však během 1. čtení zamítnuta, a to na schůzi 14. prosince 2010. V hlasování zamítli tuto novelu poslanci vládní koalice. 14. října 2010 předložil Středočeský kraj (za navrhovatele vystupoval David Rath) novelu zákona o pojišťovnictví. Tato novela byla hlasy poslanců vládní koalice zamítnuta již v 1. čtení dne 22. března 2011.

Vzhledem k přesnému popisu ze strany poslance Tejce v oblasti návrhu novely tohoto zákona vycházejících z popudu krajských reprezentací hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.

Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."

Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.

Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.

Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.

V návaznosti na předchozí výrok pana Zaorálka předpokládáme, že zmiňuje počet lidí s ukončeným vzděláním. V tomto případě mu však nemůžeme dát za pravdu.

Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu, hodnotících vzdělanostní strukturu populace ČR, konkrétně průměr roku 2011, je počet vysokoškoláků v Moravskoslezském kraji srovnatelný s počtem vysokoškoláků v kraji Královéhradeckém. V obou krajích je tato hodnota na 12 %.

Výrok pana Davida Ratha hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmiňovaný posudek, odhadující hodnotu projektu IZIP, se serveru Demagog.cz prozatím nepodařilo získat.

Média uvádí, že celý projekt doposud za dobu své existence stál celkem okolo 2 miliard korun. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti IZIP Jiří Pašek zmínil v pořadu Interview ČT24 posudek, který byl vypracován v létě roku 2010 firmou PricewaterhouseCoopers, ve kterém se hodnota společnosti pohybovala mezi 800 miliony a 1,5 miliardy korun. Druhý posudek (neuvedené firmy) stanovil hodnotu IZIP v intervalu 1,2 až 4 miliardy korun. O zveřejnění posudku, který uvádí David Rath, jsme společnosti IZIP požádali a čekáme na odpověď.

Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.

Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.