(Že pokud zastabilizujeme tuto vládu a ta se bude chovat normálně a čitelně, bude prezentovat nejenom to, co za ty poslední dva roky udělala,) a nebyly to jenom škrty, zdaleka to nejsou jenom škrty, jsou to obrovské změny v legislativě, od zákona o veřejných zakázkách, přes trestní odpovědnost právnických osob, řada protikorupčních právních předpisů, (...)
Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.
Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.
K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).
Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.
V Evropě jsou v podstatě jen dvě země, které jsou soběstačné, o kterých se dá mluvit jako o soběstačných v těch hlavních komoditách a to je Francie a Polsko.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).
Sociální podpora v této zemi je pouhých 3,6 miliardy korun.
Zmíněná částka je několikanásobně nižší než rozpočet státní sociální podpory.
Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).
Tato soustava podpory má v rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) úhrnně jako "Dávky státní sociální podpory" přiděleno 37,9 mld korun. Pro rok 2011 (.pdf) to bylo 38,3 mld.
Skutečné výdaje za rok 2011 těmto částkám přibližně odpovídají. Poslanec Zaorálek ale zmiňuje desetkrát nižší, zjevně nepravdivou hodnotu.
Minulý týden (vyřčeno 1. dubna 2012, pozn.) jsme schválili implementační program této strategie (strategie konkurenceschopnosti, pozn.), který obnáší 200 konkrétních úkolů.
Výrok premiéra Nečase označujeme za pravdivý a to na základě dohledatelných informací o schválení strategie Vládou ČR a obsahu strategie samotné.
Vláda České republiky přijala dne 21. března 2012 na svém jednání usnesení (.pdf), kde " schvaluje Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 - 2020". O schválení tohoto implementačního programu informovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmíněnou strategii předkládal vládě jeho ministr Martin Kuba.
Co se týká samotné strategie a konkrétních úkolů v ní, které zmiňuje premiér Nečas, tak celá strategie je členěna do několika oddělených částí, v jejichž rámci jsou navrhovány konkrétní opatření. Těch je opravdu zhruba 200 a jsou obsaženy v asi 40 velkých projektech - viz. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.
„Navíc se počítá s tím, že obsah mezivládní smlouvy bude časem včleněn do primárního práva EU.“
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního textu fiskálního paktu (.pdf).
V textu smlouvy je přímo napsáno, že "je cílem hlav a nebo vlád členských států eurozóny a ostatních členských států Evropské unie začlenit ustanovení této smlouvy co nejdřív do smluv, na kterých je Evropská unie založená."
Dukovany mají povolení do roku 2015.
Čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou provozovány dle povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro první blok je toto povolení platné do roku 2015, pro druhý blok do roku 2016 a pro bloky třetí a čtvrtý do roku 2017, vždy do 31.prosince.
Jaderné elektrárny získávají povolení pro své jednotlivé bloky. Ty totiž mohou být v některých případech i technologicky odlišné (např. při dodatečné dostavbě bloků) a jsou proto testovány a povolovány zvlášť.
Tady je projednáván věcný záměr zákona (novely zákona o státním zastupitelství, pozn.), což je text zhruba na dvě stránky.
Návrh (.doc) věcného záměru zákona o státním zastupitelství v současnoti čítá dohromady 98 stran textu, tedy mnohonásobně více, než uvádí Jiří Dienstbier, ml. Výrok je tedy nepravdivý.
Takže vlastně v současné době klesl ten počet těch policistů o ty dva tisíce, takže máme necelých 39 tisíc.
Ano, v současné době klesl počet policistů pod 39 tisíc. K 1. červenci 2012 působí v Policii ČR 38 776 policistů ve služebním poměru.
Mimochodem ta dálnice měří jinak v kraji Vysočina 93 kilometrů a pěkně ho protíná od západu na východ.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle webu Kraje Vysočina je úsek dálnice D1 nacházející se na jeho území dlouhý skutečně 93 km. O orientaci D1 asi netřeba dlouze spekulovat, viz. mapa silniční sítě kraje Vysočina.
A co se týče zadlužování, mně je samozřejmě jasné, že ČSSD, a jsem rád, že si nevzali další úvěr, vzali si 500 milionů korun na opravu mostů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.
