Přehled ověřených výroků

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.

Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.

Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.

Bohužel nebylo možné dohledat, zda zmíněná jednání proběhla či neproběhla.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Podle publikace z r.2008 (.pdf, angl., str. 3), která mapuje používání zabezpečených pokladen, byly ze zemí EU zavedeny v Itálii, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Z těchto je ale pouze Itálie zemí staré patnáctky.

V Belgii, která mezi patnáctku patří také, byla ovšem v r. 2009 podle zprávy Deloitte (angl.) uzákoněna povinnost používat registrační pokladny u nově začínajících stravovací provozů a do r. 2013 i u stávajících.

Ze zemí staré 15 jsou registrační pokladny zavedeny v Itálii, částečně také v Belgii.

Výrok předsedy ČSSD Sobotky je pravdivý, neboť přistoupíme-li na jeho charakteristiku "sněmovního subjektu", vládu Petra Nečase jich podporuje opravdu 6.

Vláda požádala o důvěru v pátek 27. dubna. Důvěru vládě vyslovilo 105 poslanců. Jde o 2 kompletní poslanecké kluby (ODS a TOP09-S), dále o 3 poslance z poslaneckého klubu Věcí veřejných (Chaloupka, Petráň, Šťovíček) a nakonec o 10 nezařazených poslanců. Osm z těchto 10 nezařazených tvoří skupinu kolem vicepremiérky Karolíny Peake.Zbylí 2 poslanci jsou bývalí členové poslaneckého klubu ODS Pavel Bém a Martin Doktor.

Pavel Bém i Michal Doktor vládě důvěru vyslovili, nicméně oba deklarovali, že budou ve sněmovně podporovat jen návrhy, které jsou podle jejich mínění v souladu s volebním programem ODS 2010.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o subjektech, které podporují vládu P. Nečase. Za subjekt evidentně považuje poslanecký klub, několik poslanců z poslaneckého klubu, nezařazeného poslance, skupinu nezařazených poslanců. Budeme-li považovat takové pojmenování jako korektní, je výrok předsedy ČSSD pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.

Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat informaci, která by potvrzovala vstup v platnost nových legislativ, týkající se velikosti textu a informací uváděných na štítcích potravin v ČR. Činíme tak i přesto, že se prokázalo vydání nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, z toho důvodu že jeho zavedení je povinné až od 13. prosince 2014, u většiny jeho ustanovení, kromě požadavků na mleté maso, jejichž zavedení je povinné od 1. ledna 2014

Podle informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které je součástí odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, bylo 22. listopadu 2011 zveřejněno Nařízení 1169/2011/EU (.pdf), o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, přičemž jeho zavedení je povinné od 13. prosince 2014 (u většiny ustanovení, kromě požadavků na mleté maso a požadavků nutričního značení). Účinnost většiny ustanovení se však odkládá o 3 roky. Stránky ICBP pak poskytují poměrně přehledné informace o hlavních bodech tohoto nařízení a o datech jejich povinného zavedení.

Internetový portál agronavigator.cz pak přináší poměrně podrobný výčet požadavků nového nařízení k informacím na obalech potravin, mezi kterými jsou jak jasné požadavky na velikost a tedy i čitelnost textu, tak i povinná nutriční deklarace či nutnost uvedení země původu (country of origin labelling = COOL), zákaz uvádění zavádějících informací, nebo nutnost uvádění přítomných alergenů.

Línkův výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v roce 2002 trápila podle Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) zadluženost řadu nemocnic v ČR.

Hejtmani jednotlivých krajů se tedy museli od Nového roku 2003 vypořádat se správou majetku, který celorepublikově hospodařil v červených číslech. (str. 36)

Zpráva (.pdf) nazvaná Ekonomické výsledky nemocnic se na straně 8 zmiňuje, že " schodkové hospodaření vedlo u řady nemocnic k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům, což se projevilokoncem roku 2002 hrozbou distributorů léků zastavit dodávky zadluženým zařízením ". Na další straně se také dočteme, že sice u nemocnic rezortu zdravotnictví velikost nesplaceného bankovního úvěru poklesla, problémy se zadlužeností se však do konce roku 2002 vyřešit nepodařilo.

Co se týče zadlužení nemocnic v Pardubickém kraji, dokumentProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí, že nemocnice k roku 2002 navýšily svou ztrátu na úroveň 232 655 tisíc Kč.

Pro úplnost dodáváme, že Roman Línek byl 1. hejtmanem Pardubického kraje po vzniku krajů v České republice (tedy od roku 2000).

Není úplně jasné, k čemu degresivitu či progresivitu Vojtěch Filip vztahuje. V ekonomické teorii se hovoří o progresivním, resp. degresivním státním rozpočtu, pokud struktura státního rozpočtu (tedy nastavení příjmů a výdajů) příspívá k redistribuci prostředků od nižších příjmových kategorií k těm vyšším, resp. od vyšších k nižším. V případě progresivního státního rozpočtu se tedy míra nerovností ve společnosti snižuje, v případě degresivního je tomu naopak (viz. první dva odstavce úvodu dostupné odborné publikace Klazara a Slintákové (.pdf)).

Informaci, zda je současný státní rozpočet progresivní a degresivní nelze ve veřejném prostoru dohledat. Pro zajímavost lze pouze odkázat na část výborně hodnocené kvalifikační práce Jany Látalové z VŠE z roku 2012, která obdržela druhé místo ve finále soutěže děkana Národohospodářské fakulty VŠE o nejlepší magisterskou práci roku 2011 a analyzovala dopady zdanění a veřejných výdajů (obou stran státního rozpočtu, každé zvlášť) na rozdělení příjmů jedinců (domácností). V závěru Látalová konstatovala, že současné nastavení daňových úlev je degresivní, tzn., že vysokopříjmové skupiny mají větší možnost více snížit základ daně nežli středněpříjmové skupiny a nastavení sociálního systému je spíše progresivní, jelikož sociální transfery jsou zaměřeny zejména na 20 % nejchudších domácností.

Otázkou je však dopad celkové struktury státního rozpočtu na rozdělení příjmů ve společnosti. Nelze dohledat aktuální analýzu na toto téma, proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.

Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.

TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.

Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.

Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.